Mam dost zavazny problem, ale nevim, jak ho resit. Je mi tricet, jsem rozvedena a mam dve deti. Ale taky mam "skvelou" mamu! Moje mama me uz nekolik let porad ponizuje, nadava mi, vyhrozuje, vysmiva se, vycita kde co. Kdykoliv jsem se rozesla s nejakym partnerem, tak vzdy stala na strane toho partnera a nikdy na moji. Vzdy mi za to nadavala a oznacovala me za svini. Misto toho, aby ji zajimalo proc jsem se rozvedla, tak mi naopak byvaleho manzela neustale predhazuje a vycita mi, ze jsem se rozvedla. Kdyz se nekdo rozejde se mnou, tak ma z toho velkou radost. Neustale mi rika, ze se na me kazdej vzdycky vykasle, nikdo o me nestoji. Hrabe se mi ve vecech, leze do skrini a dokonce uz mi i procitala postu. Kdyz ji nechci v necem vyhovet, tak mi zacne nadavat, jak jsem neochotna a "pockej az budes neco zase chtit". Neustale mi dava rozkazy - jdi udelat tohle, jdi udelat tamto. Kdyz si neco koupim do domacnosti, okamzite si to privlastni a kdyz se mi tu vec nechtene ponicim, hned mi za to nadava. Nejde daleko pro slova "do pici" a dokonce mi jednou rekla, ze jsem mela radsi chcipnout. Problem je, ze ji bohuzel potrebuju, aby mi pohlidala deti, protoze bez toho bych nemohla chodit do prace. Uz jsem parkrat zkousela jit i k psychiatrovi, ktery mi vzdy nasadil tisice prasku, ale nic z toho nepomahalo. K cemu je se nekomu vypovidat, co mate doma, kdyz ona sama se zmenit nechce a depta nas tam. Uz si ani nezvpominam, kdy mluvila normalne, porad jen nadava. Z prace se mi ani nechce chodit domu. Uz jsem ztratila i vsechny pratele, protoze tim, jak jsem vydeptana z domova akorat prenasim negativni myslenky na okoli a nikdo se mnou uz nechce nic mit. Jit o samozrejme dela dobre, protoze ji vadilo, ze mam nejake kamarady a porad mi o nich jen rikala, ze jsou to svine, ktery me vsude pomlouvaj. Pak tomu i zacnete verit a o vse prijdete. Ted nemam uz nikoho a nemam uz ani silu to dal snaset. Kdyz chci nekam jit, tak mi vycita, ze porad nekde couram, pritom jsem neustale doma zavrena. A kdyz nechci rict, kam jdu, tak me oznaci za devku. Moje mysleni je jeste navic tak priblbly, ze si i tak rikam, ze je to mama, hlida mi deti, musim ji byt vdecna. Kdykoliv jsem ji dala nejaky darek, tak dala jen najevo, ze to neni dost dobre. Zaplatila jsem ji i dvakrat dovolenou u more. Z posledni dovolene jsem byla akorat psychicky na dne, az jsem z toho prestala i jist. Nevim, co s tim. Chela bych mit klid a pohodu, ale zaroven ji potrebuju, protoze mi pohlida deti, abych mohla chodit do prace. Potrebovala bych, aby se na psychiatrii lecila spis ona, ne ja. Mate s tim nekdo zkusenost?
3x
Myslím si, že bys ve 30 letech už měla přehodnotit své dosavadní vztahy a taky svůj slovník. Už ten nick dost napovídá. Ujasnit si, co vlastně chceš. Na jednu stranu chceš nezávislost, která ovšem vyžaduje někdy dost obětí, na druhou ti vyhovuje být závislá. Začít musíš sama u sebe, ujasnit si priority a od nich se pak odvíjí všechno ostatní.
