Je tohle láska?

Co s ním ještě děláš? Podle popisu je to sobeckej mamánek a ty pitomá husička. Jestli ti bere peníze teď, co myslíš, že bude dělat za 5 nebo 10 let? Tohle fakt láska není, tohle je opak lásky.

Bič a pryč. Co si myslíš, že se změní? Chlapec je namachrovaný sobec a jeho maminka ho v tom ještě nenápadně podporuje. Sám by bral, ale žádnou radost Ti neudělá.

Je Ti teprve 20 let, život máš před sebou, pošli ho k čertu a uvidíš, že najdeš někoho, kdo Tě bude mít opravdu rád. Nehledej někoho honem, honem, ono to může chvíli potrvat, nechtěj nikoho hned za každou cenu, aby to nebyl podobný kujón.

Ale uvidíš, že časem najdeš. Tohle vážně nemáš zapotřebí. Když se takhle chová už teď, co by asi dělal za 10 let? Pošli ho k mamince, jsou oba stejní.

A docela mě naštval s tím masem, chlapi mají rádi masitá jídla, ale když občas udělám třeba jahodové knedlíky, bramboráky, nebo třeba jen brambory s mlíkem, děda to přijme docela rád. A pochutná si.

Tak rychle od něj, tohle není kluk pro život. A hodně štěstí! Jaga.

Když jsem si Tvůj dopis přečetla znova, našla jsem u něj přece jen jednu kladnou vlastnost, která se Tobě naopak nelíbí. Že chce dělat finanční rezervy. V tom s ním ale souhlasím, nemá cenu razit cikánské heslo: Když máme, tak si dáme! A pak do konce měsíce živořit.

Sama si vytvářím určitou rezervu, kdyby bylo nutno vyměnit třeba lednici, pračku, či větší oprava auta. Aby bylo kde vzít. Nevím, proč se Ti to nelíbí, zdá se mi to naopak rozumné.

Ale jinak - opravdu od něj pryč.

Vy mu posíláte výplatu na účet? To snad ne... tohle je vážný krok i pro lidi, co si zcela rozumí a žijí spolu dlouho. Ihned si zařiďte účet svůj, protože když Vás omezuje teď. co bude za pár let? S přítelem sice také různé věci platíme dohromady, ale je pro nás samozřejmostí samostatný účet. Nehledě na to, že partner absolutně nemá nárok manipulovat za Vašimi zády s Vaší výplatou.

To mi hlava nebere.

A proč mu oznamujete, co budete vařit? Když chce milostpán maso, tak ať si ho ráčí udělat. Vaříte Vy, takže pokud se třeba nedohodnete na nedělním obědě, vařte, co napadne Vás. Takhle to chodí u tchyně, musí skákat, jak tchán píská, vařit, co si on přeje.. a je to vynervovaná, vcelku nešťastná ženská, která se sebou nechá orat, vláčet.

Chcete-li skončit jako služka bez nároku na vlastní výplatu, s takovým člověkem klidně zůstaňte. Osobě bych prchala pryč tak rychle, jak by to šlo, protože tento člověk je egoista, sobec a hlupák.

A proč s ním jako zůstáváte? Ze zvyku? Ze obavy ze samoty? Proč? Však je vám teprve 20 let a život máte před sebou, tak proč ho marníte s takovým mužem? Copak nevíte, že vše, co vám na něm vadí už nyní, že se časem nezlepší, ba naopak - spíše zhorší? Proč mu posíláte svoji výplatu na jeho účet? Proč u něho bydlíte? To jste opravdu natolik zoufalá, že se neumíte postavit na vlastní nohy a nenechat se takto využívat? Váš přítel je sobec a jiným nebude nezměníte ho a on vás využívá jako levnou pracovní sílu - uvaříte, uklidíte, zřejmě že, pak i nějaký ten sex je, jemu nic nechybí... Toto není láska, to je úplně něco jiného.

Tak, když si to co jste napsala přečtete, tak musíte mít jasno. Nebo ne? Z Vašeho popisu to na mě pusobí tak, jako že ten vztah vnímá asi tak jako že: když není nic lepšího... Zkusili jste si o tom někdy promluvit, jak to cítíte? Když Vám to neklape teď, v podstatě na začátku života, jak si myslíte, že to bude vypadat za pár let, až se vytratí i poslední zbytky zamilovanosti? Osobně bych v takovém vztahu nezůstával. To, že ho máte ráda je hezké, ale musíte si položit otázku, zda vám to stojí za to, obětovat část života v naději, že se to možná změní. Tady za vás rozhodnutí neuděláme, to je na Vás.

