Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Vím, že je těžké někomu na dálku radit a vyjadřovat se ke vztahu, ale ráda bych znala názor různých lidí...
S přítelem chodím necelý rok. Je mi 24 let, jemu 26. Začalo to jako krásná láska, typické zamilování... Nosil mi kytky, čokoládky, chodili jsme na procházky, nosil mě na rukou. Milý, galantní a něžný je doteď. I když ty drahý kytky jsem mu rozmluvila jako vyhazování peněz =) Poprvý v životě jsem zažila takové to oboustranné zamilování téměř na první pohled. Přítel je takový vnímavý typ, často se mě třeba ptá, jak se cítím, jestli je mi dobře, pozná když nejsem ve své kůži a zajímá se o to, co mě trápí... Takhle vnímavého chlapa jsem doteď nepotkala (mám za sebou dva vztahy)
Jsem věřící, dodržuji zásadu sex až po svatbě. Pro přítele to bylo dost těžké to přijmout, ale můj postoj naprosto respektuje. Ale i bez sexu jsme zažívali úžasné chvíle doteků, líbání, mazlení.
Na začátku vztahu přítel občas vyslovil názor, jestli se k sobě hodíme, jestli je pro mě dost dobrý a já mu tyhle myšlenky vždycky vymlouvala. Ale rozdíly mezi námi docela jsou. Já studuju VŠ, on je automechanik. Já jsem z úplné rodiny. Jeho matka opustila, když byl ještě dítě (alkoholička) a vyrůstal s otcem, který má docela vážné psychické problémy (deprese). Jenže teď po těch několika měsících pochybuji já, že je to ten pravý. Z poslední doby mi dost vadí, že se chová podstatně jinak, když je se mnou a když ve větší společnosti. Když jsme spolu nebo případně ještě s jiným párem (kamarádi), je to úplně v pohodě. Ale jakmile jsme spolu třeba v hospodě nebo na fesťáku (teď o víkendu), tak je jako vyměněný a předvádí se jako malý kluk. Mluví dost sprostě (se mnou až dost spisovně), za každou cenu se snaží být vtipný a poutá na sebe pozornost.
Po posledním společném víkendu se mi pořád honí hlavou myšlenka, jestli takového partnera chci. A přestávám v něm vidět svého budoucího manžela. A to ještě nedávno jsme spolu plánovali budoucnost. Sama nevím, jestli ho ještě vůbec miluju.
Přitom při představě, že bysme se rozešli je mi strašně smutno. A hlavně se strašně bojím, abych mu neublížila. V životě to nikdy neměl jednoduchý a vím, že mě bral jako takovou oázu a těšil se, jak spolu založíme rodinu, kterou nikdy vlastně sám nepoznal.
Nevím, co mám dělat. Radši se s ním rozejít hned, když cítím, že společnou budoucnost nemáme nebo ještě chvíli počkat, jak se vztah vyvine?
klara, já jsem ignorovala pár postřehů, omlouvala je a snažila se říkat si, že je to maličkost, blbůstka. Není! Jestli víte, že se s vámi chová hodně jinak než ve společnosti svých kamarádů, uvědomte si, že tam je jeho přirozenost a s vámi se snaží být lepším člověkem. Snaží se, nehraje divadlo, protože ví, co je dobré a co vede do pekel. A ve chvílích nějakého vypětí, se jeho natura vyvalí nahoru a vy se budete jen divit. Já jsem tu strašlivou skrytou tvář uviděla po první facce a zdemolované kuchyni. Nepodceňujte své postřehy, neomlouvejte je a věřte instinktu. S dětmi se blbě utíká.
Hodně štěstí!
Nezlob te se na mě.Ale vidíte to moc zaujatě.slečna tu nemluví o násilí,jen o chování ve společnosti.Jako chlap Vám povím,že v partě v zaměstnání se chováme jak banda dementíků,ale jsme fajn parta.Ale vrátím-li se domů,chovám se zase jak normální partner.Na tom není nic divného.
Pokud něco nepřekročí úměrnou mez,pak je vše v pořádku.Občas se pohádáme,ale pak je vše v pořádku.Jen si prostě občas upravujeme role,to je normální.Rozhodně nemám potřebu něco demolovat nebo snad partnerku fackovat.
V každém vztahu občas bouří a to vyjasnění je o to krásnější.
