Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Ducati, jste již dospělá. Chápu, že jedna věc je mít k rodičům respekt, druhá věc, je mít strach a podřizovat svůj život tomu, co chce Váš otec. Musím podotknout, že to otec myslí určitě dobře, když chce, abyste měla co nejlepší vzdělání. Pokud máte jiné představy, myslíte si, že zvládnete studovat při práci, nevyhnete se otevřenému rozhovoru s otcem. Dnes se práce nehledá snadno, to je třeba si též uvědomit. Ale líbí se mi, že chcete být samostatná a soběstačná. Tak si dodejte odvahu, protože máte právo rozhodovat o svém životě již sama. Myslím si, že si Váš otec bude muset připustit fakt, že jste již dospělá a měl by Vás v rozhodnutí podporovat, ne Vám nařizovat a plánovat. Věřím, že to nepříznivě působí na Vaši psychiku a studovat s pocitem, že to prostě dělat musíte a musí Vám to jít za každou cenu, to dobrá cesta rozhodně není. Ať to nechá otec na Vás, nemůže za Vás rozhodovat věčně a vyžadovat po Vás, abyste poslouchala a vyhovovala tak jeho představám. Sdělte mu otevřeně, jak si život představujete, že nechcete žít pod neustálým tlakem a odkázaná finančně na druhé. Promluvte si o tom i s babičkou, abyste poznala i její názor. Třeba v ní najdete oporu a větší pochopení. Vztahy v rodině jsou někdy hodně komplikované, ale věřte, že všude je něco. Chce to najít vždy přijatelný kompromis pro obě strany. Hodně štěstí.
Nedoporučovala bych vám ani přerušení studia, ani studium při zaměstnání. Naopak bych se snažila rychle dostudovat. Pokud se vám zdá, že studium je snadná záležitost a máte při něm čas na práci, tak bych se možná snažila si najít nějakou brigádu, ale spíš bych si studium rozšířila o další příbuzný obor nebo se co nejvíce zakousla do již zapsaného oboru. Absolvovat školu s diplomem a průměrnými znalostmi a absolvovat ji jako vynikající student jsou rozdílné věci. Při hledání budoucího povolání mohou mít vliv.
I v tom, že ve studiu budete vidět vlastní obohacení vědomostmi a správnou cestu pro budoucí osamostatnění a ne jen plnění tátova přání, vidím první krok ke skutečné samostatnosti.
Bimbam-myslis to dobre,ale tohle devce je z tatinka uz nemocna,nemuze studovat,ikdyby chtela,psychika uz nemuze a ja vim co proziva.
Já studovat chci,ale když vím že MUSÍM,tak mi to ani nejde,proto jsem měla teď v prváku na VŠ problémy.Když jsem neudělala zkoušku na první pokus,hned byl doma výslech a psychika šla do háje.Proto si chci na rok odpočinout,žít podle sebe,nechat se zaměstnat,ušetřit nějaké peníze na studium a další rok to zkusit znova,ale už sama za sebe,ne pod nějakým dohledem.
Já měl taky s otcem problémy už od dětctví i později když jsem se oženil pořád se mu něco na mě nelíbilo.Po jeho padesátinách (v 1998) jsem se rozhodl se s rodinou odstěhovat.Odstěhoval jsem se a od té doby jsem ho nevyděl a neslyšel a mám klid.
doplněno 26.08.12 20:33:Můj otec má průmyslovku, než šel na star.důchod byl stavby vedoucí a já jsem jen vyučený dělník.
Dobry den.vzhledem k tomu,ze toto je velice slozita otazka a nadruhou stranu jednoducha,ale ne pro toho,kdo je v samotnem problemu,dovolim si vam nejdriv polozit otazku.Proc myslite,ze tohle vsechno otec po celo dobu delal a proc je takovy.?Je treba to rozebrat,aby jste dokazala udelat co chcete vy a byla sama sebou.