Podle me to laska neni. jenom me prekvapuje, ze uz mate spolecny ucet }ze chodi tvoje vyplata na jeho konto), a pokud ano, tak proc k nemu nemas pristup.

Jak to já vidím, možná jsi milovala/miluješ ty jeho... on tebe spíš "měl" než miloval...

Při představě společné domácnosti si nějak neumím vysvětlit to že nevidíte vlastní peníze...

Popravdě, to jak popisujete svůj společný život a přerušení školy společně s posloucháním přítele potažmo asi i jeho matky...

Má Vás více jako služku a to hodně jistou, on vlastně přijel ze zahraničí kde si dělal kdo ví co a věděl že doma "bude nachystáno"...

Milá zlatá, vztahy mezi lidmi jsou holt různý. Všechno, co jsi psala, může být jen tvůj subjektivní pocit (věř, že jsem to četl několikrát a velmi pečlivě, než jsem se rozhodl napsat). Ženy zvlášť v oblasti partnerských vztahů mají přirozenou tendenci si věci vykládat jinak, než ve skutečnosti jsou. Mohl by to být i tento tvůj případ.
Z celého tvého textu ale ční jak obrovský výkřičník jeden odstavec. Ten o TVÝCH penězích na JEHO účtu a jeho přístup k celé situaci. Toto už nemůže být tvůj subjektivní názor, ale to je skutečnost. A na základě toho říkám - ZDRHEJ, DOKUD JE ČAS!
Pokud by ti tato situace vyhovovala nebo nevadila,pak nic proti. Je to věc, která se v partnerskýc vztazích řeší běžně třeba proto, že se jeden o finance nechce starat a tak se stará ten druhý. Pokud ale to není věc vzájemné dohody, ale věc vynucená ze strany partnera, není to férové jednání. A pokud jeden z partnerů neumí férově jednat v tak důležité věci jako jsou finance, jak bude asi "férově" jednat ve věcech jiných. Od takového partnera opravdu raději pryč, a to co nejdál. A je celkem jedno, jestli je to jen sobec nebo spíš DIKTÁTOR.
Hodně štěstí a nenech sebou manipulovat.

Budu ti tykat, neva?Nemyslím si, že tvá závislost na něm něčemu prospěje. Vypadá to, že bojuješ o něho a o tento vztah jen ty. On by si to představoval jinak a jeho maminka také. Vypadá to, že věří své mamince víc, než tobě. Nechápu, jaký máš hendikep a vadu a nedostatek, že musíš takhle viset na někom, o kom si myslíš, že tě nemiluje, že ti ubližuje, že si tě neváží, že. . . blablabla něco. Že dělá všechny tyto věci, když ještě spolu chodíte. Co myslíš, jak to bude vypadat, až budeš mít dítě, málo peněz, ztloustneš, nebudeš chtít sex tak často, nebudeš mít čas? Myslím si, že v určitém věku, s určitými zkušenostmi by si žena měla uvědomit, s kým chce strávit celý život. Jak si představuje otce svých dětí. Musí si uvědomit, že miluje někoho, kdo je takový a ne makový. A takovým zůstane. Její láska ho nezmění. Ani láska, ani nic jiného. Stejně jako mu nezhnědnou oči, když je doposud měl modré, tak se pohled a postoj k něčemu nezmění. Ani k tobě ne. Buď ho budeš milovat a respektovat s tím, o čem víš a co si myslíš že víš nebo si poplakej a zabal to. Svět je hodně veliký, svět není jen on. Hodně štěstí ve tvém rozhodování

