Vydrží nám manželství?

Bohužel Vám neporadím... jen se k Vám přidám.

Mám pocit, že je to poslední dobou nějaká viróza, či móda. S mojí ženou jsme cca 12 let (z toho 5 let manželé) a máme dvouletou dceru. V březnu zkolabovala a strávila dva týdny v nemocnici - nakonec se ukázalo, že psychicky zkolabovala, protože se zbláznila do našeho kamaráda (svého času jsme se o ni ucházeli oba), který se po dvou letech na skok vrátil z Austrálie - prostě nevěděla z které do které a tělo zareagovalo na stres po svém. Po nějaké době se mi přiznala, postupně probíhala stále rostoucí internetová komunikace mezi nimi a teď už je 3 týdny za ním v Austrálii. Původně chtěla jet na půl roku i s dcerou, ale to jsem jí zatrhl, tak odjela sama na 8 týdnů s tím, že déle to bez dcery nevydrží. Když jsem se ptal co plánuje dál, tak mi řekla, že se se mnou rozchází a že se uvidí až se vrátí. Takže jsme s dcerou zůstali doma sami dva a čekáme co bude až přijede. Upřímně mne občas napadne, že by bylo lepší, kdyby se už nevracela.

Přišlo to jako blesk z čistého nebe, bez varování. Prostě se jednoho dne rozhodla a bylo to. Sice si na mateřské stěžovala, že se nudí a cítí se nenaplněná. Pomáhal jsem jí co to šlo. Hledali jsme pro ni zájmy, nijak jsem ji neomezoval, o malou se kdykoliv postaral, když si chtěla posedět s kamarádkami. Nejraději by jezdila někam na výlety, ale s penězi to není tak růžové, ale přesto jsem se snažil. Mám své chyby o kterých vím, ale nikdy mi je nevyčítala tak, že by to vypadalo, jako nepřekonatelná překážka. Já jí ty její také nikdy nevyčítal.

Můj bratr prohlásil, že by jí dal pár facek a kufry přede dveře. Bohužel to není tak jednoduché. Ženu bych uhodil snad jen v sebeobraně (a ani to možná ne). Bydlíme na vesnici v domku, který vlastníme na půl a splácíme na něj dvě hypotéky, takže ani s těmi kufry to není tak jednoduché. Navíc jsme se na domě hodně nadřeli a hodně práce ještě potřebuje a oba jsme se shodli, že bychom ho časem rádi nechali dceři. Prostě to není jednoduché...

Uff, omlouvám se tazateli, že jsem mu nepomohl a ostatním za to, že jsem se tu vypovídal (asi jsem to potřeboval), ale třeba ho posílí, že v tom není sám...

já si taky myslím že když budeš bojovat a dělat vše dobré bude ji to líst na nervy a bude to horší ja byt tebou tak se večer vykoupej ,,ohol, navon a někam si vyraž nic ji neříkej jen že něco musíš zařídit ,zkus ji tak trochu ignorovat třeba ji to začne vrtat hlavou jinou radu nevím ale občas to zabíra když chodí ona ven tak ty jdi taky nějak to dopadne bud dobře nebo pujdete od sebe nemá cenu to hrotit pokut je zamilovana a chtějí spolu byt tak už nepomuže nic tet jde o to jestli ji ten chce na pořad nebo ji ma jen do problemu

Myslím si, že byste si měl, nebo i vaše žena přečíst tuto knížku uloz.to/...

Možná by to mohlo pomoci, zvládnete ji přečíst i za den..

Nebo rovnou zkuste navštívit manželskou poradnu

Události, které se ve vašem manželství udály, není možné komplexně a objektivě shrnout v pár vět.

Proto žádná žena, žádný můž, ba ani psycholog, nebude schopný na zmíněném základě uvést jakýkoli souhrnný nádhled nad vaší situací.

Bohužel musím konstatovat, že chyba je i na vaší straně. Veškeré důvody jejího počínání je nám ( diskutujícím, možná i vám) skryty. Avšak se lze domnívat, že jste zanedbal lásku k ní.

Ženy jsou jako růže. Když se staráš, rozkvetou. Pokud ne, uvadnou.

Doporučuji se nevzdávat, a bojovat. Stojí to za to!

Pokud neleznete 2 hodiny času, a nevadí vám mírný křesťanský nádech filmu, shlédněte - gloria.tv/...

Napoví vám víc, než tisíc vět.

