Říct jí vše na rovinu?

Vytočila mi kamarádka. A já teď přemýšlím, jak dál...budu pár dní uražená, ale už mě tohle nebaví, přemýšlím, jak správně zareagovat a protože jsem horká hlava, raději se poradím.

Kamarádka furt mele o sobě, jen o sobě, a když se zeptá co ty, nebo když zapředu nějaké téma, většinou ho přejde. Není díky tomu moc oblíbená. Furt jen já, já, já, Tomáš, stepování a škola. Nic víc. Navíc mě naštvalo to jak je vychcaná. Šly jsme čtyři holky na zkoušku, kde bylo pravděpodobné, že se budou opakovat otázky...a ona: "Běžte první, a pak mi je nadiktujete." Co to je toto? Tohle by mohla udělat kterákoliv z nás. Nic, šli jsme, zkoušku jsme udělali, otázky jí stroze řekli a odešli, nečekala jsem na n, až udělá zkoušku, dojíždím do Prahy, tudíž jsem chtěla stihnout bus. Načež mi ještě doběhla a říká arogantně, no snad si na mě mohla počkat ne? Vrchol všeho, že si ode mě půjčila peníze a druhý den mi píše, den předem, než se máme vidět, vem si prachy -tolik a tolik, ať mi můžeš vrátit, já to přesně nemám. Pak si stále stěžuje, že nemá peníze..bavily jsme se s holkama o letní dovolené, kdo kam razí, jestli něco nepodnikneme a ona hned, kde by na to jako vzala peníze...nikdo nereagoval, přešlo se to..ale nic mi do toho není, ale mám chuť jí vpálit, že žije u rodičů a vydělává tréninkama stepů 12 000, který jsou jen pro ní a může s nima naložit jak chce, ale ona jde denně do fast foodů, denně si kupuje hadry i drobnosti a pak si stěžuje. Jednou mi řekla, že si musí užívat teď, protože až přijdou děti, už si neužije... furt poukazuje no, jo ty jsi zazobaná...já si vydělám sotva polovinu toho co ona, za mnohem větší úsilí, u nás na vesnici, ale prostě půlku si dám stranou a šetřím a půlku si nechám pro svou potřebu. Vytáčí mi jak furt ukazuje prstem, že já mám a můžu si jet k moři 2x ročně..., ale já si to sakra našetřím...tak tohle prostě jsou věci, co mi štvou a nevím, zda není právě čas pročistit vzduch a vše jí říct...nebo jsem prudérní a vytáčí mi maličkosti? Poraďte...