Uznávám a s těžkým srdcem přiznávám, moc přátel nemám. Teda konkrétně kamarádek. Holky mě nemají rády. Je pátek večer, jsem doma a rekapituluji své kamarádky.
Kamarádka č. 1 - bydlely jsme ve stejném domě, byly jsme stejně staré -přesně o dva měsíce, chodily jsme do stejné školky, školy, střední. Na stejnou vejku se nedostala. Byly jsme spolu denně a jako sestry. Kamarádka se chytla bandy, přítel jí mlátil, stala se slepicoidní kouřící nanynkou. Když se rozešla s přítelem, na chvíli se naše přátelství obnovilo, na můj podnět.. a bylo to silnější než kdy dřív. Jenže pak jsme se vždy na něčem domluvili a ona to deset minut před srazem zrušila. Udělala to několikrát, řekla jsem jí narovinu, že mi to vadí. Vylítla na mě ať jí laskvě nebuzeruju, že mi není ničím povinna, že už chápe proč se na mě přítel vykašlal a bla bla bla. Řekla jsem, ať neříká slova, který nemůže vzít zpět, odsekla, že věčně mi nebude dělat ocásek (tak j přezdívali spolužáci ze SŠ, že vždy chodila ze mnou, ale beze mě nikam) a teď se rok nebavíme. Chybí mi, ale já jí zřejmě ne, už je někde jinde, ale nechci se omlouvat, po tom co mi řekla.
Kamarádka č. 2 - známe se teprve přes dva roky. Super holka, ale věčně bez peněz. Ač maká jako šroub přítel jí neuvěřitelně vysává. Tudíž cokoliv chci podniknout nemůžeme. Nemůže ani dojet ke mně domů (vesnice) protože nemá věčně ani 40 korun na bus. Stále jí nenávratně půjčuju, ale to také nejde do nekonečna... 
Kamarádka č. 3 - prožily jsme spolu šílený půl rok v zahraničí. Tři dny ve vazbě. Pokus o znásilnění...atd. Po návratu do ČR se vrátila k milenci a přestěhovali se do Ruska. Skoro rok jsem jí neviděla.
Kamarádka č. 4 - opět se známe od narození. Nejlepší pařička. Nejlepší zážitky s ní, poslední tři roky jsme se bavily vážně hodně, ale zjistila jsem, že o mě vypráví strašný věci. Jak se peleším a kdesi cosi, že na kamarády nemám náladu, že jsou pod mojí úroveň atd. Pohádali jsme se a už dva měsíce spolu nemluvíme. Rozhlašuje, že se neomluví, že jsem na ní byla zbytečně ostrá.
Báječné vztahy mám s klukama, ale to jak jsem zjistila není také to pravé ořechové. Ač jsou to opravdu jen kamarádi, dozvěděla jsem se, jak mě támhle ten ohnul v lesíku, tamten zas přes popelnici a kdesi cosi, když z toho není ani zrnko pravdy.
Přítele nemám, po zkrachovalém dlouholetém (5let) vztahu se do ničeho nehrnu. Mám sice milence, ale ten rozhodně po citové stránce nenaplní mé představy, i když je to schůzku od schůzky lepší, intimnější, známější, pochybuji, že se to vyvine někam.
Proč to vlastně píšu..potřebuji se vypsat, chybí mi kontakt s vrstevníky, jít pít, pařit...je mi smutno. Říkám si, že kdybych se teď vdávala, byla v nemocnici, měla pohřeb, cokoliv...že by tam vlastně nikdo nepřišel. Nikdo by mi nepostrádal. Mám po zkouškovém, 18 dní volna, ale na nic se netěším - práce, tréninky. To je vše, co mi čeká. Chybí mi kamarádky č. 1 a 4, ale co dál...omluvit se? Kontaktovat? Co s milencem, vykašlat se na to a hledat něco podnětného, nebo čekat, co se z toho vyvrbí.
Chodím mezi lidi, ale těžko člověk narazí na "přátelství" v práci těžko, na vysoký už taky těžko, tréninky mám individuální s trenérkou, do fitka chodím 5 let a nikdy nic a do knihovny od malička. Těžko se někde s někým jen tak seznámím. Zoufalá zpověď, zoufalé holky. Díky všem, kteří byli schopní dočíst do konce a ještě větší díky za komentáře.
0x
to chce delší psychologický rozbor. Na to ani tobě ani mě ten měsíc pauzy ve škole nestačí. Pokud máš "depku" už se uč na další semestr. Bude tu rychleji než si oba myslíme.
