rict nebo ne

Dobrý den. Názory budou asi různé, ale já bych to nedělala. Vy jste to zjistil, vyříkejte si to s ženou doma a do manželství druhých se nepleťte. Ono tohle bývá většinou moc nevděčné, tak aby se to neobrátilo nakonec proti Vám. To je můj názor.

Dobrý den, musíte si sám pro sebe ujasnit, čeho chcete dosáhnout..Budete žít s manželkou dál, dokážete jí odpustit a žít s tím? Nestane se její nevěra důvodem každodenních hádek a nakonec rozchodu? Možností je víc, buď si s manželkou sednete, vysvětlíte si situaci, zjistíte, jestli s Vámi chce zůstat, nebo ne, jak to případně vyřešíte s dětmi, majetkem...Nebo uděláte poprask, padni komu padni a budete příčinou případného rozvodu té druhé rodiny. Já osobně bych manželovi hodila věci na hlavu z balkónu, zmlátila ho před barákem a šla to oznámit, aby paní nežila ve lži o šťastném manželství, ale to je můj názor. Vy radši promyslete možné důsledky..

K nevěře často vede nespokojenost ve stávajícím vztahu, což většinou nebývá záležitost jenom jednoho (nejde-li o člověka, který není nikdy s ničím spokojený), nýbrž obou partnerů.

Dokážete-li s manželkou v klidu vyříkat (možná, že by neškodila návštěva u odborníka), co ji k nevěře vedlo, co Vám kterému ve vztahu vyhovuje nebo naopak vadí, můžete se dohodnout i na tom, jak dál. Podaří-li se Vám příčinu nevěry (zdroj nespokojenosti) eliminovat, nebude mít manželka k další nevěře důvod. Pak byste ani Vy nemusel mít důvod k pochybám.

Ale je to "běh na dlouhou trať", vyžaduje hodně pochopení, tolerance, lásky a důvěry. Vzhledem k tomu, že se ptáte, zda dát manželce (vztahu) šanci, soudím, že Vám na Vašem vztahu záleží.

I rozchod bývá těžký, a to i v případě, který se řadě lidí na první pohled může jevit jednoznačně, a nejenom kvůli dětem. Oba jste spolu prožili spoustu hezkého, a pokud byste se dohodli na pokračování vztahu, určitě byste měli "na čem stavět".

Rozhodnutí bude těžké.

Obrazně řečeno, padáte do propasti. Zbořil se Váš manželský život. Jenže člověk je mrcha /nemyslím teď přímo Vás, ale lidi obecně/ a když sám trpí, tak si myslí, ať trpí i ti ostatní. Proto honem běžet a zvěstovat to paní, která chudák o ničem neví, jen ať je těch nešťastných víc. Když jsem já, ať ostatní taky!

To je od Vás ošklivé. Měl byste prohnat jetelem svoji hříšnou paní a jejího samce. Ale jeho manželku z toho vynechat. Myslím, že ona za nic nemůže. Tak proč do toho zatahovat další lidi?

Zachránit manželství nebude jednoduché, ale záleží čistě na Vás, zda se přes to dokážete přenést, odpustit. Ale říká se, že kdo jednou začne, tak už...Navíc, pokud je žena v sexu náruživá a Vy často mimo domov.

Dejte se duševně dohromady a na cestu se nevydávejte. Koncem srpna máme jet do zahraničí a nedovedu si opředstavit, že bych vložila svůj život do rukou podobného parohatého řidiče. Je to opravdu o strach, Vaše práce je zodpovědná, vezměte si třeba dovolenou a dejte se dohromady. Rekreanti za nevěru vaší paní nemohou a nezaslouží si, aby měli pak někde společný křížek u silnice... Jaga.

Jak říká kapkanadeje, každý asi bude mít jiný názor. Pokud hovořím za sebe, tak bych to chtěla vědět.

Nedělal bych to. Každý si své problémy musí vyřešit sám. Čím víc je zainteresovaných, tím hůře se problémy řeší a pak se dělají špatná rozhodnutí, která nelze vzít zpět.

Můj názor je neříkat. Do cizích vztahů je lepší se neplést. Nakonec to stejně praskne.

Já bych se přikláněl k "neříkat"... Vysvětlit si to se ženou a tím by to pro mne haslo...

Na druhou stranu mám z ´velmi blízkého´ okolí (řekněme XY) poznatek, že naopak maximální konfrontace může být lepší - XY, v situaci podobné té vaší svolal ´zasedání´ na nejvyšší úrovni (tedy oba partnery z obou párů) a výsledkem byly dva rozvody a dvě svatby - nevím, jak dopadl druhý z nových párů, ale XY s novou manželkou spolu žíjí od té doby cca 20 let naprosto spokojeně...

