Rozešel jsem se nedávno s přítelkyní,máme spolu malé dítě,oba je moc miluji.Od začátku našeho vztahu jsem jí lhal.Když jsme se poznali,tak jsem dělal machra,vymyslel si spoustu věcí,a pak se do ní zamiloval.Chtěl jsem jí říct pravdu,ale to bych o ní přišel.Lhal jsem jí o práci,o rodině,o tom kde pracuju.Jsem fakt hroznej,byla to chyba,to už teď vím.Pak na vše přišla a okamžitě mě vyhodila.Musím na druhou stranu říct,že jsem jí nikdy nebyl nevěrný,nikdy jsem jí neuhodil,staral jsem se o ní v těhotenství,pral,uklízel,vařil.Pomáhal jse ji s dítětem,na rukou bych ji nosil.Ale lhal jsem jí,a ona mi už asi nemůže věřit.Je nějaká šance získat jí zpět?Teď už mi odpírá i naše dítě,a asi mě pomalu začíná nesnášet.Vytkl jsem jí totiž taky pár věcí,a ona se urazila.
2x
Důvěra není věc - ta se jen tak lehko nedá opravit a spravit! Buď vytrvalý, dál měj zájem nejen o miminko, ale také o ni - omluv se a vše jí vysvětli. Myslím, že pokud tě má opravdu ráda a stojíš jí za to - za chvíli jí dojde, že peníze a zaměstnání ( počítám, že jsi si ve svých výmyslech hodně přidával a polepšoval?...) je sice důležité, ale ne to nejdůležitější! Důležitá je láska a té jak píšeš máš pro ni i miminko dost!Držím pěstičky ať Vám dopadne vše co nejlépe - s ohledem hlavně na toho malého tvorečka!
Děkuji všem za názory,máte všichni pravdu,důvěra se lehko ztrácí,a těžko nalézá.Musím ještě dodat že mi nevěřila od prvního dne,je totiž šíleně nedůvěřivá.Po týdnu vztahu mi vlezla do kapes,po měsíci do mobilu.Takže si myslím že jsem její důvěru neměl nikdy.Snažím se teď být upřímný,stále jí píšu,ale neodpovídá,a když ano tak buď výčitkou že jsem jí sebral rodinu,nebo mi něco napíše co mi ublíží.Nevím si rady.Nechce mi ani půjčovat malého,že prý lhář není dost dobrý otec pro její dítě.Už jí nelžu,ale prý je pozdě.A že mě nechce ani vidět.Bývalý manžel jí mlátil,podváděl a lhal,a dodnes se s ním baví.Její bratr kouří trávu jako divej,ona k němu chodí,a není problém,takový člověk se může stýkat s jejím dítětem,fakt nechápu proč mi to všechno dělá.Mějte se všichni a ještě jednou děkuji
Pro sofii.Máš pravdu,oba jsme pitomci a ani jeden nemáme být na co pyšní.Situace se minulý týden zlepšila,s malym jsem se viděl skoro každý den,dokonce jsme byli spolu i nakupovat.A pak ji najednou zase přeskočilo,bez příčiny a je to tam kde to bylo.Nechápu ženskou logiku.Asi to je kojením nebo pracujou hormony.Co ty na to jako žena?Otázka je do diskuze,pro všechny
0x
Důvěra to je dost podstatná věc.Nezlobte se ale já se vaší milé vůbec nedivím.Zalžete jednou,dvakrát a potom lžete pořád,nakonec ani nebudete vědět,kdy mluvíte pravdu a kdy lžete.Asi vám nidky nikdo nelhat,když se ještě divíte!
doplněno 29.11.08 06:23:Nezlobte se za můj názor ale sama vím když někdo lže, jak to dokáže ublížit.Nadruhou stranu to vaše ex přehání s její náladovostí.
Jak jsem psala důvěra je ve vztahu moc moc důležitá a její opak se špatně napravuje, ale četla jsi také jak se chovala a chová ona?Já jsem žena, mám 3 děti a myslím si že už nějaké ty životní zkušenosti mám a prošla jsem si spousty situacema , ale i tak nikdy bych ho jen tak neodsoudila a na 100% bych se nikdy nechovala tak jak jeho partnerka!Odsoudit je hrozně jednoduché...!
0x
petruska má pravdu. já bych to taky nelámala přes koleno. mě je 38let a ve svém životě jsem si taky už něco vytrpěla. ve25letech mi umřel manžel a mě zbyli dvě děti. Vi jste lhal jen na začátku vztahu a podle mě v malichernostech. Snad za tu dobu měla čas poznat jaký jste člověk a jestli vá může věřit a ona vám šacuje kapsy a odsuzuje vás. můj manže,ten panečku lhal a ještě tomu věřil. Já už bych do toho vztahu nešla,ten je o důvěře a vy oba si již nevěříte.
jak to dopadlo?
Myslím že na odpověď jestli je syn můj ani nechci odpovídat.Myslím že je,a ikdyby nebyl,já ho za vlastního brát budu.Ano udělal jsem chybu,a vím že důvěra se lehko ztrácí a těžko nachází.A můžu vám říct žemi to teď pěkně dává sežrat.Obrazně řečeno.Dávám ji peníze,starám se o ní i o kluka,chodím jí nakupovat,co kluk potřebuje hned má.A myslíte že slyším aspoň díky?Ani náhodou,bere to jako samozřejmost a moje pokání.Za to všechno lhaní.Teď už nelžu,mám dobrou práci,dost peněz a bydlení,ale bez rodiny to prostě není ono.Ptáte se jestli mi někdy také lhala?Ano lhala,ale ona prej k tomu měla důvod,anebo to nebyla tak důležitá věc.Její slova.Takže shrnuto,ona lhát může protože si nto vnitřně zdůvodní a já nikoliv,protože nevim proč.Nechápu už vůbec nic.Fakt je 3dny skoro v pohodě,normálně se bavíme,a pak najednou čelem vzad,a je to tam kde to bylo.A já ani nevim důvod.Jestli si vždy vzpomene že jsem jí lhal a popadne jí vztek,nevím.Každopádně mi říká že jsem jí svým lhaním sebral rodinu a malýmu tátu.To je takové malé vysvětlení pro kačku a ostatní
0x
třeba vám už těd ubližuje umyslně. máte práci,peníze o syna se postaráte,tak oco jí ještě jde? navím nevím tak jí nechte ted vydusit taky. a o ničem co bylo už s ní nemluvte,bud si to sama uvědomí co ve vás stratila,nebo je asi fakt konec. ale nidko z nás vá bohužel neporadí jak jí získat naspátek my s váma nežijeme, ale aspon někteří z nás vám držíme palečky
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.