Vydírání a alimenty pro dceru?

Navrhla jsem jí, že pokud tady bydlí a stravuje se, peru ji, platím jízdné, tak aby přispívala na nájem...Na to mne poslala do háje...Mám ještě dvě nezletilé děti a už fakt nevím jak to vše dělat. Výživné, které jsem dostávala mi pomáhalo zvládat měsíční rozpočet,,,3.500,- kč už člověk pěkně pocítí, že mu chybí

Ve stěhování ji nebráním. Může otec přestat posílat peníze mne bez přredchozí úpravy rozsudku, nebo vzájemné dohody?

Dcera několik let chodila s jedním klukem, znám se s ním moc dobře-velice šikovný a pracovitý hoch. Vzhledem k tomu, že ona studuje a on pořád pracuje, tak se za ten čas postupně rozcházeli a zase dávali do hromady...Na konec to ukončili, ale jsou přátelé, jdou spolu na večeři, volají si, probírají společně starosti...Jelikož jsme se s dcerou bavily i o intimních věcech, tak vím, že nikoho nemá ani ve vztahu, ani na sex...kromě tedy bývalého kluka. S ním jsem se mimochodem potkala a choval se ke mne tak jako vždy před tím-přátelsky...Takže si ani nejsem jistá, zda se mu dcera "postěžovala"...

Tak tohle jsem už vyzkoušela. A jediné co mi na to řekla, bylo, ať ji nevyhrožuji...a opět vše otočila proti mne, že se chce odstěhovat co nejrychleji jen díky mne...atd

Bohužel pokud se nemýlím, dokud studuje, mají vůči ní rodiče vyživovací povinnost.

Ano, sama jsem níže psala, že nevím, zda jsou jí rodiče povinni platit soukromou vysokou školu, nicméně se domnívám, že po dobu, kdy ji bude studovat, ať už školné bude platit kdokoli, vůči ní mají vyživovací povinnost.

Já být Vámi, tak předně neřeším výživné, ale to, proč se dcera najednou chová tak jinak. Zamyslete se, co se mohlo změnit. Opravdu jste jí (třeba v žertu) nějak neurazila? Nevyčetla jste jí nějakou špatnou práci, špatné výsledky nebo něco takového? Píšete, jak jste si byly blízké a najednou s Vámi dcera odmítá dál bydlet - prostě jen tak? Řešte příčinu změny jejího chování, v klidu si s ní promluvte, řekněte jí, jak Vás momentální situace velmi trápí. Hlavně nekřičte a nehádejte se, jinak se šprajcnete obě a nic s tím neuděláte. Počkejte, až budete obě doma a promluvte si z očí do očí. Zkuste se i zeptat exmanžela, jestli netuší, proč je dcera taková jiná.

Vše jsem probírala snad ze všech stran...

Den před tím než mi dcera vše vyčetla, jsme si i s nejmladší dcerkou vyrazily na nákup zimního oblečení, bot...byly jsme spolu na jídlo-bavily jsme se.Vše bylo super. Večer jsme se s dcerou domlouvaly, že má školu a abych ji nezapoměla večer v 22 hodin přijet vyzvednout na vlak, což dělám do dnes...Šly jsme spát, žádná hádka, popřály jsme si dobrou noc...Ráno mi nebylo dobře-střevní viroza, ale s dcerou jsme se bavily, dávala jsem jí peníze na vlak...pořád v pohodě...Půl hodiny před odchodem z domu najednou na mne vylítla,že ji mám odvést na vlak. Vzhledem k tomu jak mi bylo, poprosila jsem sousedku, jestli by ji neodvezla, ta souhlasila, ale na to moje dcera vyštekla, že se na to může vykašlat a že co jsem to za matku...atd...a apk mi už celý den chodily sms plné urážek, výčitek...Svědkem celé události byli i obě mladší děti, které jen stáli na chodbě s otevřenou pusou stejně jako já a ničemu jsme nerozuměli...Chtěla jsem si dcerou promluvit, ale vše marné, takže absolutně netuším, co se mohlo během půl hodiny, kdy se ještě líčila v koupelně před odjezdem stát...

A není těhotná?

Není těhotná, dokonce jsem uvažovala, zda nebere drogy...vzhledem k tak velké změně chování...vše negativní. Byly jsem totiž před tím incidentem na alergologické vakcinaci, před kterou je důkladné vyšetření ..

Vše negativní... jak to víte? Pokud nebyla dcera na drogovém testu, jsou to jen domněnky. Všímejte si signálů, zorniček, dechu, dlouhých rukávů, pleti, pocení.

