Zůstat s manželem za každou cenu?

Od: Datum: 20.07.12 13:53 odpovědí: 23 změna: 22.07.12 14:55

Dobrý den, jsme s manželem 4 roky, nyní budeme mít teprve rok po svatbě. Před čtyřmi týdny jsem porodila našeho druhého chlapečka. V lednu mělo naše manželství krizi ( už před tím to asi 3 měsíce nefungovalo) já odešla k rodičům on bydle ve vlastním domě. Před tím byl přes půl roku na pracáku, nedbal o sebe, nehledal si práci, a já si přišla jak inventář v kuchyni. Navíc, když jsem měla problém, tak mi vůbec nepomohl s dluhy a pomohli mi moji rodiče. Jak by mi taky mohl pomoc něco řešit, když neměl. Ještě se do toho připletli jeho rodiče, které nechci už vidět dokonce života a udělali veliké zle. Nevím ani, nebo co vůbec chci slyšet..jsem v tom strašně zamotaná. Prostě v době krize jsem si začala psát s mužem, se kterým jsem nikdy nic neměla , ale bylo nám spolu příjemně a vím, že mě chtěl. Poznali jsme se v době, kdy jsem začala chodit se svým současným manželem a Pavel říkal, že měl dřív víc zabojovat, nyní mi píše, že mě moc miluje a myslí na mě ve dne v noci a chce se postarat o mě a moje děti a dělat mi radost. V tom únoru, kdy jsem byla vyřízená a manžel se mnou nekomunikoval ani se tři týdny neozval na malýho, mi Pavel poslal letenku za ním do Anglie, abych se odreagovala a strávili jsme příjemný víkend po památkách a začali se těšit až porodím a budeme spolu žít. Začaly jsem si psát desítky SMSek denně a podporovat se. Moc mi pomohl a mám ho moc ráda. Slíbil mi svatbu v bílém, začal řešit nábytek pro kluky až se prcek narodí a tak..věci, které by mě ani řešit nenapadlo, že mě chce udělat šťastnou, prostě viděl, že se trápím. Pak se ale dozvěděl manžel, že jsem byla v Londýně a začal za mnou jezdit a začli jsme chodit do poradny. Začla jsem tam chodit s tím, aby u soudu viděli, že jsme se zkoušeli dát dohromady a nešlo to. Jenže jsme si začali s manželem každý večer volat, bavit se o problémech a jezdil za mnou. Nakonec to došlo tak, že nyní žijeme spolu a byl i u porodu. Ale cítím se někdy moc nešťastná. Stále se vracím k problémům, když mě něco naštve. Manžela si nevážím, jsem na něj protivná, nemůžu se s ním líbat, to už bylo před tím lednem a vzpomínám, jak se mi líbilo líbat se v Londýně s Pavlem a stále na něho myslím.Věčně se dohadujeme nebo hádáme, manžel se tedy nehádá, hodně se snaží rodinu udržet, dokonce ví, že si nadále píšu s Pavlem, ale vím, že ho to trápí. Tvrdí, že on je příčinou těch hádek, že žiju dva životy a nedokážu se soustředit na naši rodinu. Manžela mám také moc ráda, ale přes dřívější problémy se nedokážu moc přenést, vadí mi jeho rodiče, se kterými nám poradila psycholožka ať se nestýkáme, ale mě vadí, někdy i to že manžel se podobá jeho mámě. Dokážu udělat takovou hádku, že se divím, že mě ještě nevyhodil. Pak