Vystěhování z domu bez mého vědomí

Od: Datum: 19.05.12 09:39 odpovědí: 14 změna: 20.05.12 13:13

Mám trvalé bydliště v domě, který dostala sestra formou darovací smlouvy od mé matky, takže je nyní majitelkou domu. Může mi sestra aktivně ze své vlastní vůle sehnat byt k pronájmu (prý 1 plus 1) a vystěhovat mi tam věci, aniž by se se mnou domluvila? Může mne jako majitelka domu odepsat z trvalého bydliště? Mám částečný invalidní důchod - syndrom Ehlers-Danlos, který se projevuje poruchoou kolagenu III. (prolapsy chlopní, meziobratlových plotének, deformita skeletu, uvolněné vazivo, fragilita cév atd..) Pracuji na plný úvazek jako učitelka a mám třídnictví, takže to na mě není na první pohled vidět, sestra prý že jsem zdravá, ale mám zdravotní komplikace. Měla jsem kompresivní frakturu TH12 jen po pádu ze schodů a byla jsem 2 měsíce ležák, pak ortéza atd.. nedokážu si představit, že budu v podnájmu a něco se stane mě či mému synovi, kteerý má to stejné onemocnění. Nemám nikoho, kdo by se pak postaral. Co s tím? Nemohu si své věci zamknout a bojím se, že se jednoho dne vrátím domů, mé věci budou pryč a sestra mi chladně oznámí, že mám podnájem jinde, že to zařídila.


avatar
Upozornění
Tato otázka je 5 let bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 19.05.12 09:44
 
avatar

Majitel může odhlásit a může vystěhovat třeba na ulici. Trvalý pobyt nedává žádná práva k nemovitosti. Takže bys jí měla blahořečit, že ti sehnala z dobré vůle bydlení.

 
Od: lot*
Datum: 19.05.12 09:59
 

Invalidu na podnájem, když mám barák pro tři generace a když se nevím, co bude dál s jeho zdravím a jeho dětmi, to je opravdu řešení. To není zrovna taktní. Chápu ovšem, že zákon toto neřeší. Hezký den.

Datum: 19.05.12 10:32
 
avatar

Můžu mít třeba činžák nebo celé sídliště. Pokud jsem já majitelem, tak budu já rozhodovat, kdo tam bude bydlet a za jakých podmínek. Závist a lenost nejsou dobrými rádci.

 
Od: b
Datum: 19.05.12 12:42
 

O jaké lenosti to píšete? *sok*

B.

 
Datum: 20.05.12 12:51
 
avatar

O lenosti aktivně svoji situaci řešit. Sama a sama za sebe. Tady nejde o morálku, ale o právo a zákon. Vztahy v rodině jsou takové, jaké jsou a tady do nich nikdo nevidí. Ale z dotazu mi vyplývá, že ten, kdo má majetek a možnosti, by se měl automaticky postarat o toho slabšího. Jenomže tak to není, každý se musí postarat sám o sebe. Rodinné vztahy v těchto situacích hrají velkou roli, ale jestliže nefungují, tak se nedá nic dělat. Takže pokud sestra sehnala byt, tak udělala vlastně něco navíc, co vůbec dělat nemusela. V dotazu není žádná zmínka o tom, co jsi ty udělala pro řešení své situace.

 
Od: b
Datum: 20.05.12 13:13
 

Ladine, ty se s ničím nepářeš, hned jsi se vším hotový *smich*.

Jen drobnost "V dotazu není žádná zmínka o tom, co jsi ty udělala pro řešení své situace." - můj problém to není. Já jsem v otázce bydlení svým vlastním pánem *smich*. Zkuste vnímat, na co a komu odpovídáte.

