Přijmení po otci

Přítel mi připadá jako pěkný alibista. Takže svatbu ne, ale dítě jo, ale pokud to bude kluk - takže s holkou vás pošle k vodě, či co? Jelikož neznám žádnou dlouhodobě fungující rodinu "na psí knížku", jsem určitě pro sňatek - tam už si alespoň lidé většinou uvědomují, že mají nějakou (větší) odpovědnost. Ani rozejít se není tak snadné a bývá to rozhodně ku dobru věci. Jste jediná, kdo zná veškeré okolnosti, ale pokud pro něj svatba nic neznamená, nechápu, proč by vám neměl vyjít vstříct. I vůči (zejména!) dítěti je to poctivější. Jestli se nevezmete, doporučuji nechat jméno po vás. Vy s ním budete všude běhat k doktorům, do školek a podobně, a ačkoli už jsou dnes rozdílná jména vcelku běžná, garantuji vám, že neustálé vysvětlování a vyplňování všeho dvakrát bude velmi otravné.

Pokud Vám nebude vadit, že když se vaše dítě bude jmenovat po příteli, říkejme mu Novák, a kamkolib přijdete (do školky, školy, na kroužek, vyřizovat papíry, ... budete paní Nováková, přestože se jmenujete uplně jinak, pak pojmenujte dítě po příteli.

A co když si to za pár let přítel rozmyslí (což se může stát i když budete manželé), dítě se bude jmenovat nějak, vy jinak, najdete jiného přítele a ten se bude jmenovat taky nějak...

Svatba není to nejdůležitější, ale vzhledem k tomu, že čekáte přítelovo dítě, byste měla myslet minimálně na to, že kdyby se s přítelem něco stalo, nejste dědic. Měl by se k tomu postavit čelem a minimálně sepsat závět nebo alespoň Vás či Vaše dítě uvést jako oprávněnou osobu u pojistek.

Nejsem byrokrat, ale byla bych také pro svatbu. Svatba byla vždy určitou zárukou. Dneska je to samý přítel, ze kterého se za pár měsíců může klidně vyklubat úhlavní nepřítel. Nebo to vyhovuje takovým, kteří "přítelují" půl roku u jedné, půl roku u druhé a pak táhnou ke třetí. Ta svatba jim trochu přistřihne křidélka, mají pak určité závazky a povinnosti, větší, než pouhý přítel.

I když to zní snad staromódně, byla bych opravdu pro svatbu. Je v tom kus jistoty a jak psal rádce přede mnou, kdyby se cokoliv stalo, má dítě i žena nárok na dědictví. V případě přítele, není-li to předem sepsáno, nemají nárok na nic. Je to sice třeba předčasná úvaha, ale život přináší nejrůznější situace a mělo by se myslet na všechno.

Když byl pán dost zralý na zplození dítěte, myslím si, že přežije i svatbu. Dneska není moc peněz na nějaké velké ejchuchů se 100 hosty, ale stačí slušné oblečení, 2 svědci a zajít na úřad. Není třeba dělat hostinu, rozesílat oznámení, objednávat taxíky.

Pokud je přítel opravdu chlap, pochopí to a zvládne. Zdá se mi ale, že se trochu bojí zodpovědnosti.

Tak hodně štěstí a zdravé miminko. Jaga

Jméno po otci je součást stejné byrokracie jako sňatek. Takže mu řekni ať si tedy vybere jestli je celkově proti byrokracii nebo není... Svatba přece nemusí být nic velkého, každý si vezme jednoho svědka a dojde v domluvenou dobu na úřad.

je několik možností. Např. prosadit si, že se dítě bude jmenovat po vás... Nebo si můžete nechat změnit jméno na úřadě - je to tuším za 1000Kč, nebo se můžete vzít...

je to jenom na tom, jak se dokážete domluvit...

Já jsem pro svatbu, člověk má nějakou větší jistotu, že ho ten druhý neopustí při první hádce, nesbalí si pět švestek a nezmizí... Nebo mě nevyžene z bytu jeho následující přítulkyně...

Prostě - svatba je pro mne ne papír ale vyjádření lásky a odevzdání se tomu druhému.

Dobrý den.

Oddacím listem si spokojený život nezajistíte. Znám spoustu rodin, kde to funguje i bez papírů. Ale příjmení bych chtěla mít se svým dítětem stejné a chápu, že Váš přítel také. Nechte si tedy na matrice změnit příjmení na příjmení svého přítele. Pak budete mít po narození dítěte stejné příjmení všichni. Kolegyně v zaměstnání to udělala stejně. Je svobodná, ale příjmení mají všichni stejné.

Přeji Vám, ať se miminko narodí zdravé a ať je mu s Vámi dobře, bez ohledu na to, jak se bude nakonec jmenovat.

Já to vnímám jinak:

Chce-li přítel projevit svou odpovědnost za dítě i za Vás, co mu brání přijmout Vaše příjmení? Proč byste kvůli tomu, že přítel chce převzít odpovědnost za dítě, měla Vy měnit příjmení?

Mně se toto jednání jeví polovičaté (alibistické) - přijmout odpovědnost za dítě - snad ano, za rodinu nikoliv.

Pokuď nechce o svadbě ani slyšet,tak ať má dítě vaše příjmení.Nechci ,,malovat čerta na zeď,,ale dcera od známé má 2 děti se dvěma tatínky,každé dítě má jiné příjmení a ona taky.Teď ji opustil i ten druhý partner,tak časem si najde dalšího a budou mít na zvonku pak už 4 různá příjmení,nyní pouze 3! Tady myslím nejde ani tak o ,,stádovitost,,a byrokracii-svadba na úřadě,2 svědci a oběd v blízké hospůdce vás jistě finančně nezrujnuje,ale on si spíš nechává,,zadní vrátka,,a to se mi tedy nelíbí,zvlášť,když s vámi už čeká dítě!

o svatbě...oprava!