Ve 23 letech na všechno pozdě?

Ve 23 letech prý máte nejlepší roky za sebou? Není náhodou tomu tak, že nejlepší roky máte teprve před sebou? Celý svět je váš. Upřímně - na filmy se taky nedívám, u politiky akorát tak skřípám zubama, na čtení nemám příliš času - a to jsem asi tak dvakrát starší než vy. Jestliže jste se do něčeho začetla a hlava vám to nebrala, možná jste si vybrala špatnou knížku. Já taky některé romány či autory prostě nepřežvýkám, ani kdybych za to miliardu dostala zaplaceno. Pročpak nemáte plány do budoucna? Neplánujete studium - už máte vystudováno? Neplánujete zaměstnání? Neplánujete někdy rodinu? Totiž v ní byste možná mohla najít svou budoucnost. V dětech. Pro někoho je zrovna toto naplnění jeho života. Pro někoho tedy zase nikoliv. Řekla bych, že jste taková ještě duše hodně mladá a že se vlastně v životě stále hledáte. Ale věřte, že na nic opravdu pozdě stále není.

Vaše zpověď mě zarazila. Při svém mládí máte život před sebou a Vy ho necháte jen tak protéci mezi prsty.

Nejvíc mě snad zasáhlo, že jste už 6 let nic nečetla. Připadá mi to stejně ostudné, jako byste si 6 let neměnila spodní prádlo. Čtení, získávání nových informací a snad i sledování politiky /i když nestojí za nic a lidi jen naštve/, patří k našemu životu. Prostě, snad každý člověk, různého vzdělání, snad někdy sáhne po knize, časopisu, vyluští si křížovku nebo sudoku. A právě touto absencí jste přišla o vlastní názor. Nic nečtete, nesledujete, ničemu nefandíte a tak není žádný podnět, díky kterému byste si mohla utvořit vlastní názory. Pomalu se zapojte mezi lidi, pokud chodíte do práce /aspoň to snad ano/, zajděte si s kolegyněmi sednout, třeba na kávu či pohár. Nás když přišlo do restaurace po směně 10 rozchechtaných ženských, tak restaurace byla naše. A podotýkám, že bez alkoholu. Jenom jsme se prostě chtěly a uměly pobavit.

Plánujte, co byste chtěla dosáhnout. Máte muže, máte děti? Nevím aani, kolik je Vám vlastně let. Ale připomínáte mi silně moji tchyni, kterou nic nebaví, nic nesleduje, ničemu nerozumí, dělá si do kalhot a neustále protahuje :bóžebóžebóžemůj...Ale jí je už 87 let a nikdo ji už nepředělá. Je to smutný závěr života, ale myslím si, že to Vy máte ještě daleko!

TAK SE, KRUCIŠ, VZPAMATUJTE, KDYŽ NEBUDETE CHTÍT VY, KDO MYSLÍTE, ŽE TO UDĚLÁ ZA VÁS?Jaga.

Ahoj Elizabeth, jsme ve stejném věku. Ve 23 letech toho člověk může mít hodně za sebou, ale víc, mnohem víc ho teprve čeká! Na nic není pozdě, stačí jen udělat ty správné kroky :

1) uvědomit si, že něco udělat chci - to máte za sebou

2) rozhodnout se, co a jak

3) prostě to udělat

Můžete plány i měnit za pochodu, proč ne? Jste zdravá? Tak zkuste darovat krev. Dobrý skutek, dobrý pocit, vyšší sebevědomí. Nemůžete darovat? Udělejte jiný dobrý skutek - pomozte staré sousedce s nákupem, dojděte do útulku vyvenčit pejsky, usmívejte se na lidi kolem sebe (ano, i to je dobrý skutek - maličkost, že? Ale někomu můžete rozzářit den). Proč začít dobrými skutky? Protože se budete cítit užitečná. Tím, že jste někomu pomohla, nebudete mít pocity marnosti nebo zbytečnosti, naopak - budete důležitá, budete mít na světě místo, a to je ohromný pocit

Zajděte do knihovny, půjčte si náruč knih a vybírejte. Nikdo po Vás nechce, abyste četla Tacita nebo Shakespeara. Začněte něčím oddychovým, zábavným nebo napínavým, ať Vás četba jako taková pohltí. Pak si můžete troufnout i na klasičtější literaturu. Četla jste Harryho Pottera nebo Stmívání? Není to kdovíjaké veledílo, ale je to dobře čtivé. Nebo nějaké dívčí románky. Nebo pohádky, klidně. Třeba taková Krása nesmírná je nádherné čtení.

Předplaťte si nějaké noviny nebo časopis. Zkuste třeba Epochu, to je celkem zajímavé.

