Předem se omlouvám ale tohle bude delší, chtěla bych aby byla moje situace co možná nejjasnější.
Je mi 30, s přítelem žiju 6let, máme spolu dítě, miluju ho, chovám k němu úctu a jsem si téměř jistá, že lepšího už bych nenašla. Háček vždycky ale byl v tom, že můj přítel mi moc nevyhovuje v posteli. Moc mě nevzrušuje, nějak moc to semnou neumí. Za tu dobu, co jsme spolu jsem ohledně sexu otupěla, přesvědčila jsem sama sebe, že v životě jsou důležitější hodnoty. Ani na jiné chlapy jsem nekoukala, neměla jsem už potřebu.
Před pár měsíci jsem ale na jedné kulturní akci poznala muže, povídali jsme si já ho hned upozornila, že nemá šanci, nakonec jsme ale spolu zůstali až do druhého dne na veřejném místě, ne doma, a povídali si. Nikdy jsem moc nekoukala na to, jak chlap vypadá, nezajímaly mě svaly, vždycky jsem se zajímala v první řadě o mozek ale tady nutno dodat, že on je inteligentní a navíc opravdu kus! Pohled na něj mě neskutečně vzrušuje, jeho hlas, ruce, všechno! Z povídání vyplynulo, že oba máme společnou jistou sexuální úchylku, nebudu rozvádět. To mě dost nalomilo ale najevo jsem to nedala, byla jsem přeci zadaná a on to taky respektoval. Rozešli jsme se stím, že se třeba ještě někdy potkáme. Dopadlo to tak, že jsme si začali psát, dvakrát už jsme se sešli, došlo samozřejmě na naše chutě, došlo vlastně na všechno krom pohlavního styku.
Nikdy předtím jsem přítele nepodvedla, nikdy jsem tu potřebu neměla ale tohle prostě nedokážu ukočírovat. Přítel mou sexuální zálibu nesdílí, i když jsem mu jí už dávno prozradila a on se jednou i pokusil mi to dopřát, bylo na první pohled jasné, že jemu se to nelíbí, tudíž ani mě se to nelíbilo a už nikdy jsem to po něm nevyžadovala. i teď když jsem se po dlouhé době zas pokusila řečí těla jen naznačit, odtáhl se. Doteď jsem to zvládala i bez této potřeby, můj milenec mi ale dopřává přesně to, po čem toužím a sám to má rád přesně tak. Díky němu se vemně znovu probudila chuť na sex, co se známe, vpodstatě nemyslím na nic jiného. Dokonce i na sexuální život s přítelem to má velice dobrý vliv.
Jsem z toho zoufalá, přítele miluju a nechci náš vztah ukončit, na druhou stranu toho milence protě potřebuju, nedá se tomu ubránit, chci ho pořád víc, tak moc až mi to vhání slzy do očí, chci sním mít sex se vším všudy. Zatím je to opravdu jen o sexu a prozatím nemám pocit, že by z toho mělo vyvinout něco citového.
Vím, že většinu zvás napadne jediné slovo - kurva, já jsem si vědoma toho, že dělám něco hodně ošklivého a že se mi to jednou může vymstít, ale nejde to jen tak skončit, nebo je tu někdo, kdo by mi poradil? Jak to vidíte, máte někdo podobnou zkušenost/situaci, popř jak to dopadlo u vás? Neřekla jsem o tom nikomu ani své nejlepší kamarádce, ale potřebuju si o tom promluvit...
4x
Já vás soudit nebudu, je to váš život. Jenže - v životě většina z nás nedosáhne tak úplně všeho, co by si přála. Vy nyní máte fungující rodinu, přítele a otce svého dítětě a ono dítko. No dobře, neklape vám to v posteli, ale jinak jako rodina fungujete. Představte si, že svoji avantýru mileneckou neukočírujete, plně se tomu oddáte, váš přítel na to příjde a milence vám tolerovat nebude. Bude následovat bolestivý rozchod, tahanice o dítě a majetek. Ale vy budete mít svého vysněného muže a nádherný sexuální život. Jenže ten rodinný život půjde možná do kopru, protože zjistíte, že váš báječný milenec až tak nemusí vaše dítě, je na něho ne přímo zlý, ale prostě ho nemá příliš rád. Přesto s nímu zůstanete a budete s ním mít další dítko. A najednou vaše prvorozené bude milenci na obtíž, bude upředňostňovat jen to svoje vlastní a tak dále, a tak dále. Neříkám, že by to takto mohlo dopadnout, ale může. Takže - nemyslete spodkem, ale hlavou. Nezapomeňte, že váš současný milenec ví, že jste zadaná, a možná mu to takto vyhovuje. On se třebas nechce vázat, jen našel spřízněnou duši pro ukájení svého libida. Dokud se o vás neví, je ticho po pěšině, až váš vztah milenecký vyjde na povrch, čekejte, že už nikdy nebude nic stejné jako dřív. Pokud bych měla mluvit za sebe - tak já bych fungující rodinu neohrožovala mileneckým vztahem v žádném případě.
eulalie: děkuji i Vám za Váš názor, musím ale znovu zdůraznit fakt, že mezi mnou a milencem jde opravdu pouze o ten sex. Tedy alespoň z mojí strany to tak je. Rozhodně jsem nepřemýšlela o té možnosti, že kdybych partnera opustila, popř kdyby on opustil mne, že bych šla k milenci.
