Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,je mi teprve 21 let,ale mám pocit že už naprosto všechno skončilo...abych to vysvětlil nějak,tak je to proto,že jsem měl před 5 lety těžkou nehodu na motorce po které mi zbyla těžká porucha řeči...žádné jiné následky nemám,nemám žádnou psychózu nebo poškozený mozek nebo něco podobného,ani fyzické následky nemám
Ta porucha řeči je tak intenzivní,že jsem naprosto vyloučen ze sociálního života,prakticky si nemůžu koupit jízdenku na blbej vlak,nemůžu si nic koupit v obchodě a nemůžu se nikoho na nic zeptat atd...je to strašný,tohle není život,tohle je ještě horší než peklo...docela vážně přemýšlím že by bylo lepší to ukončit definitivně než se trápit
S přáteli je to ještě horší,většina přátel mě opustila,a s tou mizivou zbylou trochou přátel,abych si trochu popovídal tak jedině přes facebook,protože na živo toho nejsem schopný...a ještě horší s přítelkyní,když se mi povede se s nějakou domluvit přes seznamku na schůzku,tak se s ní nedomluvím,prostě mlčím nebo ze mě vychází jen písmena jak je to ještě podmíněné tou nervozitou...a to je asi to nejhorší,protože na žádný vztah nemám šanci
Poradíte mi někdo co mám dělat,pokud se něco nezmění tak já už to tady nevydržím,a vůbec to nemyslím ve vtipu...no co,za pár let si na mě nikdo ani nevzpomene kromě rodiny
Ahoj, kamaráde,
Tvůj příběh není moc veselý, ale mohl mít daleko horší konec, Myslím, že bys měl být rád, že jsi zůstal na tomhle světě, že jsi soběstačný, že nejsi upoután na lůžko na obtíž ostatním a že ti to myslí. A asi bys za tuhle skutečnost měl být vděčný a nepřemýšlet nad ukončením svého pobytu mezi živými, bylo by to trošku sobecké a nevděčné vůči všem, kteří Ti pomáhali při návratu mezi živé.
Máš hodně malé sebevědomí, trošku to chápu, jsi částečně vyřazen z "normálního" života. Ale podle mne přemýšlíš zbytečně negativně, trápíš se nad jedním zdravotním problémem, místo abys využíval všech svých ostatních schopností a možností. Už jen ten Tvůj nick...
Nemysli si, prosím, že Tvůj problém nějak podceňuji. Spíše se snažím Ti naznačit, abys začal přemýšlet pozitivněji a více optimisticky. Jen se rozhlédni kolem sebe, uvidíš lidi slepé, hluché, němé, bez nohou či rukou, a všichni se snaží urvat kousek toho místečka na tomhle světě. Snaž se více si věřit, určitě se pak i Tvé komunikační schopnosti budou lepšit rychleji. Nekoukej jen na ty "zdravé", nevíš jestli nemají rakovinu a před sebou poslední týden života, co by za to dali, kdyby "jen" špatně mluvili!
Co se týká cestování a nakupování, předpokládám, že umíš psát i číst a malý notýsek s propiskou také uneseš...
S navázáním vztahu je asi opravdu problém, seznámení na internetu není většinou moc perspektivní, ale snad existují nějaké skupiny podobně handicapovaných lidí, to by Ti měl říct Tvůj psycholog.
Na závěr Ti přeji, abys trošku zabojoval, koukal spíš že svítí sluníčko, ne že občas přijde mráček. Uvidíš, že se Ti bude žít líp, a že i Tvůj handicap začne ustupovat. Držím palce!
Ahoj, tvoje situace je skutečně velmi těžká.
Pokud nejsi v péči psychologa, doporučuji ti nějakého si najít. Věřím, že vyloučení z běžného kontaktu s lidmi je náročné a on by ti snad mohl pomoct nějak tu tíhu zvládnout. Mělo by to jít i zdarma na pojišťovnu. Není to nic, za co by se člověk měl stydět. Navzdory častému mylnému pojetí lidí, psycholog není pro blázny. Je pro každého, koho něco hodně trápí.
