Je tohle láska?

Co s ním ještě děláš? Podle popisu je to sobeckej mamánek a ty pitomá husička. Jestli ti bere peníze teď, co myslíš, že bude dělat za 5 nebo 10 let? Tohle fakt láska není, tohle je opak lásky.

ahoj, moc děkuju za názor...

nebral mi, jen mu asi připadalo zbytečné mi je dávat celé a chtěl si je odečíst...Jenže mě ten princip zkrátka vadil.

Tak, když si to co jste napsala přečtete, tak musíte mít jasno. Nebo ne? Z Vašeho popisu to na mě pusobí tak, jako že ten vztah vnímá asi tak jako že: když není nic lepšího... Zkusili jste si o tom někdy promluvit, jak to cítíte? Když Vám to neklape teď, v podstatě na začátku života, jak si myslíte, že to bude vypadat za pár let, až se vytratí i poslední zbytky zamilovanosti? Osobně bych v takovém vztahu nezůstával. To, že ho máte ráda je hezké, ale musíte si položit otázku, zda vám to stojí za to, obětovat část života v naději, že se to možná změní. Tady za vás rozhodnutí neuděláme, to je na Vás.

Podle me to laska neni. jenom me prekvapuje, ze uz mate spolecny ucet }ze chodi tvoje vyplata na jeho konto), a pokud ano, tak proc k nemu nemas pristup.

Mám k němu přístuo, samozřejmě že ano. Jak ale píšu, ta věta, že si z toho peníze odečte a zbytek mi dá, mě naštvala. Snad mi dá nejprve všechny a oak si z toho bude něco odečítat. Jenže on vším hrozně argumentuje, že má limit atd...

Jak to já vidím, možná jsi milovala/miluješ ty jeho... on tebe spíš "měl" než miloval...

Při představě společné domácnosti si nějak neumím vysvětlit to že nevidíte vlastní peníze...

Popravdě, to jak popisujete svůj společný život a přerušení školy společně s posloucháním přítele potažmo asi i jeho matky...

Má Vás více jako služku a to hodně jistou, on vlastně přijel ze zahraničí kde si dělal kdo ví co a věděl že doma "bude nachystáno"...

Milá zlatá, vztahy mezi lidmi jsou holt různý. Všechno, co jsi psala, může být jen tvůj subjektivní pocit (věř, že jsem to četl několikrát a velmi pečlivě, než jsem se rozhodl napsat). Ženy zvlášť v oblasti partnerských vztahů mají přirozenou tendenci si věci vykládat jinak, než ve skutečnosti jsou. Mohl by to být i tento tvůj případ.
Z celého tvého textu ale ční jak obrovský výkřičník jeden odstavec. Ten o TVÝCH penězích na JEHO účtu a jeho přístup k celé situaci. Toto už nemůže být tvůj subjektivní názor, ale to je skutečnost. A na základě toho říkám - ZDRHEJ, DOKUD JE ČAS!
Pokud by ti tato situace vyhovovala nebo nevadila,pak nic proti. Je to věc, která se v partnerskýc vztazích řeší běžně třeba proto, že se jeden o finance nechce starat a tak se stará ten druhý. Pokud ale to není věc vzájemné dohody, ale věc vynucená ze strany partnera, není to férové jednání. A pokud jeden z partnerů neumí férově jednat v tak důležité věci jako jsou finance, jak bude asi "férově" jednat ve věcech jiných. Od takového partnera opravdu raději pryč, a to co nejdál. A je celkem jedno, jestli je to jen sobec nebo spíš DIKTÁTOR.
Hodně štěstí a nenech sebou manipulovat.

Není to láska ani z jeho ani z Vaší strany.

Láska je vztah dvou rovnocenných partnerů. Milující partneři se zajímají o potřeby druhého a snaží se, aby s nimi bylo jejich protějškům dobře.

To samozřejmě neznamená, že by jeden neměl jíst, aby mohl navštívit druhého, nebo se (dočasně) vzdát svého studia, aby mohl studovat druhý, a očekávat za to vděk či ocenění.

Očekávání vděku podle mne nesvědčí o vyzrálosti ani o vyzrálém rovnoprávném vztahu.