2x
Ono vám opravdu nezbude, než se nějakým způsobem osamostatnit. Jak jsou děti velké? Opravdu chcete, aby vyrůstaly v takovém prostředí, musely to poslouchat? Dovedete si představit, co to v nich zanechá? Takovéhle situace se zdají často beznadějné, ale nebývají, i když to nejde snadno ani bezbolestně. Pryč! Za jakoukoli cenu. Jestli je má ráda a chová se k nim dobře, odstěhujte se blízko, aby je mohla dál hlídat, ale měly jste každá svou domácnost. Musí to být řešitelné. Čekat na prince s vlastním bytem, to by mohlo být nekonečné.
1x
Milá vynervovaná pisatelko. Rodinné vztahy jsou opravdu někdy složité, ale když si nerozumí dcera s matkou a neklape jim to spolu, pak je to věc nejsmutnější. Nemáte jinou šanci, než se osamostatnit a odprostit od vztahu, který Vás psychicky ničí. Pokud jste schopná hospodařit tak, že můžete matce našetřit na dovolenou, pouvažujte, zda by se Vám spíš nevyplatilo investovat do hlídání dětí a najít si prostě na to cizí paní. Chápu, že se člověk těžko vzpouzí matce, když je na ní na druhé straně odkázán. Ale určitě by to prospělo oběma stranám odloučit se od sebe. Jinak se situace bude spíš zhoršovat a vyhrocovat. Bude Vás to stát zbytečně zdraví a nervy. Pokuste se s matkou promluvit o tom, pokud své chování vůči Vám nezmění, budete nucena prostě odejít a zařídit si život bez ní. Možná, že se spoléhá na to, že jí potřebujete a proto se tak chová. Když jí dáte najevo, že Vaše trpělivost je u konce, třeba se zmírní. Dokud bude vědět, že jste na ní odkázaná, budete muset být vděčná a potichu pořád. Když nebude jiná možnost, zařiďte si život podle sebe a Vaše matka se s tím bude muset vyrovnat stejně, jako Vy. Ono je to všechno o vzájemné tolerantnosti, vstřícnosti, respektu a pochopení. Každý máme své mouchy, ale lidé kolem nás by to odnášet neměli. Držím palce, ať najdete společnou řeč a vztah se urovná. Když už ne k vůli vám dvěma, pak k vůli dětem. Jinak zvolte tu druhou cestu, žít samostatně a bez mámy.
1x
Nerozumím vám. Když jste dostatečně dospělá na to, abyste porodila děti, buďte dospělá na to, abyste se o svou rodinu uměla postarat sama. Když se rozhlédnu, vidím mnoho žen, včetně mě, které jsou bez muže a přesto na rodičích závislé nejsou. Jestliže jste se mamince pověsila na krk se dvěma dětma a několika partnery, musíte počítat s tím, že s vámi jako z nevyvedeným dítětem bude jednat a dirigovat vám život. Sama jste jí to právo dala. Když budete dospělá, samostatná a nezávislá, maminku pozvete na návštěvu a na kafe, bude s vámi jednat úplně jinak. 
Je potřeba dospět a jestli to ještě stále nemáte v plánu, je potřeba si pořídit antikoncepci.
Babkazov, vezmu to tak, že tazatelka píše skutečně pravdu o tom, co jí matka řekla. Žádná správná matka by svému dítěti neměla říci, že mělo raději chcípnout, neustále se mu vysmívat a urážet ho. Ani kdyby se jí tisíckrát na krk pověsilo.
Pokud třeba měla tazatelka smůlu a exmanžel jí třeba sebral byt, kam měla s dětmi jít jinam, než k matce? Rodina je pro mne od toho, aby pomohla, když je nejhůře.
Prosim Vas, co to pisete za blbosti? Na krk jsem se nikomu nepovesila, bydlim ve vlastnim dome, zadne partnery od rozvodu nemam a to jsem rozvedena pres pet let. Nevim, kde jste k tomu dosla, ze jsem se nekomu s partnerama povesila na krk! Z takovyhle odpovedi od takovyhle chytraku je mi spis blbe.