Nezanevírej na schůzky s dívkami, věřím, že jednou se najde nějaká, která ti dá dostčasu, počká, až z tebe opadne nervozita a bude to lepší.
Jinak doporučuji hledat si přátelé v kruzích, které pojí nějaký zájem, z mé zkušenosti jsou tam lidé k sobě vstřícnější. Je jedno, jestli jdde o skupiny historického šermu, nadšenců do Star Wars, jízdy na koních, nebo čekoholi jiného.
doplněno 12.08.12 00:54:To je mi skutečně líto. Nicméně mám radost, že děláte pokroky. Neztrácejte naději... jednou se to může zlomit!
Jinak nestálo by za to zkusit i jiného terapeuta/terapeutku? Slyšela jsem, že někdy nový přístup udělá zázraky.
Zamyslím se a pokud mě napadne, kde hledat, nebo tak, kam vás nasměrovat, pošlu odkaz.
Ještě mě napadlo, ale možná je to úplná blbost, uznávám - nestálo by za to začít se věnovat českémo znakovému jazyku / znakované češtině a zkusit si najít přátele v komunitě neslyšících? Bylo by to hodně práce, ale jim by určitě nevadilo, že perfektně nemluvíte
Jinak myslím, že jste inteligentní mladý muž, co zkusit studium na vysoké škole? Speciálním požadavkům by, podle mě vyšli vstříc. A dostal byste se do společnosti lidí, kteří často nahlíží na život jinak, než davy, možná by vám to taky pomohlo navázat nové a hodnotné kontakty.
doplněno 12.08.12 11:14:Chápu váš důvod, proč se nechcete učit znakovou řeč. Musím vás ale zklamat, hluchoněmé komunity právě znakovovou řečí komunikují.
V péči psychologa jsem,jinak bych už vám tady asi nepsal,ale i pravidelnými návštěvami psychologa se to prostě nedá zvládnout...zase dopovat se nějakými silnými prášky nechci,to by mi moc nepomohlo
Ta porucha řeči nemá žádný fyzický základ,že bych měl něco poškozené v mozku nebo tak...to je prostě z těžkého šoku,nejdříve jsem nemohl mluvit vůbec,ze mě nevypadlo ani písmeno nic prostě,byl jsem němý,za těch několik let se podařilo terapeutce dosáhnout aspoň toho že už aspoň nějaké minimum mluvím,a jediné pozitivum které mě drží ještě nad vodou je to,že se to sice velice pomalu,ale zlepšuje...ale ten posun je naprosto minimální
To bylo tak,že jsem jel po hlavní na simsonu,čerstvě po řidičáku,ale nebyla to moje vina,na rovné přehledné silnici mě smetlo auto vyjíždějící z vedlejší které vletělo tři metry předemě a prostě mě sestřelilo...pamatuju si ty okamžiky před nárazem a pak až v nemocnici za několik týdnů,nejdřív to vypadalo,že ani nebudu chodit,ale to se naštěstí nestalo,chodím normálně a můžu dělat jakékoliv sporty...fyzické následky nemám
V lásce je to horší,kdybych si aspoň někdy mohl užít,ale s tímto si žádnou ženskou nenajdu,to by musela být hodně velká náhoda...poradíte třeba kde aspoň hledat nebo tak...kdybych měl holku hned by se mi bojovalo lépe
O ukončení toho raději zapomeň. Myslím, že takové myšlenky nejsou zrovná ty nejlepší. Chápu, že s takovou poruchou to příliš lehké v životě nemáš, ale uvědom si, že jsou i lidi kteří mají ještě horší zdravotní problémy a poruchy než ty a přes to s tím bojuji a táhnou to nějak dál. Je třeba to nevzdávat a bojovat s tím tak jak to jde. Určitě budou i další lidi s podobnými poruchami a problémami skus je vychledat a poradit se s ními jak to řeší oni. Nevím zda někoho takového najdeš ve svém okoli, ale na internetu by se snad někdo mohl najít. Ono se mluví, že život je boj a je na tom určitě kus pravdy a proto je třeba se nevzdávat a bojovat s ním tak jak to jde. Dívám se na tu tvoji přezdívku a vůbec se mi nelíbí. Myslím si, že to s tebou ještě nebude až tak zle aby ses takto musel pojmenovávat.
