Proc zarlim na kamaradku?

Víte,

kamarádský vztah mezi mužen a ženou ve vašem věku je velmi vyjímečné. Hlavně ze strany muže jde většinou, byť jen v hloubi mysli, o něco víc, i přesto, že si to nepřipouští.

Měl by jste si připustit, že ke své kamarádce chováte hlubší city a měl by jste rovněž zhodnotit a přemýšlet nad svým nynějším vztahem.

Tože chováte city ke dvoum dívkám není nic neobvyklého a nemožného.

Prostě svou kamarádku tajně milujete a musíte si to jen připustit.

Kdyby šlo o čisté přátelství, budete jí její současný vztah přát a podporovat jí v něm.

A v tomto ohledu nejste první ani poslední...

Jenze me to tak ale vyhovuje,ze ona je kamaradka ja mam jinou holku ale tady ty hlubsi city to proste kazi...ja se bojim,ze to nakonec to kamaradstvi proste znici,protoze kdyz ona mluvi o tom svim tak ja jsem pak z toho otravenej ale kdyz jsme o tom mluvili tak rikala,ze zarli i ona na tu moji holku,takze jsme se proste dohodli ze se spolu o nasich partnerech bavit nebudem.Ale ja ji to na jednu stranu i preji ja chci aby byla stastna ale na druhou stranu me to vytaci proc musi byt vsechno tak slozity?

Úplně vím o čem mluvíš. Bylo tam pár malých rozdílů, ale podstata stejná. I když jsem měla jíného kluka,nemohla jsem toho "kamaráda" dostat z hlavy...trvalo to 3 roky...pomohlo mi,když jsem poznala někoho,kdo mě zaujal v mnoha směrech, jak v těch, jako ten "kamarád" tak i v jiných...psala jsem si s ním dál,ale už jsem neblbla z fotek, na kterých byl s jinou a podobně=)

3 roky?tak to je moc dlouho toho se nedoziju ja budu mit infarkt uz kdyz mi oznami,ze se s nim vyspala (coz bude asi v blizsi dobe) a asi to pak neprezije ani ten kluk to by bylo fakt nejlepsi kdybych potkal nekoho kdo me zaujme vic...ale zase nechci ztratit to co s ni mame ted

No ale i kdybych dopustil to,ze k ni citim neco vic tak stejne nemuzem byt spolu proste to nejde.A asi se s tim budu muset naucit nejak zit a nebo narychlo hledat nekoho ke komu budu citit jeste neco silnejsiho.A budu doufat,ze tady ty city vychladnou...nemuze to prece trvat vecne nebo ano?

Prostě se nad to povzneste..neporadím jak, ale zkoušejte to.

Neprohlížejte si každý večer její FB, nepiště jí tak často SMS, buďte jí oporou a chovejte se jako kamarád, zároveň si na plné pecky užívejte svoji partnerku a nezahalujte si mozek žárlením. tak to prostě je a hotovo

Prostě se s tím naučte žít...

A kdo ví, kam vás všechny osud za čas zavane

No ale jak ji to pak vysvetlim,ze jsem ji najednou zacal mene psat a mene se s ni bavit a ja jsem zvykli ji psat asi 50 sms dene a jakmile ji jeden den nenapisu tak ona mi hned druhy den pise jestli je se mnou vsechno v pohode.

Nic nedělejte silově a přelomově - prostě piánko a pomalu si od ní snažte odpoutat.

Hergot - máte přeci svou ženskou, tak je takový problém se věnovat hlavně jí?

P.S. - 50 SMS denně je dost i na zamilovanýho člověka

Dobre ja se budu snazit a ted mam na to i vhodnou prilezitost zatimco je mesic v zahranici tak by to slo se pomalinku odvyknout ale stejne jsem ji slibil,ze ji budu posilat aspon jednu dlouhou smsku dene.No ano je to problem Kamaradku znam dyl na vic,kdyz mi pise tak to prece nejde neodepsat.Prece jen je to slusnost odepsat.No jo ja vim...nemam si s tim zajit k psychologovi?jak tak o tom premyslim kdyz rikate,ze to neni normalni

Na psychologa se vykašlete. Sice píšete, že to už nejsou pubertální exesy, ale věřte, že puberta je věčná Časem se uklidníte.

Spíš se zaměřte na svou přítelkyni a ke kamarádce nebuďte tak horlivý. Neříkám, že jí nemáte odepisovat, ale prostě se naučte na ty její zprávy nečekat. To je spíš vhodná terapie.

Tak tedy Dekuji za radu ja se pokusim