Připadám si jako trotl, neumím jazyky

Pokud vám opravdu nejdou jazyky, učte se něco jiného užitečného. Cokoli, k čemu máte vztah. Ale musíte být v něčem dobrý. Lepší než ostatní.

Roky sleduji vrstevníka svého syna, kluka ze sousedství. První třída - katastrofa. Problémy s učením, pak i kázeňské. Dostal se do zvláštní školy. S pomalejším tempem výuky, s větším důrazem na manuální práci. A obrat přišel téměř okamžitě. Měl školu a učení rád. Vyučil se pak řemeslu. A je v něm dobrý, velmi dobrý. Má šikovné ruce a cit pro materiál. Dnes je mistrem na dílně. A sjezdil pracovně půlku Evropy. A staví dům. Jsem naprosto přesvědčená, že francouzsky, anglicky, polsky, rusky... neumí nic. Snad jen po práci si objednat pivo, poděkovat, pozdravit. Obávám se, že psát neumí bez chyb ani česky. Určitě si o sobě nemyslí, že je trotl. I když mu tak nějak podobně v první třídě spolužáci říkali.

Hlavu vzhůru a dejte se do čehokoli, co s vaší prací nějak souvisí a kde už máte nějaké základy.

k připomínce ze 13:08

Pozor! Péči o tři baráky vidím jako větší problém než mizernou angličtinu. O tom také něco vím, bohužel. Jste unavený, vynervovaný. Rozhodně nějak řešte ty baráky, dlouhodobě je to nemožné, mohlo by se to po čase ošklivě podepsat na vašem manželství.

Babičky, pokud jsou mladší, by si měly ještě hledat partnera, pokud jsou starší, uvažovat o pohodlné garsonce.

Už jsem tady četla hodně emotivních příběhů od lidí, co se obětovali pro rodinu. Psaly to ženy, jsou k psaní a svěřování náchylnější. Nechtějte, aby to sem jednou psala vaše paní.

Svůj příběh o péči jediného muže v rodině o tři domy mohu podrobněji popsat ve vnitříní poště.

"trotl", vystuval jsi za komunistů a teď ti učení do hlavy neleze? Zajímavé, jak jsi mohl tehdy vystudovat? Tím se ani nechlub. Takových bylo. Mimo to je po revoluci přes 20 let, a to sis mohl vzdělání zvýšit nejméně 5x. Kolik bylo lidí, kteří tu možnost vystudovat ani neměli? Na věk se nevymlouvej, pokud máš schopnosti učení se zvládne. Proč to píšu, protože jsem po revoluci studovala také, Vyšší odbornou a střední podnikatelskou školu v Praze a bylo mi jako tobě. Měla jsem rodinu, práci a spoustu věcí na starosti, ale jsem hrdá, že jsem to zvládla a také odmaturovala z NJ. Dcera je vdaná 20 let na "západě", byla vybavená RJ a NJ a nyní zvládá FJ, AJ, a z Vlámštiny má státní zkoušku, a je skoro tak stará, jako ty. Nevymlouvej se na věk. Buďto seš chytrý a nebo seš opravdu trotl. Tak pa. pt - stařenka

Já začal s angličtinou skoro ve 40ti. Asi to do mě lezlo pomaleji než za mlada, ale když už jsem zaplatil večerní kurz, tak mě to donutilo denně se učit aspoň 1/4-1/2 hodiny. A i když ji v práci (mám jinou) už skoro nepoužívám, jsem rád, že jsem se ji naučil.

Věk, čas a peníze jsou pouzhé VÝMLUVY. Taky jsem je používal. Ale peníze - mě stál každý půlrok 2,300, a dalo se platit měsíčně, což není tak hrozný (prokouřím mnohem víc), čas - taky jsem neměl. Ale když se chce, jde vše. Každý čučí na televizi nebo má koníčky a to se dá omezit. Já se učil každý den ráno u kafe. Stejně bych jen bloumal a čučel do blba. A ta půlhodina stačí, když je to každodenně - je to lepší než dvě hodiny dvakrát do týdne. A věk? Ten už vůbec nehraje roli. Jedna moje kamarádka má státnice ze tří jazyků a tvrdí jedno - nesnáší lidi, co maj na jazyky buňky, ona je totiž nikdy neměla a všeho docílila tvrdou dřinou.

Jinak ale máš pravdu, že dokud jsem neuměl, taky jsem si připadal jako méněcenej. Každý dítě pomalu už na základce se domluví anglicky, zatímco naše obyč. ruština se nevyužije. Ale i to je sporný.

... to by se jako trotlové musela cítit většina dnešních 40-50níků

1. viz nahoře příspěvek od askmenow. Jsou třeba i večerní nebo víkendové kurzy.

2. ne všechna pracovní místa stojí a padají se znalostí jazyka. Slevit z požadavků a najít si místo, kde nebude cizí jazyk požadovaný. Nebo co nejdříve viz 1.