Navíc,podívám-li se bedlivě na fakt,že i po roce tento pár spolu ještě ,,nespal,,navíc v této uspěchané době.Je to jen pozitivní ze strany toho mládence,že je ochoten pro svou lásku čekat jak dlouho bude třeba.To pozvedává jeho charakter a ne že se občas nechoval vzorově.
Já osobně to vidím malinko jinak.Dle mého názoru se kapánek vytratila komunikace.Pokusila jste se přítele vůbec upozornit na negativa?Nebo jde jen o Váš postoj k danné situaci.
Samozřejmě rozhodnutí je jen na Vás.Vím sám ze života,že každý vztah prochází vývojem,ať kladným tak záporným.Však dokonalost nenajdete nikde.Sama ale asi víte nejépe jaké city v sobě nosíte.A jak už jsem uvedl jakoliv se rozhodnete,bude to jen Vaše rozhodnutí a věřím i správné.Už pro klid dušičky bych si já osobně některé situace ve vztahu ujasnil a dal tomu šanci.Během roku se ještě neznáte ve všech situacích.A po prvních bouřkách něco končit by bylo zcestné.
Hledáte-li opravdové štěstí,naslouchejte pečlivě jeden druhého a upozorńujte se na věci které vám nejsou příjemné.Jen tak docílíte kvalitního vztahu.Pokud však po každé negaci budete chtít něco ukončit,pak bude těžké najít to co právě hledáte.
Tímto jsem vyjádřil jen svůj názor a rozhodně bych si nedovolil někomu mluvit do jeho osobních záležitostí!
přeji hodně štěstí
Dobrý den. Kláro, pokud se do vašeho vztahu vloudily pochybnosti už nyní, pak to není na dobré cestě k sobě, ale spíš od sebe. Pokud se představy společné budoucnosti zhroutily, jako domeček z karet, pak vztah ukončete. Čím dřív, tím lépe se s tím oba dva vyrovnáte. Myslím se, že se takovýto vztah již neposune dál. A to z toho důvodu, že si sama musíte již nyní pokládat otázku, zda ho ještě vůbec milujete. Pokud Vás jeho chování odrazuje již nyní, vemte nohy na ramena a pryč. Bude Vás, dle mého soudu odrazovat čím dál víc a pozdější rozchod bude ještě víc mrzet. Poznala jste ho i z druhé stránky a ta se Vám protiví, neumíte jí přijmout, ale ta k němu také patří a patřit bude vždycky. Nikdo se nezmění v zásadních věcech, uvnitř člověka to prostě dřímá...Je to jen můj názor. Váš je to život a proto Vám přeji šťastné rozhodnutí, ať je jakékoliv.
Dobrý den,
určitě v této otázce radit je těžké. Ale ráda bych se vyjádřila k chování partnera ve společnosti - to, že se chová jinak v bandě chlapů mi taky přijde zcela v pořádku, pokud to nepřekročí jisté meze. Navíc bych za jeho chováním viděla snahu upoutat pozornost, velmi pravděpodobně si s sebou nese mindárky z nepovedeného dětství a silnými projevy se snaží zamaskovat svoji slabost nebo nejistotu, kterou si prožil a možná ještě prožívá.
Určitě bych také radila si s ním o všem a v klidu promluvit, pokud uvidí že k němu přicházíte s otevřenou náručí a chcete mu pomoci, určitě to prolomí nějaké vzniklé ledy mezi vámi. Nemusí to jít hned, možná to chce trochu času, ale pokud je tak vnímavý jak říkáte, řekla bych že bude rád.
Samozřejmě to vše v případě, že byste to s ním chtěla ještě zkusit. Pokud se váš vztah dostal už do fáze, kdy láska vyhořela, tak už to pro vás není nezbytné, i když jemu by to mohlo pomoci.
Pokud se s ním rozhodnete rozejít, pravděpodobně vás bude nějakou dobu přepadávat lítost a podobné smutné pocity. Ty se dostavují vždy, když jste měla někoho ráda, i když vy jste tím, kdo se rozchází. To k rozchodu prostě patří, nejde očekávat, že když se rozejdete, bude vám jen lépe. To platí asi jen u lidí, kteří k sobě neměli příliš vroucí vztah, nebo se jejich vztah dostal do extrémních mezí...násilí apod.
V každém případě, rozhodnutí je pouze na vás, přeji hodně štěstí.
