Dobrý den, je mi 14 let a už od 12 si začínám všímat toho, že můj otec pije. Mám bráchu, který je plnoletý a mamku, takže se dá říct, že kdyby to bylo ještě horší, můžu se na ně obrátit a mamka se nemusí starat o dvě děcka a naopak brácha může pomoct mamce. To je asi to jediný pozitivní, co na této situaci vidím. Brácha si našel přítelkyni, takže není často doma a nemusí vidět co se u nás odehrává. Když sem se zeptal mamky, proč tak začal pít, tak mi řekla, že začal pít když už sem byl malej, asi když sem ještě chodil do školky, ale nevěděla a neví z jakého důvodu, začal pít. Tatka když není nalitý, tak rád nám něco koupí a nebo pomůže i poradí a toto je jeho povaha, je do sebe uzavřený, spíš je to takovej samotář a když to tak řeknu, tak jen všude rozdává negativitu. Všechno je špatně, neděkuje, občas se zaměje, ale moc smysl pro hůmor nemá, ale je pracovitý, to se musí uznat. Často pracuje ve sklepě a tam to všechno začíná, nevím jak to dělá v práci, ale doma, když něco dělá, tak si k tomu koupí víno a prvně jednu skleničku, pracuje a skončí to tak, že ho vidíte jak spí v křesle ve sklepě a víno má v ruce. Takto je tam třeba 4 hodiny a ve sklepě stráví více jak půl dne, když není v práci, je tam celej den. Jak je napitej, tak akorát de nahoru za námi, dá si jídlo a de spat, ale spat tam, kde nikdo jiný nespí, usne u televize, ale spí tam každou noc už tak 2 roky. Mamka ani není naštvaná, že tam spí, ráda si udělá všude čisto, v ložnici má uklizeno, idkyž je tam moc oblečení a vyspí se tam sama. Mamka je opačná povaha, ta je společenská, má dost velký smysl pro hůmor, je optimista, ráda každému pomůže až na to sama doplatí. Do dneška nemůžu pochopit, jak se mohly tyto dvě osoby dát do hromady. Bráchovi jak to vidím je to jedno, ikdyž si myslím, že si to uvědomuje. Je po tatovi, akorát sportuje, nepije, je sice nervák, ale je sním i sranda a je docela společenský tip. Já třeba příjdu ze školy, mamka až po desáté a třeba tata je už 5 hodin opilí a když mamka příde, vidí jen opilou trosku, která leží u televize, nebo spí v křesle ve sklepě. Sám jsem překvapen, že to ještě mamka celé snáší, ikdyž radost bych z toho taky neměl kdyby se rozvedli. Naštěstí u nás neprobíhá žádné násilí, dřív se před nama rodiče často hádali, dnes to tak všechno utichlo, že si každý dělá co chce, rodiče se akorát pozdraví, možná se zeptají na něco nového, ikdyž toto je vyjímka a to je všechno. U nás i každý jí kde se mu zachce, já teda u jídelního stolu aji brácha, mamka často a tata vůbec. Když sem spal u kamaráda, tak sem třeba viděl, jak si jeho rodiče dávali pusu, jen když třeba seděli u TV, byly společenské večeře a obědy. Toto u nás neexistuje a já jen hleděl a bylo mi trapně. Ikdyž tata vidělává nejvíc z celé rodiny a celá rodina na něm jsme závislí, on pro nás je jen pijící troskou, která všude roznáší špatnou náladu. A jde poznat, že se za to on stydí, třeba když je štřízliví, tak nejpre de zamnou se podívat ,ale jak je nalitej, tak se nám ani neukazuje ,ale když sme doma všichni, nic mu nezbývá. Jak toto vyřešit? Já ho vyfotil, jak spí v křesle a chci tam dodat nějakou větu a někam mu to dát, ať si toho všimne. Nebo mu nějak připomenout, že nás může strati a potom si začně uvědomovat, že si nás nevážil, ale to by bylo už všechno pozdě. Alkoholismus se na něm projevuje i ve vzhledu, má pytle pod očima, je celý vodnatý v obličeji, roste mu pupek, strácí svaly, které dříve měl a nepečuje o sebe, často strašně zapáchá a to vadí každému, nevoní mu voňavky, nestydí se do společnosti chodit v zastaralích oblečení a neupravený. Ale všichni sme mu na vánoce nakoupili tolik značkový a pěkných věcí a nakonec to zůstalo mě a bráchovi, ani si je nevyzkoušel. Mámka to řeší tím způsobem, že mu to všechno vyčítá až je střízliví, to sme potom zas mi ti nejhorší a on de co? Ožrat se do sklepa, ani nejde třeba s kamarády do hospody, pořád lepší, než aby se dokázal opít ve sklepě. Dřívě sem byl z toho smutný, potom deprimující a teď mi to takovým způsobem vadí, že bych se nejradši sbalil a jel někam daleko, chci mu to nějak vyčíst, ale nemám takovou odvahu, ale kdybych mu to řekl já, tak by si to uvědomyl, že i jeho dítě si toho všímá. Ale já nevím, jestli si myslí, že to na něm nepoznáme, druhý den se chová jakoby nic a když dlouho nepije, tak začíná být nervózní a agresivní. Je na to nějaký "recept"? 
