Jaký máte názor na evangelíky?

S manželem jsme oba ze smíšených manželství. Jeho otec byl katolík, matka evangelička, u mně tomu bylo naopak. Nikdy jsem nezažila, že by se rodiče dohadovali kvůli víře dobře spolu vycházeli a vůbec nevadilo to rozdílné vyznání. Důležitá je víra v boha a toho mají obě náboženství stejného.

Rozdílů je hodně, z těch vizuálních stačí navštívit katolický a evangelický kostel. Katolický je velice okázalý, samé ozdoby, evangelici si na to nepotrpí. Holé bílé zdi, prostý oltář, žádné ozdoby. Tchyně mi také vyprávěla, že jejich pan farář silně brojil proti okázalému zdobení hrobů na Dušičky. Prý se má na zesnulé myslet celý rok a ne přijít jednou za rok na hřbitov s drahými věnci. Na hrobech se také nesmělo svítit svíčkami, to je prý jen zvyk katolíků. Proto jsem jako dítě milovala procházky po katolickém hřbitově s rodiči, když se blížil večer. Ty spousty barevných světélek jsem měla moc ráda. Jaga.

Názor na evangalíky, nebo na katolíky, nebo na lidi v jiných církvích, náboženských společnostech a denominacích, nebo na lidi v politických stranách? Vůbec žádný. Pro mně je naprosto vedlejší, kde se člověk hlásí nebo angažuje. Pro mně je důležité, jak se chová, zda se chová, jako člověk, zda se chová lidsky. Poněvadž všude jsou jen lidé, někteří lepší, někteří horší, ale nemám právo je posuzovat, nebo odsuzovat, pokud to nepřekročí zákonnou normu, a od toho jsou pak instituce, které se tím zabývají. Každý byl vychován v nějakém prostředí, kde vyrůstal a to člověka ovlivní, až dospěje sám se vydá určitým směrem, podle svého naturelu. Nakonec se každý zařadí tam, kam patří. Proto je potřeba tolerance a nevidět v člověku s jiným názorem nebo zaměřením nepřítele. Každý člověk má svou hodnotu a je jedno, jestli je evangelík, nebo jinak věřící, nebo je nevěřící, nebo je v politické straně. Právě z netolerance, z toho, že druhý je jiný než já vznikají rozpory, nenávisti a vede to, jak známe z historie, až ke krveprolévání. To je můj názor. - stařenka

Rozdíly jsou celkem velké -

Katolická - je založena na skutcích. "zhřešil jsi - musíš udělat tohle a tohle a bude ti odpuštěno". Otázkou je, kdo však rozhoduje o tom kolik je toho potřeba učinit, aby mi bylo odpuštěno.

Protestanté /evangelíci/ - zhřešil jsem proti Bohu? Jedině on odpouští - skrze Ježíše Krista.

Evangelíci neuznávají "svaté"a nemodlí se k Marii. Jejich autoritou není papež.

Dobrý den. Názor mám stejný jako na všechny ostatní církve, pokud se to nepřehání, nijak mi to nevadí. Pokud je mi známo tak evangelici se nemodlí k panně Marii, zpívají při bohoslužbách odlišné písně-příjdou mi veselejší, jejich svatostánek-kostel je prostší než katolický. Když je člověk pokřtěný katolík tak pokud je jeho partner evangelik mohou mít sňatek nebo křest společných dětí u evangeliků, obráceně to nelze. Zeťova rodina evangelici jsou a to víte, že jsem se pídila po informacích, ovšem zeť do kostela od 15ti let nechodí a moc mi toho neřekl. Evangelický farář nebo farářka mají rodinu a děti.

Jak napsala babajaga, Dušičky vůbec neuznávají a hroby nezdobí věnci.

Církve jsou jako politické strany, tedy uskupení lidí mající podobný názor a podobné výrazové prostředky. Záleží na člověku samotném, která církev je svými prostředky blízká jeho srdci. Množství církví pak pouze reflektuje na množství skupin lidí mající podobné náhledy na vnímaní Stvořitele.