Omlouvám se, ale z vašeho dotazu to takhle vyznělo. Proč a nač maminku takhle často využíváte, když vám vadí, že vám mluví do života? Proč si to všechno nezajistíte sama a mamku nepozvete občas fakt jen na kafe? Když o ničen nebude informována, do ničeho vám nebude moci mluvit.
babkazova,,,,,,,,,a to je podle vás pěkný vztah? Na takový vám kašlu. Žít s mámou a nic jí neříct? To není vztah!A myslíte ..že káva vše napraví? Směšné
Ono se to daleko lépe mluví, ale skutečnost je často jiná...
Nevím kolik let je pisatelčiným dětem, ale asi budou ještě poměrně malé, když je musí někdo hlídat, s takovými dětmi se práce hledá hodně špatně, zaměstnavateli je nepříjemné pouštět matku dřív z práce, aby stačila vyzvednout děti ze školky, pouštět ji na paragraf apod... To se raději s ní rozloučí a najde si někoho jiného. Jasně, dá se to zvládat, když máte tolerantního šéfa, ale jinak občas potřebujete někoho, kdo Vám dítě pohlídá. Také když chcete jít jednou jedinkrát za uherský rok někam posedět a odpočinout si od dětí.
Navíc si myslím, že matka by se měla vyvarovat toho, aby své dceři nadávala do **** a do *****. Sama za sebe bych to řešila způsobem oko za oko, zub za zub. Nemyslím to tak, abyste jí nadávala do toho samého, ale zkuste jí trošku zavyhrožovat, že se bez ní obejdete, že si to dokážete zařídit jinak a že pokud nepřehodnotí své chování, už u Vás nemá co dělat, že tím pádem může ztratit své blízké- hlavně Vás a děti.
Jaké máte vztahy se svým otcem, svým bývalým manželem, jeho rodiči? Vždyť existuje tolik lidí, kteří by se Vám o děti mohli postarat, když by byla nejvyšší nouze- přece jen jsou to i exmanželovy děti, otcovi, tchýněni a tchánovi vnuci... Na občasnou chůvu asi peníze nezbývají, že? Kolik je přesně dětem? Za chvíli už budou větší a to starší se může starat o mladší, ne?
jen to,ten dům je váš?Protože píšete,že bydlíte ve vlastním domě. Ono rodinné vztahy jsou někdy velice složité.Jak máte staré děti?Padle tady odpověď hlídání dětí ,tak se ptám. Já nevím ,za mne bývaly družiny,,to již není?I s jídlem a rozvedená matka samoživitelka měla slevu.Nejde to takhle nějak?
Tady někdy člověk si nemůže postěžovat ,protože se to obrátí proti němu. A nakonec za vše můžete vy. Zažila jsem to také.Vím, že nejsou peníze zbytečně je vyhazovat cizímu ,ale lidi i matka i tátové nejsou vždy takoví jaké by jsme je chtěli i když se snažíme. Držím palce. ,,a je mi jasné,kdyby jste byla tak na vině vy,nepsala by jste to.
Matka tedy bydlí u Vás, nebo bydlí jinde a k Vám chodí? Jestli bydlí u Vás, tak si s ní promluvte a klidně jí řekněte, že jestli nezmění k Vám chování, tak si bude muset zabalit a najít jiné bydlení.Chcete, aby děti měly klid a Vy ho potřebujete taky.A najděte si hlídání u jiných lidí. Určitě nějaká babča bude ráda, když bude mít nějakou korunu navíc. Je to sice Vaše maminka, ale nedalo by se nic jiného dělat. Musí pochopit, že si na Vás nemůže všechno dovolit, když píšete, že nic špatného neděláte. Jestli k Vám jen dochází, tak prostě vzít klíč a říci ji všechno narovinu, proč to děláte, co Vám vadí. Určitě není tak stará, aby si neuvědomovala, co říká a jak se chová. Ona ví, že ji potřebujete a věří, že se nepostavíte proti ní. Tak ji to musíte ukázat, že to tak není. Bud to budete trpět kvůli hlídání, nebo chcete pro děti a sebe klid a pohodu a uděláte si pořádek. Ale když to necháte být, budou to odnášet jen děcka. A slyší věci, které by nemusely. Nebo, kdyby byla možnost ji přidělit jednu místnost a ostatní si zamykat. Jenže to by asi ječela víc, co? Ale myslím si, že to stejně nebude dobré, dokud budete bydlet spolu.