Ale tyhle uvahy má každý, nezoufej, že jsi na tom hůř než ostatní. Já říkám raději dva opravdová kamarádi, než 50 falešných. A určitě jsi zapoměla vyjmenovat pár kamarádek, které Tě mají rady, ale Ty jim naopak moc pozornosti nevěnuješ nebo je bereš tak nějak automaticky. Teď máš stres, protože z Tebe spadl tlak učení. Dej si pauzu, za tři týdny už zas buděs mít jiné starosti a ono se většinou samo vše vyřeší. Možná to jen moc řešíš a bilancuješ. Ber život tak krásný jak je ...
0x
Ahoojky fliko
, rozumím ti velmi dobře, protože přesně v této pozici sem byl po té co sem si našel přitelkyni a začal sem kašlat na své blizké a kamarady. A mužu ti říct, že počty mých kamaradu začal rapidně klesat až se dostal tak na jedničku. Každy mi vyčital, že už snimi nechci být a kašlu na ně. Hodně mě chyběli, hlavně ty naše akce a plno zažitku bez kterých to prostě nešlo. Opravdu mě to ničilo, ale přitelkyně chtěla být neustale se mnou, což nam postupem času moc neprospělo. Abych se dostal k tomu hlavnímu, tak po roce mě to natolik začalo žrat,že sem se kamošum začal ozívat. Byli hodně nasraní, a dlouho mi to vyčitali, ale nakonec odpustili. Pokud sou to opravdovi kamoši a opravdu jim na tobě zaleží tak se ozvou
. A date to opět dohromady. Pokud ne tak to opravdovi kamoši nebyli, a na ty je lepší se vykašlat. Jen v tuto chvilí poznaš jak tě maji radi. Proto jim určo napiš a uvidííš sama juuuuu...držim palce ...(Jinak to,že si borci něco takovího vymýšli tak jen proto že ví, že by stebou nikdy nic mít nemohli, tak si o tom aspoň nechaji zdat a řečmama si zvedají egoo nic vííc
)... Jindra Brno, 23 let...
0x
Velmi zajímavý a silný příběh...
Kde bych asi tak začala...
Fajn, začnu kamarádkou číslo 1... Napsala jste, že jste byli jako sestry, bývali jste spolu často, pořád chodila s Vámi, ale bez Vás nikoli, pak prohlásila, že jí připadá, že je jak ocásek... Také jste uvedla, že se chytla jakési bandy a šlo to s ní z kopce...
Nejhorší je, že člověk ze začátku tu správnou společnost jentak nepozná, věřím tomu, že to pro Vás muselo být dosti těžké, když se na Vás vykašlala po tolika letech kvůli partě, kterou znala chvíli, tak už v tu dobu jste mohla tušit, že je něco špatně a že ta kamarádka asi nebude ta skutečná přítelkyně, jak ste si myslela. Každopádně na to doplatila sama, stala se z ní "kuřácká nanynka", mlátil jí přítel, zřejmě přítel, kterého se ujala v té partě, pokud to dobře chápu...
To je to nejhorší, když člověka znáte chvíli a kvůli němu se vykašlete na skutečné přátele, které znáte celý život.
Pokročíme dál...
Kamarádka číslo 2...
Pracovitá holčina, přítel jí vysává?... On nemá práci? Není mu to ani trošku trapné?... Občas je to velmi otravné když za Vámi neustále někdo chodí, že by potřeboval půjčit, nebo že by rád přijel, ale že nemá peníze na zpáteční cestu a podobně...
Ale pokud jí přítel opravdu obírá, tak by si to neměla nechat líbit a měla by to nějak řešit, já bych se na takového hulváta úplně vykašlala... Půjčovat do nekonečna opravdu nejde, ale tahle holčina bude asi fajn, žádné hádky mezi sebu nemáte, ale jde o ty peníze, to si musí vyřešit s přítelem, ale věřím, že to dobře dopadne, vy se budete pořád kamarádit, podržíte jí v nejhorším, ale půjčovat do nekonečna nejde... Každopádně mi tato slečna přijde jako lepší volba, než kamarádka číslo 1...
Dále je na řadě kamarádka číslo 3.
Koukám, máte spolu zajímavé zážitky vazbu, pokus o znásilnění...
Rok ste o ní neslyšela a neviděla jste jí, nedá se posoudit, zda-li to byla opravdová kamarádka, nebo ne, ale tak pokročíme...
Kamarádka číslo 4...
Pokud máte kamarádku se kterou se znáte od narození, bavili jste se takovou dobu a ona o Vás roznáší pomluvy, tak to kamarádka nebyla... Omlouvat by ste se v tomto případě neměla, nebyla to Vaše chyba, pokud ona prohlásila, že jste na ní byla zbytečně ostrá, tak si zřejmě neuvědomuje, že za tu hádku může ona a ONA je tím, kdo by se měl omluvit! Nikoli Vy!
