Termín svatby

Prosím vás a proč se necháte takto svými příbuznými vydírat? Je to vaše svatba, nebo jejich? Berte to tak, že když ustoupíte nyní, budete ustupovat pořád. - např. Cože, vy chcete dítě, teď? Mně se to ale vážně nehodí, až za rok. Chcete-li mít svatbu v březnu, mějte ji v březnu. Buď na to rodina přistoupí, nebo ostrouhá a vy si tu svatbu uděláte sami třebas jen na radnici a se svědky. Tady jde už vážně o princip. Podívejte se na sebe a na přítelkyni - nejste už žádné malé umrkané děti, abyste se museli podřizovat. Já bych v létě svatbu nechtěla - zákusky se brzy roztečou a zkazí, já sama jsem z horka uondaná a červená ve tváři jak rak - fuj. Jste to vy a vaše nevěsta, kdo určuje termín svatby. Nejsou to vaši příbuzní. Vy budute odkládat svatbu, ale roky vám letí, než kdesi cosi, tak čtyřicítka zaklepe na dveře. A myslím si, že vaše matka bude mít těch moc starostí pořád. Beru to podle sebe. Práce je pořád moc, starostí taky, nezdá se mi, že to bývalo časem lepší, protože jedna starost odejde a přijde druhá. Jednu práci dokončím a hned na mě čeká další. Vaše přítelkyně od vás čeká rozhodné slovo, slovo muže, že budete stát při ní. Pokud ustupíte rodičům, podvolíte se, bude to pro ni signálem, že nikdy při ní stát nebudete a nedivte se pak, kdyby se s vámi chtěla rozejít.

Ve 34 letech bys už nemusel být tak závislý na rodičích. Přijedou, dobře, nepřijedou, jejich volba.

(Ale podle mě přijedou určitě, ať už teď říkají cokoliv. Horší je, že vám asi budou mluvit do života stejně jako vám mluví do takové banality jako je termín svatby. Udělej všechno pro to, ať bydlíte co nejdál - klidně i na jiném kontinentu. To není vtip, to je dobrá rada nad zlato.)

no..tvoji rodiče toho mají dost a přítelkyně se vdávat chce - tak což kompromis?svatba jen se svědkama a je to )

jen teda jedna poznámka - už před svatbou bereš Neurol?.)co budeš brát po svatbě? )jsi tlačen ze všech stran do něčeho, co ti asi moc nesedí .) nevím .) mám z toho takový pocit ...

Asi vám neporadím, ani vás nepotěším, ale ženu, která prohlásí že buď bude svatba v březnu, nebo že si mě nevezme vůbec, tak takovou bych si nebral. Co když váš život bude plný takových ultimát a až přijdou děti, nebude kam uhnout - pokud je budete milovat.

promiňte, já nevím, co si mám myslet. Chlap ve věku 34 let se ptá rodičů, jestli souhlasí s termínem jeho svatby?

Postavte je před hotovou věc. Oznamte jim termín a místo a když nebudou chtít, pak nemusí chodit. Udělejte si svatbu klidně sami.

Udělejte si svatbu sami. Radím to přesto, že pocházím z rodiny, kde se slaví i smutní společně.

Syn byl asi o dva roky mladší než vy. Žil s partnerkou asi 2 roky, měli ročního syna. Nelíbilo se mi tohle volné soužití a občas jsem připomínala, že se mají nechat sezdat. "Třeba na Kamčatce a třeba jen se svědky, ale sezdejte se", říkala jsem. Pak mi nečekaně přišlo svatební oznámení. Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo plakat.

Udělejte si malou svatbu někde, kde nikoho neznáte. Obě rodiny postavte před hotovou věc, ono to nakonec je velmi rozumné.

Rodič Vás znají asi nejlépe. Vědí, že jste psychicky nevyrovnaný, slečna má zase sociální fobii. Nedokáže ani pracovat, jak píšete, nervově se složila. Přesto, že byla v práci spokojená.

