Nevěra - prozradit to kamarádovi?

Babo raď. Tak tedy radím. Já bych to kamarádovi také neřekla. Proč mám právě já nosit takovou zprávu? Až se to provalí někde jinde, bude to stejně vědět. Možná, že byste přišel o kamaráda, skončil by s Vámi, že jeho drahou polovičku pomlouváte, že jim rozbíjíte manželství. Takové věci se hned neuvěří, to chce čas. Možná, že byste v prvotním afektu dokonce chytil i nějakou do nosu.

Pokud se to kamarád někde dozví a bude se ptát, zda jste o tom také věděl, můžete mlžit, že jste sice něco málo slyšel, ale nevěnoval jste tomu pozornost, protože Vás nenapadlo, že by to mohla být pravda. A nechtěl jste dělat zbytečné drby.

Je také možnost, že ona s tím přestane, on jí časem odpustí a dají se znovu dohromady. I to se stává. A pak budou svorně oba dva házet špínu na Vás a budete mít po přátelství. Jak sám rozumně píšete: NIC VÁM DO TOHO NENÍ. Jaga.

Nemíchejte se do toho. Co když vašeho kamaráda po prozrazení tohoto "sladkého" tajemství chytne "rapl", a svou drahou polovičku plácne něčím po hlavě tak silně, že ji přivede až do hrobu? Pak si budete nadosmrti vyčítat, že za to můžete vy.

Souhlas s nekterymi vyse - zkuste to zase obratit. Kdyby Vas podvadela partnerka a Vas kamarad to vedel, co byste od nej cekal? Ze spolu dal budete chodit na pivo a on se na Vas bude usmivat stylem "nic se nedeje?" Nevim, jestli bych takoveho cloveka pak dovedla nazvat pritelem. Nakonec by mohl chudak kamarad byt tim poslednim, kdo se to dozvi.

Je to Vas kamarad - takze Vam do toho neco je, i kdyz Vam casto budou tvrdit opak.

Pokuď by mému nejlepší kamarádovi byla jeho přítelkyně nevěrná a já se to dozveděl, rozhodně bych mu to hned řekl, ale určitě bych mu také předložil nějaký důkaz, abych nebyl za bůhví co...

Na druhou stranu , ale jde zase o tom jestli mu třeba byla nevěrná jen jednou a nebo je mu nevěrná více krát...

Rozhodně bych byl svému nejlepšímu kamarádovi vděčný za takovou informaci.

Je to přece jen otázka času, kdy se to dozví odjinud.

Tohle je takové hlasování?

Jsem na straně "neříkat". To mají oni mezi sebou, míchat se do takových věcí, to nedělá dobrotu. Pokud by na vás někdy v budoucnu uhodil, pak jsou na místě výmluvy typu "nevěděl jsem, nebyl jsem si jist, nevěřil jsem tomu" - když to prásknete, budete za padoucha určitě (posly špatných zpráv nemá nikdo rád, i když za to nemohou), takhle jenom možná (jak by asi přišel na to, že jste to věděl?) (tedy, pokud jste to nebyl vy...) Říct snad jen v případě, že by ona nějak obzvlášť blbnula, vydržovala si milence za rodinné finance, přivydělávala si na ulici a podobně

Váš přítel, třeba o nevěře svoji ženy ví? Může přesto svoji ženu milovat a dělat mrtvého brouka, doufat, že se vše zase v dobré obrátí. Vy budete posel špatných zpráv. Jak říkají v Islámských zemích: Poslům špatných zpráv se stínají hlavy. /To jsem četla/

Nestarám se o druhé, budu doufat, že nikdo se nebude starat o naše manželství!

Jak mohu vědět, že je skutečně nevěrná? Jako přítelkyně, může to být senzační člověk, jen...

Když řeknete, budete špatný a když neřeknete, budete též. Přikláním se však k názoru neříkat. Když na to později přijde ze strany kamaráda řeč, tak to prostě není moje věc a hotovo. Říká se dobře-zatloukat, zatloukat,zatloukat...

Pokud nemáte opodstatněný důvod, jak by se kamarád dozvěděl, že jste to věděl, tak to nechte plavat. Já takhle potkala manžela své sestřenice, jak se bujaře vede ruku v ruce s jistou blondýnou. On si mě a mého bývlého manžela nevšiml, i když prošli kolem nás. Já ho naštěstí nepozdravila, takže se to neprovalilo. Pak jsem ale měla dilema... říct to sestřenici nebo dělat mrtvého brouka? Volala jsem tenkrát strejdovi, kam často chodila na návštěvy. I on mi radil, ať to neříkám. Ať si vyřeší svoje problémy sama. Je s ním dodnes a jak to spolu mají či nemají, je mi fuk. Každý svého štěstí strůjcem. Já za sebe můžu říct, že pokud bych se to dozvěděla od kamarádky či kamaráda a bylo to podložené, tak je určitě nezavrhnu. Takové věci se prostě v životě stávají a člověk se pak s nimi musí poprat.

Neříkejte mu nic, když by jste mu to řekl, ještě by vás neměl rád a přišel by jste o kamaráda. Možná, že váš kamarád něco ví, nebo to tuší, ale dělá mrtvého brouka, doufaje, že to manželka v tichosti ukončí. Vy byste mu to vytruboval, a rozmazával to, tím by jste ho ponížil, že si o tom cvrdlikají vrabci na střeše. Vím o svých přátelích takové věci, protože každý se chce svěřit, ale abych to šla vytroubit kamarádky manželovi, že je jeho žena poběhlice, to ani náhodou. Ona by se se mnou přestala kamárádit a on by mě ještě zmlátil, že si vymýšlím. Hrob je proti mě drbna a proto vycházím se všema.

Ringo být vy můj kamarád a přijít za mnou z takovou jobovkou tak vám pěkně poděkuju. Kdyby jste věděl, že kamarád má milenku také by jste to běžel říci jeho ženě? Děkuji ale já vážně nemusím vědět všechno, jestli jim manželství nefunguje je to otázka času kdy se rozejdou i bez vašeho přičinění.

Souhlasím s Martinou. Já bych to taky své kamarádce nikdy neodpustila, kdyby to věděla a neřekla mi to. Mluvím z vlastní zkušenosti. I když chápu, že to není vůbec jednoduché takhle svým blízkým zamotat a obrátit život o 180 st.

Jestli je to tak dobrej kámoš jak říkáš, tak jste si o téhle situaci museli povídat né? Nebo taky nemuseli. Já to mám velice snadné. My jsme si s nejlepším kámošem řekli na rovinu, že kdybychom cokoliv věděli o nevěře našich protějšků, že bychom si to řekli, a on sám mi říkal, že by to rozhodně chtěl vědět. Ale jinak za mě je to vykecat. Kamarád ti bude jen vděčnej, že nemusel být ještě kdo ví jak dlouho za osla. Ostatně vžij se do té situace. Kdybys měl tu možnost, chtěl bys to po kámošovi vědět, nebo radši spoléháš na to, že by to časem prasklo?

Jdou takle dva kamarádi a najednou se jeden zastaví, chvíli kouká a pak povídá: "Hele, támhle jde má manželka s mou milenkou!" A druhý na to: "Zajímavé, zrovna jsem chtěl říct totéž!"