Podívejte se v televizi na nějaký dokument, jakýkoliv - Putování s dinosaury, něco o druhé světové válce nebo klidně o podmořském životě, to je fuk

Zkuste sledovat nějaký seriál - anglicky, německy, francouzsky - s titulkami. Naučíte se jazyk. Já koukám na seriály ráda a nepovažuji to za ztrátu času, protože opravdu pozoruji, že se mi zlepšila angličtina, rozmluvila jsem se. A když si vyberete nějaký třeba historický seriál, ještě se poučíte (jasně, berte to s rezervou, často si tvůrci historii upravují až k paskvilu, ale ta základní kostra bývá správná - např. Tudorovci, Borgias atp.).

Těšte se na život, je plný možností. Nemusíte dobývat svět. Něco dokázat může znamenat i naučit se vařit nebo někomu pomoct Tak s úsměvem vpřed!

Jak ´tě´ tak čtu, souhlasím...

Myslím, že máš nejvyšší čas na výlet do Pelhřimova...

A na všechno bude už jen čím dál tím později.

Mozek je jako všechno - nečeká v nějakém optimálním stavu, až bude moci zazářit, ale bez tréninku chřadne a chřadne... a nutno ho trénovat. Těžko se stanete den ze dne hvězdou salónů. Začněte cvičit fyzicky, to dělá i myšlení dobře a povzbudí na duchu. Vytvořte si rozvrh a dodržujte ho, soustředění bolí, ale lze se ho s trochou soustavnosti naučit. Iluze školní mládeže, že odchodem ze školy všechno končí, je hluboce zakořeněná, ale stačí jen průměrné IQ na to, aby z ní člověk rychle vyrostl Pak si budete leda nadávat, jak jste ztrácela čas pochybnostmi. Ale, víte, nic z toho dělat nemusíte - přežijete tak jako tak, naše společnost je milosrdná. Jen by bylo lepší si trochu vážit sebe sama. Učte se, cokoli, paličkovat, německy, kreslit zvířátka. Jestli máte možnost, přihlašte se do nějakých kurzů, jestli ne, půjčte si v knihovně chytré knížky. Chcete, to je první krok - a věřte mi, že můžete. Chybí jenom to udělat a takové to "nemá to cenu" je jen chabě maskovaná lenost

Já také zdravím. Elizabet, sotva jste vstoupila mezi dospěláky, už se Vám zdá, že máte všechno za sebou? Je před Vámi ještě dlouhá cesta. Nemáte cíle, plány do budoucna, nic jste ještě nedokázala...Najděte si motivaci, dělejte něco užitečného a buďte užitečná druhým. Vzdělávejte se, nebo pracujte. Postavte se na vlastní nohy. Zařiďte si svojí domácnost, najděte si partnera pro život, vybudujte si své vlastní rodinné zázemí...Vychovejte své děti, pomozte jim najít své místo v životě...A máte na několik let dopředu práce dost a na podobné myšlenky nebudete mít vůbec čas. Až se jednou ohlédnete zpět, pak teprve budete moci přemýšlet o tom, jak jste strávila ta nejlepší léta v životě. Teď je máte ještě před sebou a je jen na Vás, co si s nimi počnete. Tyhle myšlenky pusťte z hlavy. Jste zdravá, máte ruce, nohy, vidíte, slyšíte...Můžete tedy vést plnohodnotný život a věřte, že Vám uteče, jako voda a škoda ho trávit podobným pitváním sama sebe. To si myslím já a Vám přeji veselejší myšlenky a spoustu elánu do života.

Příjde mi to, jako byste popisovala slepičku na dvoře. Ta se strará jen o to, kde co sezobnout, kde je žebřík do kurníku. Občas si zpestří den načechráním peří v prachové lázni. :D A je celá happy!

Zdravím.

Pokud ve 23 letech píšete, že jste v životě nic nedokázala, nechápu to. V jakém životě? Ten máte před sebou.

Co děláte celý den? Chodíte aspoň do zaměstnání? Nedovedu si představit, že jste 6 let nic nečetla. Na filmy v televizi se také moc nedívám, ale číst knížky nebo alespoň nějaké časopisy nebo noviny zkuste.Že nemáte plány a cíle do budoucna je špatné. Ale jak říkám, je Vám 23 a není nic ztracené. Jen si nenechte život utéct mezi prsty, ať za deset, dvacet ... let zase nepíšete nic jsem nedokázala, nic neumím, pak už to bude horší. Najděte si přítele, kamarádku (určitě nějakou máte), plánujte rodinu. Nebo alespoň studujte.Všechno se počítá.

Prostě dělejte cokoliv,nikdo to za Vás nevymyslí.Život je jen Váš a Vy ho musíte žít jak nejlíp umíte.Užívejte si! Stojí to za to!

Zajděte ke kadeřnici, nakupte nové šminky. Přikupte slušivé tričko...Zavolejte na sousedovic psa...Kupte si květináč s minirůžemi.

Ono se něco vyvrbí