Umrtvení zubu při vrtání

V patnácti to určitě zvládne i bez maminky, kolikrát je utěšování spíš to, co zhoršuje situaci a probouzí v utěšovaném pocity, že se něco hrozného dějě, když je utěšován.

Jinak vrtání mě zatím nikdy, musím zaklepat nebolelo. Je to trošku nepříjemné, ale ne vyloženě bolestivé.

Pokud chceš bílé plomby, připrav se, že ty se platí.

Umrtvení před vtáním NENÍ hrazené pojišťovnou.

Rozumný zubař vám žádost o umrtvení zubu při tak banálním zákroku jakým vrtání je, anestézii rozmluví. Vždycky je to riziko. Jak pro pacienta tak následně i pro doktora.

Mě moje zubařka injekci vrazí pokaždé co k ní jdu.Vždy se mě zeptá zda jí chci tak řeknu,že jo a celej zákrok mám mrtvou h... . Jediný co jsem kdy platil bylo těch třicet korun.Říkala mi,že pojišťovna injekci proplácí.

bože to je žvást tvl ... anestezie i u vrtání je i u soukromých zubařů hrazená pojištovnou ... a asi to vim když mi včera vrtala 2 zuby a injekci mi dala sama a neplatila jsem absolutně nic ...

Nesmysl.

A proč by se měl zubař dívat divně? Ten můj znecitlivuje dáseň před injekcí standardně a nijak se na mě nedívá. Než jsem šla poprvé na čištění kanálků, svěřila jsem se mu, že injekce moc nemusím, že z nich mám strach - a on mi řekl, že se dá zajistit, aby ani vpich nebolel a když tak úplně minimálně - tak, že se dáseň před vpichem potře znecitlivujícím gelem. Gel začne působit za pár vteřin - když si dáseň přejedete jazykem, téměř nevnímáte dotek. A vpich už potom - vzhledem k hodně tenké jehle, kterou se anestetikum aplikuje - vnímáte jen jako by se vaší dásně tou jehlou lehce dotkl, skoro to ani není jako píchnutí; třeba při odběru krve to bolí mnohem víc. Když mi injekci dával poprvé (se znecitlivenou dásní), měla jsem ještě strach, tak jsem zavřela oči a pak mě samotnou překvapilo, že jsem injekci téměř necítila. Jinak že vrtání nebolí, je pravda, ale bohužel jen tehdy, není-li kaz moc hluboko. Jednou jsem šla s takovým docela hlubokým kazem a netušíc, jakou bolest si budu muset vytrpět, odpověděla jsem lékařovi na dotaz, zda chci anestezii, že ne, že to vydržím (ještě když jsem neměla zkušenosti s injekcemi). Držela jsem, i když to bolelo čím dál víc. Byla to ovšem nějaká zadní spodní stolička a v jednu chvíli ta bolest vystřelila až k uchu, což už jsem nevydržela a trochu víc hlasitěji to dala najevo. Pan doktor ihned přestal a zeptal se, jestli už to moc bolí a že mi může dát injekci. Tehdy jsem ještě nevěděla, že před vpichem by mi umrtvil dáseň, a při představě další bolesti jsem to odmítla. Tak už jsem to pak nějak se šíleným sebezapřením protrpěla - ale teď už bych si na hrdinku nehrála a pokud by mě upozornil, že kaz je hluboký, rozhodně bych si nechala zub umrtvit. Takže tak...seberte odvahu a rozhodně se za svůj strach z bolesti nestyďte, nejsme ve středověku, tudíž není vaší povinností ji trpět! Správný zubař se vždy postará o to, abyste bolest vůbec necítili - nebo aspoň co nejméně

Jistěže se nedědí. Dědí se ale dispozice pro jeho vznik. Znám lidi, co kašlou na péči, čistí si zuby jednou za uherský rok a zuby mají naprosto zdravé. Na druhé straně stojí ti, kteří se musí sakra otáčet, aby udrželi zuby v pořádku. Souhlasím ale, že při správné péči je pravděpodobnost vzniku kazu minimální. Akorát to prostě stojí více času a úsilí.