 
Od: pb®
Datum: 19.05.12 11:03
 

Puvod vaseho trapeni je ve spatnych vztazich v rodine. Jinak nechapu, proc matka prepisuje barak jen na jednu z dcer a i kdyby to udelala treba kvuli dedicke dani, proc vas nezahrnula jako vecne bremeno s dozivotnim uzivanim. Taky si nejak nedokazu predstavit, ze bych z velkeho baraku stehovala vlastni sestru. Ja jsem treba byla rada, kdyz s nami nejaky cas bydlela a klidne bych s ni mohla sdilet domacnost nadale.

 
Od: lot*
Datum: 19.05.12 11:38
 

Vztahy jsou bohužel nastaveny špatně. Moje matka a sestra jsou na jedné lodi a nechtějí se se mnou o tom vůbec bavit. Prostě se mnou jednají jako se zdravou vůbec je moje situace nezajímá. Také to nechápu a vnitřně mi hodně dlouho trvalo, než jsem tu pravdu vzala takovou jaká je. Vždy jsem si myslela, že mamce na mě záleží. I takové jsou však vztahy. Mamka byla dokonce rozčilená, že jsem se dozvěděla o tom, že je to přepsané na sestru. Ptala jsem se jí, proč mne odmítla a ona mi odpověděla, že z mého otce nic neměla. Přece nemůžu za to, komu jsem se narodila, ona to ale vnímá jinak.

Bohužel tedy mohu konstatovat, že v tomto nic nenadělám. Oni se mnou nechtějí komunikovat. Není to otázka práva, jak správně říkáte, je to otázka etiky, citu, úcty k člověku a je to o hodnotách tohoto světa. A hodnoty tohoto světa jsou jak je vidět v jedné z odpovědí, špatně nastavené. Invalida pracující na plný úvazek, který se sám stará o své děti se nazve lenochem. Je to svět nechápavý, necitlivý. Na nemocné a potřebné se v tomto nemorálním a chamtivém světě nehraje.

Velice Vám děkuji za podporu a rady. Alespoň je vidět, že někteří jisté morální hodnoty a cit mají. :):)

Datum: 19.05.12 11:14
 
avatar

Lot, já bych se pokusila, být na Vašem místě, promluvit si o tom se sestrou. A požádala jí, aby postup vůči Vám, uvážila. Že byste to sama někde v podnájmu nezvládla. Jak se říká, krev není voda a sestra by se jistě dala obměkčit, s ohledem na Vaše zdraví. Vždyť jste jedna rodina a i když jsou vztahy někdy komplikované, sourozenecké pouto a ohledy jsou někdy silnější, než cokoliv jiného. Zkuste se sestrou promluvit a požádat jí, aby Vás nevyhazovala a byly jste jedna druhé oporou v těžkých chvílích.Komunikace je velmi důležitá a stejně tak i tolerance. Kompromis se dá udělat vždycky, stačí jen mít dobrou vůli.

doplněno 19.05.12 11:16:

Jinak sestra se svým majetkem opravdu může naložit, jak uzná za vhodné.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: lui*
Datum: 19.05.12 18:53
 

Na první pohled to vypadá, že je sestra hyena. Bohužel do toho nikdo z nás nevidí a právo tohle asi moc neřeší. Alespoň to, které se týká bydlení. To už Vám tu napsali.

Co se týče vlastnických změn, tam je to složitější, a nevím, ale zkusil bych se obrátit alespoň o radu na nějakého právníka, snad i tady někdo poradí.

 
Datum: 20.05.12 07:20
 
avatar

Nezlobte se, nemyslím to zle. Ale píšete, že se bojíte odstěhování, kdyby se přihodilo něco Vám, nebo vašemu synovi. Je to smutné, ale sestra není povinna Vás v nemoci ošetřovat. Možná má svou vlastní rodinu a to víte, každý má svých starostí dost. Vy jste dospělá, máte syna, své povolání. Co manžel, ten se nepostará? Určitě je to bližší člověk, než sestra.

