Darovací právo, celý majetek jednomu dítěti

Je to nepříjemná situace, ale pokud někdo za svého života daruje svůj majetek (nebo jeho část) jednomu ze svých potomků a druhého opomene, nedá se s tím, s výjimkou nezletilých dětí nic dělat. Obdarovaný nemá vůči svým sourozencům žádné povinnosti, nemusí je vyplatit, pokud ovšem dárce tímto obdarovaného nezavázal.

V dědictví by se dalo dělat pouze to, že pokud by existoval nějaký jiný hodnotný majetek, tak by se mohl domáhat ten ze sourozenců, který nic neobdržel, aby v dědickém řízení dostal víc, na to zákon pamatuje.

I když se vám to může zdát nespravedlivé, přesto není šance se darování za života nějak bránit. Je to svobodná vůle dárce, jak naloží za života se svým majetkem. Občanský zákoník řeší v dědickém řízení pouze započtení darů - viz zde: business.center.cz/... - je tam ovšem rozdíl při dědění ze zákona a nebo ze závěti. Ale je také možné, že v dědictví už nebude žádný majetek a tak má druhý potomek smůlu. Takových případů je hodně a znám i případ, kdy dům rodiče darovali jednomu z potomků a ten zemřel. Vdova barák prodala a protože rodiče neuzavřeli smlouvu o věcném břemeni a přišli o střechu nad hlavou. I já si myslím, že pokud není důvod jednoho potomka opomenout, je to nespravedlivé. Ještě si pročtěte paragrafy o dědictví, ale asi to nebude moc platné.

Soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn.

Je možné darovat celou nemovitost pouze jednomu dítěti ze současného manželství a druhé dítě z předešlého manželství opomenout? ANO - vlastník může se svým majetkem nakládat jakkoliv (darovat jej zcela cizí osobě, na charitu aj.)

Musí darovaný vyplatit druhého sourozence či nikoli? NE

Jak to bude v případě dědictví po smrti jednoho či druhého rodiče, když už vlastně nebudou mít žádný majetek? V dědickém řízení se rozhodne o tom majetku, který zbude po zemřelém (peníze na účtě, zařízení domácnosti, auto, ...)

Jaké má povinnosti darovaný vůči svému sourozenci? Žádné

Jaký nárok může uplatnit sourozenec, který nebyl podarován? Na započtení daru v dědickém řízení.

Jak se může bránit proti tomuto nemorálnímu úkonu matky? Nijak (a úkon nepovažuji za nemorální)

Během svého života může vlastník majetku svobodně podle své vůle rozhodovat, jak s tímto majetkem naloží. Může jej prodat a peníze si užít, může jej věnovat na dobročinné účely nebo jej může darovat osobě, kterou si zvolí. Je na tom snad něco nemorálního, že nakládá s vlastním majetkem podle svého uvážení?

Dá se pochopit, že se vám nelíbí, že matka obdarovala jen jednoho ze sourozenců, ale je to jen její věc. Určitě má své důvody, proč se tak rozhodla.

Zřejmě měla k této "nemorálnosti" nějaký důvod. Podle mě je toto řešení ideální, zabrání se tím tahanicím při dědictví, při kterých se často celá nemovitost prosoudí. Já se dědictví po otci vzdal, u matky mi trvalo několik let než jsem ji přesvědčil, aby barák napsala na bráchu. Já k němu (baráku) vztah nemám a bydlet tam nehodlám, brácha tam naopak bydlí a o všechno se stará. Takže to bylo podle mě jediné rozumné řešení. Hádky o dědictví často poznamenají veškeré rodinné vztahy.