Ale nevite vubec nic,az tam jste sediky pusobeni otce dostala.Tak koukejte honem procitnout.obavam se ze dlouho potrva,nez si pripustite,ze je to jinak.Ani se nedivim ze nechapete ,ze vse,co tatinek delal pro vas,delal hlavne pro svuj dobry pocit.Zajima ho snad co by jste chtela vy?Tak vidite.Dela mu to dobre,ze ma dceru dle svych predstav.Ze se muze poplacat po ramenou,ze jeho zasluhou.muze se pochlubit pred prateli,jste jeho vizitkou.Ono by nebylo na tom nic divneho,spoustu rodicu byva pysno na sve deti,chteji pro ne to nejlepsi,kdyz se detem dari,je to jejich velka radost,ale neni to za cenu,ze jim berou,nebo vzali jejich osobnost.Zdrave je,kdyz rodice vnimaji oboji-Neberou jim osobnost,vychazi z toho jake dite je,jake ma predpoklady a co by chtelo samo.snazi se je nasmerovat k dobrym vecem-Ne narizovat a vydirat ,trestat,nasilim je formovat k obrazu svemu.Nejvetsi radosti je,kdyz rodice maji moznost videt,jak se jejich potomek vyvyiji v osobnost,je originalem,zaroven dobrym clovekem,protoze byli vychovou prikladem a take to,ze se jim proste dite povedlo,protoze co si budeme nalhavat,ze nekdy vychova nic nezmeni .Proste chci rici,ze bych nikdy nebyla pysna nato,ze moje deti jsou k me radosti,za cenu,ze je udrzuji v neustalem strachu,ze jsou vlastne cviceny opice,monstra.Copak je tohle laska?To je hlavne sobectvi.nebo opici laska.Vy potrebujete pochopit,co ze se to vlastne s vami delo a zdrave se na otce nastvat.aby jste si dokazala rici,jsem clovek,ktery nejak citi a ten kdo me ma rad,by se mel snazit o pochopeni.Jenomze tatinek sobecek,ktery si umanul zé vas bude mit cely zivot pro sebe,protoze vas potrebuje..Ale koho on to potrebuje?no prece nekoho jiz na tolik oslabeneho,ze mu nezbyva nic jineho,nez zase poslechnout a zobat z ruky..Co,ze,ze to nejde,ho jentak nechat,mate mu byt za co vdecna?Ale no tak,rodicum muzete byt vdecna ,ale ne za tu cenu ze ztracite narok na vlastni zivot.Myslim uplne.Chcete poznat jaky tatinek je a mit svobodu.tak budte svobodnou,zacnete zit jak si prejete.Reknete otci,ze jste dospela a jednate podle toho,aby jste byla stastna,ze mu za vse dekujete,ale je na case si uvedomit, ze jste dospela.On se vam ukaze v pravem svetle,ze si nebudete pak uz nic vycitat a zacnete koukat konecne na sebe a prestanete se z neho trepat.vse co pro vas delal.,vam predpokladam vycte,protoze najednou budete ta neposlusna dcera.a vy budete mit problem to ukocirovat,zase vam naskoci,to co vzdycky bylo,kdyz jste nemela jednicky,zase bude to,co vase duse uz nemuze prijimat,uz to preteka,je presycena,je toho premiru.Copak to nechapete ze vsechno delal pro sebe,vzdyt chce dal do nekonecna.vy spravne citite,ze uz to nesnesete,ale nevyznate se v tom plne.A to zase jen proto,ze vas stihl za ty roky dokonale zblbnout.Snad se neurazite,kdyz jsem to takhle napsala,ale ted nevim jakto vyjadrit.Vzal vam to nejcennejsi,vase JA ,kde by ho podporoval,kdyz jste se stala jeho majetkem.Vzdycky kdyz jste behem vyvoje chtela byt clovekem,nasel zpusob,jak vas na hnat zpet a slouzit jako stul.A vy jste pekne zprohybany stul,tak se vztycte a nenechte se uz nicit.
Máte pravdu,na jednu stranu se v tom Vašem textu úplně vidím,na druhou už jsem asi dost ovlivněná a mám vsugerováno že to je jinak. Už delší dobu se rozmýšlím,zda udělat ten rázný krok,s tím že se 100procentně pohádáme,protože se tátovi nebudou líbit moje názory,vím že se se mnou nějaký čas bavit nebude,ale já zas budu doufat že ho to přejde...
plně vás chápu, zažila jsem něco podobného. jednou budete vděčná, že se rodiče chovali tak, co vás dnes trápí. mluvím ze své zkušenosti. otci bych neříkala nic, protože by to nepomohlo, ještě byste mu možná ublížila a váš problém by se nevyřešil. studium při práci nedoporučuju, dá se podle mně naplno jen jedno. až vám bude čtyřicet, budete mít úplně jiné starosti a nadhled nat tím co vás dnes trápí.
Není náhodou Váš otec VŠ?Oni jsou dost často ujetí.Je známý případ,kdy vš řezal svou 12letou dceru hadicí,když přinesla trojku a ta pak raději vyskočila z okna a zabila se.Na otce kašlete a žijte si svůj život.Jste už dospělá.A když to s nimi nepůjde,odstěhujte se.Ono se hodně o vysokoškolácích říká,že kde jim pánbůh přidal,tak jim jinde zase ubral.Často to je pravda.
Tak se s ním nepárejte a řekněte mu na rovinu,že nemá ani střední.To se tak bojíte,že Vám snad nařeže?Jestli je to tak,v tom případě bych si hledal jiný byt.To už by byla opravdu šikana.Že s eho tak bojíte v 21 letech
Ano, říkají to většinou ti, co VŠ nemají
Znám dost vysokoškoláků, co jsou fajn, a stejně tak i dost středoškoláků či lidí s učňákem, kteří se od nich neliší. Jeden známý měl dysgrafii a dyslexii, jako dítě ho omylem šoupli do zvláštní školy, udělal si zedníka a docela dlouho si to hojil na ostatních. Stejně tak si může něco dokazovat a vysokoškolák.
Je to v lidech, ne v nějaké škole.
doplněno 27.08.12 19:46:Jinak k dotazu - řešení vidím v odstěhování se. Jistě, otec to nejspíš myslí dobře, ale nejde na to doboru cestou a Vás to ničí. Když budete bydlet sama, budete i sama o sobě rozhodovat a nebát se, když na zkoušku půjdete podruhé.
A klidně studujte při práci, pokud se na to cítíte, znám dost lidí, co to takto dělají nebo už mají hotovo Dálkové studium při práci je leckdy snažší, než studium prezenční, už mi to potvrdilo dost lidí.
A ještěš doplním - nademnou je rada "klidně mu řekněte, že nemá ani střední". To bych nedělala. Možná si otec ve své zaslepenosti neuvědomuje, že Vás tak ničí, ale evidetně chce, abyste měla víc, než jen ten učňák. Tím, že mu vpálíte, že nemá ani maturitu, dáte najevo své pohrdání, a to není dobře.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.