mi napíše Pavel a jsem ze všeho nešťastná, chtěla bych být s ním v Praze až se vrátí z Anglie. Každý den, když je manžel pryč brečím, tady na vesnici budu nešťastná, chtěla bych se vrátit do Prahy, kde jsem žila. Říkám si, co mě tu čeká, v Praze jsem aspoň každý den chodila ven s kočárkem, tady na vesnici mě to nebaví, říkám si, co mě tu čeká, je tu mrtvo, pak kluci odrostou a mě zbyde manžel.. Ale od manžela se nedokážu odpoutat, a pocit, že ničím rodinu a beru mu děti, nevím, jestli bych byla šťastná a dokázala to zvládnout. Pavel plánuje na zimu lyžování, pak dovolenou na Kypru a tady vím, že se nikam nepodívám. Manžel si našel práci v Německu, takže by se naše finanční situace měla zlepšit, ale nevím, jestli to pomůže i našemu manželství. Říkám si, že když manžel konečně zajistí rodinu a hlavně děti, začnu si ho vážit. Doteď mě ničilo, že si manžel nic lepšího nehledal, nemohl ani nic pořídit do domu, jídlo a vše jsem platila já z mateřské, a ještě teď poslouchám, jak vše dělá dobře, jak to má dobře vymyšlený. Nejvíc mě ničilo, že musím dávat peníze ještě jemu, protože mu výplata nestačí na svoje potřeby. On stále říká, že ví, že se musí vydělat peníze,..Vím, že má strach, že bude pryč a budu si psát s Pavlem a možná mu uteču. Tomu se ale nezabrání, kdyby to tak mělo být. Spíš si říkám, že si to srovnám v hlavě, když bude pryč. Když vidím manžela hrát si s s malým na písku, říkám si, jak je s ním šťastný a mě vlastně nepotřebuje, ale on říká, že mě potřebuje a že mě moc miluje. Někdy bych chtěla utéct za Pavlem. Pak je mi ale líto manžela, už když jsem byla u našich se chtěl zabít, když se s ním rozvedu, ale k tomu se nerad vrací, proto jsem taky k němu šla, aby si neublížil. Teď ale říká, že to byl zkrat, že kdybych se chtěla rozvést, tak si tam sedne a nechá si spočítat alimenty. Jeho život se totálně položí a skončí někde u piva v hospodě jako troska. Tak nechci, aby dopadl. Včera mi zase Pavel napsal, že mě má ohromně rád a nemůže na mě zapomenout. Mrzí mě, že jsem mu ublížila a chce se mi z toho brečet, on ale napsal, že mě miluje a nedokáže se na mě zlobit, to je snad ještě horší. Navíc si někdy říkám, myslí to se mnou ten člověk vážně? Manželovi jsem řekla, že odejdu, že se akorát trápíme a budeme spolu lépe komunikovat, když budeme od sebe. On se ale začal strašně mazlit s dětma a dával mi najevo, jak mu ubližuji a bolí ho to, se mnou se nebavil vůbec a házel po mě škaredý pohledy, takže jsem mu řekla, že budu s ním. Manžel mi vadí,... znám samozřejmě i jeho kladné stránky, vím, že má děti moc rád, ale stále na něm vidím chyby a kritizuji ho, někdy už se tomu i zasmějem. Vadí mi, když se ke mě přiblíží a chce mě obejmout. Nemůžu od něj odejít, vím, že to rozvrátím já , myslím, že bych potřebovala, aby mě vyhodil on. Co mám dělat?