Ale máte naprostou pravdu - nemyslet spodkem ale hlavou, když jsem to udělala naposledy vznikl super vztah se super člověkem který si těď ničím touhle nevěrou 
Kdyby aspoň ten požitek nebyl tak strašně moc intenzivní...achjo
2x
wamp: díky za názor, zjistila jsem to už v začátcích vztahu ale jak říkám, můj přítel je skvělý člověk, a problém v posteli jsem posunula až na poslední místo a věřila, že se to časem nějak "vstřebá" a že se stím naučím žít. Koneckonců 6let se mi to dařilo celkem úspěšně.
Milá,zlatá,nedokážete setrvat ve vztahu,kde sex nefunguje,ten je zkrátka na prvním místě,co si budeme nalhávat!Pokud vztah neukončíte teď,tak v brzké době zcela určitě,jinak budete celý život nešťastná
1x
Také zdravím. Nejsme tu od toho, abychom Vás soudili a já to ani dělat nechci. Pokud máte vztah, ve kterém nejste spokojená a navázala jste sexuální vztah jinde, pak je to začátek konce. Toužíte po něčem, co Vám přítel nedává a bude to vždy silnější, než Vy. Vztah ve třech nikdy dobrotu nedělá, takže se domnívám, že vztah s přítelem neudržíte. Jste zdravá žena a půjdete za tím, co Vás láká a naplňuje. V tomto nemá smysl si nic nalhávat. A pokud jste se dopustila nevěry již nyní a toužíte po něčem jiném, nemá smysl udržovat vztah s přítelem, který Vás nenaplňuje po všech stránkách. Čím dřív to pochopíte, tím méně ublížíte sobě i druhým. Na druhou stranu, jste doposud svobodná, tak proč byste měla slevovat ze svých nároků a tužeb? Jen s přítelelem to budete muset vyřešit. Určitě již sama nyní cítíte, že se hodně změnilo...Je to ve Vás a nezbavíte se toho, dokud si sama neujasníte, co chcete a jak to chcete a jestli je přítel pro Vás tedy ten pravý. Jen můj názor.
doplněno 28.05.12 16:35:Hellbabe, Vy už si rodinu přece rozbíjíte. To Vy musíte myslet na své dítě. Já jen říkám, že pokud jste se nechala ovládnout touhou jednou, pak ten vztah moc pevné základy nemá. Jen jsem Vám řekla jen svůj názor bez toho, abych Vás soudila a připomínala Vám i Vaše mateřské povinnosti. Udržovat vztah a zároveň podvádět se přece nedá dlouho...
kapkanadeje : moc děkuji za názor, opravdu si myslíte, že řešením by bylo rozbít rodinu, opustit lásku a jít za chtíčem? Ani jsem s milencem tuhle variantu neřešila. Vím že děti pro něj překážkou nejsou ale nejsem jista, jestli bysme si vyhovovali i jako partneři. Tuhle otázku jsme neřešili. Vím, že tyhle situace v drtivé většině nekončí šťastně, já asi doufám, že to brzy vyšumí a všechno bude zase jako dřív...
a při oboustrané diskrétnosti užívejte co hrdlo ráčí
1x
Nečetla jsem všechny odpovědi, přiznávám, bylo toho moc a nemám dnes tolik času. Proto se možná budu opakovat.
Asi Vás pálí dobré bydlo. Váš partner je spolehlivý, máte jej ráda, máte s ním dítě. To je ale svázanost jako hrom! Vím, že toužíte po něčem novém, ale bude to hrob pro Váš současný vztah. Nový nápadník se napije ze studánky rozkoše a...víte, že by se dokázal třeba starat o nevlastní dítě? NEVÍTE!
Jak roky ubíhají, sex ze vztahu se pomalu mírní až vytrácí. Všude a u každého. Je to škoda, vím, ale je tomu opravdu tak. Ale ten milý vztah a svázanost s přítelem a otcem vašeho dítěte zůstávají dál.
Nebudu Vás tady nazývat slovy typu K..., proč? Ale uvědomte si, že pro Vás je důležité to, co momentálně máte - tedy vaše dítě a Váš přítel. A nebořte to násilím, jednou byste určitě litovala. Vlastní potomek je opravdu pro mámu víc, než "sex se vším všudy" jak píšete. To je pouhá poživačnost. A záleží jen na Vás, jak to všechno vyřešíte. Zda Vás jednou Vaše dítě obejme, či si před Vámi uplivne. Jaga.
