Zdravím, chtěla bych se zeptat, jestli někdo neví, jak pomoci matce mého přítele, která těžce nese, že přítel vyletěl z hnízda. Přítel tam navíc neustále jezdí, minimálně 1x týdně, podle mě je to moc, aby si zvykla, neměl by tam tak často jezdit, nebo naopak je to dobré, a ona se s tím takhle pomaličku zžije? Je to už skoro rok, co spolu žijeme a ona se s tím pořád nesmířila. Otázka jen je, jestli to není tím, že žije zrovna se mnou 
díky moc
2x
Dobry den.Nemyslim si,ze by to bylo zrovna vami.Tyhle typy matek,nemaji v lasce jakoukouliv,ktera jim synka odvedlaPredpokladam,ze vase tchyne zije sama a nema manzela,ze?Pokud ne,byva to typicke,jelikoz se pak fixuje na syna.Tak jiste by pomohlo ji nabalit muzskeho.Jinak je velmi dulezite,jak to vnima syn.znam spoustu pripadu,ze synove byli natolik ovlivneny matkou,ze dlouho nemohli pochopit,ze partnerka je na 1.miste,pak teprve matka.Znamy takhle pendloval mezi matkou a zenou a nevedel,kde ma misto.Nechapal,ze ,kdyz matka piskne a vymysli si cokoliv,jen aby ho prilakala domu,jen aby byl s ni,ze je to uzŕcity druh sobectvi.Ona se s tim smiri,hlavne zkuste pouze po dobrym a hlavni ,kdo se rozhoduje musi byt manzel,nebo budete ta nejhorsi.
Je to pravda, je fuk, kdo s přítelem chodí, vím od přítele, že nemusela ani jeho první přítelkyni... je to prostě její synáček... manžela má, ale ten hodně pije a jí se vůbec nevěnuje, tak se podle mě nafixovala na syna, který byl furt doma a věnoval se jí... já už po dobrý zkoušela, dokonce se omluvila, i když jsem vůbec nevěděla za co se omlouvá, ale brala jsem to, jako že takhle začneme od začátku, ale hned další přítelova návštěva ukázala, že to nemělo smysl, hned mu tloukli do hlavy, že mi nesmí vůbec věřit atd... to už je jako vrchol tohleto...
Manzel na nic,je totez jako zadny,v tomto pripade.Jde tedy o vas dva,jak se k tomu postavite a nejvic zalezi na vasem partnerovi.Jak to probiha,kdyby manzel nebyl po vuli matce?Typicke byva citove vydirani.,kdy matka knoura tak na city,ze syn zase da prednost ji ,pred manzelkou,s vedomim,vzdyt je to prece matka.Verte,ze nekdy se ani muz nemusi diky vychove orientovat,co je spravne.Jak jiz jsem psala podobnych pripadu znam nekolik.Kuprikladu sousedka si poridila na stara kolena synka a jen pro sebe,ani otce nedovolila,aby znal.No a v dobe dospivani,mu dovolila uplne vsechno a rozmazlovala ho ukrutnym zpusobem,jen aby byl co nejvic s ni.Synacek ma dbńes vlastni rodinu,dokonce bydli u sve manzelky,ale stale prebiha k mamince.Jak na tom je vas co se tyka uvedomeni si na kterem miste jste vy a pak maminka?Nekdy je potreba pmoc i odbornika,aby mu rekl jak to ma byt,protoze ,kdyz mu to bude rikat kdokoliv kolem,maminka toto tvrzeni,lehce vyvrati.Zase ho znejisti a pritahne k sobe.
0x
Někteří synové v očích matky nedospějí ani v 50 letech - matka nemůže přenést přes srdce, že syn se obejde bez její péče. Mnohdy i dovede vyčítat -co já se pro tebe obětovala a ty jsi nevděčný a odejdeš s takovou...
Myslím, že by neuškodilo ji pozvat někam na neutrální místo třeba na kafe či sklenku vínka a trochu ji rozebrat a vyříkat si to . Přeji pevné nervy .
0x
Otázek hodně, informací málo. 