Báječné vztahy s klukama, to je super, je to skvělá zkušenost, ale mezi klukama není tak zcela zřetelně poznat, zda-li se jedná o kamarády, kort ne potom, co o Vás prohlašují, že Vás ohli v lese, přes popelnici a podobně... Když si vymýšlí, netřeba se s nimi zahazovat
Nemáte nač spěchat, život je sice krátký, ale za to krásný, prožívejte každý okamžik tak, jako by to byl Váš poslední
Milenec nenahradí kamarády, samotu a podobně, pokud po citové stránce nenaplní Vaše představy, tak není co řešit, podle mě to on cítí stejně, ví, že je jen milenec a neklade si nějaké naděje, nebo něpřemýšlí nad nějakými city...
Pokud i Vy sama pochybujete, že se to někam vyvine, tak je to zbytečně promarněný čas, není lepší si najít stálého, trvalého přítele, který bude splňovat určité body, aby byl takřka dle Vašich představ?...
Myslím tím aby byl nejen přítelem, oporou, Vaší pýchou, ale také dobrým kamarádem, věřte, nebo ne, ale přítel Vám dokáže nahradit i kamarádku ... Nepřemýšlejte nad tím, co by kdyby... Kdyby jste měla pohřeb, jistě by se to nějak dozvěděli a i přesto, že jste se pohádali, nebo jste se dlouho neviděli, by přišli... Myslím, že by si časem uvědomili, že nebyli zrovna ideálními kamarádkami...
Pokud Vám kamarádky 1 a 4 chybí a chtěla by ste je vidět, tak na ně především co nejopatrněji. pamatujte na to, že Vy nejste ta, která by se měla omlouvat, jen jim napište: " Ahoj, dlouho jsme se neviděli, jak se ti vůbec daří? Neměla bys někdy chuť zajít se někam pobavit? Ráda bych tě viděla ". Je to neuvěřitelné, ale většinou ta děvčata souhlasí a nakonec se spolu usmíří a svojí chybu si uvědomí...
Na milence bych se být Vámi vykašlala, je to opravdu spousta zbytečně zahozeného času. Ten čas můžete využít i jinými způsoby...
Co zkusit třeba ty diskotéky, jen tak si zajít sama, věřte mi, že tam čas od času potkáte velmi zajímavé a atraktivní lidi!
Do dnes jsem si odnesla spoustu vzpomínek a spousty dobrého přátelství, které přetrvává do dnes..
Každopádně Vám přeji hodně štěstí, úspěchů a hlavně pevné nervy! Též hodně zdaru...
Snad vše dopadne tak, jak chcete...
Děkuji za tak obsáhlý komentář. Kamarádka č. 1 se rozhodně chtěla vymanit z "mého stínu" jelikož jí tak brali ostatní. Zatávám názor, že prostě některé věci by se říkat neměli, ani v afektu, evidentně je jí beze mě lépe, i když mě to mrzí.
Možná jsem se vyjádřila špatně ohledně těch kluků - neroznáší to oni, ale někdo jiný zřejmě, ale roznáší se to. Tudíž když se doneslo babičce, jak jsem si to s někým dávala na popelnici :-/, tak jsem usoudila, že bych přátelství s klukama měla všeobecně omezit. Myslím, že nikdo z té party to neroznáší.
Co se týče milence...jelikož můj expřítel byl právě mou kamarádkou, bráchou, přítelem, milencem, prostě vším, a rozpadlo se to lusknutím prstu, nechci už nikdy být na někom takhle "závislá" někomu tak moc věřit...nebyl zrovna ideální, nějak nikoho nechci, stálého, i když je úžasné s někým občas být a strávit čas, proto ten milenec. Jsem od přírody strašný řešitel, neříkám, že bych s milencem chtěla chodit, ale zase mi nevyhovuje tohle občasné vídání. Problém bude, že nevím, co chci. Zase končit něco jen proto, že je to aktuální rozmar, když na obzoru není nic jiného..nevím...nevím..kdybych věděla nepíšu sem, každopádně děkuji za názor
Je samozřejmé, že takové věci by se ani v afektu říkat neměly...
S těma klukama se omlouvám, špatně jsem to pochopila...
Ale když to roznáší někdo jiný, tak potom je to hlupák a ubožák, akorát jste se pak muselacítit trapně, když se to dozvěděla Vaše babička...
No, to s tím milencem, by jste měla zvážit... Zvažte své pro a proti a uvidíte, ale vždy je lepší si počkat, až si ten onen Vás najde sám a třeba by to tentokrát vyšlo, než milenecký vztah, když se vídáte jen občas..
Třeba to není jen aktuální rozmar, ba naopak, třeba by jste si na tom trvala i po 5-10ti letech...?
Není zač, od toho jsme tady, abychom radili a psali názory..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.