Ahoj asi před rokem se moje máma zesnamila s přítelem.Já když jsem se to dozvěděla tak jsem byla proti pak jsem ho poznala a docela dobrý akorát on má dceru a já ji nesnešim nevímco mam delat zkoušela jsem všechno ale nic nezabíra.Zkoušela jsem i chlast ale stejnak mi to nepomohlo nevím co s tým mam dělat
4x
A co tím myslíš že jsi zkoušela všechno? Kolik té holčině je let? Můžeš na 100% říct, že nemáte nic společného, v ničem si nejste podobné? Jestli ne, buď se s tím prostě smiř, nebo to zkus říct mamce a třeba ti něco poradí ona. Proč jí vlastně nesnášíš? Ona na tebe byla hnedka od začátku protivná? Třeba jí "žere" to samé co tebe - že tátova přítelkyně má dceru. Tak si s s ní zkus promluvit. Nebo jí trápí něco jíného - tak jí zkus pomoct, i kdyby to bylo třeba oklikou. Nějak se mi nechce věřit, že bys už zkusila opravdu všechno... A jak ti prosimtě v tomhle má pomoct chlast?
Jo a představ si, že by měl mámin přítel syna. A jestě byste se do sebe zamilovali a ve finále byste se asi ani nemohli třeba vzít 
. Takže buď ráda! Tato holka ti totiž může ještě dost pomoct...
4x
Denita má velkou pravdu a líp bych to ani nenapsala. Je to prostě takové vzájemné nevražení: moje mamka si našla přítele a on má HOLKU. Můj taťka si našel přítelkyni a ona má TAKY HOLKU. To je hrůza!
Je to prostě takové vzájemné oťukávání a obava o to, že jsem byla středem matčina /ona otcova/ vesmíru a teď se tam vetřela nějaká další potvora a kdoví jak to bude. Nech to být, pokud si mamka s přítelem rozumí, přej jí to, není sama na všechny problémy, co život přináší. Chlapské povzbuzení potřebuje každá žena. A možná že ta dívka není až tak špatná, třeba jste si v něčem dost podobné a mohly byste spolu tvořit správnou dvojku. Proč ne? Jestli mi nevěříš, první dny v prváku gymnásia se mi jedna spolužačka vůbec nelíbila. Ani trochu. Můj názor - protivná a namyšlená fúrie. A víš, že se stala časem mou největší kamarádkou? A že byla moc prima? Dneska žije na ostrově kdesi pod Řeckem, ale stále si píšeme, už 35 let.
Zapomeň na první dojem a uvidíš, že si se svou "nevlastní sestrou" ještě prima porozumíš. Až budete spolu kout pikle proti Tvé matce a jejímu otci, vzpomeneš si na má slova! Jaga.
A řešení životních problémů chlastem, to je to největší neštěstí, které může nastat. Nebudu o tom psát, ale zažívala jsem to přímo v rodině a že jsme to všichni ustáli, je malý zázrak. S tím přestaň, život opravdu stojí za to, abys ho viděla střízlivýma očima. Máš celý život před sebou, proč si ho vědomě ničit? Nakonec uvidíš, že všechny Tvé obavy byly zbytečné.
0x
Ahoj. Jde o to, proč Vám tolik vadí. Pokud jsou to důvody závažné a nepřekonatelné, pak jediný způsob je, ignorovat. Ale třeba se to časem změní a začnete si spolu rozumět. Pokud to v současné době nelze potlačit, tak jí prostě neřešte, nevšímejte si jí, přehlížejte jí. Clastem byste stejně nic nevyřešila a ublížila byste jen sama sobě. Takže zkuste opravdu ignorovat a být jinak v klidu. 
0x
Máš maminku ráda? Tak udělej všechno pro to, aby byla spokojná a šťastná. Za pár chvil ty i tvoje nová segra vypadnete z domu a maminka se samotná bude za tebou dívat. 
Přestaň blbnout a užívej si nové situace! Totiž to vyjde nastejno, ikdybys chodila po uších, všem zkazíš pár let a nic nezměníš. Uč se dobře a sekej latinu, ať je mamka na tebe pyšná.