Hodně záleží, jak stará je maminka manžela. Jestli po odstěhování syna, zůstala sama, někde na vesnici, odkázána jen na sousedy a syna, když přijede. Zda není nemocná? Syn jezdí za maminkou jednou týdně, vozí jí nákupy? Léky? Nebo tam chodí na jídlo? Jak dlouho se syn u maminky zdrží, hodinu, půl dne? Proč tam s ním, nejezdíte také? Udělejte si čas a jeďte s ním se na maminku podívat, projevte ochotu. Uvidíte, proč syn, tak často k mamince jezdí. Jak je spokojen doma u vás? Čím si vyplňujete den, mimo práce, jak trávíte společné volné chvilky? Jak se stravujete, to vše může mít vliv, na chování vašeho přítele. Není to tím, že syn se sice odstěhoval, ale naplnění svého času doma nemá? Proto se vrací tam, kde vše má zařízené? To nebude tím, že se maminka nesmířila s odchodem syna, není to obráceně? Syn se nesmířil s odchodem z domu. To je jen moje úvaha.
souhlasím,,,,,nevěsty si neuvědomují,že si berou celou rodinu a to je ta chyba. To se neumí zaměstnat pokud je syn u matky? Je to žárlivost na tchýni .A je to hezké od syna ,že na matku nezapomíná. Až jí vyrostou děti,také bude ráda,jak přijedou. Ne jak do domova důchodců,ale za mámou domů.
Ahojte všichni, tak příteli je 24 let, má ještě sestru, matka bydlí jak s dcerou, tak s jejich otecem, neustále tam jezdí i se s vým přítelem, tak sestra. Já tam s přítelem taky občas zajela. Naše vztahy jsou komplikované, jak jsem naznačila, my se vůbec nemusíme... Vůbec tam není sama a je zcela samostatná a zdravá, jak tady již někdo napsal, tak by se dalo i říct, že to maminčin mazánek je... S návrhem, abychom si šli někdam sednout a popovídat, je naprosto nereálnost, protože je to typ čloívěka, který si myslí, že jen on má pravdu a je nejlepší, ostatní jsou ho*na... (teda pokud nemají dost peněz..) Já s ním už o tom mluvila, že si myslím, že by tam neměl tolik jezdit.. jeho reakce? V sobotu jede na grilovačku... Poslední úvaha není špatná, podle mě se ani přítel moc nesmířil s odletem, sice pořád tvrdí, že je rán, že už má konečně svůj klid, ale na druhou stranu, když mu řeknu, že v pondělí mám něco v plánu, třeba jdu k rodičům svým, a potřebuju pro změnu já vyzvednout, tak aby jeden týden v to pondělí k nim nejel, tak se vymlouvá, že aspoň na hodinu tam musí... nevydrží bez nich ani týden... aspoň mě se to tak jeví... Když nad tím tak uvažuju, tak měl raději ještě bydlet doma s rodiči, když bez nich nemůže být ani týden... nevím co si o tom myslet...
Ahoj. Víte, ono je to složité a je to hodně o tolerantnosti. To, že si nerozumíte s jeho matkou Vy, je sice smutné, ale já bych se do jeho rodinných vztahů nepletla. Když dítě trefí domů a nezapomíná na to, že má rodiče, je to jen dobře. Až sama jednou budete v roli té maminky, možná svůj pohled přehodnotíte. Jistě Vás též bude těšit, že za Vámi děti budou chodit atd. Pokud to Vašeho přítele táhne domů, přejděte to. Důležité je, že vrací k Vám a žije s Vámi. Když mu budete dávat najevo, že je maminčin mazel a nechcete, aby mámu navštěvoval tak často, mohlo by to skončit tak, že dá matce přednost před Vámi vždy, když bude nějaký konflikt mezi Vámi. A to není dobré. On musí zase respektovat fakt, že se s jeho matkou nemusíte a určitě ho to též mrzí. Dejte tomu čas, ty vztahy se časem třeba urovnají k lepší spokojenosti vás všech. Stává se velmi často, že si matky nerozumí s ženskýma, které si vyberou jejich synové. Nedokáží přijmout fakt, že do života syna vstoupila jiná žena, která třeba neodpovídá jejich představám. Je pak už jen na nás, abychom je přesvědčily o tom, že nejsme tak špatné a že nám na chlapovi záleží stejně, jako jeho matce. Někdy je to obtížné, ale pokud ten chlap chce mít klid na obou stranách, vyřeší to nakonec sám. Jen mu nesmíme vnucovat svojí vůli a vyčítat...Tak to nyní skuste skousnout a dejte tomu čas...Konec konců - s jeho matkou žít nebudete, ale pro něho nikdy matka nepřestane být matkou. Smiřte se s tím, i když třeba Vám zrovna nesedí.
doplněno 03.05.12 13:52:"Polinek"-děkuji Vám.