S tím sexem až po svatbě to není moch chytré. Tohle není o tom, že jste věřící, to je spíš jen takové klišé, Bůh je natolik nad věcí, že toto on určitě neřeší, to mi věřte, ale nebudu Vám to rozmlouvat. Tímto postojem se vám podaří narazit si skrytého homosexuála.
To ale není podstatné...
Podstatný problém je v tom,. že vy jste VŠ a on nemá ani maturitu. Řeknu Vám, co se stane. Dřív nebo později se s Vámi rozejde a jako důvod uvede, že pro vás není dost dobrý. Podvědomě to vlastně udělá proto aby si zvedl sebevědomí, tím, že on opustil Vás. Pokud má kamarády a mluví s nimi vulgárně, tak je možné, že je ve skutečnosti primitivní a před Vámi se pouze přetvařuje. Svůj mindrák si nakonec vykompenzuje tím, že si najde nějakou sobě rovnou a Vy budete nešťastná.
Proto radím, najděte si někoho ze své skupiny. Tohle to míchání nikdy nedopadne dobře. Dejme tomu, že nemůže za to, že je bez vzdělání, holt žil v rozvrácené rodině a měl to těžké, ale to, že se chová jako primitiv je jeho volba.
Za pár let byste záviděla spolužačkám, že mají vzdělané partnery vykonávající vysoce kvalifikovanou práci a vy živíte kromě dětí i svého nezaměstnaného manžela. Zní to krutě, ale přemýšlejte a nezkazte si život!
A zkusila jste si s ním promluvit o tom, jaké pocity ve vás vyvolávají jeho změny chování, když jste spolu sami a když jste ve větší společnosti? On si to možná ani neuvědomu a do hlavy vám nevidí. Moje rad azní nejprve si s ním promluvte a pak až, podle jeho reakí a podle dalšího vývoje, si lámejte hlavu s budoucností.
Moje rada 2: To, že on je automechanik a vy studujete, nemusí nic vypovídat o jeho chytrosti a rozhledu. Pokud vám připadá dost chytrý, není to problém. Ještě by mohl být problém, pokud byste měla pocit, že máte na někoho lepšího. Takhle na to člověk nikdy nesmí koukat, chtě nechtě se pak k partnerovi, aniž si toho ej sám vědom, začne chovat jako k někomu méněcennému. Jsou to občas maličkosti, ale ten druhý to cítí. Takže se určitě zamyslete, jestli by vá vyhovovalo být ve vztahu ta vzdělanější, možná jednou více vydělávající, nebo jestli chcete, abyste ke vzdělání a profesi muže mohla vzhlížet. Pokud chcete "vzhlížet", není to nic špatného. Jen pak skutečně tento vztah asi nebude nejvhodnější.
S přítelem chodíte hrozně krátkou dobu na to, abyste s ním mohla plánovat společnou budoucnost. Píšete, že máte za sebou dva vztahy, Nemáte, protože jste s nimi zřejmě nic neměla po intimní stránce - mazlení nepočítám. Takové to - sex až po svatbě - na to si dejte velký pozor. Nemáte strach z toho, že se z partnera může po sexuální stránce vyklubat např. vyznavač sado-maso praktik? Nemůžete vědět, jestli si sednete i po sexuální stránce. A jestli si nebudete rozumět v sexu, tak vaše budoucí manželství stejně za chvíli by šlo do kytek. Ale to je vaše věc, jste věřící, holt to takto máte nastaveno. Ale je to vážně špatně. Další věc - jestliže váš přítel není až tak věřící jako vy, vidím to na dost problematický vztah do budoucna. Budete se pravděpodobně třískat s názory. A nakonec - je dost možné, že v budoucnosti se partnerovi nemusíte jako vysokoškolačka líbit, může se cítit méněcenný, nebo naopak vy pocítíte, že automechanik asi nebyla ta správná volba pro vás. Samozřejmě že tomu tak být nemusí, ale v hodně případech prostě vyšší vzdělání ženy v partnerství vadí. Jo a může se stát, že s vámi je holt jiný než ve větší společnosti. Nebo jste čekala, že bude v hospodě či na festivalu sedět způsobně jako ovečka? Dost možná to bere jako odreagování. Před vámi se možná jako kluk předvádět nemusí nebo nechce nebo to nejde. A nezapomeňte, že postupem času, jak budete znát svého přítele déle, tak vyplyne na povrch více věcí, co vám na něm budou vadit. Ze začátku, dokud jste zamilovaná, tak máte nasazeny růžové brýle. Ale ty jedno spadnou, nebo vám už spadly...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.