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 20.07.12 14:22
 
avatar

Chudák váš manžel...

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 20.07.12 14:56
 

chudáci děti...

Ohodnoceno: 4x
 
Od: mojebudoucnost*
Datum: 20.07.12 15:14
 

Děti určitě, ale když si vzpomenu, jak se ode mě odvrátil a neřešil moje dluhy, začal si oddělovat majetek, aby mu nesebrali barák a převedl ho dokonce na svého bratra, aby na něj nemohli exekutoři, kdyby náhodou přišli... Zapomněla jsem napsat, že manžel si platí už 4 roky úvěr, kerý si vzal za bývalé přítelkyně, a já s tím nemám nic společného,..má ho ještě na 4 roky a já jsem mu s tím pomáhala celou dobu, jelikož splátka je 5500Kč měsíčně... a když mě z mého domu vypadli nájemníci a musela jsem platit hypotéku, volala mi jeho maminka, jak manžela obírám tímto o peníze a nejvíc špatný byli moji rodiče, kteří mi s tím pomohli, už se k tomu nechci snad vracet. Prostě si zachraňoval svoji prdel..

Datum: 20.07.12 16:36
 
avatar

Nějak mi tam schází Vaše děti a náhled. Vzít otci děti je zlé, ale vzít dětem otce ještě horší.

Píšete, že si nedokážete vážit manžela, protože Vám nepomohl s dluhy a protože dočasně neměl práci, a že si ho snad budete vážit, až zabezpečí rodinu.

Já si u lidí vážím jejich vlastností (nejvíc asi poctivosti), vztahu k dalším lidem (z toho mála, co jste o manželovi napsala, že má pěkný vztah k dětem, a že se o ně chce spolu s Vámi starat), pracovitosti (ta nikterak nesouvisí se situací na pracovním trhu ani s krizí), ...

A podle mne neměl manžel ani nikdo jiný povinnost Vám pomáhat s Vašimi dluhy, o své dluhy jste se měla postarat sama.

doplněno 20.07.12 16:40:

Poznámka: Reagovala jsem hned na dotaz, Vaši reakci (dnes 16:36) jsem si přečetla až po vložení příspěvku.

Jestli jste manželovi pomáhala s jeho dluhy, mohla jste samozřejmě v tomto ohledu očekávat i jeho pomoc.

___ Ale pořád se nemohu zbavit pocitu, že vztahy vidíte/vnímáte přes finance a finanční možnosti obou mužů.

doplněno 20.07.12 19:38:

Oprava: Mělo být (dnes 15:14).

___ Z toho mála, co o manželovi píšete, je zřejmé, že má rád Vás i děti, že mu záleží na rodině, a že se pro ni i pro nápravu a udržení vztahu snaží něco dělat.

Co pro své děti a pro rodinu děláte Vy?

 
Od: mojebudoucnost*
Datum: 20.07.12 16:53
 

Myslím, že když já jsem mu pomáhala po celou dobu s jeho úvěry..jinak dluhy je špatné slovo,..dluhy bych měla, kdybych hypotéku neuhradila,..jelikož jsme se brali a slíbili si, že při sobě budeme stát v dobrém i ve zlém, čekala bych, že nebude mít problém mi s tím pomoc. Já mu taky pomáhala a když mi po třech letech vypadli z mého domu nájemníci a měla jsem sáhnout na svůj účet, abych poplatila hypotéku, volá mi jeho máma, které si nejspíš stěžoval..ale co udělal jako první? Vzal mi moje účty od nábytku, který jsem pořizovala ze svých naspořených peněz před manželstvím v hodnotě cca 150tisíc a řekl, že mi patří jenom spoďáry? Vždyť já bych mu to všechno nechala,.. Někdy mám pocit, že jsem s ním jen kvůli dětem. Přes půl roku byl na pracáku, ale ne že by práci nemohl mít, řekl, že už nikdy pod nikým pracovat nebude. Prokouřil měsíčně 3tisíce a nebylo mu blbý si říct mi o kapesné z rodičáku. Ubírat našemu dítěti, to by se musel chlap stydět. Na druhou stranu díky poradně si některé chyby uvědomil a snaží se, teď a kouření omezil na 400Kč měsíčně

Datum: 20.07.12 17:07
 
avatar

Víte, každý dělá v životě chyby. Váš manžel se poučil a teď se snaží. Snaží se udržet rodinu, pomáhá, jak to jde. A vy? Vy mu místo uznání a podpory hážete klacky pod nohy. To je opravdu skvělé...

