Spor o kočku na půl

Pokud jste si VY přála kotě, mělo by být jen a pouze VAŠE. Bez jakéhokoli dělení, spoluvýchovy... Nevím jak to říct, asi bych dárek reklamoval a na podobné "dárky" se vykašlal, raději bych si pořídil vlastního "kamaráda", jako dárek bych uvítal povolení od rodičů, že si sám mohu pořídit podobného chlupáče, ale s podmínkou, že bude jen a jen můj...

Vůbec to není malicherné - chápu Vaše citové rozpoložení, navíc tady jde i o PRINCIP celé záležitosti...

Dobrý den. Kočička je zvláštní tvoreček. Dělá si, co chce, kdy chce a jak chce. (Máme v rodině tři, vlastní zkušenost.) Je smutné to, že živý dárek, který jste měla dostat vy, rodiče dali nejen vám, ale i sestře. Živé zvířátko se nedá dělit.

Asi se vám moje odpověď nebude líbit, ale podívejte se na to z druhé strany. Vaše sestra má kočičku ráda jen proto, že jste jí chtěla vy. Vy máte kočičku ráda proto, že jste jí viděla od malička a nemohla jste jí mít. Mějte kočičku ráda, mazlete se s ní a nechte na kočičce, kde bude chtít spát. Kočička si sama vybere místo, kde chce být, kde chce spát, kdy se mazlit a s kým.

Když budete každý týden kočičku stěhovat z pokoje do pokoje, uděláte s kočičky vzteklé zvíře, které nebude vědět, kde se může v bezpečí natáhnout a spát. Kočička si zvykne na pokoj od sestry, když jí odnesete její věci k vám do pokoje, kočička neví, proč jí pelíšek stěhujete, tak si lehne na postel sestry a bude spát. To vám nepřijde líto, zavřít kočičku u sebe v pokoji, jen proto, že tento týden jí máte mít vy? Nemůže mít kočička pelíšek v obýváku, nebo na chodbě, kdekoliv ve společných prostorách? Může sestra nechávat dveře z pokoje otevřené do společných prostor? Tímto způsobem to řešit, ne stěhováním. Nechte všemu čas, věřím, že je vám smutno, ale časem kočička ukáže, kde chce být. To nejdůležitější: Kočička by stresem, nebo strachem, mohla začít čůrat, nebo kakat po bytě. Jen můj názor.

Připadá mi, že sestra žárlí na vaše úspěchy a tímto způsobem vás chce trestat. Zkuste dělat, že je vám jedno, když si kočku bere k sobě, i když vaše srdíčko, bude plakat. Nebo přesvědčit nenápadně rodiče, že kočička potřebuje pohyb, aby nebyla nemocná. Zavřením v sestřině pokoji, má omezení pohybu a to není dobré pro její zdraví.

Nezbyde vám nic jiného, než se pokusit domluvit se se sestrou opravdu na kompromisu. Nebylo by spravedlivé, abyste o číču byla ochuzená, když jste si jí vybojovala. Co se tedy domluvit na tom, že se o kotě budete střídat po týdnu? Chápu, že střídat se po dni není dobré pro kotě, ale po týdnu by to šlo, ne? Týden u sestry v pokoji a týden u vás. Tak si kotě užijete obě stejně a kotě bude též spokojené. Záleží jen na vás dvou, jak se domluvíte, ale já věřím, že prostor pro domluvu určitě je. Zkuste to a uvidíte, jestli to bude vyhovující řešení, nebo budete hledat jiné.

Tak třeba sestru kotě omrzí a budete ho mít nakonec jen pro sebe, jak jste chtěla.

Buďte zdravě asertivní! Vysvětlete sestře, že jste si kotě přála vy, že je víc vaše než její, i když je obou. trvejte na tom. Klidně, podloženě argumenty vysvětlete jí i rodičům, proč je více vaše.

Pokud to nezabere, co si pořídit vlastní záchod, škrabadlo a vše potřebné a nechat rozhodování na kočce? Může to přinést rozčarování, pokus si vybere sestru, ale třeba si vybere vás... a nebo to bude střídat sama...

Ahoj Nickal, jsem na tvé straně, chápu jak tě to mrzí a že hledáš to nejlepší řešení pro kotě... já bych asi šla za rodiči s tím, že kotě má být moje a sestry napůl a přitom si ho sestra na noc zavírá ve svém pokoji - to odporuje dohodě. Ale chce to mít připravené vhodné řešení celé situace a rodičům ho předložit, aby ho mohli schválit. Nevím, jak malé kotě je, nejspíš ještě nebude chtít spát samo někde ve společné části bytu... tak bych asi trvala na tom, aby nařídili, že musíte obě nechávat dveře od pokojů otevřené. Jestli je kotě zvyklé na tebe, nejspíš k tobě bude chodit - a zachůdek ať si sestra klidně nechá u sebe...