Když dům zdědila ona, je opravdu její, může jej pronajmout, může cokoli. Je od ní hezké, že Vás vůbec nechce nechat na ulici, ale snaží se Vám sehnat náhradní byt? Co ještě chcete. Mám takovou tvrdší povahu - když zjistím, že mě někde nechtějí a nestojí o mě, nederu se tam vší silou, ale hrdě odkráčím. To byste také měla udělat, na co se doprošovat? Sestra nemá povinnost se o Vás starat.

Osamostatněte se, uvidíte sama, že to bude lepší. Budete sama sebou, rozhodovat o sobě, získáte větší sebevědomí, než naříkat - kdo se o mě postará? Jste přece dospělá a bude Vám hned líp, zvýší se vaše sebevědomí, když uvidíte, že se o sebe i syna dokážete postarat sama. Hodně štěstí. Jaga.

 
Od: lotty*
Datum: 20.05.12 08:43
 

Chápu, co tím myslíte, rozumím Vám a hned bych udělala, co radíte. Ani nevíte kolikrát mne to v nouzi táhlo. Můj zdravotní stav je však nepříznivý. Sestra je studentka, nemá partnera ani rodinu, nepracuje. Je jí teprve 24 let. Já mám dva syny (8 a 10) ne jednoho. Finančně je pro matku samoživitelku náročné platit nájem a ještě živit dva syny. Otec má schizofrenii a žije již 5 let v Bulharsku. Výživné jsem mu nestanovila. Nevím, zda se tento případ může znovu otevřít, jinými slovy, zda mohu obnovit řízení ohledně výživného, když to bylo při rozvodu vyjasněné. Jde ovšem o mezinárodní právo, tak nevím.

Nicméně Vám děkuji za podnět.

Lotty.

Od: b
Datum: 20.05.12 10:40
 

Z Vašich příspěvků soudím, že Vás nejvíce trápí "co by, kdyby", tedy situace, která není aktuální. Hrozíte-li se toho, že Vás sestra vystěhuje do nájemního bytu s vysokým nájmem, pokuste se Vy sama najít si bydlení s přiměřeným nájmem.

Situace samoživitelky s 2 dětmi je obtížná, ale pokud, jak píšete, máte příjem jako učitelka na plný úvazek + invalidní důchod, dá se při rozumném hospodaření vyjít. Další obavy, co by bylo s dětmi, pokud byste musela do nemocnice, zkuste předem konzultovat s pracovniíky orgánů péče o dítě. Pokud není blízká osoba, která by dočasně o děti pečovala, existují zařízení (např. Klokánek), která péči zajistí. Současně můžete získat informace o případné finanční pomoci od státu, pokud by se Vaše ekonomickiá situace zhoršila.

K dobrému zdravotnímu stavu nepřispívá, pokud se stresujete myšlenkami, co by se stalo, kdyby... Až se smíříte s rozhodnutím matky darovat byt mladší sestře, uleví se Vám.

 
Datum: 20.05.12 12:30
 
avatar

Lotty, o výživné si můžete zažádat kdykoliv. Poměry a potřeby dětí se od rozvodu změnily, takže na to máte právo. Můžete se s otcem dítěte dohodnout i mimosoudně, aby na výživné přispíval. Pokud na to nepřistoupí, pak to budete muset řešit soudně. V každém případě na to právo máte, chtít po otci, aby se začal podílet na výživě dětí. Počítat musíte i s tím, že může chtít upravit styk s dítětem však, pokud se nestýkají. Na tom nic nemění ani to, že otec bydlí v zahraničí, jen to potrvá déle. Takže já bych Vám poradila nejdříve se pokusit o tu dohodu.

doplněno 20.05.12 12:34:

Vaše sestra je ještě hodně mladá a nemá takové životní zkušennosti, jako třeba Vy. Ale tím spíš, pokud jí matka darovala bydlení, by pro Vás měla mít pochopení ve Vaší těžší životní situaci. Jednou se sama může ocitnout v nepříznivé situaci a bude ještě ráda, že Vás má.

 

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.