 
Od: dnesanonymni
Datum: 21.07.12 10:40
 

Já paní chápu. Taky mám manžela - sobce, který si důsledně hlídá, aby čirou náhodou JEHO peníze nešly do mého, protože ON je přece PODNIKATEL, tak musím chápat, že peníze potřebuje jeho firma... nicméně MOJE peníze vždycky šly všechny do rodiny, protože přece vydělávám dost, abych uživila děti (a v některých letech i jeho), tak proč by měl peníze z firmy tahat i on *nevi* Když se před lety měl státní byt (před manželstvím byl dekret na něj jeho) privatizovat a převádět na družstvo, čímž by spadnul do společného jmění manželů, tak se mě i s dětmi pokoušel vyrazit z bytu :( Tehdy jsem ho omluvila, každý má přece nárok udělat v životě chybu a on se pak tak snažil udržet rodinu... ale pravda je taková, že sobec sobcem zůstane a k rozvodu stejně dochází, jenom o pár let později. Akorát že za těch pár let já už přišla o poslední našetřenou kačku a taktéž o poslední zbytky vlastního sebevědomí (a o tom, že už nejsem nejmladší, zato mám tři děti, tedy šance na nový vztah nic moc ani nemluvím, to mě teď trápí ze všecho nejmíň), zato mám na krku manželovo úvěr, který jsem v dobré víře spolupodepsala a teď se dozvídám i o kontokorentu a úvěrech, o kterých jsem neměla ani páru, ale které klidně mohou spadnout i na mne jakožto na manželku.

Pokud se zakladatelky (diskuze) manžel dokáže válet na pracáku s výmluvou, že on přece pod nikým pracovat nebude, přitom brát zakladatelce peníze z rodičáku, jenom aby mohl kouřit a ještě jí ukradne účty, aby v případě potřeby nemohla prokázat vlastní majetek - sorry, tak to ale taky bude pěkný dáreček a se zkušenostmi, které mám dneska, bych si sakra rozmyslela, jestli mi stojí za to s ním žít. Zvlášť když nejde jenom o mne, ale i o dítě.

Zakladatelce neporadím, rozhodnout se musí ona sama, ať už mi jí tady napíšeme, co chceme. Ale řeči o tom, jak se její manžel snaží a ona mu hází klacky pod nohy... no, můj manžel se taky snažil, když mu hořelo pod zadkem. Ale nezměnil se a při další krizovce se to projevilo.

 
Od: mojebudoucnost*
Datum: 21.07.12 17:13
 

Děkuji Vám za reakci,..jste asi jediná, kdo vidí obě stránky věci,..a nezastává se manžela, pomalu mám pocit, že bych se ani kvůli dětem nemohla rozvést, či co,..ano, přesně tak - teď se snaží. Ale když jsem se k němu v dubnu vrátila, musela jsem zaplatit účty za elektriku, vypověděla jsem si i penzijko, které jsem si spořila 10let, ( on si nikdy takové věci nespořil ) a zaplatila jsem mu dvě pohledávky!, které jsem po návratu našla. Takže nevím, kde by na to vše vzal, říkal, že nechodil ani moc nakupovat. Prostě vždycky jsem vše táhla já a hlídat, co je potřeba včas zaplatit jsem musela taky já! To člověka ubije, jak říkala psycholožka s manželem musím mít hodně trpělivosti, a snažit se musí i on a zařizovat tyto věci. Nemůžu ho stále popohánět, to musí chtít on. Přesně tak to bylo - moje peníze jsou společné, ale jeho peníze z pracáku a předtím výplata jsou jenom jeho. Ti co tady píší, ne všichni, nechci nikomu křivdit, mi přijdou, že bych nemohla odejít za někým s kým bych se měla možná líp. Někým, kdo se chce postarat o moje dvě děti, jelikož jsou součástí mě. Který chlap by to udělal? Samozřejmě nemůžu říct, zda by nám to klapalo, protože jsme si po celou dobu psali pěkné věci, ale počítali jsme spolu. Vidím, že se manžel snaží, tak snad to tak vydrží, ale proč se nesnažil dřív, i kdyby měl jít někam na brigádu! Já také musím podnikat při mateřské, abych vše utáhla a hlavně jeho. Mám strach, zda se vše bude opakovat, vracím se k věcěm, které mě zabolí, skrz, jak jste připomněla účty a další věci, co jsem ani nezmiňovala,..ukázalo mi to, co v něm je nebo čeho je schopný a říkám si, že jsem ho neznala.. Obavu do budoucnosti mám, aby se to neopakovalo, což mi nikdo nezaručí. Stejně tak mi nikdo nezaručí, zda to bude fungovat s Pavlem, který je o 22let starší a má také dvě děti, sice odrostlé, ale se mnou by chtěl mít další aspoň dvě jako velká rodina a finančně to pro něj není problém.

