Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Invalidita prvního stupně - kolik dostane

Od: ringo® odpovědí: 8 změna:
avatar ringo

Vím že je to asi různé, ale aspoň orientačně by mě zajímalo, kolik platí stát zrovna tady za tu invaliditu prvního stupně. Má jí dostat vzdálená příbuzná, která studuje a je jí 22 let.

 

 

8 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

6x
avatar inzinyrka

Aby měla nárok na invalidní důchod (jakéhokoli stupně), musí splnit dvě podmínky: 1) být invalidní podle posudku lékaře posudkové komise a 2) splnit potřebnou dobu pojištění. Nevím, jestli má aspoň něco odpracováno, když studuje. Zákon o důchodovém pojištění praví:

Potřebná doba pojištění činí u pojištěnce ve věku:



  1. do 20 let méně než jeden rok,


  2. od 20 let do 22 let jeden rok,


  3. od 22 let do 24 let dva roky,


  4. od 24 let do 26 let tři roky,


  5. od 26 let do 28 let čtyři roky a


  6. nad 28 let pět roků.


Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 let před vznikem invalidity. V případě pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje rovněž za splněnou, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).


Výše invalidního důchodu (§ 41 zákona o důchodovém pojištění)

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

Výše základní výměry invalidního důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy - 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení).

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění



  1. 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,


  2. 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,


  3. 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.


Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity.

Mění se přitom pouze výše procentní výměry invalidního důchodu, a to tak, že se procentní výměra ve výši, v jaké náležela ke dni předcházejícímu dni změny stupně invalidity, vynásobí příslušným koeficientem. Koeficient činí při změně:



  • z prvního stupně na druhý 1,5


  • z prvního stupně na třetí 3


  • z druhého stupně na třetí 2


  • z třetího stupně na druhý 0,5


  • z třetího stupně na první 0,3333


  • z druhého stupně na první 0,6666


Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku žen stanoveného pro bezdětné ženy _ to platí i pro muže.

Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu).

hodnocení

Studium se započítává do doby pojištění, takže má asi 5 let pojištění určitě.

Důchodově pojištěno bylo studium do konce roku 2009. Od 1.1.2010 není studium náhradní dobou pojištění, ale lze si potřebnou dobu doplatit.

 

tomezajima
hodnocení

0x

Dobrý den, to je zajímavé. Kolik tedy dostává člověk, který nikdy nemohl pracovat a šel již hned do invalidního důchodu? Tudíž samozřejmě nic neodpracoval, když ani nemohl. A pak by mě zajímalo, jak by to měl například člověk, který pracoval naopak hodně, byl to například velmi schopný manažer, který dostával 50 tisíc měsíčně. Pak měl třeba například automobilovou nehodu, kterou třeba on nezpůsobil, ale výsledkem bylo, že se z něho stal například invalidní důchodce třetího stupně. Kolik by on dostával invalidní důchod?

V oblasti invalidního důchodu existuje výjimka, která částečně dává za pravdu některým hlasům, že invalidní důchody se mohou počítat z průměrné mzdy. Jedná se o tzv. invalidní důchod pro invaliditu z mládí. Jedná se o situaci, kdy invalidita třetího stupně vznikla ještě před dosažením 18 let věku (postižené dítě, nebo třeba chlapec v 17 letech skočí po hlavě do bazénu a ochrne). Výše tohoto důchodu se počítá jako součet základní a procentní výměry. Výše základní výměry invalidního důchodu pro invaliditu z mládí činí v období do 31. prosince 2011 částku 2230 Kč, v období od 1. ledna 2012 činí částku 2270 Kč. Výše procentní výměry výměry invalidního důchodu pro invaliditu z mládí se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu.

Jinak důchody se vypočítávají z výdělků předcházejících žádosti o důchod; čím vyšší výdělky, tím vyšší důchod. Výpočet je velmi složitý, částky procházejí redukcí, na konečnou sumu má vliv mnoho faktorů a rozhodně se nedá důchod ani přibližně stanovit z poslední výplaty nebo ani z posledního průměru za rok...

tomezajima

ok, děkuji, takže se rozhodně v sedmnácti letech nevyplácí skákat pohlavě do bazénu, o kterém nikdo neví, jaká je tam hloubka

 

hodnocení

avatar ringo

Tak z čeho se to tedy vypočítá? Tomu děvčeti už to poslali do Prahy s tím, že jí pošlou peníze, ale podle vás by neměla nárok.

Ringo, NETVRDÍM, že nemá nárok, nic o její pojištěné době nevím, samotnou by mě to zajímalo, z čeho se jí důchod vypočítá.

doplněno 10.02.13 13:38:

U žádosti o inv.důchod se postupuje tak, že člověk si zajde na důchodové, kde referentka sepíše žádost o inval.důchod. Pak se teprve na výzvu dostaví ke komisi a tam pak záleží na posudku. Ono to může být tak, že invaliditu jí lékař uznal, čili jedna podmínka je splněná. A ref. na důchodovém čeká na zápis z jednání, kde je lékařem potvrzeno, v jakém stupni invalidity se žadatel nachází. To, že je uznaná, může být bráno jako částečné vítězství, protože dnes neuznají skoro nikoho. Až má důchodářka kompletní žádost včetně záznamu z jednání, pošle ji na ČSSZ, která jediná je kompetentní rozhodnout, jestli je na důchod nárok nebo není (z hlediska pojištěné doby) a vydat v tomto smyslu rozhodnutí. Referentka na okresní správě je povinna na požádání občana kdykoli (i opakovaně, přestože ví, že to nemá smysl) sepsat žádost o jakýkoli důchod a není oprávněna sdělovat, jestli ten člověk má nebo nemá nárok.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]