Příteli zkus se na to podívat s optimizmem a ne pouze pesimisticky. To co zde napsal hop je velmi krásně a dobře napsané, ale i ostatní se ti snaží dobře radit. Zkus se na sebe podívat z trochu jiného pohledu a uvidíš, že to s tebou není až tak zlé. Mluví se, že víra dokáže i hory přenášet a tak zkus se na to dívat s vírou, že nemáš ještě vše ztracené a pokud se budeš snažít tak se vše začné obrácet k lepšímu. Z toho co zde o sobě píšeš vyplývá, že jsi zcela normální člověk a ta tvoje porucha řeči je pouze takovou malou skvrnkou na kráse. Věřím, že pokud budeš chtít a budeš se o to snažít tak se to dá nějak částečně nebo možná i úplně odstranit.
To co mi tady píšete je velice pěkné...a trochu naděje mi to dalo,ale musím zareagovat na něktré příspěvky,předem znakovou řeč nechci,protože tím bych rezignoval na to někdy normálně mluvit...a to já prostě BUDU,a udělám pro to všechno
Papírky používám,jinak bych se nedomluvil nikde,doma s rodinou,s lidmi které vidím každý den už se domluvím,ale v cizím prostředí ani náhodou
Zkoušel jsem hledat na internetu nějaké komunity třeba hluchoněmých lidí ale nic nemůžu najít,prosím kdyby jste někdo měl nějaký odkaz tak bych byl moc rád za něj,tam by opravdu mohli být lidé se kterými bych si rozuměl daleko lépe
Co se týče léčby,tak jsem byl i jestli to někdo znáte LOGO-BRNO,to je prestižní klinika zabývající se tady těmito problémy...tam mi pomohli hodně a týden tam mi dal to samé co 3 měsíce docházecí léčby...problémem jsou finance,pojišťovna to nezaplatí(nadstandard)a jeden týden mě tam vyšel na 15 000kč,a na to abych tam byl častěji prostě nemám
Co se týče vysoké školy tak to nevím,sice nemyslím si že jsem nějaký debil,ale na to bych už asi neměl,hlavně jsem měl vždycky problémy s matematikou(mám maturitu)...jinak jsem se učil výborně,i před nehodou,i po ní
Jednou jsme táhli horskou stezkou na kopec a na jednom odpočívadle jsme potkali partu asi osmi mladých lidí, kde jsem si hned napoprvé všimnul nádherné dívky s dlouhými blonďatými vlasy a které to hrozně slušelo. Nakonec, jako pán v letech snad můžu se zalíbením spočinout pohledem... A hle, ona byla hluchoněmá, vydávala jen jakési skřeky. A nejlepší bylo, že všichni ostatní ji brali jako parťačku, domlouvali se s ní rukama, vypravovali si nějaké vtipy, žertovali a byla to nádhera. Dokonce jsme vypozorovali, že je tam se svým partnerem, normálně mluvícím a slyšícím klukem, kdy si vzájemně z jejího handicapu dělali legraci.
Tak se to má asi brát. Ta dívka asi prožila podobné trauma a asi byla i na dně, ale dokázala si najít nějakou společnost, kde jí uznávali jako plnoprávného člena.
Takže tady se dá jen poradit- Nevzdávat to, žít co nejvíc naplno a třeba se najde i taková podobná parta.
Mimochodem, znaková řeč je jen prostředek k domluvě, a naučit se ji je vhodné i proto, že je pak možné vykonávat i různé tlumočnické a odborné práce s neslyšícími, i když se ti ta řeč vrátí.
Pokud je nějaká šance, aby se vrátila, určitě to neodpískej. Bude to třeba deset let trvat, ale pak máš ještě třéba padesát před sebou.
Držím palce.
doplněno 12.08.12 12:27:Opravdu nesouhlasím s tvým nickem. Znám spoustu lidí, kteří by takové označení měli mít přilepené na čele. Ale to ty určitě nejsi, nic zlého jsi neprovedl a naopak, jsi frajer, když se snažíš s tím postižením něco udělat.