3.co vím, tak u spousty pracovních míst je jazyk požadovnaný jen formálně, nebo stačí tzv. reading knowledge - prostě aby člověk občas porozuměl psanému textu, žádná plynulá konverzace. Až projdete pár lekcí, směle si napište do životopisu "základní znalost" a u pohovoru sám uvidíte, jak moc je to žhavé.

Nepíšte jaký obor jste vystudoval, případně v jakém pracujete a jste ochotný pracovat, pak by rady byly možná konkrétnější

Vrhněte se na učení, nehledejte výmluvy, hledejte příležitosti. Znám spoustu lidí, co začali ve vám podobném věku, i ve vyšším.

Učte se pro svůj dobrý pocit. Nedělejte to jen pro životopis. A pak tamm budete moct napsat aspoň základní znalost jazyka, třeba na úrovni A2. Lepší, než nic.

Pro spoustu firem je podle mě důležité to, co nabízíte vy, protože se nazabývají vývozem do zahraničí. Neviděla bych to tak černě.

Ale hlavně jak říkám: začít učit se klidně můžete. Lepší základy, než nic. Navíc, věřte tomu, angličtinou se dost zabývám a vím, že úroveň výuky na spoustě středních škol je naprosto mizivá. Takže klidně věřím tomu, že po roce samostudia a jedné hodině v jazykové škole týdně byste naopak vy strčil do kapsy kdejakého středoškoláka. Jejich motivace je často nulová, umějí vyplnit pár gramatických testů, aby prošli, umějí nazpaměť témata maturitních otátek, ale to je tak vše.

Příležitosti jsou na každém kroku... třeba při jízdě do sto km vzdáleného domu, o kterém tu mluvíte, můžete poslochat studijní nahrávky angličtiny, místo rádia. Když se chce... však to znáte.

Všude pějí ódy na to, jak bylo vzdělání za komunistů kvalitní a hle... technické odbornosti možná ano, ale tehdá toho bylo k učení podstatně méně. No a jazyky? Škoda mluvit. Přitom jsou pro mnoho oborů velice důležité.

Na učení není nikdy pozdě, ale chápu, že s rostoucím věkem je to náročnější a vyžaduje to více vůle. Můj táta se naučil zamlada německy cestováním a po čtyřicítce se vrhl jakožto samouk na angličtinu. Neumí dobře, ale na dovolenou mu to stačí a nakupování přes eBay taky.

Pokud jde o dnešní firmy, pak musíte pochopit, že je to pro většinu z nich nezbytné. Obchodují se zahraničím, mají zahraniční vlastníky, nebo pobočky, které jsou vzájemně propojené. Já pracuji pro americkou firmu, ve které pomalu i skladník musí mít angličtinu na úrovni. A dnes je zatraceně těžké v ČR sehnat člověka s důstojnou angličtinou právě kvůli tomu provázání s americkou a anglickou pobočkou. Když se výjimečně účastním výběrových pohovorů, tak skoro žasnu, čemu lidé říkají "plynulá angličtina slovem i písmem". Najímáme mladé lidi těsně po škole (SŠ, VŠ), stejně jako ty, co mají pár let do důchodu, ale obvykle končí ještě ve zkušebním období buď z důvodu nedostatečných jazykových schopností, nebo nezvládání stresu. Odbornost není všechno... tyto znalosti vás během zkušebního období zvládnou naučit, ale jazyk?

Dobrý večer.

Máte pravdu, nedá se to vydržet. Pokud budete na ten důchod jen čekat. Nezlobte se na mě, ale 45 let není tak vysoký věk. Nevím proč už vše vzdáváte takto dopředu. Ješte jste nic nezkusil udělat pro to, aby jste byl na pracovním trhu žádanější. Proč se zaměřujete jen na jazykové znalosti. Cizí jazyk je sice dnes žádaný, není ale nejdůležitější. Jaké máte jiné znalosti a dovednosti?Angličtina nestačí, v zaměstnání si nebudete přece jen povídat. Učte se cokoliv, třeba i ten jazyk. Každá znalost, každá nová vědomost Vám bude výhodou při případném hledání nového zaměstnání. Znám lidi, kteří se začali jazyk nebo např. práci s počítačem učit téměř v 60 letech. Obdivuji je za jejich odvahu a nadšení. Trochu toho nadšení a sebevědomí přeji i Vám. Uvidíte, že to půjde, nepodceňujte se. V každém případě Vám nikdo nemůže pomoci. Jen Vy sám.

Bohužel dnes je taková doba,že trotlové daleko větší,kteří umějí jen koukat do počítače a organizovat práci druhým lidem,jinak neumí nic pořádného,mají dnes navrch.Doufejme,že to nebude trvat věčně a bude jednou ceněná poctivá práce,která má nějakou hodnotu,vytváří nějaké hodnoty a tihle obchodníci s lidskou prací půjdou žebrotou nebo na pracák