Jsem moc žárlivej?

Součástí každého vztahu je i důvěra... Svému partnerovi/partnerce věřím... Věřím, že mne má rád(a) a nechce mi ubližovat - tedy mne nechce (a nebude!) ani podvádět... Nežárlím, poskytuji svobodu...

Ano, podle mého (a tvého popisu situace) jsi paranoidní, možná i žárlivec... ... Buďto ta holka "Nejlepší holka co jsem kdy potkal" stojí o tebe a zachová se podle toho (promluv si s ní ´na rovinu´, řekni jí co a proč ti vadí) a nebo ji pošli k šípku...

Víš, kolik je na světě bab? - já taky ne, ale je jich víc, než chlapů...

Ahoj,

tak určitě je zásadní chyba už to, že jste si kdykoli navzájem lezli do facebooku (pokud sjem správně pochopila, že jste se jen nedivali druhému na profil, ale přihlašovali se přímo nna jeho účet). Vím, že jsi psal, že jste si to vyříkali atd., ale myslím, že je to tak vážně překročení hranic důvěry a respektu ke druhému, že signalizuje narušení vztahu u samotných základů.

No a teď k problému s tím klukem. Chování tvé slečny je trošku nestandardní, to uznávám, ale důvodů k tomu může být milion. Může to být tím, že jí štve, jak žárlíš, nebo klidně naopak i to, že se jí to líbí a tak tě trochu provokuje. Tomu sice moc nevěřím, ale chápeš, z takto stručného popisu je to těžké poznat. A samozřejmě to může být i tím, že k němu třeba trochu něco cítí a je zmatená, co vlastně chce a tak se v tom všem, ve vztahu k němu, v jeho přidávání a odebírání na fb, chová jako slon v porcelánu.

Osobně tvrdím, že na vztahu jsou jednou z nejdůležitějších věcí důvěra a komunikace. Musíš jí věřit. Pokud ti něco vrtá hlavou moc, musíš s ní komunikovat. Otěvřeně, na rovinu, v klidu, nejen o faktech, ale i o pocitech. A pak zase věřit tomu, co ti řekne. Na tvém místě bych í přesně popsala, že víš, že možná moc žárlíš, ale že tě trápí to a to a to a že nevíš, co si o tom myslet. Že zároveň nechceš omezovat ji svým žárlením a tak že by sis přál, abyste si řekli, proč ona se chová tak a tak a ty bys řekl, proč jsi na to reagoval tak, jak si reagoval, prostě byste si vše vyjasnili... a s troškou štěstí by to mohlo vyčistit vzduch a vztah upevnit.

Jinak já, i když jsem holka, v jednom svém minulém vztahu zažívala něco podobného. Ten můj se také scházel s jednou holkou za mými zády. Těžko říct, jestli je to pravda, ale tvrdil, že věděl, že by mi to vadilo (taky jsem dost žárlilaa na některé jeho nestandardně dobré vztahy s některejma sslečnama) a tak že mi to neříkal, aby nebylo doma dusno. No samozřejmě pak bylo dusno o to větší, když jsem se to dozvěděla... Prostě začarovaný kruh. Já moc žárlila a byla nerada, když s někým jiným byl, on samozřejmě chtěl a měl právo s někým jiným být, tak to dělal, ale aby si to usnadnil, neříkal mi to, já se to pak dozvěděla a nevěděla, proč mi to neřekl a o to víc mu nevěřila a o to víc jsem byla naježená, když zas někam s někým šel...

proc si to nacpal do "cestovani"?