Bohužel žijete s nesamostatným mazánkem... a opravdu bych mu klidně řekla, že když není schopný mě jednou vyzvednout, když potřebuji, a raději je u maminky, tak ať se tam odstěhuje zpátky.
Na druhou stranu, rodiče od přítele jsou spolu dvacet let a jejich rodiče bydlí ve vedlejší vesnici. Navstěvují se často, protože mají velmi dobré vztahy, klidně každý druhý den na půlhodinový pokec nebo vykoupání se apod.
Pokud ovšem jeden z přítelových rodičů potřebuje někam zavést, vyzvednout nebo se musí pracovat, jsou unavení, není čas atd atd, na návštěvu se pochopitelně nejede.
Já bych jeden den v týdnu respektovala, to snad není tak moc. Pokud by se ovšem počet návštěv zvyšoval, je to alarmující.
0x
Záleží na tom, jak vycházíte s přítelem a hlavně s jeho matkou. Můžete hodně napravit, ale i hodně pokazit. Mamka se na něj upnula a teď přijde nějaká holka
a syna jí odvede! Tak to víte, že Vás asi v lásce nemá, už jenom třeba kvůli synovu odchodu. Mamku navštěvujte společně s jejím synem, berte si ji k vám. Když uvidí, že je o mazlíka dobře postaráno, navařeno, uklizeno, časem to jistě překousne.
Před mnoha léty jsme měli sousedy. Starší paní s pánem a jediným synem. Druhý jim jako malý zemřel a tak se maminka silně upnula na toho, co jí zbyl. Vždycky říkávala: JÁ HO ŽÁDNÉ NEDÁM...A nedala. Roky ubíhaly, jediná známost se rozpadla, tatík zemřel, po letech i mamka. Opečovávaný syn zůstal najednou sám, bez příbuzných, bez rodiny, bez péče. Neuměl si vyprat, uvařit, uklidit, vše dělala s opičí láskou jeho nyní už mrtvá maminka. Zemřel v příšerném nepořádku a špíně. A vlastně se dá říct, že ani nežil. Jen do práce a pak hned mamince do náručí. Proto by bylo potřeba se od syna poněkud oprostit a nechat ho, ať si žije po svém. Je to pro jeho dobro. Jaga.
já spíš dávám ne vinu..ale rozhodnutí na něm,,asi to nebyl člověk,který chtěl mít svou rodinu a stačilo mu to tak,jsou muži,kteří se neožení,ale tady je znak nenormálnosti,že umřel ve špíně.Takže asi zdráv nebyl.Znám muže kteří se neoženili,a ve špíně neskonali..je to povaha jedince.A navíc ani mu tedy neříkal nic sex ..byl divný ON. Můj názor.
jago,,já bych neřekla, že je to jak se ona snacha k synovi chová,ale v majetnictví a samotě. Takový člověk není zvědavý na snachu ,,ale na syna. My třeba se snachou hodně nakecáme obrazně přestavujeme bydlení a můj syn dělá si něco jiného a je klid. Na babské tlachy není zvědavý...Pohraji si s vnučkama ,poblbnem a jedem domů. A se synem žádná velká debata. Mi to nevadí a nevadí to nikomu .
Ale jak potřebuje poradit s něčím tak zase jde za mnou.
0x
Tak já odpovím opačně. Nemusí být Váš přítel vyloženě nějaký mazánek. A ani to nemusí být Vaše chyba. Třeba jen Vy trochu žárlíte na jeho rodinu. Nerozumíte si s jeho matkou. Proč si nerozumíte? Vyčetla Vám že jste ji odloudila syna? Jak vycházíte s jeho otcem sestrou? Také přeci jezdíte za rodiči.
