Nejste přihlášen/a.
Co to je za kamarády, kteří mě ani nevyslechnou? Když oni měli problémy, byla jsem tu pro ně, vyslechla jsem, podpořila, poradila. Zároveň i ostatní moji známí se o ně zajímali, prakticky se dá říct, že se vše vždy točí jen kolem těch dvou (Michaly a Pavla). Ale já teď měla také problém: měla jsem v práci dost nepříjemnej konflikt se šofouvou, který skončil mojí výpovědí (dohodou). Sice už mám něco jiného ale pořád ten konflikt nemůžu rozdýchat protože to z 50ti procent moje vina nebyla. Ale o tom mluvit nechci. Prostě šlo o to, že tam na mě někdo donesl šéfce nerpavdivé informace a na základě těchto informací mě šéfka zjebala jak malého parchanta a posléze jsme se dohodly na výpovědi dohodou. Stejně už by to tam nemělo dlouhého trvání, protože do toho namočila i ostatní kolegy a tak tam na mě byli všichni dost naštvaní. Bylo by jen otázkou času kdy by mě ona sama vyhodila a tak jsem raději šla.
Ale jde o ty mé kamarády. Sešli jsme se v hospodě s tím, že si s nimi o tom popovídám, že mě vyslechnou a tak, prostě takové vypovídání, aby se mi ulevilo. Ovšem když už jsme se tam sešli, tak Michala přišla od kadeřnice s novým účesem a všichni se zase točili jen kolem ní. Docela mě to mrzelo, účes jsme jí taky pochválila a snažila se nadhodit téma mého problému, nechtěla jsem to sáhodlouze probírat ale aspopn se svěřit, slyšet že to bude dobrý. Ovšem jak jsem začala mluvit, nikdo mě nevnímal, jako kdybych byla vzduch a potom přešli na jiné téma. Jako neříkám, kdybych je otravovala denně s každým vzdechem ale tohle je vyjímečné a stalo se to už podruhé. Já nikoho nechci s ničím otravovat, když už se rozhodnu svěřit se, tak to musí být opravdu ve srajdách. A když jste ve srajdách tak nějaké to utěšující slovíčko vyslechnutí povzbudí. Ovšem u mě se nic takového nekoná, já jsem jim dobrá jen když mají oni nějaké problémy to jsem opravdu dobrá. Když jsou v nemocnici, tak jim tam jak dbil nosím ovoce, protože jinak za nimi nikdo nepřijde ale když jsem v háji já, tak se na mě všichni vyprdnou.
Asi nemá cenu nazývat tyto lidi svými přáteli. Pravé příátelství uý stejně asi neexistuje.
Přátelství existuje, ale je potřeba více vybírat. Není to jednoduché. Někdy si člověk myslí, že má kupu kamarádů, ale když pak jste v problémech, tak teprve poznáte, kdo jsou přátelé a kdo jen známí. To co popisujete, není přátelství, alespoň ne ve vztahu k vám. Zařiďte se podle rčení, že rodinu si vybrat nemůžeme, ale přátele ano.
Máte pravdu. S nimi už to lepší nebude. Ted mám do toho všeho ještě zdravotní problémy ale asi ani nemá cenu se jim s tím svěřovat. Stejně by jim to bylo šumák. Ovšem nevím, co mám dělat až za mnou Michala zase přijde s nějakým svým problémem. Víte já jsem zrovna ten typ, který neumím někoho odmítnout. Problém je taky v tom, že oni mojí podporu berou jako samozřrejmost a pokud není, jsem hned mrcha.
Známá se chovala podobně, mlela jen o sobě, svoje problémy, a nad mými vždy mávla rukou nebo změnila téma. Když jsem domluvila akci, den předtím ji opakovaně zrušila, tak jsem ji nakonec přestala zvát, nepíšu jí, nevolám, a nijak mi to nevadí. Není pro mě kamarádka, ale jen známá, se kterou ve městě prohodím pár slov.
Skutečného kamaráda mám jednoho. Víme o sobě všechno, jsme jako sourozenci, takže přátelství existuje, ale pravého přítele má člověk jednoho, dva.
Se známými, co se zajímají jen o sebe, se přestaňte stýkat i přesto, že se Vám možná okruh známých zúží. Lepší mít vedle sebe pět super lidí, než dvacet povrchních a falešných.
doplněno 21.05.12 16:33: A jak je psáno výše, naučte se říkat jasné NE. A že pro ně budete mrcha? A co? Pokud si o Vás dvě hloupé sebestředné slepice budou myslet, že jste mrcha, tak se kvůli tomu věšet snad nemusíte
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.