Datum: 21.07.12 18:16
 
avatar

Teď prosím napište v jedné větě, co vám na manželovi vadí (na to, abyste se s ním rozešla kvůli pracháči) a nepoužijte ani jedno ze slov: peníze, majetek, finance, účty, půjčka a jakékoliv další slova téhož či podobného významu. Děkuji.

 
Datum: 22.07.12 14:49
 
avatar

Bohužel, při dvou dětech jsou peníze velmi důležitá věc. Lásky, pokud byla navíc zadupána a zničena jedním z manželů, se člově nenají a děti s ní neobleče.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 20.07.12 18:20
 
avatar

Dobrý den. Víte, mladá paní, ono je všude něco. Věřím, že se cítíte třeba ukřivděná, či zraněná. Máte touhu jít k jinému muži a toho svého prostě odmítáte. Ale podívejte se na věc pohledem svých dětí. K nim se jejich táta asi špatně nechová a má je rád. Snad každá máma staví na první místo své děti. Aby měly oba rodiče, domov a zázemí. Každá ženská vydrží kvůli dětem hodně. Možná by se Vám vyplatilo víc, pracovat na tom, aby Vaše manželství bylo funkční a manžela nasměrovat lepším směrem, abyste v něm byla spokojená a zase šťastná. Ten druhý muž Vás láká, máte vidinu lepšího a šťastnějšího vztahu, ale nemusí to tak vůbec dopadnout. Věřím, že Vás má rád, že mu na Vás záleží a že by Vás chtěl i s dětmi. Ale až zamilovanost vyprchá, uvidí možná věci jinak. Starosti, které ho budou omezovat, děti, které nejsou jeho, ale vyžadují pozornost a péči, finanční starosti atd. a v neposlední řadě i to, že děti mají svého tátu a vždy mít budou. Nemusí ho mít rádi, nemusí si spolu rozumět atd. Vy si rozbijete manželství, dětem rodinu a třeba Vám to vůbec žádné štěstí nepřinese. Ono se všechno zdá z počátku ideální, ale časem se toto může ukázat, jako obrovský omyl. Zůstat v manželství za každou cenu nemá smysl tam, kde neklape vůbec nic, kde jsou jen hádky a osočování, kde jsou dva na sebe, jako psi, dělají sobě i dětem z života peklo atd. Ale to není asi Váš případ. A kdyby neexistoval ten druhý muž, také byste chtěla odejít? Myslím, že ne... Zůstaňte v manželství a snažte se oba zlepšit to, co se mezi vámi pokazilo, komunikujte spolu. Manžel se začal snažit, tak to s ním nevzdávejte a hledejte cestu k němu, ne od něho. Anebo jděte za hlasem svého srdce, nečekejte, až Vás manžel vyhodí, aby Vám to ulehčil. Rozbijte dětem rodinu, spalte za sebou mosty a začněte jinde a jinak. Rozhodnutí je na Vás a já Vám ho opravdu nezávidím. Možná brzy zjistíte, že to lepší jste v životě už měla... Protože odejít s dětmi a očekávat, že se o vás jiný muž postará a všechno bude rázem ideální, je bláhovost. Každý vztah se buduje celá léta, aby byl pevný, pěkný a trvalý...Ať se již rozhodnete jakkoliv, přeji Vám, abyste toho nikdy nemusela litovat a byla šťastná.

doplněno 21.07.12 17:44:

Není zač, rádo se stalo.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 20.07.12 19:53
 
avatar

Naprosto s Vámi, @kapkanadeje , souhlasím. Neznám žádnou matku, u níž by děti nebyly na prvním místě (přestože vím, že existují i takové).

Nejvíc mne ale zaráží to "vidění skrze finance a zabezpečení" (na zamilovanost to podle mne nevypadá). U obou vztahů jako by byly finance na prvním místě (u Pavla vidí to, ci jí nyní poskytuje/dává - zaplacenou letenku a pobyt v Londýně, možnost vrátit se z vesnice zpět do Prahy, slíbená svatba v bílém, lžování v zimě, dovolená na Kypru v létě, ...)