A tak si myslím, že rodiče mají o Vás strach. Měla bych ho taky. Vy asi nejste takový rázný mužský, který dokáže podržet rodinu, vaše partnerka jakbysmet. A tak to chtějí aspoň oddálit, i když si po pravdě myslím, že by asi byli nejraději, kdyby to nebylo vůbec. Znají Vaše problémy, nevěsta třeba nebude moci pracovat, aby se její psychické problémy nezhoršily a rodiče asi vědí, že byste to těžko táhl sám. Možná ani neutáhl. Tak se jim nedivte.

Východisko však takřka nevidím.

1/Rodiče mají určitě velký kus pravdy. Používají k tomu kde co, i třeba nemocného dědečka. Ale prostě se toho svazku bojí. jen Vás nechtějí zarmoutit a říct Vám to natvrdo.

2/Vy jste dospělý a založit rodinu chcete. Bohužel, oba s partnerkou nemáte příliš dobrý vklad do života. Přijdou starosti, problémy, budete je schopni řešit? Nebudete zase pojídat Neurol, nesloží se zase paní?

Je velice těžké poradit. Musíte si sednout s rodiči i partnerkou všichni 4 a rozumně si popovídat. je možné, že některé otázky leckomu z vás příjemné nebudou. Ale nedá se nic dělat, máte rád jistě rodiče i partnerku a tak se snažte společně najít takové východisko, aby nikomu nebylo ublíženo. Hodně štěstí.Jaga.

Mám takový pocit, že Vás vydírají všichni: rodiče se nezúčastní svatby, dívka se s Vámi rozejde. Jinak než rozmlovou a pořádnou, dlouhou a se všemi, se k ničemu nedopracujete.

Myslím, že termín svatby 1. března je dost ŠIBENIČNÍ. Svatbu musíte totiž naplánovat, aby jste na něco nezapoměli. A protože je to Vaše premiéra, tak to nebudete mít jednoduché. Ale jsou již na trhu i agentury, které slavnostní den dokáží dobře zařídit, záleží, jak nákladnou svatbu by jste si představovali.

V tento den by jste měli mít všichni dobré pocity, ale jak je vidět, tak bohužel narážíte na jedné i druhé straně na překážky. Já bych Vám osobně doporučovala se svatbou počkat. I když spolu chodíte 4 roky a tedy je velmi vhodný čas tento vztah zpečetit.

Mám ale obavu, že nemáte oba dva ty nejlepší předpoklady na to, aby Váš vztah - manželství vydrželo. Když se potýkáte s takovými problémy již nyní.

Mě se nelíbí problémy Vaší přítelkyně, dokáže dodělat školu a zároveň se podílet na přípravě svatby? Co když jedno nezvládne? Budete Vy obětním beránkem? Nebude Vám to nakonec vše vyčítat? Zvládne ona vůbec svatbu se svojí sociální fobií? Nesloží se tam? Nebylo by pro Vás lepší udělat si malou svatbu bez velkého množství lidí?

Ještě jednou, doporučuji svatbu až po dokončení vysoké školy. Jako velkou? oslavu spojenou se svatbou. Jinak se mě ale vůbec nelíbí, že řekla, buď v březnu, nebo se rozejdeme. To je něco tak hrozného, to by se vůbec ve vztahu nemělo říci. STOP. To mě úplně teď vytočilo, že mám chuť vše smazat. Ne. Vy máte takové překážky, že doporučuji se rozejít. Vy se k sobě ale vůbec nehodíte, oba budete na práškách, léčit se u psychiatra. Na čem vlastně stavíte! Na tom, že spolu chodíte 4 roky! Co uvidí Vaše děti? Neustále zhroucenou mámu a tátu na práškách. Mámu, co není schopná chodit do práce, protože se z ní hroutí. Možná si zažádá o invalidní důchod. Jojo, asi to vidím moc černě. Zvažte, jestli opravdu máte dobrý start do života. Jestli jsou nyní malé problémy a překážky, věřte, že v manželství se vše vynásobí, zhorší, nabyde na intenzitě. Omlouvám se, že to vidím černě.

