Ahoj všem. Potřebuju se Vás všech zeptat a poprosit o radu. Když se setkáte s člověkem, který je jen o kousíček starší, než Vy a je pracovně výše, že samozřejmostí mu i přesto vykat. Studuju střední zdravotnickou školu a přicházím do kontaktu se sestřičkama, které jsou jen o rok starší než já a již pracují. Znamená to, že jim třeba 21let. Je mi hrozně trapné jim vykat a zrovna tak mi je prosti srsti jim tykat. Vždy to ve finále dopadne tak, že mi nabídnou po nějaké době tykání, ale přesto bych se Vás rád zeptal, zda někdo nemáte nějakou fintu, jak v takové či podobné situaci někoho neutrálně oslovit? Tzn. natykat mu a ani mu nevykat. Záleží mi na tom a děkuju moc všem za rady!
1x
Nezřídka se nacházím v situaci, kdy z toho potřebuji vybruslit - hlavně proto, že si nepamatuju, s kým si vykám a s kým tykám 
a mohu říci, že čeština je na tohle skvělá. Lze naprosto přirozeně jen s minimem praxe konverzovat tak, že se na tykání či vykání nedostane. I pozdravy se dají elegantně obejít nějakým tím "zdravím" nebo "pěkný den přeji" nebo hromadné "dobrý den všem"... Místo "můžeš tohle udělat" pak nějaké to "mohl bych poprosit o"... ani nevím jaké dát příklady, jde to prostě snadněji než se zdá. 
0x
Onikání se dnes už nenosí a asi by působilo hloupě. Nic jiného mě nenapadá. Taková neformální skulinka by tu byla např... Zuzko můžete ...? Při tom vykáte, ale oslovujete křestním jménem. Často se vám stane, že dotyčná sama řekne, že nemusíte vykat a jste z toho venku.
0x
Ještě by jste mohla ,,onikat,,ale to by asi působilo blbě...Jeden rok rozdílu ve věku není moc a to postavení oproti Vám také není moc vysoko.Já bych se při prvním kontaktu hned zeptal co by dotyčnému vyhovovalo.A bylo by vyřešeno.Neznám moc mladých kteří by si vykali.A jste ve styku s lidmi stejné ,,branže,,.
No jó,to mi nedošlo,nějak mám v tom zafixovaný holky...Tak to potom čekej na nabídku tykání,to by chlap prostě měl...
0x
To je ten problém, uznat autoritu v dané situaci. Proč nepřekousnout tu chvilku, kdy musím vykat, jako každý zajíc, který začíná. Možná tím rychleji získáte sympatie sestřiček, že jste slušňák. Tím rychleji si budete tykat. Dejte každému, co mu patří. I vy se jednou dočkáte, kdy nastoupí nějaké ucho, a bude ve stejné situaci, jako vy.
doplněno 01.03.12 22:05:S úsměvem, jde všechno líp.
0x
Mívám podobné problémy, třeba při prvním setkání se zákazníkem. Pozdrav řeším neutrálním "Zdravím" nebo "Přeji hezký den" a další komunikaci ve stylu "jak to BUDEME řešit" nebo "jak si s tím PORADÍME", "jak to "UDĚLÁME". Funguje to, podle odezvy začnu plynule vykat, a nebo se pokusím o potykání se vysvětlením, že to "zjednodušuje komunikaci"...
0x
Zkuste oslovovat jmenem nikoliv prijmenim, ale pritom Vykat.
Tedy misto osloveni typu „pani Novakova mohu Vam pomoci” pouzivejte „Lucie mohu Vam pomoci”, „dobry den Andreo, jak se mate”.
Jinou moznost uz nemate, a tohle mi pripada pomerne dobre reseni.
Ale mají first-name basis, což je prakticky totéž. Když se místo sir, mrs. Morgan, teacher nebo obdobného oslovení řekne John, Sarah nebo mate, funguje to efektivně úplně stejně.
Jinak bych souhlasil s křestním jménem + vykáním, případně titul/funkce + vykání. Hned nebo po čase vám nabídnou tykání oni (jako osoby, které to nabídnout mohou) a když ne, tak holt ne.