V tomto přípdě schvaluji i nenápadné prohledání pokoje, zda někde není nějaké nádobíčko apod.

A s bývalým jste mluvila ohledně dcery? Nemohl ji naočkovat?

Co se drog týče-v tomto směru jsem klidná...byla jsem 20 let ve služebním poměru, takže jsem si potají pár testů udělala...

Bývalý bydlí na Moravě, takže je od nás dostatečně daleko...Ten si ani nevzpoměl, že měla dcera loni 18-té narozeniny, jako vlastně každý rok si nevzpomene. Co jsem zjistila, tak mu pouze napsala sms-ku, se svým číslem účtu a že ji má peníze posílat tam. Dnes jsme mu několikkrát volala, ale dělá mrtvého brouka, ani neodepsal na sms, ani nezavolal zpátky... Nejevil o ni nikdy zájem...u soudu o svěření dítěte do péče tenkrát před soudkyní prohlásil, že jsem si dítě udělala sama, že on u toho jen náhodou byl, tak proč má platit alimenty...Takže asi tak ve skratce o vztazích otec-dcera...

Několikrát jsem se snažila s dcerou komunikovat-v klidu, bez omocí...pokaždé mne odmítne se slovy, že mi už nemá co říct a vyčítá mi věci o kterých nemám zdání...

Nejsterší dcera měla vždy tu největší pozornost a péči, výborně se učila, takže jsme se snažili udělat ji ty nejideálnější podmínky, někdy na úkor mladších dětí...Od studií jazyků, přes cesty do zahraničí, vybavením, počítačem...

Brala jsem si za seberovnou, její spolužačky s kterými jsme byly několikkrát se bavit, mne popisovali, že má dcera štěstí, že má tak super mámu-mne to přišlo přirozené, být taková jaká jsem ...Byla jsem na ní vždy hrdá a vždy připravená ji být na blízku a pomoct, když měla trable s láskou, když byla v nemocnici na operaci, ale i když jsme jen tak blbly na zahradě...

No, a je vaší povinností hradit jí soukromou vysokou školu? V této oblasti práva nejsem úplně zběhlá, ale řekla bych, že není... pokud by byla situace neúnosná, uvažovala bych o přerušení tohoto.

Jinak změna chování je velmi zvláštní. Není možné, že odhalila něco, co jste jí tajila? Nebo nemůže užívat nějaké návykové látky? prožívat krizi ve vztahu?

Já už nevím kudy kam, mám dvě zaměstnání abych vše utáhla, dělám po nocích, abych se věnovala oběma mladším dětem...Za poslední 2 měsíce jsem zhubla 10 kg...

Rozumím, je mi vás skutečně líto. Bohužel je v tomhel ohledu těžké radit. Být vámi bych bedlivě sledovala, co se děje, ta změna musí mít nějakou příčinu. Jak říkám, napadlo mě odhalení nějakého tajemství, které narušillo důvěru, nebo drogy. Nemohl jí váš bývalý na vás něco pověděť, až už pravdu, či lež?

Jinak, jak říkám, ověřte si, zda jste povinna jí i nadále platit soukromou vysokou školu. Chápu, že jste maminka, která si přeje, aby její dítě vystudovalo, ale za tohle chování si to nezaslouží, navíc když se takto chová doma, kdo ví, jak to jde se studiem. Musíte myslet i na další děti a na sebe, zhroucená máma nepomůže nikomu...

... tak není možnost, že by se domnívala něco, co není pravda? V její hlavě ten obrat ze dne na den musí dávat nějaký smysl, pokud vyloučíme, že při smyslech pod vlivem nějakých látek či psychické nemnoci není. Takže je potřeba vypátrat smysl a/nebo příčinu pominutí smyslů.

S bývalým jste o tom mluvila?

No, pokud se s ním dohodla na posílání výživného jí, ona s ním očividně komunikuje...

S bývalým nekomunikujeme, protože jsme od něj doslova utekly pro fyzické a psychické ubližování...Mne to pořád nedává v žádném ohledu smysl...Už se takhle trápím přes měsíc...Konzultovala jsem to i s psycholožkou...bavila jsem se i s jejími kamarádkami - ty ani netuší, že se u nás doma něco děje.Nikomu nic neřekla...