Pokud tedy budete trvat na svatbě, tak navrhněte termín svatby a to na podzim. Nevyhovíte ani jedné straně a budete vědět, na čem jste. Uvidíte, jak bude reagovat nejen nevěsta, ale i její rodina a též Vaše rodina. Trvejte na svém termínu, nenechte se nutit podle ostatních. Do září si stihnete vybrat a zařídit vše, co k svatbě potřebujete zařídit a není toho opravdu málo. Nesnažte se vyhovět jedné, nebo druhé straně, každá volba bude špatná. Do manželství by jste měli vstupovat v pohodě, s radostí a ne, aby se obě rodiny na sebe koukaly skrz prsty. Vymlouvat se na krmení je dost špatná výmluva, to vše se dá zařídit, když se chce.

Já být tvou přítelkyní, tak tu svatbu odložím. Natrvalo. Proč si brát někoho, kdo je nemocný, psychicky nevyrovnaný, závislý na rodičích? A navíc to není chlap. Chlap totiž v těchhle letech už musí být samostatný, vědět co chce a tvrdě za tím jít.

Také zdravím. O tomto se musíte radit jen se svojí přítelkyní, chcete-li, aby byla Vaší ženou. Vy byste měli rozhodovat společně o všem, co se týká Vás dvou. Pokud nechcete mít zle na obou stranách, jste svéprávný, zachovejte se dle svého vědomí a svědomí. Vy přece musíte vědět, co chcete a co nechcete. Je to Váš život, druzí ho za Vás žít nebudou. Vyhovíte rodičům, budete mít zle u partnerky. Vyhovíte partnerce, budete mít zle u rodičů. Sám si vyberte, co je pro Vás lepší...Podobných situací Vás potká ještě spoustu, naučte se je řešit jako chlap...

Dejte vědět, jak jste situaci nakonec vyřešil a kdy se budete ženit....Jinak přeji hodně štěstí a ať Vám to vyjde podle Vašich představ.

Vy jste trošku divní oba dva, jinak byste se na takovou věc asi neptal. Chodíte spolu čtyři roky, tak slečna očekává, že se vemete, a to jste si domluvili. Ale nevidím nic na tom vzít se po škole. Pokud je to střední škola, tak maturity jsou v dubnu, v květnu, to je o dva měsíce později, než jste jí slíbil, to by mohla přítelkyně vydržet. Aby měla klid, tak si domluvte na úřadě termín napevno na měsíc květen nebo 1. června, zajistěte si i restauraci, aby byla klidnější a neměla ten dojem, že Vám diktují rodiče. - pt

Nenechte se vydírat tím, že rodiče s termínem nesouhlasí. Je to Vaše svatba, ne jejich. Jak je psáno nahoře - přijdou, dobrá, nepřijdou - jejich problém.

Přítelkyně má pravdu, nechat si určovat termín svatby rodiči, to je opravdu děs. Záleží, jak se rozhodnete sám v sobě, zda najdete sílu se vzepřít vydírání ze strany rodičů, nebo budete jednat jako dospělá samostatná jednotka.

Jinak ještě reaguji na věty, že vydírají všichni - je to tak trochu pravda, ale když je domluvný termín a všechno, a náhle si rodiče postaví hlavu a vymlouvají se práci atd atd... také bych neuhnula. Chlap, co zruší svatbu, protože jeho mamá se nelíbí termín, není chlap.

Já tvoji přítelkyni vlastně asi chápu - tohle není boj jen o to, kdy budete mít svatbu. Je to boj o to, zda je pro tebe v životě zásadnější ona, nebo tvoje rodina. Taky bych nechtěla chlapa, jehož maminka by pískla a on by rušil svatbu. Navíc nevíš, jak to bude v létě - co když bude dědeček stále nemocný, a tohleto a támhleto se vašim nebude hodit? Odložíte na podzim? A pak na zimu?

Někdo by mohl říct, že od přítelkyně to zní jako vydírání. No... ano. Ale od rodičů zrovna tak. Upřímně, buď se rodiče jen snaží vydupat svou výhružkami, že nepřijdou, nebo se (z důvodů možná jiných, než zřejmých) snaží dosáhnout odkladu svatby. Osobně si myslím, že žádný z důvodů není tak vážný, aby kvůli němu milující rodiče nemohli synovi na svatbu