Když opustím rodinu nemůžu jíst

Léčit se to nedá, je to úplně normální v tomhle věku. Dalo by se to dalo nazvat "strachem (nervozitou)" z neznámého, neznámých situací a odloučení.

Ono se to během pár let "vsákne" a ani ti to nepříjde.

Pokud Vám to nepůsobí nějaké problémy, tak bych tento stav nijak neléčila. Proč s tím běhat po doktorech a jenom to zveličovat, rýpat se v tom, soustřeďovat se na to. Když se po třech dnech zaklimatizujete a začnete se stravovat normálně, věřím, že jak budete starší a starší, tak to pomalu odezní.

Vysvětlila bych to asi takhle. Jste citlivější a dostal jste do vínku něco z podvědomí našich prapředků. Ta odluka od rodiny, od zázemí a jistoty ve Vás vyvolá pocit ohrožení, nebezpečí. Organismus mobilizuje síly, jako na nějakou změnu, ohrožení, útěk, boj. Podvědomě se Vám stáhne žaludek, aby jste neměl potřebu jíst a nezatěžoval organismus trávením. Všechna krev pak zůstane v mozku a ve svalech. Smysly se zbystří. Nebo, jak by se Vám utíkalo s plným žaludkem?

Hlavně nezapomenout pít, dost často a po menších dávkách.

Přestali jsme poslouchat svá těla. A když je člověk mladý, tak nedokáže vyhodnotit signály, které organismus vysílá. Ať chceme nebo ne, tak jsme součástí přírody. A ani nevíme, co všechno na nás působí a ovlivňuje nás. Takže můj názor.

A když někam odjíždíš, těšíš se tam nebo se spíš bojíš?

Pokud se těšíš, tak třeba nejíš proto, že tam máš spoustu zájmů a málo času na jídlo, které Tě zdržuje.

Pokud se tam bojíš, jsi možná vystresovaný a na jídlo nemáš náladu a ani pomyšlení.

Ale pokud se tady ptáš na radu, jsi asi chytrý kluk. Takže určitě zvládneš na tím problémkem popřemýšlet, a určitou chvilku si na to jídlo vyhradit a něco sníst. Myslím, že není potřeba nějaká léčba, věřím, že to zvládneš sám, musíš na tom trošku máknout, držím Ti palce!

ahoj nic si s toho nedělej mě je 22 a mám to stejné sice už bydlím s přítelem ale taky od něj nerada odjíždím nezbývá nic jiného než se s tím smířit.Možná v tom hraje roli trošku i citová závislost já to odmalička neměla moc dobré tak jsem se na něj svým způsobem upoutala.