Kde nabrat sílu ?

Od: k* 06.10.05 11:08 odpovědí: 3 změna: 06.12.05 11:41

Jsme s přítelkyní tři roky. Nežijeme spolu, každý u rodičů. Ona má náročnější práci a často chodí až pozdě večer domu. Moc ji miluji a ona mne. Poslední půlrok si stále více všímám, jak je po práci unavenější a nemá na nic náladu. Snažím se pro ní dělat co umím, aby jí bylo fajn, podpořit ji a rozveselit.

Vymyzelo pohlazení, milé slovo, tulení a vůbec vše co na ní miluju. Potřebuju podporu, povzbuzení, vlídné slovo, prostě jakýkoliv zájem o mě. Namísto toho je na mě jak na nějakého kámoše. Snažil jsem se jí s tím nezatěžovat, ale to nikdo nevydrží, máte pocit, že jste na všechno sám.

Když jsem ji před časem chtěl říct, co trápí mě ... neumím v emocích dobře popsat co mám na mysli... rozbrečela se a já s ní, jenže ona proto, že jí vše vyčítám a že nejsem šťastný a mohl bych najít někoho lepšího než ona. Řekl jsem čeho si všímám... všímám si věcí, kterých ona ne.
Od té doby začala se mnou mluvit vybíravým způsobem, přestala se mi svěřovat a za každou mou větou hledá druhý smysl. Je to jiné. Přes den v práci je s ní legrace, to nejlepší z ní dostávají lidé kolem ní, je s nimi spokojená a na mě zbývá únava, nervozita a nedůvěra. Jsem zmatený. Občas mi napíše SMSku, kde mi vyjádří svou lásku, ale v reálu mi to nedá najevo. Děkuji za jakýkoliv názor.

Odpovědět na otázku

3 odpovědi na otázku

Řazeno dle hodnocení

nensy*

06.10.05 15:28doplnit odpověď

k-Tak tady v první řadě si myslim, že musíš zjistit jestli nemá jiného přítel.Jsou totiž ženy že nesnesou mazlení, spíš nasilí podle toho co ty píšeš se mi to tak jeví, ale jesli zchladla k tobě a už nedokáže najít ten cit,tak težko budeš dostávat od ni zpět, ještě je možnost ji nechat vychladnout.Ona by měla najít cestu k tobě zpátky.Nenajde-li ji ,raději odejdi. Je to bolestivé, ale raději dříve něž pozdě.Potom už se jen lituje zbytečný čas.Život moc rychle utiká. Podle mě jsi moc cilivý a asi spíše potřebuješ k sobě někoho jiného kdo bude mít o tebe více zájem.

SO.

laden*

05.12.05 23:46

Nevím jestli není pozdě na mou odpověď,ale i přesto ti napíšu.Já měla tohle období z mým manželem,ale bylo to z mé strany.On byl a je perfektní manžel a chlap vůbec.Stará se o děti,o mně když jsem nemocná,ale i zdravá.Je gentleman s velkým G.Ale i tak u mně nastala ponorka.Nechtěla jsem aby se mně dotýkal,líbal,hladil,objímal,natož pak se pomilovat.Milovala jsem ho,ale tohle všecko ve mně vzbuzovalo odpor.Jenže nechtěla jsem o něj přijít,tak jsem s těmito negativními pocity musela začít něco dělat.Vzpoměla jsem si na začátek našeho seznámení,co se mi na něm líbilo,co upoutalo mou pozornost,kvůli čeho jsem se do něj zamilovala.A ouha ono to zafungovalo.Né hned,ale stačilo pár dní,začít si zase všímat těch krásných věcí na něm.Jsme spolu,milujem se,máme 3 dítko.A k Tobě?Tvá přítelkyně by si tohle měla uvědomit,pokud tě stále miluje.Ale jestli má někoho jiného,je lepší to ukončit.Bolí to,ale trápení nebude tak veliké,než když později by jsi měl zjistit,že jsi měl vztah jen za soucitu.A takový vztah není vztah(moje vlastní zkušenost).Žiješ proto,aby jsi byl šťastný!

)

[přidat komentář]

mil®

06.12.05 11:41doplnit odpověď

Řekl bych, že to je celkem normální, někteří lidé dají v zaměstnání vše, i duši a pak to rodina, manželka, přítel odskáče. Myslím, že to je přechodné období. Musíte najít to krásno, které jste prožívali a prožívat budete. Vím, je to těžký a nebude to třeba hned. Jsou období krásná a taky hrozná, kdy by člověk se neradši na vše vykašlal a odešel, ale to je život. Až budete bydlet spolu, bude muset ta tolerance k těmto výkyvům být daleko větší.To je ale na dlouhé povídání, žejo ženáči.

Přeji hodně štestí a lásky

[přidat komentář]

Přidat svou odpověď

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.