Tazatelka sice tuší, že by ublížila manželovi, kdyby mu "vzala děti", ale uniká jí, že by připravila své děti o otce, který je má rád, a kterého mají rády ony.

 
Od: mojebudoucnost*
Datum: 21.07.12 17:41
 

Dobrý den, děkuji Vám za reakci, moc jste mi pomohla a připomněla některé věci. Psycholožka říkala, že tím, že náš vztah je mladý, že jsme nedokázali některé problémy zvládnout a spojit se v nich. Na vztahu musíme stále pracovat a nesmí to táhnout jen jeden a druhý se vézt. Nyní vidím, že se snaží, že chce vydělávat peníze a postarat se o nás. Říká, že mě o tom nemůže přesvědčovat, že to musím cítit. Samozřejmě mě ten druhý láká, moc mi psychicky pomohl, když jsem byla na dně a vyřízená a psal, že něco takového zažil a ty další věci. V té době jsem přemýšlela, co se v našem vztahu stalo, že manžel se mnou nekomunikuje a dělá takové věci. Zjistila jsem, že ho vůbec neznám, teď tvrdí, že udělal chybu a zachoval se špatně. Ale uvědomil si to, až když mu přestali radit jeho rodiče, chtěli, aby se se mnou rozešel, že to s ním myslí dobře. Manžel říká, že to nejde všechno z ničeho nic skončit...s rodiči komunikuje minimálně a nestýkáme se. Žijí si nakonec svůj život a nám psycholožka radila, ať se soustředíme na sebe. Ten druhý mě láká, ale také si v něm nejsem jistá, nevím, zda to bude fungovat po všech stránkách, známe se jen z SMS-ek, z jednoho víkendu, ani jsme spolu nic neměli a on říká, že mě zná, že jsem anděl, ale nemůže mě znát. Vím, že když mi Pavel nenapíše tři dny jsem v pohodě a dokážu s manželem běžně komunikovat, bavit se, ale když přijde zpráva, jak mě Pavel miluje, začnu být nevrlá, nervózní a manžel pozná, že něco není v pořádku. Mrzí mě to. Pavlovi, ale o nic nejde, ten neztratí nic.

Od: uska®
Datum: 20.07.12 18:29
 

Začla jsem tam chodit s tím, aby u soudu viděli, že jsme se zkoušeli dát dohromady a nešlo to. (do poradny)

Vy už tenkrát jste věděla, že manželství nepůjde slepit? Ne, Vy jste nechtěla nic slepovat, jen se bojíte, že vinna bude na vaší straně. Proto také píšete, že byste byla ráda, aby vás manžel vyhodil. Opět by byla vinna na manželovi. Jen o toto usilujee. Přestaňte s trikama a pokud chcete - běžte. Pokud chcete zůstat - zůstaňte a začněte se k muži chovat jak manželka a milence pusťte k vodě.

 
Od: ben*
Datum: 20.07.12 19:17
 

tak to je síla... Nejvíc by mě zajímalo, kolik Vám je...

 
Datum: 20.07.12 21:34
 
avatar

... no a až uděláte z milence manžela, budete zase na začátku...

Možná když si sundáte růžové brýle, tak to uvidíte...možná. Ale pak nám nepiště, že jste zůstala sama s dětmi, bez bydlení a zajištění.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: 12336544
Datum: 21.07.12 09:34
 

Skončil jsem u věty, kde píšete, že jste si začala psát s jiným mužem. Mám chuť vám napsat něco sprostého, ale tady to dělat nebudu. Váš manžel i děti jsou pěkný chudáci a upřímně je lituju, vás ani trošku, nezasluhujete si žádnou úctu. Podvést takhle vlastního manžela a děti...

 
Od: mojebudoucnost*
Datum: 21.07.12 17:15
 

To můžete napsat jen proto, že jste to nedočetl dokonce a neznáte všechny okolnosti. Manžela jsem nepodvedla..nechci, aby tu šlo o lítost..úctu? vůbec mě neznáte, tady asi nemá cenu něco psát... tady jsou na celé téma jen dvě odpovědi, z kterých si můžu něco vzít.