"někdy normálně mluvit...a to já prostě BUDU,a udělám pro to všechno" Toto je ten správný přístup k tvému problému. Je vidět, že to asi nebereš až tak tragicky a beznadějně jak jsi to popsal v prvním příspěvku což je dobře. Přejí ti aby se ti to povedlo.
"Zkoušel jsem hledat na internetu nějaké komunity třeba hluchoněmých lidí ale nic nemůžu najít,prosím kdyby jste někdo měl nějaký odkaz tak bych byl moc rád za něj,tam by opravdu mohli být lidé se kterými bych si rozuměl daleko lépe" Taky jsem to zkusil ale nic moc jsem nenašel. Pouze samé "blbosti" nebo něco co s tím příliš nesouvisí.
"problémem jsou finance,pojišťovna to nezaplatí(nadstandard)a jeden týden mě tam vyšel na 15 000kč,a na to abych tam byl častěji prostě nemám" To snad nemůže být ani pravda. že by schopnost mluvit a moct tak normálně komunikovat s lidmi byl považovaný za nějaký nadstandard. To snad si někdo kdo to vymyslel myslí, že bez mluvení se lidí můžou klidně obejít a žít s tím zcela normálně? Bohužel v této zemi se šetří i tam kde to není zcela na místě. Invalidí a nějak postižení to nemají lehké. Máš na to alespoň průkazku TP nebo ZTP (nevím přesně jak se to jmenuje) nebo invalidní důchod? Na to by jsi snad mohl mít nárok.
S tím tvým nickem by jsi ale opravdu mohl něco udělat např. zrušit ho a zaregistrovat si nový lepší. Snad to tato poradna umožňuje.
doplněno 12.08.12 15:57:Vlazy, souhlasím s Vámi, jen technická informace: tazatel není zaregistrovaný, je pouze přihlášený pod svým nickem, není třeba nic rušit.
Ale věřím, že tazatel dá na naše dobré rady, zaregistruje se zde pod rozumnějším nickem a bude nás průběžně informovat o svých pokrocích jak ve svém mluvení, tak i v řešení ostatních stránek jeho života. Myslím. že již poznal, že je zde mnoho rozumných lidiček, kteří to s ním myslí dobře. A dokonce i věřím, že z něj jednou bude náš kolega, dobrý rádce!
Ještě k té zavrhované znakové řeči. Možná byste pak domluvil s Norem, Portugalcem, Číňanem... A možná by radost z této znalosti a zkušenosti někde něco uvolnila a běžná řeč najednou sama naskočila.
Jako takový vzdálený příklad dávám bezdětná manželství. Roky snahy, smutku, marných pokusů. A po adopci dětátka ženy velmi často otěhotní.
V každém případě vám přeji, abyste se k mluvení co nejdříve vrátil. A i když budete nějak zadrhávat, vždycky je důležité, co se říká. Méně důležité je, jak se to říká.
bimbam: to je častý omyl. Znaková řeč je jiná pro každý národ. Je česká, anglická, německá... prostě jako normální jazyk. Navíc třeba jen na území Čech je jak znakovaná čeština (= za jedno slovo v češtině jeden znak) a český znakový jazyk (= jazyk s vlastní gramatikou, slovní zásobou, historií, slovosledem, prostě vším)
doplněno 12.08.12 12:48: Tak oni se neslyšíchí, stejně tak, jako ostatní lidé, učí cizí jazyky. Takže se učí třeba anglický znakový jazyk... a pak mohou bez problému na takováto setkání
Nic si z toho nedělejte, je to velmi rozšířený omyl.
Aha, to mě mrzí, že jsem špatně radila. Ale kdysi jsem v televizi viděla reportáž z mezinárodního setkání neslyšících. A ta byla podána tak nějak podobně, jak jsem to napsala. Že se domlouvají lidé různých národů. Také máme ve velmi vzdálené přízni dvě mladé hluchoněmé dívky. Krásné, blonďaté, plné života. Až mě napadá, že jednu z nich musel potkat Jerrymungo . A mám pocit, že na nějakém takovém setkání také byly.
