Partnerova sestra se chová divně

Nic divného jsem se tam nedočetl. Vy sourozence nemáte, že. A nikdy vám nepřišla návštěva, když ste akorát chtěla bejt někde zalezlá. Ani nejste náladová.

Divné je akorát to, do jaké hloubky a kolik toho dokážete vydedukovat..

Není divné, že je stále protivná na svého bratra, který jí vždycky pomůže?

Ne. Navíc vám to tak může jen připadat a nemusí to být pravda.

Tím se nesnažím zpochybňovat to, co na vlastní oči vidíte; další věci třeba nevidíte, nebo neznáte úplnou historii a souvislosti. Pořád to je v jejich rodině a pokud vysloveně neječí na vás, nenadává vám a netahá vás za vlasy, je to v pořádku a nemáte důvod to řešit.

no, mě to prostě úplně normální nepřipadá...samozřejmě sourozence mám, ale neštěkám p nich bezdůvodně...A že přijde návštěva, když si chcete někam zalézt? Chápu, to snad zná každý, ne? Ale tak si zalezu, ne? Má svůj pokoj, má obývák a ještě asi 7 dalších místností v rodinném domě, když sedíme s rodiči v kuchyni, tak proč musí své zpruzené obličeje předvádět tam?

Jsou dvě možnosti. Buď jí vadí to co píšete. Tj. že její partner je škudlil a ona vám závidí, nebo jí vadí něco na vás. Já mám známou, je faj, ale má jednu vlastnost, kvůli které ji prostě nemusím. A říkat něco takového někomu do očí taky není fajn, takže se vlastně nestýkáme.

Dobrý den.

Snažila jsem se v té Vaší litanii nějak zorientovat,ale moc to nešlo. Nevidím žádný zásadní problém k řešení. Mám z Vás pocit, že za každou cenu chcete vycházet z každým, být u každého oblíbená. Moc pozorujete chování sestry Vašeho partnera. Vytvořila jste si vzor, jak by se měla chovat. Ale ona se tak nechová a Vám se to nelíbí. Možná tomu nechte volný průběh. Vztahům dejte přirozenost, uvolněnost. Nikdo na světě není dokonalý a ani v rodině si nemusí všichni dokonale sedět. Chce to toleranci a ne hodnotit každé slovíčko, každý čin. Zbytečně tak vytváříte napjatou atmosféru.

Děkuji za konečně milou odpověď Možná máte pravdu, já opravdu chci vycházet s každým, opravdu ji asi moc pozoruju. Ale i tak bych řekla, že to napětí vytváří spíše ona, někdy mám pocit, že ssvému bratrovi prostě nepřeje, že je šťastný..

Děkuji za podporu Milá odpověď

Skoro se mám potřebu omluvit za "rádce" nahoře. Někdo má holt potřebu napsat něco za každou cenu, i když k tématu nic nemá a vlastně je mu zcela cizí... nu což, s tím se asi moc udělat nedá. Třeba někdy vznesou dotaz, jak se ovládat, když mají neuhasitelnou potřebu ťukat do klávesnice
Nicméně, k věci... Takováhle antipatie u blízkého příbuzného, kterého nelze pominout, je vždycky nepříjemná, to si dovedu představit. Možná si nedovede představit, že by někdo vyprávěl o něčem a nebyl to útok na ní, nebylo to vytahování - možná je to opravdu prostě žárlivost a možná je to takový ten efekt, kdy má pocit, že jsou na ni vaší aktivitou kladené nároky, kterých musí sama dosáhnout, a nedaří se jí to. V případě žárlivosti se nedá dělat nic moc, jen se sebou nenechat orat, brát ji prostě takovou, jaká je, a být nad věcí a dávat si pozor, aby se to nepřeneslo do nějakých malicherných pomstiček - proti takovým nutno zakročit rázně a nekompromisně. "Slyšela jsem, že jsme snad měli provést to a to, naštěstí šlo o nedorozumění, a..." Pokud je to druhý případ, lze ho tak trochu léčit obdivem. Je starší nebo mladší než bratr? Mladší sourozenci (a nebo i starší sestry bratrů) mají někdy potřebu dohnat a předehnat, vyrovnat se - nemůžou za to, a většinou je někde chyba rodičů, že z toho nevyrostli, ale je to pěkná otrava. Nutno jen přežít a udržet se v sedle shovývavostí

Mmm, to by mohlo být ono... je přece ta, která má mít všechno, jak to, že to nefunguje a máte něco lepšího?

Nenechte sebou orat, ale holt bojujte vlídností, dokud to půjde...

Děkuji za milou odpověď...Šlo mi to, že prostě mám v sobě stále jakousi představu rodiny, je to prostě jeho sestra a ráda bych, abychom měly dobré vztahy, tak jako mám s mými sourozenci...Asi jsem naivní, ale věřím v to, že sourozenec by měl být zároveň i přítel...I když celkem často vidím kolem sebe, že to tak není - ať kvůli majetku, nebo dětem...Asi se s tím nedá nic dělat...Sestra je mladší než můj přítel, ale neřekla bych, že by musela něco dohánět, naopak podle vyprávění mého přítele jí rodiče spíše vždycky nadržovali protože byla mladší a hlavně holčička, ona směla všechno a on spíš všechno odskákal, byl tam za toho staršího, který musí "mít pochopení" protže je starší...A tak to bylo pořád a i teď v dospělosti se vždycky zastanou jí, ať má nebo nemá pravdu...Jak jsem psala, s jeho rdiči vycházím a mám je celkem ráda, ale tohle mě na ně celkem mrzí, že jsou někdy nespravedliví...On pro ně dělá docela dost, pomáhá jim s domem a zahradami a ona nic, ale když náhodou něco udělá, ještě mu to ukazují, jak je šikovná a hodná...to co udělá on je samozřejmost, syn má přece rodičům pomáhat...Takže nerozumím tomu, proč mu sestra něco závidí, to spíš on si "vyžere" doma vždy to horší...

To máte pravdu, v naší rodině není zvykem, že by se někomu z dětí nadržovalo

Jojo, žárlivost a závist jsou moc nepěkné vlastnosti.

Sestra Vám evidentně závidí a snaží se Vám vyrovnat (stejné pobyty atd). Kašlete na to. Když na to přijde, s ní nebydlíte ani nežijete a prostě to berte tak, že se nemůžete zalíbit všem a všechny rodiny nejsou takové, že Vás všichni budou mít rádi.

Zkusila bych se setry napřímo zeptat, co proti mě má. Vztah k bratrovi bych neřešila, to je mezi nimi a holt si to přítel musí pořešit sám. Pokud normální rozhovor nebude možný, sestru prostě berte jako osobu, která existuje, ale není pro Vás nijak důležitá.