V prosinci jsem se pohádala se sestřenkou, důvodem byl podraz z její strany, pak jsme obě strávili Silvestr samostatně a od té doby nekomunikujeme. Babička na to reagovala tak, že ať se každá bavíme se svýma kamarádkama a nehandrkujeme se, přece jen náš vztah byl bližší než normálních kamarádek, spřízněný ještě rodinnou krví. Ona mě podrazila a pomlouvala, ona tvrdí, že byla chyba v domluvě, já jí seřvala, že tohle se nedělá a ať ze mě nedělá idiota, čekala jsem, že to vyprchá a přijde za mnou se omluvit, nestalo se. Mluvili jsme spolu před 14 dny na rodinné oslavě, bylo to křečovité, ale aspoň něco, pak jsme si chvíli psali i sms, na facebooku, ale tím to zhaslo. Máma informovaná o všem, co se mezi náma dělo, prý že jsem jí na té oslavě lezla do zadku a byla zbytečně vstřícná, nevím, možná ano. Strašně ráda bych obnovila vztahy, šla na party atd., ale přijde mi, že o to nestojí, neozve se, nenapíše. Facebook světem vládne, takže pořád tam spoustu zpráv na zdi od kamarádek, tudíž jí zřejmě nechybím. Jen babi říkala, že s ní mluvila na její narozeniny a že měla slzy v očích, že jsem jí ani nepopřála k narozeninám (popřála, ale až večer, potom co s ní babi mluvila)..tak nevím, zda tomu věřit, nebo zda babi neintrikuje, abychom se spolu zas bavili, nevím...poradíte mi něco?
0x
POkud udělala podraz o pomluvy ona, měla by mít taky sílu přijít a říct jednoduché "promiň". Já bych s ní hodila vážnou řeč, co se vlastně stalo, a chovala bych se slušně, ale chladně. Možná ji to mrzí, můžeš udělat vstřícný krok tím slušným chováním, ale ona si musí uvědomit, že něco pokazila. Je bohužel možné, že sílu omluvit se nenajde nikdy a bude to mezi vámi viset jako černá pavučina.
To se bohužel někdy stává... mnoho lidí přišlo o kamarády potom, co zjistili, že je "kamarádi" za zády pomlouvají nebo je podrazili.
Pokud přímý rozhovor nepomůže, nechala bych to vyšumět...
Jenže ona si myslí, že podraz neudělala...všem tvrdí, že jsme prostě obě hrdé a každá má svou pravdu, zase se bavíme tolik let, že kvůli jednomu konfliktu, obě tvrdohlavé jako prase...přijde mi to divný...
0x
Zdravím. Ono je to někdy těžké. Každý má svojí hrdost a často se lidé brání udělat ten první krok ke smíření. Zřejmně Vás to hodně mrzí a tak by bylo lépe zakopat válečnou sekeru a hledat k sobě zase cestu. Myslím si, že to trápí i Vaši sestřenici. Zkuste se jí ozvat a pozvat jí na kus řeči. Všechno si vyříkejte o samotě a v klidu a nezapomeňte zavzpomínat na časy, kdy jste si rozuměly a byly si blízké. Přiznejte, že Vám chybí. Pokud znovu k sobě najdete cestu, pak to potrvá, než to bude zase dobré. jako dřív však už to asi nebude fungovat nikdy. Pokud se nebude chtít smířit i přes to, že jí to nabídnete, udělejte za tím tlustou čáru a nevnucujte se víc. Snad zvítězí to předešlé kamarádství nad záští a nepřátelstvím.
0x
Pomlouvání, to je taková ošemetná věc. Že někdo někoho pomlouval víme zase od někoho třetího či čtvrtého či kdo ví jak dál, každý si k tomu něco přidá, každý to interpretuje po svém, většina si něco dodá či ubere, podá tak, aby to vyznělo dramaticky. Třeba vás opravdu nepomlouvala, nebo to tak nemyslela, či prostě jen něco plácla mezi řečí v docela jiném významu? Takže se cítí právem v právu. A vy také. Tohle nebývají věci, které mají vítěze a ve kterých bývá nějaká jedna pravda. Je to sestřenice, takové na stromě nerostou, od toho jsou příbuzní, aby se tam mávlo rukou nad věcmi, které by jinde byly nepřekonatelné, aby se dávalo víc šancí než komukoli jinému. "Chyba v domluvě", to zní docela smířlivě. Můžete se tvářit, že se nic nestalo, můžete nastolit situaci k vážnému hovoru... ale nenechávat to být. To by byla obrovská a nenapravitelná škoda 
0x
Myslím si, že jste obě ještě taková nevyzrálá mláďata, už jen podle těch Tvých hrubek. Chybu máte v sobě obě: ona Tě pomlouvala, tys ji seřvala. Nepomlouvá se ani neřve. 
Mezi kamarádkami, mezi sestřenicemi a mezi nikým.
Další chyba o těch narozeninách. Měla jsi se přemoci, nabídnout ruku a popřát ji opravdu už dřív, než Tě babička k tomu popostrčila. To by Tě opravdu neubylo. Dobré slovo nic nestojí a není jich zároveň nikdy dost. A navíc mamka má asi vůči sestřenici a rodině nějakou averzi, že Tě v tom ještě podporuje, místo aby byla ráda, že se chceš smířit. /lezla jsi jí do zadku podle ní/.
Vidím to jen tak - nelámat to silou přes koleno, žít si každá po svém, budete dorůstat, duševně se vyvíjet, získáte obě zkušenosti ze života. A myslím si, že až budete obě dvě mít opravdu rozum, padnete si spolu do náručí a to co bylo, zůstane navždy za vámi. Jaga.
doplněno 05.04.12 06:46: Zatím bych to s ní nijak nerozebírala, nejste na to asi vyzrálé a nadělaly byste třeba ještě víc škody. Ono se říká: ČÍM VÍC DOMLUV, TÍM VÍC POMLUV. Počkej nějaký ten rok, budete obě starší a moudřejší a uvidíš, že si zase začnete rozumět jako dřív. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.