Já mám 3 děti. Nestarší syn bydlí s manželkou a vnoučaty tady doma semnou. Dcera bydlí s rodinou 20km od nás. Nejmladší syn bydlí v Brně. Ale každý týden sem za mnou přijedou. Z Brna přijedou v pátek navečer a v sobotu po obědě jedou k druhým rodičům a v neděli jedou zpět do Brna. Dcera přijíždí každý týden když jim to čas dovolí třeba i ve všední den. Třeba jen na 2 hodinky. Vnoučata si navzájem tady pohrají my si pokecáme. Nebo něco podnikáme. Jindy zase já se synem a jeho rodinou jedeme bud do Brna nebo k dceři na chalupu. Jsem moc ráda že takto udržujeme pěkně rodinu pohromadě. Přijedou i rodiče zetě i obouch snach. Když náhodou něco potřebuji ( jsem invalidní ven mohu jen na vozíčku) není problém je požádat a přijedou. Také každé léto na střídačku mne berou na dovolenou. A přiznám se že někdy jsem ráda že třeba nemohou přijet a já mám trochu klid. Ráda je vidím ale jsem ráda že zase odjedou. Vnoučata jsou někdy pěkně hlučná. Ale kdyby moje snacha nebo zet výčilali že jezdí za mnou tak by mne to také mrzelo. Jsou to přeci jen děti i když již dospělé.
Třeba i Váš přítel by byl moc rád kdybyste našla cestu k jeho matce jeho rodině. Navštěvovali se navzájem. Vím že některé matky všechno vědí všude byly a jen ony nejlépe uvaří a postarají se o syna a je těžké jim něco vysvětlovat a třeba se navzájem respektovat. Ale když budete dávat příteli ultimáta nebo mu vyčítat zakazovat jezdit k rodičům tak to bude jen horší. Bylo by něco jiného kdyby jen upřednostnoval svoji matku. Stále Vám předhazoval jak maminka vaří jak co dělá a co maminka říká atd. Nebo dával matce přednost před Vámi. Jen Vy víte jak to doopravdy je. A Vy spolu nejezdíte k Vašim rodičům? Jak vychází přítel s vaší matkou? Nechte tomu čas a pokuste se s jeho matkou nějak dát dohromady. Vždyt tu návštěvu nějak přežijete. Nebo jednou spolu budte u Vašich rodičů a jednou u jeho. Takto to zminimalizujete na 1 za 14 dní. Ale myslím si že jeho matka postupně pochopí že syn už má svůj život. Moc Vám přeji aby se to i u Vás vyřešilo ke spokojenosti jak Vás tak i matky.
Proč si nerozumíme? Jsme spolu s přítelem 4 roky, za tu dobu, co se odehrálo... Měla jsem k nim zákazy chodit, nemohl jezdit za mnou a to tak, že jsme byli oba z jiného města, aby za mnou nejezdil, jen do práce a zpět, tak mu tata každý den hlídal kilometry, aby za mnou nemohl zajet, neustále ho proti mě štvou, jak já jsem špatná a že mi nesmí věřit... a to jen zlomek... na všem hledali chyby, dokonce dostal vynadáno za to, že si po sobě uklidil drobky na stole a já to neuklidila za něj... nebo když si sám udělal párek... hned začali rýpat, proč to dělá on a ne já atd... ale já tam furt jezdila a furt se snažila to přehlížet, už jen kvůli přítele, než jsme se stěhovali, tak už mě musel přemlouvat, abych se tam ukázala... ale šla jsem, nedávno jsem se omluvila, i když nvím za co, že začneme znovu, vůbec to nepomohlo a hend další návštěva přítele dopadle, že tloukli do hlavy, že mi nesmí věřit atd... takže proto se nemusíme...
za tu dobu, co se odehrálo...Nevím co se tenkrát stalo a zda mají důvod Vám nevěřit. Ale nechci tady vyzvídat. To víte jen Vy. Ale podle Vašeho psaní to rodiče opravdu s tím zákazem přehánějí. Jediná možnost tady ještě je a to taková že jedině syn to může rozseknout. Jestli Vás miluje má rád chce nechce Vás opustit tak to musí vyřešit a promluvit s rodiči. Musel by jim říci že Vás budou rodiče respektovat jste jeho přítelkyně. Má už svůj život nebo tam bude jezdit jen občas nebo vůbec a né každý týden. Vím jsou to jeho rodiče ale Vy jste zase jeho partnerka. Záleží ted jen co udělá jak se k problému postaví. Ale vnoučata si nemyslím že by to urovnala. Mohlo by být i hůře. Navádění děti proti Vám různé pomluvy třeba že se neumíte starat. Vy s tím asi už víc dělat nemůžete. Promluvte si s přítelem a uvidíte. Jestli nic neudělá tak nevidím Váš vztah moc růžově ani Vaší budoucnost. Třenice budou stále a bude Vás i jeho ubíjet. Možná mu to vyhovuje že není už doma jen tam jezdí a Vy se o něj staráte a má jinak klid. Musíte si i sama rozhodnout zda takový vztah budete tolerovat a nebude Vám vadit. Nebo přítele vrátíte mamince. Řešení máte v rukou Vy oba.