Pokud jste od exmanžela utekly pro fyzické a psychické ubližování, nemůže být problém v tomhle? Dcera je s ním očividně ve spojení, když se dokázali domluvit na výživném, pokud je tam nějaká psychická manipulace, tak to v ní mohlo bouchnout právě tím okamžikem, kdy jste jí odmítla odvézt na vlak a jí se TŘEBA "potvrdilo", že jste přesně taková mrcha, jak se TŘEBA dozvěděla od otce a tedy že díky vašemu útěku od jejího otce jste jí zkazila život, protože kdybyste zůstali jako jedna rodina bylo by všechno jiné, lepší, ráj na zemi... (neříkám, že to tak je, jenom mě vzhledem k vámi zmiňovanému psychickému ubližování od ex napadlo, zda s tím nepokračuje i nadále, protože takoví lidé útěk svých obětí asi moc lehce neodpouští). V takovém případě by i hrálo to, že všechno mohlo být na pohled pořád dobré, dokud nedošlo k vyhrocení situace a tím i vyvalení emocí, které se v dceři mlely, TŘEBA. Fakt to berte jenom jako moje spekulace.

Jinak pokud se chce dcera odstěhovat, je dospělá, nechala bych ji. Existují orientační tabulky na výživné, u dětí nad 18 je tam tuším 19-25% z čistého příjmu rodiče... ale jsou dělané primárně pro jedno dítě, pokud máte dětí víc, bude soud přihlížet i k vašim dalším vyživovacím povinnostem. Někteří soudci stanovují výživné orientačně tak, že příjem rozdělí na dílky - čtyři pro rodiče a další na každé vyživované dítě, tedy při třech dětech na sedm dílků, přičemž jeden dílek je maximum na jedno dítě (u dospělého by asi bylo určené v té maximální výši)... ale zase je to jenom orientační, někteří soudci prý rozhodují podle toho, jak se vyspí Zkuste propočítat, kolik to u vás asi tak vychází a tolik dceři dávat (zkušenější obecně doporučují navrhnout částku nižší a počítat s tím, že ji případně soud zvýší, než jít rovnou na maximum, a pak být překvapená, když ji soud stejně zvýší... konečně, nad rámec výživného můžete přispět vždy, kdyby soud schválil částku v nižší verzi). Ať si tedy dcera zařídí vlastní domácnost, bude mít výživné od otce, od vás a je na ní, jak zvládne utáhnout školu i bydlení. Konečně, je dospělá a nemusí to pro ni být až tak špatná zkušenost.

S otcem jsme se rozvedli, když byla dcera malá. Nemá na něj pěkné vzpomínky, nikdy k němu nechtěla ani na prázdniny,takže jsem ji nenutila. Nikdy svého tátu nekontaktovala, i když jsem ji naváděla...např. když měla jet s třídou do ciziny a bylo pro mne těžké dát celou částku, nebo když jsem chtěla aby jej požádala, aby ji přispěl na studium-vše striktně odmítala. To že ho nyní kontaktovala, bylo pro mne taky velké překvapení...

Jak se tady víš zmínilo, je to asi přesně tak, že je zvyklá, že skáču jak ona píská a jak není po jejím, tak se to vyhrotilo. Dnes se mi vše jen potvrdilo, když si bezpáteřně řekla, abych ji dala peníze na vlak a zda ji vyzvednu večer u vlaku...já odmítla se slovy, ať si to zaplatí z peněz, co ji poslal táta a domů ať si dojde sama, že je dost dospělá, abych ji nevodila za ručičku...dle dcery jsem si dovolila hodně, říct ji něco takové... Je pro mne jako matku přiznat, že se tak moc změnila a zůstala sobecká, vypočítavá a bezohledná.

Trápí mne to, ale musím tady fungovat ještě pro dvě děti, které mne potřebují a snad mají i upřimně rádi

Víte, co je asi nejhorší...začínám si přát, ať to vše už skončí, ať to dopadne, jak to dopadne.

Moc děkuji za rady a povídání! Malinko těch všech starosí jsem ze sebe dostala...

Přeji všem příjemný večer a dobrou noc!

Ještě jednou díky!

Není zač, budu vám, se spoustou dalších tady, držet palce, ať to dobře dopadne a kdykoli si s vámi zase popíšeme. Možná to nevyřešíme, ale "vykecat se" taky není k zahození.

Zatím mějte oči otevřené, snad se vám nějak ukáže, odkud vítr vane. Dávejte pozor na znaky všeho, co tu kdokoli zmiňoval jako možné příčiny. A myslete i na sebe a na své duševní zdravíčko, nenechte se tím zničit.

Neměly jsme mezi sebou tajemství...

Ze srdce všem děkuji! Určitě dám vědet jak dál bojuji

Mně jen napadá, když je změna chování takhle téměř "ze dne na den", jestli v tom nejsou drogy... Ty mají většinou vliv na takovouhle rychlou změnu chování...