0x
Na krk jsem se nikomu nepovesila, bydlim ve vlastnim dome,
To ovšem v sáhodlouhé první výpovědi není a je to podstatná informace, nadává mi ve vlastním domě. Pokud tam nebydlí a dochází, klidně se od ní odpoutejte a zařiďte si hlídání děcek a můžete jí říct, že si nepřejete, aby k vám chodila, pokud nezmění své chování. A bude klid. Něco za něco, když ji potřebujete. Neví tady nikdo jaký měla život ona, proč se tak chová, rodičům obyčejně vadí, jak dopadly jejich děcka. Je třeba jednat.
0x
Pěkný večer přeji. Přidám svůj subjektivní názor z toho, co jsem vyčetla. Vaše matka zcela určitě není zrovna standartní, ale k léčbě ji nikdo donutit nemůže. Ona také pravděpodobně není nemocná, spíš myslím bude velmi nešťastná. Uvědomuje si, že ona to už v životě zrovna nevytrhne a v jejích očích jste vy na nejlepší cestě dopadnout, vzhledem k vyšším nárokům této doby, ještě hůře. Asi byla dříve zvyklá v rodině rozhodovat, toho se nemíní vzdát a vy jste se nepodřídila jejím radám, navíc se obává, že by se mohlo stát, že zůstanete sama a tím v jejích očích chudák. Je ovšem bezmocná, protože rozhodovat za vás nemůže a tak aspoň křičí a přidává i více než ostrá slova. Vzhledem k vašemu věku bych i odhadovala, že ona bude pravděpodobně teď v přechodu a hormony, ty umí s lidmi udělat divy. Poradit, když jste nenapsala, jestli bydlíte spolu, nebo máte každá svou domácnost atd., jde těžko. Navíc to budete mít hodně těžké, protože s nervama v kýblu se řeší podstatně hůř, než když je člověk v klídku a uvažuje. Rámcově by to ale chtělo docílit toho, aby děti hlídala dál, ale potom aby se odkráčela věnovat vlastním zájmům. Takže řešení by mohlo být najít jí ty body zájmu - nejlépe nějakou kamarádku, která vidí ten svět optimističtěji. Pokuste se o to. Zasmála by se s ní, postěžovala by si jí, občas by spolu vyrazily do kina, do divadla a celkově by začala vše vidět trochu jinak. Ta rada možná vypadá hloupě, ale těch *bab přechodových*, které berou život, přes všechny strasti, s humorem je spousta a vám všem by se tím možná hodně ulevilo.
0x
Pokud bydlíte spolu s matkou, asi si někde uchovávat svoje soukromí a zamknout to, je to smutné, když Vás deptá někdo nejbližší a vyžívá se v tom, jak jste dopadla. Je mi líto matek, které samy sebe vhazují nejen do role diktátora, ale jakoby samy odžily naše vztahy, to nikdy nepochopím. Měla bych-li možnost, odstěhovala bych se časem, protože snižování sebevědomí nikomu nepomůže a víc Vám ublíží. Možná má matka problémy sama se sebou a takto to dává najevo, aby měla nad Vámi moc, kdyby byla v životě spokojená, takhle by se nechovala, mnoho matek i žárlí na dcery kvůli vzhledu, postavě, na první pohled směšné možná, ale v reálu horší, než když na sebe žárlí cizí ženy. Od matky,která ráda rýpe, se vždy něco ukáže, pomůže a vyčte a to se nikdy nezmění. Buď se to budete snažit snášet dál nebo začnete nový život, držím Vám palce
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.