Já souhlasím s kapkounadeje a s ladaal. Nechtěla bych to vědět! Třeba to vše pomine a bude vše zase vpořádku. Jinak se mohou rozbít dvě manželství. A nevím ani jestli bych to manželovi řekla že to vím. Víte to na 100% že je to pravda? Víte co oči nevidí srdce nebolí. Když už bych se rozhodla říci že to vím tak bych to řešila jen doma. Druhé manželství bych dotoho netahala.

Dozvím-li se o něvěře a vztah jinak bezproblémů funguje, mlčím nebo to proberu s partnerem a ujasníme si pravidla. Už vůbec nechápu, proč bych to měla jít vyprávět druhému člověku, nikdy nevíte jaký je vztah těch druhých dvou partnerů a proč k tomu došlo. Pokud jde o něco víc jak sex, tak to řeším, opět ale prvně se svým partnerem. Partner není mé vlastnictví a pokud chce jít, může. Pokud bych byla já na místě té ženy co jí to jdete zdělit, řekla bych vám, ať si uděláte pořádek doma a mě tím neobtěžujete.

Tazateli, k Vašemu dodatku v dotazu, snad jen toto: Říci Vám, vykašlete se na nevěrnici a rozveďte se s ní, anebo odpusťte jí a setrvejte v manželství nadále, prostě nejde. My to zde neposoudíme, nejde v tomto zodpovědně poradit. To musíte umět posoudit sám, zda chcete v manželství setrvat po té, co jste se dozvěděl o nevěře. Důvěra se těžko někdy získává zpět. Budete odjíždět a v duchu Vás budou hlodat pochybnosti, zda není Vaše žena s někým jiným...Škobrtnout může každý, ale naučit se s tím žít, odpustit, zapomenout, to dokáže jen málo kdo. A pak jeden žije s pocitem křivdy a druhý s pocitem viny. Vy to máte těžší, odjíždíte často mimo domov a to ten červík pochybností asi hlodat bude často. Takže záleží jen na Vás, jak se s tím poperete a vyrovnáte. Přeji Vám, abyste se rozhodl správně a nikdy toho nemusel litovat.

To je víc otázek najednou, takže to vezmu postupně:

1 mám to říct té druhé - dle mého názoru bych to nedělal, dozví se to jistě jiným způsobem.

Na druhou stranu znám případ, kdy prostě manžel chytil manželku, zavedl ji k těm druhým, truhou manželku požádal o dvě kávy a když seděli společně u stolu, jen tak mimochodem pronesl: abych nezapoměl, váš manžel souloží s mojí manželkou, tak mě napadlo, jestli bychom si spolu taky nezašpásovali. Prý to mělo velice tvrdou dohru ovšem už bez zúčastnění onoho manžela. Obě manželství se rozvedla, ale jen on měl trumf v podobě tak nádherné odvety.

2 mám dát ženě ještě šanci? Tak tohle záleží pouze na tobě. Musíš si probrat všechny pro a proti a pak si udělat svůj závěr.

3 jak dlouho potrvá, abych k ní měl důvěru: už nikdy k ní mít důvěru nebudeš. Věř mi, vím o čem mluvím. Teď už napořád se občas objeví otázka-udělala to tenkrát...co teď? Můžeš se pokusit zachránit manželství, rodinu, dát ještě druhou šanci, překousnout to, to je vše v pořádku, ale ta důvěra, kterou jsi měl doposud už se nikdy nevráti.

Jinak vím, jak se asi cítíš a pokud jezdíš se zájezďákem a cítíš psychyckou depku, doporučil bych dovču nebo volno. Sice by ti bylo líp v práci, nemusíš na to tolik myslet, ale v tomto případě - co požádat nadřízeného o týden dovči nebo přeřazení do dílny? Přeci jen vozíš lidi - měl bys být psychycky v pohodě, aby se něco nestalo.

Pokud se rozhodnete se s tímto stavem smířit a ženě se pokusit odpustit, myšlenky na zálety vás budou pronásledovat moc let. Jedna rada mého kamaráda - nikdy bych se nevracel ze služebky domů aniž bych své ženě předem nezavolal v kolik dorazím. Je to jistota. A světe div se, funguje to.