A proč s ním jako zůstáváte? Ze zvyku? Ze obavy ze samoty? Proč? Však je vám teprve 20 let a život máte před sebou, tak proč ho marníte s takovým mužem? Copak nevíte, že vše, co vám na něm vadí už nyní, že se časem nezlepší, ba naopak - spíše zhorší? Proč mu posíláte svoji výplatu na jeho účet? Proč u něho bydlíte? To jste opravdu natolik zoufalá, že se neumíte postavit na vlastní nohy a nenechat se takto využívat? Váš přítel je sobec a jiným nebude nezměníte ho a on vás využívá jako levnou pracovní sílu - uvaříte, uklidíte, zřejmě že, pak i nějaký ten sex je, jemu nic nechybí... Toto není láska, to je úplně něco jiného.

Já to vidím tak, že tvoje žárlivost zde zapracovala asi víc než je zdrávo. Se žárlivým člověkem se těžko žije. Píšeš, že jsi mu do zahraničí volala 2x denně. My jsme měli pro takovéto jednání přirovnání, že je jako stíhačka. Sám ti řekl, že potřebuje také nějaký prostor pro sebe, což chápu. Nelíbí se ti, když se ho zeptáš co chce k večeři, že odpoví, že chce maso. Tak co se ho ptáš? Udělej mu klidně třeba lívance. Je chyba, že jsi kvůli němu nedokončila školu. Obětovat svoje vzdělání, jenom aby jsi byla s ním, je nesmysl. Jeho maminku neřeš. Je to jeho matka a ta navíc s vámi žít nebude. Nevím jaká seš hospodyně, ale s penězi snad hospodařit umíš. Je nutné mít naspořené nějaké peníze pro náhlá nepředvídaná vydání. Myslím, že je zbytečné se ho ptát jestli tě miluje. To se přece pozná. Takže na závěr moje rada: jestli jsi ve vztahu takto nespokojená, tak nemá smysl v něm pokračovat. Jestli je to tak, jak jsem napsala výše, budeš mít v každém vztahu asi problém, protože nikdo nesnese být neustále pronásledován, být pořád usvědčován, že ho partner miluje atd. což je vlastnost žárlivých lidí. Aby mohla ale být dána objektivní rada, musel by se znát i názor tvého partnera. Takto vidíš váš vztah ty, on ho vidí zřejmě jinak. Je to o oboustranné toleranci, umět se jeden druhému přizpůsobit a dohodnout se.

...být neustále pronásledován, pořád usvědčovat partnera, že ho miluje atd.

Díky za názor. Je to možný, že mám na tom podíl i já...ale když mi on volal třeba i 4krát denně jak se mám, neobtěžovalo mě to. Ale zdravá žárlivost je myslím, normální. Nestíhám a nepronásleduju...Hezký večer...

"Zdravá žárlivost" neexistuje a žárlivost není normální! Žárlivý partner má nízké sebevědomí, nevěří sán sobě.

Ve vztahu nemůžete očekávat "něco za něco", ani předpokládat, že to, co nevadilo Vám, nebude vadit Vašemu partnerovi.

Každý z obou partnerů má jinou potřebu volnosti, je potřeba brát ohled na druhého.

Chápu, že se snažíte udělat příteli radost, ovšem nemělo by to být za cenu, že nebudete studovat, nebo, že nebudete jíst.

Děláte věci, o nichž ani nevíte, jestli o ně přítel stojí, a očekáváte vděčnost. posíláte si peníze na jeho účet (je jeho dobrá vůle, že Vám to umožnil) a očekáváte, že s účtem (za jehož vedení i transakce platí on) bude nakládat podle Vašich představ, ...

Z vašeho textu to vypadá, že je Váš přítel sobecký, ale já vidím hodně sobectví i u Vás (hlavně touhy přítele vlastnit a upravit k obrazu svému)...

PS: A zřiďte si vlastní účet.

Dobrý večer, tak jsem přečetle celou otázku i názory ostatních. Je složité radit když neznáme názor i druhé strany. Ale základem je Tvoje vnímání celé věci a když ji vidíš jako nespokojený. Tak bych z tohoto vztahu,jestli se to tak dá nazvat odešla. Pro Ti hraje, že je Ti 20 let. Jsi mladá, inteligentní žena a určitě potkáš někoho jiného, kdo si Tě bude především vážit. To zde nějak postrádám. Zamyslela jsi se někdy jestli si Tvůj partner váží Tvého názoru na nějakou věc při domlouvání. Řekla bych, že nikoliv. Vše se zařizuje dle jeho přání a na Tebe se ohled nebere. Když si partner neváží Tvého názoru na určitou věc nemůže si vážit ani Tebe. Bere Tě jako součást něčeho a tak se k Tobě i chová. Láska tohle určitě není.