on si s nimi nikdy nepromluví, už jen proto, že je dobře zná, jednou se do mě oba pustili, není to tak dávno, a jak ti jedou, tak vás nepustí ke slovu, jak jeden zavře pusu, otevře jí druhý a jedou a vy nemáme vůbec žádnou šanci něco říct... jsou to lidi co si myslí, že jen oni mají pravdu a nikdo jiný... Přítel z nich má takový strach, že jim neřekne vůbec nic, můžou před ním o mě mluvit sprostě, jak se jim zlíbí a on jim nic neřekne, sedí tam dál jak pitomec... Souhlasím, vyhovuje mu, že je z domu pryč a jen tam jezdí, já se o něj starám a on má klid. Si vyslechne a pak dělá jakože nic... Třenic si jsme vědoma, bude to pořád, ale přítel to nedokáže pořád pochopit... Furt si myslí, že já příjdu a budu jim líbat nohy, abychom byla taková ta super rodinka, pořád mu říkám, že to nikdy nebude a o dětech jsem mu už taky říkala, že mě budou před nimi pomlouvat, ale jak se dozvím, tak ty děti tam chodi prostě nebudou... ale on si nedá říct... a místo, aby mě chránil a bránil, a prost si prosadil vůči mě respekt, tak nejenže jim vůbec nic neřekne, ale vesele to tam poslouchá a jezdí dál a navíc mě tam ještě chce furt sebou tahat jako svůj štít... aspoň si myslím, kdyby mojí rodiče byli takový, tak ho tam vůbec netahám a já tam furt tež nelezu, aby si uvědomili, že nejde všechno podle toho, jak oni pískají a určitě bych jim řekla, že to musí respektovat... ti už neví co by..., tak se poslední dobou snaží navážet i do mích vlastních rodičů... což už teda přehánějí... o tom věřit či nevěřit je jedno pořekadlo: podle sebe soudím tebe... za tu dobu co je znám, tak vím, že hlavně ta jeho matka si dost vymýšlí a překrucuje si pravdu podle toho, jak se jí to zvrovna hodí... a když jsem to řekla příteli, co mi řekla, tak to popřela a udělala ze mě lhářku... a tak vznikla zatím poslední rozepře, snad už poslední, když už je snad uvidím co nejméně...
Jediné řešení vidím v odstěhování se někam hodně daleko, nebo rozchodu. Nezlobte se, beru to tak, že mluvíte pravdu, ale pokud se Vás ten mazánek nezastane, když o Vás rodiče mluví sprostě a pomlouvají Vás, nemá to bohužel řešení. Jak sama říkáte, kdyby přišly děti, prarodiče se je zákonitě budou snažit dostat na svou stranu a možná Vás budou natolik pomlouvat a očerňovat, že se jim to povede. Nebo budou děti nesnášet a ty nebudou mít žádnou fajn babičku ani dědečka, ale jen příbuzné, co se snaží škodit.
Pokud přítel vesele poslouchá, jak Vám jeho rodiče nadávají, nic nedělá, bojí se jich apod., tak vedle sebe nemáte toho, kdo se Vás zastane a podrží Vás.
Takového bych vedle sebe fakt nechtěla, to říkám upřímně. Je to srab.
Tak jestli je to tak jak píšete tak souhlasím s Martinou že to není muž o kterého se dá opřít. A to zatím nejste manželé. Většinou pak to bývá v takové rodině horší. Zamilovanost vyprchá a manžel začne vidět každou banální chybu a poukazovat na ní a bude dávat za pravdu matce.Nevím jaké máte city k příteli ale důkladně si to proberte. Ale určitě bych si nenechala jen tak bez důvodu nadávat. A děti bych Vámi zatím vůbec neplánovala. Je to těžké potom říci nepojedete k babičce. Děti nejsou nástroj k vyřizování rodinných problémů. Nejdříve musíte vyřešit zda zůstanete s přítelem a ten bude stát při Vás nebo rozchod.