0x
Na praxi ve škole jsem všem vykala. Je to slušnost a nic tím nezkazíš, maximálně ti nabídnou tykání. Také tam nebyli kolikrát o moc starší, ale defacto byli nade mnou a ještě neznámí. Nyní na brigádě jsou stejně staré holky, tam bylo tykání jasné, no a v minulé práci jsem začala tykat pouze těm, kdo mi to nabídli.
doplněno 02.03.12 07:52:Jednomu z kolegů bylo před šedesát, tam jsem pouze vykala, a jednomu kolem padesáti a všichni mu říkali Pepíno. Prvně jsem ho oslovovala příjmením, ale teď ho oslovuji Pepíno a pokračuji vykáním (Pepíno, mohl byste...).
0x
já bych používala neutrální fráze, např. - můžu poprosit o...? - mohl bych dostat to a to? - potřeboval bych... - kde bych našel...? apod. 
čeština je dostatečně pružná...
Klasicky:Blanko, vemte to sebou..
Dneska se to používa tohle nevytykani skoro všude.
to je pravda...
ale vámi navrhované "Blanko, vemte s sebou..." apod. mi připadá mezi mladými studenty nevhodné, trochu zastaralé, myslím že tak mladí mezi sebou nemluví...
umím si představit křesní jméno+vykání z pozice staršího, ale mladý student na praxi k sestřičkám? skoro by mi to přišlo "odrzlé"
0x
No nevím, já studentům na praxi normálně vykám. A kdyby tam naklusal nějaký student/studentka, který by mi jen tak z ničeho nic začali tykat, protože dle jeho/jejího názoru se jenom stydím mu/jí tykání nabídnout 
pomyslela bych si akorát tak něco o nevychovancích a dál to neřešila a dál jim vykala. Konečně, když přijdu do nového kolektivu, vykám vždycky a čas ukáže, s kým si potykáme a s kým ne. Obvykle to u tykání skončí, ale měla jsem i kolegyně, které o tykání nestály, tak jsem jim vykala. A popravdě jako studentka jsem si vůbec nedovolila tykání nabízet, ostatně i učitelky vyžadovaly, abychom personálu (a je jedno, jestli sestrám či doktorům nebo sanitářům a uklízečkám) vykaly.
Jinak otázka mi připomněla kolegyni z Ukrajiny. Ta se divila, že si u nás normálně tykáme - ona byla zvyklá, že si před pacienty museli vykat a oslovat se jménem a otčestvem ("Taťjáno Nikolajevno, mohla byste mi, prosím, podat..."), i když na sesterně si normálně tykaly ("Táňo, podej mi prosím..."). Nj, všechno je to o místních zvyklostech
0x
I tykat se dá s úctou. To, že někomu říkám jménem a tykám mu, ještě neznamená kamarádičkování. Stejně tak, jako vykání může být i pohrdavé, shazující. A to nemluvím např o historce, kdy jeden režisér řval na herce-Vy krávo jeden! 
To, jak se k někomu chováte, jak o něm mluvíte, jak vyjadřujete svůj respekt, to je základ. Tykání nebo vykání je jen rámeček toho obrázku. 
A je dobře, ikdyž tykáte a ten člověk má vaši úctu, často v řeči použít jeho titul. Iženýre, sestři, šéfová. . . prosím tě.. .
No, neumím si představit přijít mezi starší cizí lidi a začít jim tykat, natož třeba novému šéfovi Říct, "šéfe, řekni mi, co mám dělat?", tak taky možná brzo poletím. A na praxi mě budou mít za drzou holku, která se neumí chovat..
V práci si tykal,mistr i dílovedoucí se všemi,vykal jsem jim až do důchodu a neubylo mne.Taky mne neposílali na různé vydrbávačky jak jiné .Byl jsem oblíben spíš u nich než u kolegů.Taky mne chtěli při převratu kolegové vyhodit,ale ustál jsem to,na rozdíl od nich jsem nebyl nikdy v KSČ.Když jsem jim to připomenul,zklidnili se.Takže vykání je nejen slušnost,ale je i nutné.
0x
Ale Ty už tohle jistě dávno neřešíš, teď už to řeší ti, co zaučuješ (Jestli k sobě do sanitky někoho pustíš ).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.