Také zdravím. Na Váš dotaz je těžké odpovědět. Jen Vy víte, jaké je vaše manželství a jak se k němu staví manželka. Pokud na otázku ohledně vaší společné budoucnosti odpovídá _ já nevím, pak to není žádná odpověď. Pokud neví, co chce, není si jistá svým počínáním, tam by se vyplatilo na vztahu hodně zapracovat. Měli byste hlavně brát ohled na dítě, protože rozbít mu rodinu, není nejlepší řešení hlavně pro něj. Malých dětí se nikdo neptá, zda s tím souhlasí a co to pro ně bude znamenat. Rodiče děti protáhnou svým vlastním rozhodnutím a bránit se nemohou. Na to je třeba myslet především. Zkuste s manželkou hodně mluvit o těchto věcech. Ptejte se jí, zda jste opravdu tak špatný manžel a otec, že jí to táhne za jiným. Zda nestojí za to, o váš vztah bojovat a snažit se ho zlepšit. Kvůli vám i kvůli dítěti. Píšete, že vše snášíte, ale to byste právě neměl. Je to vaše žena a nedovedu si představit, že by nějaký chlap sponzoroval např. "dárky" pro kamaráda" své manželky. Tady mi to přijde, že Vaše žena nemá soudnost a děláte jí s prominutím, oslíka. Připomeňte jí, že je to Vaše žena a matka Vašeho dítěte a že by se podle toho měla chovat. Že nejste žádné východisko z nouze, dokud nebude mít připravené hnízdo jinde. Pokud jí netýráte, o rodinu se staráte a máte zájem na tom, aby vše fungovalo, pak je vidět, že by si Vaše žena potřebovala nabít "čumáček", aby si začala zřejmě vážit dobrého bidla Neusnadňujte jí to, snad dostane rozum a své chování přehodnotí, když pozná, že se na Vás nedá dříví štípat a že Vy zájem o rodinu i zachování manželství, máte. Když Vám vytýká nějaké nedostatky, pak věřte, že je máme každý. I ona, nikdo nejsme akorát. Hledejte způsob, jak zůstat spolu a mít funkční rodinu, ne důvod, proč se rozejít a spálit za sebou mosty. Pravda, musíte chtít oba, ale pokud je žena na vážkách, pak se s tím ještě něco dělat dá. Musíte spolu trávit hodně času a kominikovat. To je můj názor.

Pardon - komunikovat.

Podle mě odpověď ,,já nevím" docela jasná (vím sama dobře,jak špatně se říká to,co chci aniž bych druhému ublížila,a tak jsem říkala já nevím,i když jsem moc dobře věděla,že odejít chci.Jen se nějak ty nepříjemné věci odkládají a doufá se,že se něco stane,něco,co za mě vyřeší problém.Myslím,že tato situace se stává spoustě lidí,žena už si na něco zvykla,už jí to nic moc nedává a najednou ejhle - vedle je to lepší,má to náboj a to bušení srdce je přeci tak úžasné.To ano,ale jen do té doby,než se zjistí,že i ten od vedle má svoje mouchy,že i ten od vedle si říhne a dělá ty nepopulární věci.)Nerada bych,aby to celé vyznělo jako znevažování,to opravdu ne,ale časem vaše žena zjistí,že to co měla,ztratila vlastní neuvážeností.Ženský znám .) jsem jedna z nich .) nechte ji,ať si jde za tím,co chce,ona sto stejně udělá.sépi

Podle toho, co píšete, si myslím, že si vaše žena pěkně nabije hubu, až bude s tím svým novým "zázrakem" z práce. To víte, teďka jsou si vzácni, kradou si pro sebe letmé chviky, srší to jiskrami mezi nimi, samé aaach... ale to přeci nevydrží věčně, ne? Až budou spolu bydlete a ona mu bude prát ponožky, trenky, až jí bude na návštěvu chodit jeho dítko a vaše společné dítko bude chodit naopak k vám... to teprve začne ten pravý život. Nemyslete si, že to bude pořád mezi nima tak růžové. A co přítelkyně toho kolegy, copak ona se ho tak lehce vzdá? Co když bude o něho bojovat?

Jinak současnou dobu nechápu, proč jsou lidi takoví... nevěra, kam se podíváš. Řekla bych, že si vaše žena neváží dobrého bydla. Kdybyste ji mlátil a chlastal, tak prosím, to by možná měla nárok si najít muže nového. Ale takto?

A jen se vám divím, že jste dovolil přivézt amantovi z dovolené flašku vína. Měl jste rázně říci, že nikoliv.

Váš společný vztah vyprchal (proč musíte vědět vy sám) a Vaše žena se zamilovala, s prominutím, jak mladá koza...

To že říká "já nevím" znamená "ano, vím, že už s tebou být nechci, nejsem v našem vztahu štastná, ale zároveň si tě vážím a nechci ti ublížit."

Vaše žena je nyní ve stádiu, kdy možná hledá něco nového, prahne po pocitu nepoznaného a trpí představou, že musí něco dohnat.

Neuvědomuje si, že svým počínáním se můžou rozbít dvě rodiny.

Pravděpodobně si se svým "kamarádem" nebudou rozumnět navždy a za čas svou blízkost opustí. Ale otázka je, jestli jste ochotný na tu chvíli čekat a jestli váš vztah půjde znovu nastartovat.

Pokud svou ženu milujtete a cítíte že by Váš cit mohl být opětován, bojujte jak pes! Stojí to za to, aspoň si pak už nikdy nebudete muset vyčítat, že jste pro to neudělal všechno.

Vzpomeňte si, co má Vaše žena ráda, co jste dělali dřív, zkuste na to navázat...

A jak to snáší ta přítelkyně od ,,kolegy,,vaší ženy? Mají spolu rovněž malé dítě,myslím,že by se k tomuto dění měla taky vyjádřit,pokuď to tedy vůbec ví.