Dobrý den. Nevěra manželky. Moje úvaha. Víte, že je vám nevěrná i s kým? Většinou to vědí, všechny sousedé, jen ne manžel, (manželka). Je úplně jedno, zda ví o nevěře druhá strana, důležité je, co budete dělat vy? Jezdíte autobusem na cesty, musíte mít čistou hlavu, abyste nejen sám, ale i celý autobus dovezl ve zdraví tam a zpět domů. Nevěra se nedá řešit, mám, či nemám jí dát důvěru. Nedá se vyřešit za jedno večerní sezení. Tady jde o celý váš další život a dále, zda máte děti, jak velké, co bude dál? To je hrozně těžké rozhodování. Neberte si na cesty takovou zátěž, chce to volno a oba si někam vyjít, nebo vyjet, děti dát k rodičům a vše v klidu si probrat. Nemyslím nevěru, ta se stala, konec. Jak si manželka váš společný život představuje, jak si život představujete vy? Co bude dál? Chce to čas,čas,čas... Jen můj názor.

Já byla manželovi nevěrná. Muž do kterého jsem se zamilovala mě nasliboval hory doly, jen mě využil , aby dostal v práci lepší místo a velkou odměnu. Můj manžel je velmi hodný a já ho mám svým způsobem ráda. Nikdy jsme o tom s ním nemluvila, ale mám ráda při milování jiný způsob sexu a on je takový klasik a nic jiného nechce. Což mě hodně nevyhovuje a necítím se díky tomu ve své kůži. Pořád mi něco schází. Po zkušenostech s muži už nikoho nechci a rozhodla jsem se žít pouze pro svou práci a rodinu. Jsem vnitřně velmi nespokojená. Podnikám a věřte mi, že jednat s muži je velmi těžké. Jsou to gauneři, kteří se snaží o to jak vás dostat do postele a jak vás ojebat o peníze. Nechci to již řešit , trvalo mi mnoho let než jsem se s tím srovnala . Někdy je mi smutno, ale ono to zase přejde.

Proč vám to Jirko píšu? Třeba je vaše žena taky nespokojená a něco jí doma trápí. Nevěru nerozmazávejte a odpuste jí. Pokud nemáte doma problémy, nechala bych to být. Držte se.

Jsi ňouma - žrát tě to bude pořád, jedinný lék je odejít nebo být též nevěrný, při každé menší hádce si na to vzpomeneš.Myslím že paní může být nevěrná při jakékoliv tvé další cestě a to kdykoliv s kýmkoliv - udělala to 1x (možná i víckrát to ti nepřizná) , proč by to neudělala zase - rozhodování je na tobě -

u mě by letěla - máš přece svou hrdost - když se jí nelíbí at jde - bab je jako smetí - a jsou i věrné .

Na děti máš nárok i po rozchodu - to se neboj.

Nikdy nedokážu pochopit, jak může nějaký chlap být takový srab, aby nedokázal opustit ženskou, která mu nasazuje parohy. Když nemá chuděra dostatek cti a respektu k partnerovi, tak co s ní? Proč s ní zůstávat? Já bych jí už nikdy nedokázal věřit. Podvedla jednou, podvede i podruhé, až na to přijde. Prostě šmitec. Nemusí z toho být hned nějaká šílená hádka. Inteligentní lidé dokáží věci řešit v klidu. Prostě bych jí řekl, že mě to mrzí, ale já už o ni nemám zájem, tak ať se sbalí a jde a dům dál.

Vypadáto, že už jste se o tom, či to říct či neříct ženě manžělčina milence rozhodl, odpovím tedy jen na doplnění otázky o tom, co dál:

Nikdo vám neporadí... Tohle je velice citlivé téma a každý se s podobnou situací, pokud nastane, vyrovnává sám. Doporučuji nedělat unáhlená rozhodnutí, nerozcházet se okamžitě, chvilku posečkejte.

Vychladněte.

Srovnejte si v hlavě, zda myslíte, že dovedete své ženě znovu plně důvěřovat.

V klidu si s ní promluvite. Otevřeně. Komunikace je teď ještě důležitější, než jindy.

Zeptejte se jí, co jí k nevěře vedlo.

Zeptejte se jí, zda s vámi vůbec chce dál být.

Zeptejte se jí, co jí chybělo - pokud je to něco, co jí nemůžete/nechcete dát nikdy, pravděpodobně se to stane jednou znovu.

Řekněte jí, že není vše odpuštěno, ať počítá s tím, že to, že spolu ještě jste není druhá šance, že je to období, kdy si to chcete srovnat a rozhodnout se, zda jí druhou šanci dáte.

Vše zvažte. Přemýšlejte, zda jí někdy znovu uvěříte, nebo zda už nikdy. Nebo zda je to pro vás taková zrada, že přes to nejede vlak.

Pak až to řešte dál.

Pevné nervy přeji.