Datum: 21.07.12 11:28
 
avatar

Milá Budoucnosti, co Vy vlastně chcete? Sedět jednou zadnicí na dvou židlích, jinak to nevidím.

Manžel bude makat v Německu, aby vydělal a uspokojil potřeby rodiny. A co pro to uděláte Vy? Budete si s Pavlem užívat v Anglii. A kde mezitím budou děti? To by mě opravdu zajímalo.

Navíc - v lednu mělo manželství krizi a předtím už asi 3 měsíce nefungovalo. Jak jste tedy otěhotněla: A´t počítám, jak počítám, buď s tím má něco společného ten nehodný manžel, *sok* nebo Duch svatý. To už tady ale bylo.

Vaše slova: aby u soudu viděli, že se chceme dát dohromady. To je dost malý důvod na početí dítěte. Myslela jsem si vždycky, že děti se rodí z oboustranné lásky a ne proto, aby "u soudu viděli".

Jste dosti vykoukaná, píšete, že dokážete udělat takovou hádku, že se divíte, že Vás ještě nevyhodil. A to je právě to, co chcete - aby ta špína zůstala viset na něm a Vy byla ta čistá a chudinka. Tak ho klidně provokujete a čekáte, kdy to bouchne, on Vás vyhodí, vy popadnete děti a poběžíte za svým Pavlem.*srdce*

Jenže - v životě není nic jednoduché a nic zadarmo. Dovolte mi, prosím, jednu otázku: Manžel se snaží zajistit rodinu, bude dělat v Německu. JAK CHCETE ZAJISTIT A ZACHRÁNIT RODINU VY? /Kromě toho, že si sháníte náhradníka/. Být Vaším mužem, vytrhla bych tyčku z plotu a věřte mi, že manželství by pak fungovalo, jak fungovat má. To tak bývá, když ženskou pálí dobré bydlo a svrbí ji...*cert*

Ohodnoceno: 3x
 

 

Datum: 21.07.12 15:18
 
avatar
To je na bod. Koneckonců znám x ženských, které tyhle problémy řeší úplně stejně..najdou si jiného a dělají samé naschvály. Ustát tuhle situaci a řešit problémy tam kde jsou, postavit se jim čelem, dokáže jen malé procento z nich. To dokáže jen opravdu silná osobnost ze svou vlastní hrdostí, která ustoji čestné jednání!
 
Od: pt®
Datum: 21.07.12 17:40
 
avatar

Už ten Váš nick "mojebudoucnost", jasně ukazuje o koho Vám jde především. Jednoduše, kdybyste si nepsala s nějakým Pavlem a nejezdila se k...t do Londýna, tak Vaše manželství řeší běžné problémy, jako každé druhé. Jak píše "babajaga", vytrhnou tyčku z plotu a trochu vám pomačkat fasádu a bude pořádek jedna dvě. Pokud budete takto jednat ještě nějaký šas, tak Vás jistě nakonec manžel pošle k šípku a Vy budete mít svého Pavla a za nějaký čas tu přijdete fňukat znova. Kdo chce kam, pomůže si sám.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: mojebudoucnost*
Datum: 21.07.12 18:15
 

o nick tady nejde , na něm bych to nestavěla..jsem ráda, že víte, jak udělat pořádek, moc si toho cením.

Od: pt®
Datum: 22.07.12 14:55
 
avatar

No, a co se Vám "mojebudoucnost" nelíbí, na tom, jak to vidím já. Co uděláte dětem, když se budou špatně chovat, tak jim dáte na zadek. Vy už jste velká holka, Vám nikdo na zadek nedá, ale možná by to účinek mělo. Pro mně a za mně si udělejte jak chcete, ale starýmu se zachtělo mladé mlaso, tak Vám motá hlavu. Za několik let tu budete psát znovu a nebudete si vědět rady zase. Jste mladá a myslíte si, že s Pavlem budete žít na obláčcích, ale to je jenom v pohádce.

 

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.