Tero, pokud jsou holčině teprve 4 roky, pak je oproti Vám o hodně mladší. A nemůže Vás ohrozit v ničem. Možná se jedná jen o žárlivost, že té malé se druzí věnují víc, než Vám. Možná se cítíte trochu odstrčená... Ale věřím, že jste rozumné děvče a uvědomíte si, že i kdyby Vám mamka pořídila takových sourozenců ještě tucet, stejně byste s tím nic neudělala. Malým dětem se nemá ubližovat a starší by měly jít vždy příkladem. Nechcete to alespoň zkusit, získat si jí na svojí stranu? A pokud Vás v něčem omezuje, proberte s mamkou a nastavte si pravidla a hranice odkud-pokud. Mohlo by tom hodně pomoci ve vzájemné komunikaci, tolerantnosti a vstřícnosti. Věřím, že Vám jen leze na nervy ta změna, ale jste určitě hodné děvče. Je to jen můj názor.
Ano je to míšenka.Řeknu to takhle je to cikanka.Už jsem mluvila s mamkou a ta mi řekla že ji taky vadí.Můj pokoj je její a ne můj a mamka říka že to mam tolerovat
No, popravdě já jsem celkem rasista (ale jen vůči cigánům a Vietnamcům), a polocigánku ve vlastním pokoji bych vydýchávala těžko. Na druhou stranu hodně záleží na výchově, na základce byla do 5. třídy má nejlepší kamarádka právě cigánka. Strašně fajn holka, dodneška rády pokecáme.
Obávám se ale, že ti nezbyde nic jiného, než se to snažit skousnout. Pokud máte společný pokoj, nejde ten nečím přehradit (skříně...?) Tak to mám já a brácha kvůli soukromí, a tak má defacto každý svoji vlastní půlku pokoje a do té druhé moc neleze.
Máma ji zřejmě toleruji kvůli příteli a to samé chce po tobě...
Jo takhle, promiň, prvně jsem to nepochopila. Pokud u vás spí občas, třebajednou za 10-14 dní, tak bych to se skřípěním zubů snesla. Pokud je to ale častěji, tak bych normálně mámě řekla, že buď teda budeme mít dvě postele, nebo bude spát na zemi ta malá. A na to bych trvala, protože spát kvůli jinému dítěti půl týdne na zemi, to vážně nee.
Snad máte doma náhradní matraci, na které by mohla ležet, nemáte? Pokud ne, vážně bych trvala na tom, ať se pořídí nějaká druhá pro tu malou.
To je dobrý nemusiš se omlouvat.My jako mame matraci ale ten můj pokojík je malej 2 postele se tam nevejdou.Takhle jako vejdou ale pak tam neni místo na stůl kterej nutně potřebuji.
A ráno se zas matrace uklidí
Hmm a ty nechces spát na podlaze. Měla bych za to, že u nás doma rozhoduje moje máma, případně já, a ne nějaký přítel. Pokud nechce, aby spala na zemi, ať si ji vezmou do pokoje k sobě nebo ať si to přítel mámy vyřeší jinak. Nechápu, proč bys kvůli něčímu "já nechci" měla spát ve vlastním pokoji na zemi. Možná jsem zbytečně tvrdá, ale vždycky jsem byla háklivá na svoji postel a soukromí v ní. Takže pokud je postel moje, budu v ní spát já, případně ZVANÁ návštěva...
Stejně, jak by to chtěli jako řešit do budoucna? To budeš pořád spávat na zemi? Nemožné. A nedej se přemluvit oblíbenou psychologickou větou, že moudřejší ustoupí.
Tak at její táta koupí poschodovku. Ale i když je to malé cigáně, tak to neznamená, že nemůžete být kamarádky. Vždyt je to mrně, které nemůže za to, že je jiné. Můžeš si s ní hrát a uvidíš, bude za tebou chodit jak ocásek. Když si jí budeš hnusit, tak taky hnusná pro tebe bude. Nevím jaká je, ale takhle malá, nemůže ještě být nějak zlá, vyčuraná. A že vadí i tvé mamce je nějak divný, vždyt musela vědět, že žil s cigánkou a má s ní dítě.To ji nevadilo?
Pak existuje ještě jedno drastické opatření, a to je zamykat si pokoj. A klíč nedat z ruky. Pokud klíč nemáš, nechat si ho vyrobit. Ježiš, neumím si představit, že by se mi v mých osobních věcech hrabalo cizí děcko...brrrr.
A nebo ona tady někdy spala a já jsem ležela na posteli ona řekla svýmu tatovi ze at vypadnu že chce spát na posteli
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.