1x
Alkoholismus v rodině je hrozný a není na něho recept. Tedy jeden ano - alkoholik by se musel jít léčit do protialkoholní léčebny a jako vyléčený už se nikdy alkoholu nedotknout. Vydržel by to? Měl by pro toto nějakou motivaci? Zkusili jste mu to navrhnout? Alkoholik si sám nepomůže, alkoholismus je svým způsobem nemoc. Pokud si alkoholik nedá tu svoji dávku, přichází na něho ta alkoholická krize z nedostatku alkoholu, proto pije stále. Je to prostě začarovaný kruh. Buďte rád, že vás otec nebije. Možná proto to ještě vaše máma s ním vydržela a nepožádala o rozvod. Vy, jako dítě, s tím asi těžko něco uděláte. Můžete mámě navrhnout, aby požádala otce o to, aby se šel léčit. Jenže - to by o něho musela ještě stát a váš otec naopak o ni. Je tomu tak? Pokud jsou vztahy mezi nimi na bodu mrazu, tak se asi otec léčit nepůjde. Vaši situaci vám nezávidím. Jenže - celý život máte před sebou. Za pár roků budete dospělý, to uběhne jako voda a budete si moci žít svůj vlastní život. Nyní jste tedy ještě závislý na svých rodičích. Můžete samozřejmě otci jeho chování vyčíst. Záleží na tom, co víte, třebas by na vás dal. Ale opravdu jiná cesta než ta protialkoholní léčebna asi není. Sám od sebe váš otec pít nepřestane.
0x
Ahoj. Tento problém, bohužel, sám nevyřešíš. Měla by ho řešit maminka. Promluv si s ní o tom, že už nejsi malý a vidíš problém, který táta má a zkus jí přesvědčit o tom, že by měla s tátou promluvit. aby si uvědomil, že ztrácí rodinu a jestli mu na vás záleží, ať se jde léčit. K vůli Tobě by měli rodiče udržovat klidné rodinné zázemí a třeba ještě není pozdě na to, aby se táta vzpamatoval a bral ohled na ostatní. Těžko se takto radí, když člověk nemůže posoudit řadu věcí, ale v každém případě bys měl tuto věc rozebrat důkladně s maminkou.
doplněno 28.11.11 18:04:Táta se může třeba jen cítit najednou nepotřebný, ale když uvidí, že tě jeho problém trápí, třeba sebere rozum do hrsti a bude ho chtít řešit sám.
0x
Obávám se, že recept není. Je to nemoc která je obtížně léčitelná, a to jen za součinosti závislého a vždy je to zázrak, když se léčba podaří.
V minulosti jsem měl pár zavislých zaměstnanců a mezi ními třeba opravdu vyborného mechanika kterého měli lidé i velmi rádi. Když na něj ale přišla jeho slabost, nebylo mu pomoci, rozpadla se mu i rodina a pomalu se zabijel. I já jsem jej musel propustit.
V rodině je to jiné, je to přece jen otec. Jediné co mohu doporučit, neztrácet trpělivost a snažit se když bude střízlivý s nim hovořit a bez hádek a věcně problém rozebírat a přemlouvat jej, aby se šel léčit. Sám to zvládne málo kdo.
Chlapi mívají také tak zvanou "krizi středního věku" vše je vybudované, děti se staví na své nohy, partnerka již zevšedněla a chlap ztráci motivaci co dál a uchyluje se stále více k alkoholu. Zkus se také otce pochopit i v tomto ohledu a jednej s ním jako s kamarádem který se dostal do problému. Pokus se jej i vytáhnout někam na výlety na něco zajimavého, k nějakým zájmům a pokus se jej hlavně co nejvíce odlákávat jeho kumpánům z mokré čtvrti. Musiš ale sám vědět, zda táta za to stojí a pokus se o zázrak.
0x
"malej", je vidět, že to dříve mamince vadilo, ale z nějakého důvodu zůstala v manželství. Co je mezi nimi, je jejich věc, tajemství, závislost, to vědí jen oni dva. Pokud se doma neodehrává násílí a pouze si uvědomuješ a vnímáš svého otce, jako pijana, je to pro tebe do života ponaučení, jak nikdy nežít. Za chvíli půjdeš na školu, uteče to, jako voda a budeš dospělý, pak si zařídíš svůj život. Přeji ti lepší život. - stařenka
0x
Smutné psaní a volání o radu,pomoc.Píšeš,že když je otec střízlivý je přístupný komunikaci i když omezeně.Zkoušel jsi s ním někdy o tom co Tě tíží promluvit?Zkus ho někdy vyzvat na malou procházku ven a promluvit si o tom.Řekni,že tě to trápí a chtěl by jsi mu nějak pomoci a zejména celé rodině.Třeba se Ti svěří,když uvidí že už nejsi žádný malý kluk a máš starost.Nic za to nedáš a možná budeš mít pocit,že jsi něco pro záchranu udělal.Přeji hodně štěstí a aby se vše v dobré obrátilo.