No nic, náš tazatel to jistě vezme za správný konec, nepropadne pesimismu a začne. Pomalu, slůvko za slůvkem.
Víte, přeci to nezabalíte na tomto světě jen kvůli té řeči? Umíte si vůbec představit, jakou haluz máte, že jste tu autonehodu přežil? Važte si toho. Ano, nejste v záviděníhodné situaci, ale vždycky je šance, že se situace zlepší. Máte-li pocit, že nejste schopen promluvit a koupit si třebas lístek na vlak, tak s sebou noste kus papíru a požadavek napište. Každý rozumný člověk za přepážkou to pochopí. Když už se seznámíte s nějakou slečnou, připravte ji rovnou na to, jaký problém máte. Buď od vás uteče hned, nebo to s vámi zkusí. Možná že najdete slečnu, co má problém podobny a budete si spolu rozumět. Anebo si najdete slečnu, co problémy žádné nemá, ale zato bude mít potřebu vám pomoci, protože vás bude mít ráda. Jen se toho nesmíte bát. Co se těch vašich přátel týká, asi to moc velcí kamarádi nebyli, když vás nechali ve štychu v nejhorším období. Toto přeci kamarádi nedělají. Když už si domluvíte schůzku se slečnou, tak tam taky jděte s papírem a všechno jí pište s tím, že dotyčná slečná o tomto vašem hendikepu bude samozřejmě vědět dopředu.
Takže prosím vás, nic tu nebalte, ale do budoucnosti své vlastní se dívejte velmi optimisticky, protože máte před sebou netušené možnost. Jen je objevit. Věřte mi. Přeji vám hodně štěstí. Hlavu vzhůru, opravdu bude líp
No tak štěstí je že vůbec můžu chodit a fyzicky dělat co se mi zamane...je to docela zázrak,měl jsem 24 tříštivých zlomenin a už nevím kolik různých zranění...nejdřív jsem vůbec necítil spodní část těla,vůbec nic...ale zázrakem se mě cit začal vracet a po náročné rehabilitaci nemám následky...to na tom vidím jediné obrovské pozitivum...ty slečny jsem na to samozřejmě připravil,předem jsem jim řekl pravdu jak se věci mají,ale prostě ta komunikace tam vázla takovým stylem,třeba hlavně při intimních chvílích že to nešlo,třeba při sexu těžko budu psát papírky jestli má zrychlit nebo zpomalit,nebo co dělat a jak jestli mě chápete...a nesoulad v sexu to nikdy nemůže skončit dobře
Co se týče kamarádů tak mě zbyli ti nejlepší,ostatní se na mě vysrali...těch nejlepších mám tak 7,aspoň s nimi si můžu psát a popovídat si o všem
Teďka nic balit zatím nechci,ten den co jsem to sem dával jsem měl šílenou depku...problém je ten že když mám tu nejhorší depku,když to na mě všechno přijde,tak se bojím abych si něco neudělal...protože to se fakt v tu chvíli nedá zvládnout a jediné na co v té chvíli myslím je prostě umřít...a problém je že nejde nijak odhadnout kdy ty nejhorší deprese přijdou...jinak to zvládám docela dobře,no dobře ne,ale zvládám to když nemám zrovna deprese
Léky brát nechci,nadopovat se drogami to není řešení...i když by to asi určitě pomohlo,to je jen krytí následků a ne odstraňování příčny
Člověče, nechci negovat to, co jsi napsal, ale já jsem s ženskou nebyl ani nepamatuji a sedm nejlepších kamarádů? Sedm je tak počet lidí, které znám A co jsem přestal chlastat, nezbyl mi skoro nikdo. Takže si koukej změnit nick na Štístko, protože po 24 tříštivých zlomeninách být fyzicky ok, je skoro zázrak.
Jsou myslím že jsou na tom někteří horší a co jsou schopni dělat, ani já tak nelyžuji a j. co někteří jiní. A dokonce říkají, že být zdraví, tak toho nedosáhnou, nenapadlo by je to. Viz jirkamara.cz/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.