Pracovní úraz

Dobrý den, Buklo,

za pracovní úraz i za jeho trvalé následky odpovídá zaměstnavatel, u něhož se Vám pracovní úraz stal, a to i do budoucna, a i v případě, že by pracovní poměr skončil.

Bolestné, odškodnění, náhrada ušlé mzdy i stížení společenského uplatnění ... jsou plněním z povinného úrazového pojištění zaměstnavatele. Pojišťovna má závazek vůči zaměstnavateli, který je plátcem pojistného, nikoliv k jednotlivým zaměstnancům. Pojišťovna Kooperativa, u které je pojištěna většina zaměstnavatelů, dokonce na svém webu uvádí, že partnerem k jednání pro jie zaměstnavatel (s jednotlivými zaměstnanci jedná obvykle jenom v případě zániku zaměstnavatele).

Veškeré nároky je tedy nutné uplatnit prostřednictvím zaměstnavatele.

Kdy se Vám úraz stal? Trvalé následky se posuzují až po roce.

Obecně: Pojišťovna plní až po skončení léčby (ne hned po skončení neschopenky, ale až po skončení rehabilitací, lázní, ...); po doručení veškerých podkladů má lhůtu 60 dnů, ale v některých případech to trvá 90 i více dnů.

___ Odpovědnost zaměstnavatele do budoucna se vztahuje na opakovanou pracovní neschopnost pro tentýž pracovní úraz, a to i v případě, že byste už pracoval pro jiného zaměstnavatele. V takovém případě byste měl nárok na totéž, jako u první neschopenky, jen by se vše počítalo z nově dosahovaných výdělků.

Oprava: ... se vztahuje i na ...

Vždyť jsem Vám to napsala:

Pojišťovna plní až po skončení léčby (ne hned po skončení neschopenky, ale až po skončení rehabilitací, lázní, ...); po doručení veškerých podkladů má lhůtu 60 dnů, ale v některých případech to trvá 90 i více dnů.

A pozor, stížení společenského uplatnění (trvalé následky) se hodnotí až po roce (až se zdravotní stav stabilizuje).

To není úplně přesné.

Zaměstnavatel má odpovědnost za následky pracovního úrazu po celý zbývající pracovní život poškozeného zaměstnance - až do vzniku nároku na starobní důchod, maximálně však do 65 let (tato hranice se ale bude s narůstajícím věkem pro nárok na starobní důchod ještě měnit).

Promlčují se pouze jednotlivé nároky (teď si nejsem jista, zda se promlčují po 2 nebo až po 3 letech). Každopádně žádat lze i 10 let po pracovním úrazu, pokud bude nárok, vyplatí v horším případě za dva, v lepším za 3 roky zpětně.

Tak jsem dohledala, že se jednotlivé nároky promlčují už po dvou letech, tzn., že lze žádat maximálně dva roky zpětně.

Zaměstnavatel odpovídá za následky pracovního úrazu i do budoucna - pro případ, že by se některé následky projevily až časem. Žádat tedy můžete i po nějaké době. Ovšem pokud zaměstnavatel nezanikl, nemůžete se obracet přímo na pojišťovnu. Veškeré nároky je nutné uplatňovat prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého se Vám pracovní úraz stal. Ono je to i výhodnější, neboť zaměstnavatel má jako plátce pojištění vůči pojišťovně lepší vyjednávací pozici než jednotlivý zaměstnanec.