Dobrý den. Vy jste ve vztahu nespokojená. Vidíte věci tak, jak jsou. Už si nic ani nenamlouváte... Láska a snaha z jedné strany prostě nestačí. Toužíte úplně po něčem jiném. Tak proč zůstáváte ve vztahu, ve kterém nejste šťastná? Proč nehledáte partnera, který by si Vás vážil a lásku oplácel láskou? Je to Váš život, je to jen na Vašem rozhodnutí. Z Vašeho psaní mám dojem, že on s Vámi pořádně mává a Vy to mlčky trpíte dál...On si k Vám dovolí jen tolik, kolik mu Vy sama dovolíte, nezapomínejte na to. Nic se nezmění, pokud to nezměníte Vy sama. Zamyslete se nad vaším vztahem, proč o něj tolik stojíte a setrváváte v něm docela dobrovolně...Je to jen na Vás, jaký život a s kým vedete. To, že se budete trápit, Vaší situaci nevyřeší. Vy si určete pravidla, Vy rozhodněte o svém životě, zda Vám stojí za to zůstávat ve vztahu, který Vám nic nedává, který ani žádným vztahem není, pokud oba dva nechcete totéž a nestojíte při sobě v dobrém i ve zlém...Každý si zaslouží lásku, toleranci, vstřícnost druhé strany...Možná se připravujete o šanci, být opravdu s někým jiná šťastná a spokojená. Přemýšlejte o tom, jaké jsou Vaše priority. Vztah není o tom, podřizovat se něčí vůli a čekat, že se to snad změní. Je to jen můj názor, Váš je to život. Hodně štěstí!

Není to láska ani z jeho ani z Vaší strany.

Láska je vztah dvou rovnocenných partnerů. Milující partneři se zajímají o potřeby druhého a snaží se, aby s nimi bylo jejich protějškům dobře.

To samozřejmě neznamená, že by jeden neměl jíst, aby mohl navštívit druhého, nebo se (dočasně) vzdát svého studia, aby mohl studovat druhý, a očekávat za to vděk či ocenění.

Očekávání vděku podle mne nesvědčí o vyzrálosti ani o vyzrálém rovnoprávném vztahu.

Já to vidím tak, že tvoje žárlivost zde zapracovala asi víc než je zdrávo. Se žárlivým člověkem se těžko žije. Píšeš, že jsi mu do zahraničí volala 2x denně. My jsme měli pro takovéto jednání přirovnání, že je jako stíhačka. Sám ti řekl, že potřebuje také nějaký prostor pro sebe, což chápu. Nelíbí se ti, když se ho zeptáš co chce k večeři, že odpoví, že chce maso. Tak co se ho ptáš? Udělej mu klidně třeba lívance. Je chyba, že jsi kvůli němu nedokončila školu. Obětovat svoje vzdělání, jenom aby jsi byla s ním, je nesmysl. Jeho maminku neřeš. Je to jeho matka a ta navíc s vámi žít nebude. Nevím jaká seš hospodyně, ale s penězi snad hospodařit umíš. Je nutné mít naspořené nějaké peníze pro náhlá nepředvídaná vydání. Myslím, že je zbytečné se ho ptát jestli tě miluje. To se přece pozná. Takže na závěr moje rada: jestli jsi ve vztahu takto nespokojená, tak nemá smysl v něm pokračovat. Jestli je to tak, jak jsem napsala výše, budeš mít v každém vztahu asi problém, protože nikdo nesnese být neustále pronásledován, být pořád usvědčován, že ho partner miluje atd. což je vlastnost žárlivých lidí. Aby mohla ale být dána objektivní rada, musel by se znát i názor tvého partnera. Takto vidíš váš vztah ty, on ho vidí zřejmě jinak. Je to o oboustranné toleranci, umět se jeden druhému přizpůsobit a dohodnout se.

...být neustále pronásledován, pořád usvědčovat partnera, že ho miluje atd.

Dobrý večer, tak jsem přečetle celou otázku i názory ostatních. Je složité radit když neznáme názor i druhé strany. Ale základem je Tvoje vnímání celé věci a když ji vidíš jako nespokojený. Tak bych z tohoto vztahu,jestli se to tak dá nazvat odešla. Pro Ti hraje, že je Ti 20 let. Jsi mladá, inteligentní žena a určitě potkáš někoho jiného, kdo si Tě bude především vážit. To zde nějak postrádám. Zamyslela jsi se někdy jestli si Tvůj partner váží Tvého názoru na nějakou věc při domlouvání. Řekla bych, že nikoliv. Vše se zařizuje dle jeho přání a na Tebe se ohled nebere. Když si partner neváží Tvého názoru na určitou věc nemůže si vážit ani Tebe. Bere Tě jako součást něčeho a tak se k Tobě i chová. Láska tohle určitě není.