Jenom to shrnu, jste rozvedená, bydlíte v domku, ještě máte dvě menší děti, platíte soukromou školu, živíte auto. Aby jste to utáhla, máte vedlejší práci, nebo brigádu.

Je toho na Vás dost. Neměla by se dcera snažit naopak pomoci? Zvládá studium? Pokud ano, tak nemohla jít již dříve na brigádu? Nyní už s tím nezačínejte, jenom malé zamyšlení pro Vás. Bylo by to přilívání oleje do ohně.

To jenom aby si uvědomila, že se má učit starat se sama o sebe. Takhle shání od vás rodičů peníze a myslí si, že ji to bude stačit na vše, co bude v samostatném životě potřebovat.

Rodiče nechtějí své děti ztratit, ale pokud se dcera začala takto chovat a přes Vaši pomoc se vztahy nelepší, nebránila bych jí v odchodu.

Ať jde do svého života připravená nebo ne, vyzkouší si, jaké to je.

Možná, že s odstupem času, se k Vám vrátí, a řekne, že to bylo to nejlepší, co jste pro ni mohla udělat. Takhle mě to také připadá, že si Vás přestala vážit.

Pokud by se odstěhovala, a platila jste jí jenom výživné, nebyla by jste na tom finančně lépe? Pokud by jste nemusela platit soukromou školu, jak již tady někdo uvádí.

Již tady na poradně byly i názory, že se studenti domluví na společném bytě a bydlení není pro ně tak náročné. Třeba už to má dcera také tak vymyšlené.

Pokud jste byla pyšná na svoji dceru a splnila jste jí všechno pomyšlení, měla ona nějaké povinnosti? Nevychovala jste domýšlivou princeznu, která je sebestředná a když není po jejím, tak je zle?

Tím, že shazuje všechnu vinu na Vás, tak je vidět, že není ještě vyzrálá převzít odpovědnost sama za sebe, za svoje skutky.

I když studuje vysokou školu, její volní vlastnosti nejsou ještě vyzrálé.

Kontaktujte školu a ptejte se tam, jak si dcera stojí, nejsou-li tam nějaké problémy. A chodí-li vůbec do školy.

Nevím jestli je rozmazlená princezna...své děti od mala vedu k zodpovědnosti, každý má doma přidělené, s čím mi musí pomáhat, včetně toho, že si každý zodpovídá za svůj pokojík. Dcera je nejstarší z mých dětí a pokud by mi nepomáhala vyzvedávat mladší sourozence ze školky a z družiny, nezvládala bych to časově díky dvoum zaměstnáním.

Jak jsem psala, byly jsme vždy spíš jako kamarádky, protože díky rozvodu jsem se odstěhovala přes celou republiku,takže jsem zůstala bez rodiny, přátel i známých. Jediný na koho jsem se mohla spolehnout, byla nejstarší dcera.

Už dva roky si přivydělává na brigádě v cukrárně-kavárně, nejdříve to bylo jen o velkých prázdninách, teď už skoro rok je to v každý volný den, který dcera má...Dle vedoucí a i mému osobnímu zjištění jsou s dcerou pracovně velmi spokojení, viděla jsem i když dceři něchali jednorázové dýško 100,- kč...To víte, že když ji pochválil zákazník a já to slyšela, tak jsem povyrostla a říkala jsem si, že jsem ji dobře vychovala...

Teď mi to vše připadne, jak kdyby dcera hrála divadlo na dvou jevištích...doma si staví hlavu a mimo domov vystupuje jako samostatná, pracovitá a super holka...

Dnes jsem ji řekla rázné dost a jasně jsem se vyjádřila kde jsou moje hranice-jak finanční, tak i v jednání a chování ke mne. Po tom, co jsem to řekla, pouze prohlásila - uvidíme se na soudu...a moje odpověď byla - tak ať, když ti jen tohle chybí ke štěstí...

Obávám se, že toto opravdu není z její hlavy. Nevím, co na to říct, to musí být strašná situace... když dítě zajímají jen peníze, které si chce soudně vydobýt. Já bych dostala takových pár facek, že bych se asi rychle probrala...

