Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
nedávno jsem zjistila, že je moje mamka nevěrná mému taťkovi. Začalo to pouze smskami, už se to ale rozehnalo i na dárky a já mám strach, že od nás mamka odejde.
Vůbec nevím, jak reagovat, ani nemám představu, který muž by to mohl být, ale je to nejspíš nějaký její spolupracovník. Chápu, že mamku už asi nebaví jen gruntovat a obskakovat kolem taťky, který tráví většinu svého volného času u televize. Ale proč to řeší takhle?
Mám v tom absolutní zmatek, vůbec to nechápu a pořád přemýšlím nad tím, proč to udělala.
Mám tedy otázku - myslíte, že tomu můžu nějak zabránit? Upozornit na to mamku, taťku...? Začít to řešit?
Mám strach, že cokoliv udělám, dopadne špatně. Já prostě situace v lásce řešit neumím. Ale mám velkou starost, že nás mamka opustí.
Poraďte mi, co mám dělat, prosím!
Lucie
Je jasné, že máš strach, že se rodina rozpadne. Ale v žádném případně, bych tátovi nic neříkala, to je jenom mezi nimi, mohla bys nadělat víc škody než užitku. Maximálně bych si o tom zkusila promluvit s maminkou, svěřít se jí se svými obavami. Nevím, kolik ti je, ´je možné, že se o tom s tebou nebude chtít bavit. Ale minimálně se nad vším zamyslí. Nic víc se asi v tuhle chvíli nedá dělat.
Je mi z Tvého problému smutno. ostatní děti se těší na slunečné prázdniny a Ty musíš řešit takový problém.
Je možné, že jsi citlivá a vnímavá a že vidíš za vším víc, než je pravda. Vždyť jsi mamku s žádným mužem neviděla třeba při objímání či líbání. A navíc dárek může občas dostat jen tak. My jsme si v práci také leccos občas vzájemně dali, jen tak pro radost.
Neříkala bych nic mamce ani taťkovi. jsou manželé, jsou oba dospělí, tak pokud něco "praskne", bude na nich, jak to vyřeší. Teprve pak bys mohla jít za mamkou s prosíkem, ať vás neopouští. Kdoví, jak to je a může se to nakonec celé svést po Tobě, že jsi rodiče Ty rozeštvala, že na tom máš hlavní zásluhu.
Pokus se tak trochu to pustit z hlavy, rodiče jsou dospělí a pokud bude nějaký problém, bude na nich, jak ho řešit. Ale je klidně možné, že to není tak zlé, jak si myslíš.
Hezké prázdniny!Jaga.
Ahoj, Lucie. Je mi líto, že máš starosti s rodiči. A chápu Tvoje obavy. Rodiče jsou dospělí sice, ale mají vůči Tobě i zodpovědnost. Protože to víš, je těžké se tvářit, jako že se nic neděje. Máš určitě ráda oba dva rodiče a dusit to v sobě není dobré. Je to pro Tebe trápení a neměla bys ho nést sama. Promluv si o tom s mamkou, svěř se jí s tím, že máš obavu, aby se Ti nerozpadla rodina a z jakého důvodu si to myslíš. Možná se domýšlíš zbytečně mnoho a věci jsou třeba jinak. Jasno Ti v tom může udělat pouze mamka. Je to sice věc mezi dospělými, ale určitě Tvé obavy pochopí a bude Ti to umět i vysvětlit. Tátovi zatím nic neříkej. Opravdu se můžeš třeba mýlit a mohlo by to ublížit vám všem. Zabránit takové věci nemůžeš, ale můžeš napomoci tomu, aby rodiče byli rozumní mysleli především na Tebe (a sourozence, máš-li nějaké), ať již v jakékoliv situaci. Neboj se zeptat se mamky a uvidíš, že si třeba děláš zbytečné starosti, anebo Ti jistě vysvětlí, proč se věci u ní změnily atd...
Ahoj, já bych si asi promluvil s mamkou. Zeptal bych se jí kdo jí ty dárky dává a kdo jí to vlastně pořád píše. A pak nějak na to navázat jestli pořád miluje tvého tátu. Řekni jí, že sis začala všímat něčeho divného, pokud je mamka rozumná, tak už by ti všechno měla vysvětlit sama. Taťku o tom zatím neinformuj, to by měla udělat sama tvoje mamka.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.