Já mu říkám pořád, že je srab jim něco říct, ale dělá si z toho srandu... nebo mu říkám mazánku, více méně z legrace, ale doufám, že mu to dojde... narážím na to, ale jemu to stejně nedochází nebo to jen nechce řešit. protože jsou jeho rodiče pro něj prostě důležitější... když oni nadávájí mě, tak je s něma v klidu a ještě se směje za chvíli, když skočí na jiné téma, a když já jen odmítnu tam jet na grilovačku, z důvodů, které známe, tak je stejně na jejich straně, vůbec to nechápe a akorát se nasere, že jim tam nejdu líbat zadky... Doufám, že se vzpamatuje, jinak to taky moc bohužel růžově nevidím, ale miluju ho a ty 4 roky jsem přece nevydržela pro nic za nic... Moc díky za rady :-*
Id,nepochybne jesrab,ale nerikejte mu to.On je srabem ne tak uplne svji vynou,ale diky rodicum.Hlavne nechape vubec situaci,proto se chova tak a tak.Je v zacarovanem kruhu,nerozlisi co je spravne,diky vychove a neustalym vlivemTakze bych se do toho nepoustela sam,ponevadz budete za nejhorsi.znala jsem pripad,ze kvuli tomu chodili na rodinnou terapii,ale zlepseni slo velmi pomalu,jelikoz syn mel tak hluboko zarytou vychovu,ze porad nechpal,presto,ze do neho hucelo spousta odborniku.vite,ono kdyz jde o syna,js´de i o pudovou zalezitost,u dcery nby takhle fixovana nebyla.Ja bych si rekla toto:Co nejde resit,lamat prez koleno nemuzu,alespon zatim nejde.Mozna by bylo dobre zkusit dat priteli na vybranou,bud rodice nebo vy.ale ne doslova..Hned bych navazala dalsi rec,jestli mu na vas zalezi,zda by sel do psych.poradny.kde by mu snad vysvetlili,co citite.vite,ono by jste tech par let narusovani rodiny prezila,ale pak ,kdyz uz by jste myslela,ze bude na stari klid,tak by vam to zacaly vracet deti a to uz se tezko snasi.Mam doma neco podobneho,ale od svych rodicu.Moje prvni 2 deti bylystale navadenymymi rodici proti mneDnes maji v hlave takovy zmatek,ze nejsou schopny rozlisit jak co bylo doopravdy a vse se obraci proti mne.nechtela jsem byt rodic,ktery zakazuje kontaktu babicky s detmi,ale BYLA TO VELKA CHYBA.Nastesti mam jeste dalsi 2 deti,ktere kazit nedovolim.Kdyz neni rozum,na druhe strane,nekdo ho musi mit.Proto,pokud vite,ze jsou jeho rodice natolik nerozumni a budou delat vse proto aby deti milovali jejich rodinu a vas nebraly,tak s tim bych udelala dnes rychly proces.Jak by mohly jednou deti rozlisit,ze na ne byla babicka jako med a s vami si nerozumela?nNo jak by to vnimaly?No ze byla chyba ve vas,kdyz jste si s tak hodnou babickou nerozumela.a verte,ze by babicka nalezite pomohla vysvetlit.A nemyslete si,ze by se vas zastal muz.Zmateny z letitych sporu a stale na neprestrihnute pupecni snure.musite na to razne,bud to pujdete resit k odbornikovi,nebo se musite zaridit tak,aby jste si nenicila zivot.Vite on se potrebuje naucit na terapii rozlisovat veci.Ze muze klidne rici svym rodicum-ne,tohle je moje zena a respektujte ji,nebot jinak ztracite me.bUd se nauci rodice brat ze je syn dospely,nebo to nepujde.ale prvni impuls dospelosti musi dat syn sam.Dalsi vec je,ze pod jejich vlivem,bez terapie,nemusi dospet nikdy.pOkuste se tedy pomoci mu dospet,jinak bych mu dala na vybranou.Ne aby jste mu to ale takhle rekla,ze tam pujde dospet.Proste si pujdte vyjasnit obe strany a dojit nejakemu rozumnemu byti.Prestat mu vycitat,v cem neni schopen se orientovat,pouze zacit jednat prostrednictvim odbornika.Nejdriv bych si ho nasla a zacala dochazet,aby jste vedela jak moc je schopny pomoci,.Kazdy nemusi sednout.Uz i by vam mohl poradit jak se k vecem mate stevet a pusobit na manzela,ale i na jeho rodice.Nauci vas,jak se chovat,aby vas nemohli dostat..
