Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Chci se zeptat na spánek dětí a to konkrétně u našeho syna tři roky a osm měsíců. Vím, že u každého člověka i u dětí je potřeba spánku různá. Přesto, kolik hodin denně by takto staré dítě mělo spát? A co odpolední spaní, není na to již velký? Náš syn spí asi takto: Usíná asi 21:45h. probouzí se kolem 7:15h. Odpoledne spí cca od 14:00h. do 15:15h.
1x
S věkěm se spánek mění
Počet hodin spánku nutných k tomu, abychom se vzbudili ve formě se mění od jedince k jedinci, ale také s věkem. Je normální, že malé dítě spí 16 až 19 hodin denně, dospělý člověk nepotřebuje více než 8 až 10 hodin spánku, někdy i méně. Také je normální, že starší člověk spí pouze 5 až 7 hodin.
Čím jsme starší, tím je spánek kratší, lehčí, nepravidelnější a častěji a na delší dobu se v noci probouzíme: v pěti letech čtyřikrát až pětkrát za noc, v padesáti letech asi třicetkrát, v pokročilejším věku šedesátkrát až stokrát. Přechod z jednoho stadia spánku do druhého probíhá rychleji, cykly spánku jsou vrtkavější a nepravidelnější.Děti v plném růstu stráví nejméně 50 % spánku v rytmu delta. Dospělí lidé pouze 20 až 25 %. Většina starších lidí nad šedesát let spí hlubokým spánkem pouze několik minut, zatímco ve dvaceti letech průměrný spáč asi pětačtyřicet minut. Tento vývoj vysvětluje z velké části problémy, které mají starší lidé se spánkem.
Přestože si mnozí z nás stěžují, že v noci nezamhouřili oka, spí přece nejméně pět po sobě jdoucích hodin. Dojem nespavosti působí nedostatek spánku delta a častá probuzení a potom také únava, kterou člověk ráno pociťuje. Nedostatek spánku delta může také přímo souviset se stárnutím - připomeňme si, že hluboký spánek podporuje obnovování buněk a tkání.
Ke změně kvality spánku starších lidí mohou přispět další faktory a nemusejí v každém případě vyvolávat nespavost. Jelikož je však spánek lehčí a probuzení jsou častější, tyto faktory mohou prodlužovat chvíle bdění. Hlavní faktory jsou:
- změna stylu života způsobená odchodem do důchodu a odchodem dětí z domu;
- určitá forma deprese zapříčiněná změnou osobní, rodinné a pracovní situace;
- bolesti svalstva, které jsou v noci silnější a dotěrnější; · srdeční a plicní potíže;
- prudké pohyby nohou (odlišné od škubání z počátku noci), které jsou pro stárnutí typické;
- chrápání: po každém nadechnutí hrozí, že se probudíme.
Ještě dodejme, že čím jsme starší, tím má epifýza větší tendenci vápenatět. Avšak epifýza produkuje melatonin, hormon odpovědný za přirozené střídání spánku a bdělého stavu.
Zdroj: Marie - Paule Dessaintová - Nezačínejte stárnout, nakladatelství Portál
0x
Mně se to jeví naprosto normální. Můj nejmladší syn v tomhle věku vstával v 7:30, spal od asi 13 hodin nebo v kolik je to ve školce ukládali ke spánku většinou až do 16 hodin, kdy jsme ho vyzvedávali a pak doma řádil minimálně do 11. Asi o rok později přišel zvrat a ve školce nespal vůbec, doma chodil spát dřív, už tak v 10 
Na odpolední spaní není velký nikdo, počkejte, až přijde puberta, to se bude vychrupkávat.
Jinak si myslím, že je to všechno individuální a je potřeba nechat tomu volný průběh, to tělo si samo řekne, co potřebuje.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.