Zákaz opékání buřtů na táboře dětí

Zdravím, Lui. Mně o tom také není nic známo. Vaší kamarádce by by měli tedy sdělit podle čeho hygiena takové nařízení vydala. Blíží se čarodějnice a téměř všude se buřty opékat budou, tak se mi to nezdá pravděpodobné, že by se takový zákaz zakládal na pravdě. A pokud jo, pak o tom nikdo nic neví...

http://www.taboreni.cz/clanek…o-dobrodruzstvi-vprirode.html

Ona to zas tak velká blbost nebude, jistě je to nějaký hygienický předpis a nedej Bože kdyby některému strávníkovi bylo špatně. Dcera měla nápad pořádat pro 20 malých dětí karnevalové odpoledne, když zjistila co vše by musela, bylo nejjednodužší napsat, že jde o oslavu narozenin jednoho dítěte, tam je totiž úplně jedno kolik je na místě WC, zda je tam tekoucí voda, zda děcka konzumují buchty co některá mamina upeče a co za hudbu se pustí aniž by se z toho platilo. V létě pořádá "pohádkový les" i s tím opékáním buřtíků ale opět to bude pod hlavičkou - neveřejná rodinná akce.

Nikdy jsem o tom neslyšela a zdá se mi to také pěkně ujeté. A to jsem dělala 10 let vedoucí na táboře, opékali jsme s dětmi buřty při výletech v mateřské škole, v obci při dětském dnu či pálení čarodějnic. Nikomu nikdy nic nebylo. To snad by se stalo jen, kdyby snědlo dítě buřtů pět, nebo si je opeklo do zuhelnatění.

Špekáčky a buřtíky jsou již tepelně opracovaný výrobek, není v nich žádné syrové maso. Pokud je to pro děti, volila bych špekáčky kvalitnější, kde je opravdu nějaké maso. Ty drůbeží z Penny tečou z klacku, neudrží tvar a celkově je to fujtajbl.

Ale jinak táboráky s programem a opékáním buřtů patřily na táboře k velice oblíbenému programu a dodnes, když vzpomínám, mé vzpomínky jsou jen pěkné. Děti byly nadšené, kolikrát za rok děcko z velikánského krajského města má možnost opéct si špekáček? A když děti psaly domů zprávy, vždycky převládalo líčení táboráků a opékání buřtů. Jenom jeden malý táborník dal přednost popisu, jak se Pepík při bojové hře pokadil. Jaga.

Jaguš to ale bylo za našeho mládí, já jezdila na tábory moc ráda a pozděj i jako vedoucí, taky se stalo, že si děcko zlomilo nohu nebo ho poštípaly včely a rozhodně rodiče nevyšilovali jako ti dnešní. Spali jsme ve stanech kam občas zapršelo, umývali se v korytě, pro jídlo si chodili s ešusem a na rozdíl od dnešních rozmazlených děcek jsme si to užili.

kokosko zajímá mně proč by ste své dítě neposlala na tábor kde se opékají buřty? Jistě jsou děti a děti, ty první¨mají sebou hlavně holínky, trampky, maskáče, zimní bundu v létě a čepici, umí vylézt na strom, rozdělat oheň..., ty druhé vezou kufr-už to je k smíchu a v něm šatičky, svetříčky a botičky, to, že se dá na to dřevo co se jmenuje strom (nemluvím vůbec o tom, že jeho název netuší) vylézt až do vršku, že to čím se seká dříví je sekerka¨a že v té vodě v potoce se může umýt...To, že telefon zde nepotřebují, stejně není signál, že počítač, bazén a další zde chybí hned při první vycházce do městečka volají rodičům se zoufalým křikem -okamžitě pro mně přijeďte a tatík houpne do meďáku a v cukuletu pro rozmazleného fracka jede... Ale jsou vlastně ještě jedny děti, doma mají zlaté kohouky a všecko tip ťop a jsou šťastné, že jsou na táboře a příští rok jedou zase a tentokrát už bez kufru.

Myslím si, že stravovat se po 10 měsíců /školní rok/ ve školní jídelně, je pro děti horší, než ten buřtík na táboře. Nejsou všechny jídelny stejné, ale:

Vnučka, když přijede na návštěvu, nikdy u nás nechce maso, ale nacpe se jenom bramborami, či bramborovou domácí kaší. Přitom říká: Kdybys babi viděla, jakou umělou kaši nám dělají a ty brambory z igelitu jak smrdí. A mně u vás ty vaše brambory ze zahrádky hrozně chutnají.

Co na to říct? I dítě už to pozná, co je dobré a co ne. A když je takhle krmí po celý školní rok, ten 1 špekáček na táboře je nezabije. Jaga.