doplněno 07.05.12 21:56:preklep-svoji vinou.Vubec nechapu jak se mi tam dostal y.omlouvam se i za jina vynechana pismena.
Tak přítel souhlasil, že bychom šli do poradny, ale nevím, jestli k psychologovi nebo do předmanželské poradny... Zajímalo by mě jak ten případ dopadl s tím mužem co chodil s rodinou do poradny...? Jestli se z toho nakonec dostal... bojím se, aby pro přítele nebylo už pozdě, aby v tom nebyl už tak zasekaný, že už to nepůjde spravit...
Id myslim ze by bylo dobre jit k psychologovi,kde ale delaji rodinne terapie.Nekde jsou i k dispozici 2 psychologove a ti si vas rozberou.Jak by pomohla predmanzelska poradna,to nevim.Jak to dopadlo uplne s tim panem uplne nevim.Je to vice let a jiz nevim kde bydli.Ale tenkrat,to bylo dost velky orech.Huceli do neho dokonce 2 mesice ,kdy byl hospitalizovany.Tenkrat se i kvuli takovym vecem mohl clovek nechat hospit.a prodelavat terapii.po tech 2 mesicich,porad nechapal a po 3 letech prace jiz trochu ano.Byl uplne naprogramovany od matky.Ona jen zaknourala a on se rozjel kolik kilometru za maminkou,protoze holt knourat umela a vedela jak na neho,jen aby byl s ni.Klidne odjel,dal prednost pred manzelkou a byl tam treba tyden.Pak se trapil,jak je maminka nestastna,ze musel odjet a zase ma problemy.ale ze zena,byla doma na svestku,to vubec nechapal.Nejlepsi bylo,kdyz se z toho lecil uz na nervy a nevedel kde ma byt,tak mu maminka privezla do lecebny nove kolo,tim ho zase na chvili dostala,aby poslouchal ji.On uz snad i chapal,ze dela neco spatne,ale nedokazal tu matku odmitnout.normalne rict,ne ja musim treba za zenou a tak.Proste ji porad litoval a ona delala vse proto,aby ho v tom udrzela.Vasemu muzi musi nekdo vysvetlit,ze laska matky v dobe dospelosti i boli,pokud je to opravdu laska..To znamena,ze pokud mysli opravdu na jeho stesti,tak ho musi nechat jit a respektovat,brat takoveho jaky je.Musi ho nechat dospet a tak ho pak brat.coz se u vas nedeje,porad to bude jejich hosicek.No ,podivejte,kazdy jsme original,vse jeindividuelni,takze treba zrovna vam se bede na terapii darit rychleji.Hlavne to chce trpelivost a necekejte ze to hned zmenite.Je to prace na vice let,ale porad krucek po krucku k lepsimu,Nejak se musi zacit.Preji vam at to vyjde a vydrzite az do konce.
tak už to přišlo už řítel obvini mě, že jestli to nen náhodou moje chyba, že jeho rodiče jsou takový jací jsou... už si ho dostali na svojí stranu...
No tak mu reknete,ze se ukaze,kde je pravda u psychologa.Hlavne se vzajemne neobnujte,nechte to ted spat,jen se dohodnete na navsteve k lekari.To je jiste,ze si bude myslet,ze je chyba spis ve vas,kdyz je naprogramovany -vychovany jinak.Nemejte mu to za zle doufejte v jeho posun na terapiich.
doplněno 08.05.12 08:54:uspech bude vubec to,ze na terapii bude ochoten jit.Nesmite tlacit na pilu ani tam a mit poznamky-tak vidis,ze jsem mela pravdu.Nechte az na to prijde sam.