0x
A co? Pořádně si hlídejte, ať se přítel nic nedoví - a je vymalováno. Nikomu nebude ublíženo, a vás to za čas přestane bavit. Takových nevěr bylo...
0x
ku.va ne, ta chodí za prachy, spíš coura :D Tak či tak, nedovedu si představit chlapa, kterýmu by to nevadilo. Máte 2 možnosti, buď do toho jít, zapírat, a doufat, že se to nikdy nedozví. Nebo přiznat barvu příteli. Víte, již nejste zodpovědná pouze sama za sebe, a asi by se vám taky nelíbilo, kdyby přítel měl v úmyslu zahejbat a neřekl vám to 
Osobně jsem pro variantu č.2, protože v prvním případě, jednou se to stejně provalí .)
0x
Z toho existuje jediné východisko, kterým si můžete zachovat čest. Přiznat příteli barvu a nechat ho, ať se i on sám rozhodne, zda s vámi při těchto skutečnostech chce být. Vy máte právo se rozhodnout a jít za svým štěstím, tak dopřejte to samé i jemu. Není snad fér, aby si o on mohl vybrat, jestli chce být do budoucna s přítelkyní, která ho podvádí? Buď to překonáte oba, nebo se rozejdete.
Přiznat barvu (nevěru) = na 99% konec vztahu a hlavně konec fungující rodiny.
Dobře si rozmyslete co chcete, jestli pár chvilek radosti při sexu s milencem, nebo aby vaše dítě vyrostlo v úplné rodině s vlastními rodiči. Já v tom mám jasno - dítě má přednost = na milence si nechám zajít chuť.
Pokud by nebylo dítě, tak bych šel za svým štěstím, ale to dítě je...
Chudák chlap k tomu bohužel nemá co říct... jen bude za vola, dokud se to neprovalí. Kdo ví, třeba by mu to tak vyhovovalo? On by si našel milenku, paní by si užívala s milencem a všichni by byli spokojeni a neměli si co zazlívat.
Já znám spoustu lidí z rozvedených rodin a žádná traumata se na nich nepodepsala.
Tak, tak, moudrá to slova. Nakonec by to možná bylo i pro rodinu k lepšímu, kdyby si každý užíval jinde podle svých přání a s tím, s kdo ta přání ocení. Protože akorát se stresovat, to se musí nutně přenést i na potomky, kteří za to nemůžou. A k čemu to?
Kazdy rozchod rodicu se ditete dotkne.Nekdy dost,jindy trochu.Dvoji zivot vest,malokdo to ukociruje tak,aby neublizil.Co si zkusit vice promluvit o praktice,kterou potrebujete se svym partnerem a vysvetlit mu,ze bez toho to nepujde.casem treba vasi zalibu pochopi a vyhovi.Ja vim ze vyhoveni,je to proste nahrazka.
Já už o tom právě mluvit zkoušela, přesto, že o těchhle věcech mluvím hrozně nerada, řekla jsem mu co mám ráda, pokusili jsme se o to ale prostě to nebylo ono. Cítila jsem, že jemu se to nelíbí, byl u toho jak to říct, aby to neurazilo...nemotorný. Řekla jsem, že toho teda necháme a už jsem se k tomu nevracela. Až teď když jsem zjistila, že mi už nestačí jen si na to jednou za čas "vzpomenout", zkusila jsem znovu naznačit a rekce byla ještě horší než prve. Tak moc nerada o problémech v sexu mluvím, mám pocit, že tím ponižuju oba dva. Jenže je to taková věc, ke které prostě musí být dva, nejde si to užívat sama...
0x
Zdravím... Mám to úplně přesně stejně jako Vy. Přítel je úžasný chlap úplně ve všem, miluji ho, on miluje mne a plánujeme miminko. U nás není problém v "úchylce", ale v tom, že se milujeme opravdu málo. Jemu to prostě stačí 2x do měsíce. Jenže mě to nestačí ani dvakrát denně :-/ Také jsem ve vztahu upřednostnila vše ostatní nad sex a hodlám s ním být i v budoucnu, ale je mi jasné, že bez milence to nepůjde...
Vím, zní to hrozně, ale myslím, že je to jediná cesta ke štěstí nás obou... Stejně jako u Vás... Budete svoje potřeby a touhy neustále potlačovat, teď, když už si je realizujete s někým jiným na to budete pořád myslet, doma budete nepříjemná a třeba to skončí špatně... T
akže i kdybych nevěřila, že to někdy řeknu - UŽÍVEJTE SI PLNÝMI DOUŠKY. přítelovi samozřejmě nic neříkat-zatloukat, zatloukat a zatloukat! Žádný chlap nechce být za vola...! A neřešte to tolik... Až budete v důchodu tak byste se užírala tím, že jste do toho sexuálního vztahu nešla... Je dobře, že s milencem nemyslíte na jinou variantu než sex - třeba odchod od přítele. To by bylo horší, ale pokud jde fakt jen o sex tak to v tom pokračujte... A jak už jste napsala, až se toho nabažíte tak to časem to přejde
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.