0x
Muzes byt rad, ze si v opilosti v klidu spi nekde v dilne. To muj otec byl v opilosti neprijemny, nadaval a jecel, obcas vyhodil i nejaky talir z okna panelaku. Nespal v dilne, ale usinal na zachode, kde jsme ho kvuli nasemu klidu radeji nechavaly (matka, sestra a ja) spat a chodily potrebu vykonavat na kybl. Jednou nam v opilosti pomocil klec s morcetem, jindy behal nahaty po panelaku...Do hospody chodil prakticky kazdy den vcetne Stedreho dne. Pricinou opilstvi byla nejspis psychicky narocna prace, protoze od te doby, co je v duchodu, je z nej uplne jiny clovek. Uz se neozira a to bez nejake lecby.
0x
Mám zkušenosti.
Začněte reagovat jako rodina.Na internetu si najděte nějaké pravidla pro příznaky alkoholismu a sledujte tatínka.
Pokuď to bude odpovídat zkuste si s ním někdy popovídat o tom popř. udělat mu alkoholický test.Nebuď na to sám.Bylo by dobré kdyby to začal řešit i brácha s taťkou za vstřícna.A mamince se svěř a řekni že vnímáš okolí..a že sis toho všiml.
Zkus to
doplněno 28.11.11 21:05:zkušenosti-Překlik..nemám..Blbost!Ale zkus to tak
0x
Ahoj, malej, je mi Tě hrozně líto. Ve věku, kdy ostatní kluci jezdí na kole, kopou do mičudy a začínají koukat po děvčatech, Ty musíš řešit problémy, které často nevyřeší ani dospělý. 
Sám to nevyřešíš, musela by chtít mamka a především otec. Jinak z toho nebude nic. Alkoholismus je totiž nemoc a musí se léčit stejně, jako jiné nemoci. Nejlépe ústavně, ambulantní léčba je nedostatečná, často selže. Prostě: TÁTA BY MUSEL CHTÍT. Nikdo jiný ho tam nedostane. Vím o čem píši, prošla jsem si tím s manželem. Chlap to byl hodný, bohužel, alkohol z něj postupně udělal trosku, přesně, jak píšeš Ty. Děti se od něj odvrátily, zůstala jsem na všechno sama. Mnohokrát jsem si v duchu přála, aby umřel a byl konečně klid. Nakonec se podařilo nemožné a já ho odvezla na léčení. Není to jistě nic příjemného, zpočátku detox na psychiatrii, mezi samými blázny. Sebrali mu vše kovové - žiletky, nožík. Blázni mu brali jeho jídlo, třeba jogurty či sušenky z nočního stolku. Byli tam s ním i vrazi. Takže velice stresující prostředí a tam prý mu bylo úplně nejhůř. Uvědomoval si, kam se dostal, čí vinou a proč. Naštěstí to trvalo jenom týden, pak jej převezli do léčebny a tam strávil půl roku. Je zajímavé, že na léčebnu vzpomíná velice rád a ochotně nám o všem vyprávěl. Po půlroce se vrátil úplně jiný člověk, je to už 5 let a nikdy se nenapil. Nechá se s ním o všem mluvit, dohodnout, děti k němu znovu našly cestu. Bohužel, nepodaří se to každému hned tak napoprvé. Je velice častá recidiva, stačí nějaký problém v životě a člověk se k alkoholu vrací. Je to běh na dlouhou trať a nejdůležitější je pevná vůle - CHCI TO DOKÁZAT - A DOKÁŽU TO! PROTOŽE JSEM CHLAP!
Snad jediné pozitivum u vás je to, že otec má klidnou "opici". Usne. Někteří opilci demolují nábytek, mlátí ženu i děti. I když to je slabá útěcha, aspoň, že tak. Přesto by s tím mamka měla něco dělat, otce přimět k návštěvě alespoň ambulantního lékaře pro návykové choroby. Nevím, odkud jsi, mám kontakt na 2 dobré lékaře, v Pardubicích a v Chrudimi.
Držím Ti palce, aby to všechno dobře dopadlo, ale Ty sám nic nevyřešíš. Spoj se s bráchou a hlavně s mamkou a koukejte ho dostat k rozhodnému kroku. Opravdu to za to stojí. Vím o čem píši a děkuji za to v duchu každý den, podařilo se to, v co jsem ani nedoufala. 
Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.