Tak dneska nás objednám na terapii, ale když jsme se včera bavili s přítelem, tak to vypadá, že by potřeboval ještě individuální terapii... uvidíme co nám poví a jestli budeme chodit na partnerskou nebo jej pošlou na individuální... je si vědom, že z větší části to jeho chyba je, jak je ovlivněn rodiči... otázka užjen zůstává, jestli s tím bude chtít něco udělat...
To je dobre,myslim ze to zvladnete.Nebojte oni budou asi nejdriv pracovat z kazdym zvlast.hlavne aby tam byla pak moznost rodinnych terapii.
No, pokud si z toho dělá srandu a ještě v klidu poslouchá jejich urážky na Vaši adresu, tak vážně zapřemýšlejte. Jak píšete, vydržela jste 4 roky a evidetně moc šťastná z jeho chování nejste. Tď si představte dalších pět, deset společných let s tím, že se nic nezmění a on se nadále bude vesele bavit s rodiči, kteří Vás budou osočovat. Evidentně on je spokojený a nic moc měnit nechce.
A Vy?
0x
Moje matka si nezvykla ani po 18-ti letech a švagrovou ani své vnuky nemá ráda a nikdy jim je nepohlídala, nedává dárky na Vánoce, prostě nic.Zrovna předevčírem mi říkala, že by se měl brácha vrátit domů 
Je přesvědčená, že se švagrovou není šťastný. Koukala jsem na ní jak spadlá z višně. Snažím se jí vysvětlit, že je 18 let šťastně ženatý, má dva krásné zdravé kluky, švagrová je fajn normální hezká ženská, ale ona pořád sní, že by byl doma a stral se o ni. Z toho podle mě už taky matku nevyléčíte, bude jen hůř. U někoho zabere miminko , což jsem u nás doufala ,ale pak jsem matku ,která má ráda malé děti, fakt nepoznávala.Řekla, že malý je celá ona a šla od něho pryč,později se ukázalo, ža matka ,má psychické problémy, ale mezitím stačila v rodině i příbuzenstvu nadělat dost zla. U mě je to podobné,nedávno semi svěřila, že doufala, že se rozvedua vrátím se domů i s dětmi ( které narozdíl od bratrových milovala ) Vůbec by jí nevadilo, že by moje děti přišli o tátu ( o což se taky snažila ) jen když by měla děti zpátky doma. Proč píši , že děti milovala? Protože nyní již dospěly a situace se opakuje na mém vnukovi, našel si slečnu a babička to jaksi nemůže vydýchat...Dokonce mi vyčítá, že ( dospělému! ) synovi dovolím chodit ven, že není dost oblečený, nenosí čepici apod.Prostě jsou matky, které neunesou odchod dětí z domu a NIKDY se s tím nesmíří!Ale abych také napsala jak pomoci . Dávejte jí najevo , že patříte k sobě, jezděte s přítelem k mamince a ať vidí, že chcete být spolu.Sama za sebe vím, že se nemohu upínat na svoje děti,mají svůj život,proto se snažím zabavit, takže radím mamču zabavit. t.j. třeba koupit mamince přítele psa,malinkou rasu ( bišon, pudlík,yoršírek ), darovat poukaz do lázní, vozit jí semínka a cibulky do zahrádky ať má jiné záliby.A hlavně je to její problém ne Váš tak nehledejte chyby v sobě.Přeji hodně štěstí.
opravuji -na mém synovi-tedy vnukovi mé matky
0x
Na otázku jak pomoci matce ...? Odpověď není, protože podle dalších doplnění jí ani pomoci nechcete a ani nemůžete. Ona by sama musela napřed pochopit, že má problém a musela by Vás požádat o radu.
Sama mám děti a vím, jak je fajn a nenahraditelné mít rodinu, která občas děti pohlídá, nebo je vezme k sobě, když jsou třeba prázdniny.
Moje rada zní přehodnotit vztah s přítelem, jehož rodina vám podle vašich slov zabouchla dveře. Křivdy, které se staly třeba odpustíte, ale nikdy nezapomenete. Těžko říct, jestli by se situace vylepšila, kdybyste měli děti.
Skutečnost je taková, že vždy s partnerem přijímáte i jeho rodinu - dobré nebo špatné vztahy, stejně jako jeho kamarády a koníčky.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.