No výživné na dceru po dosažení jejích 18 let opravdu patří do jejích rukou. Ale pokud se chce od vás odstěhovat, tak holt podstoupíte taky určité kroky. Přestanete platit školné ve škole, at si slečna na školu vydělá sama, nebo jí to hradí tatínek. Nechte dceru nabít si ten její její frňák, to je nejlepší škola života. Výživné teoreticky na vás dcera požadovat může, ale jen z toho, co vy vyděláte. Musel by o tom rozhodovat soud. Dcera není nezletilá, tam by soud asi byl přísnější, v tomto případě si dcera už může jít vydělávat sama. Nezapomeňte, že pokud by soud proběhl, tak vy byste tam taky mohla říci svoje slovo a néééé, že si dcerunka umane, že jí budete platit tolik a tolik. Taky máte svá práva.

No já bych jí přestal platit v podstatě vše. Stačí ji živit a nechat bydlet. Ať si požádá o výživné. Kolik si myslí, že dostane pokud jste matka samoživitelka s dvěma nezletilci? Ať si zkusí sama prorazit v dnešním světě. Na školu určitě mít nebude pokud tatínek nepřitlačí. Neplaťte jí vlak ani nic kromě jídla a bydlení. Školu a dojíždění ať si zaplatí ze svého. Co mladší děti, nemají na ní nějaký vliv že by jí domluvily? Zajímavý případ /pokud člověk není jeho součástí/. Napište časem jak to dopadlo.

Zrejme se bojite,kdyz utnete uplne penize,ze nedostuduje?I to se muze stat.Nenechala bych se od ditete nepravem urazet.rakla bych jak to je jen jednou a pokud by me nadale oslovovala mrchou a nechtela spolupracovat,tak bych bez rozmysleni zarazila veskere penize,vsechno a jeste na cestu mozna ustedrila par facek.Promluvte si s byvalym,kdovi co ji napovidal.

Já si myslím, že až vypláčete všechny slzy, ukážete jí, jaká tedy mrcha jste a uděláte všecko to, co ona říká. Nic jiného vám totiž nezbude. Nesmí se kousat do ruky, která živí. Laskavost a lásku si vaše mladá plete se slabostí a povinností. Trošku jí ukažte teď, jak by to mohlo vypadat.Věřím, že to musí být strašné, že si to nikdo z nás nedokáže ani představit. Držte se, musíte být vpořádku pro ostatní děti.

No to je hloupost! Obecně platí, že každý rodič má přispívat dle svých možností a ne stejným dílem. Podle vás kdyžbude otec milionář a bude dávat dceři 50 000, měla by matka taky? A kde je vezme? A naopak, chudá matka která bude moci přispět jen 500 tím dceru ochudí, neb otec dá taky 500?

Milá paní, je to těžká situace. Ale nikdo, ani Vy, nevíme co se Vaší dceři v hlavě přihodilo. Ale ještě jedna možnost tady je. Víte, některá děvčata, mohla dceři dát najevo, že si nemůže třeba dovolit co ony. Třeba finančně. Sice jí můžete dávat sebe víc, ale někteří studenti mají více. Podle finanční situace rodičů. Musí dojíždět, nemá čas nikam s nima jít. Musí pohlídat sourozence atd. Ukazují ji, že se jim nemůže rovnat. Neřeknou to třeba přímo, ale dají to najevo svým chováním. Některá děvčata mají i svá auta, mohou bydlet ve svým bytě, nebo na privátě a mají společné zájmy. Vaše dcera si toto nemůže dovolit. Dříve to nějak chápala. Ted na soukromé VŠ jsou vidět i rozdíly. Vy jste nic nemusela pokazit, ale mohlo to vzejít ze školy.

Nemá dcera ještě prarodiče? Třeba by ji mohli nějak rozebrat. Ale jen v tom případě, že má dcera k nim dobrý vztah. Jinak ji nechte, at to klidně dá k soudu. Ale upozorněte jí také, že výživné nebude vysoké, nebot ukončíte druhý pracovní poměr, abyste se mohla věnovat mladším dětem, když se odstěhuje. Že je třeba i možné, že bude muset opustit soukromou VŠ a přejít na státní, nebot nebude mít dostatek financí. Vy ji potom už vydržovat nebudete moci.

Pokuste si s dcerou v klidu ještě promluvit. Nebude-li chtít nic poslouchat a bude Vás slovně urážet, ukončete to tím, že souhlasíte, aby se odstěhovala.Ale víc od Vás nemůže požadovat. Bude to tvrdé a velmi bolestivé pro Vás. Ale doposud Vy jste dělala všechno možné, aby měla co potřebuje. Když si toho neváží, tak at se stará sama o sebe a pozná co je život.

Připadá mi,že jí něco napovídal bývalý manžel nebo jeho příbuzenstvo.Třeba nějaké polopravdy.