Všichni lidé jsme si podobní. Máme stejné motivy a potřeby. Jen je rozdílně vnímáme a jednotlivé složky potřeb jinak nadřezujeme a to tvoří rozdílnost. A to důvod proč jsme různých vyznání. Katolíci jsou stejně dobří lidé jako evangelíci, židé, muslimové či mormoni a jiní.

Můj názor je že evangelíci se od katolíků neliší. Mají stejnou skladbu těla, jedí stejná jídla a mají stejné tělesné pochody a jsou stejně smrtelní a rodí se stejným způsobem.

Kdyby jste se zeptala na rozdíl mezi katolickou církví a evangelickou církví, byla by to úplně jiná debata a o úplně jiných věcech.

PT to pospala prostě a velice krásně.

Dodatek k církvím. V dnešním světě už mají církve jiné postavení a jinou roli ve společnosti, než tomu bylo před 50 lety.

Dnes jde hlavně o humanitní úlohu církví. O osobní přístup k lidem, kteří potřebují skutečnou pomoc a péči. Vidím v církvích velice obětavé lidské jedince, kteří bez okázalosti pracují v LDN kách a Hospicech či domovech pro seniory, kteří pracují v mládežnických organizacích.

Zazlíváme církvím jejich majetek a bohatství, ale když se zamyslíme nad tím k čemu to bohatství slouží, pak dojdeme k závěrům, že se chováme sobecky, když si myslíme, že církve kradou.

Církve pro záměry potřebují jistý světský statek, který bude generovat zisk, aby tento zisk mohl sloužit těm kdo to oopravdu potřebují. Po celém světě se provozují sirotčince a školy a podobně. A kde myslíte, že na to církve berou peníze? Kdo myslíte že stojí za většinou humanitárních organizací? Jsou to církve. Jakéhokoliv vyznání. Je to lidství v nejčistší podobě. A pokud kdo chce hloubat nad nějakými pseudo filosofickými spekulacemi, měl by nejdřív poznat opravdovou práci pro církve. Kdyby měli církevní hodnostáři pro každý projekt zvlášt chodit ode dveří ke dveřím pro každou korunu, příliš by toho nenaschromáždili...

Je to příliš dlouhé a složité téma na to aby se o tom dalo psát na jednom vláknu diskuse, když o této problematice jsou popsány celé knihovny. Proto je potřeba nejprve si ujasnit svoji úlohu zde na světě mezi lidmi a svůj vztah ke Stvořiteli a pak teprve hloubat nad nesmrtelností chrousta..

Význam debat o rozdílnosti jednotlivých učení má spočívat v touze nalezení prostředku pro využití pro blaho všech lidí. Chceteli hledat nějaké nesmyslné konspirace a tajné materiály pro usvědčení církví ze lži a tmářství, pak si myslím, že takové honby a pátrání je jen mrhání časem. Význam takových hledání je jen pro spisovatele konspirační detektivní literatury.

Rozdíly samozřejmě jsou, a nemalé, důležitější ale je, co je spojuje. A tím je křesťansttvví a víra v Boha.

Nemám žádný, nevadí mi. Zajímavé kolik církví, spolků a mají společného Boha, Ježíše.

Můj názor. Není důležité, jakou máte víru, jak se jmenuje, přesně, jak píše rádce nahoře. Důležité je věřit v Boha a vědět, že není nutný žádný kostel, když máte potřebu posílení víry. Ten kdo věří, tak ví, že Bůh ho vyslyší ať je kdekoliv, může být uprostřed pouště, lesa, nebo v podzemí, ten, komu prosbu vysíláte, vás uslyší všude.

Kdyby se mi to chtělo číst cs.wikipedia.org/... , tak bych si to možná přečet.

Už sem to tady někde psal.,,AŤ SI KAŽDEJ VĚŘÍ ČEMU CHCE ALE HLAVNĚ AŤ MĚ S TÍM NEOTRAVUJE"!.!.!.!.!

Nemám žádný názor na evangelíky. Jsou to lidi jako ostatní. Ve škole, v práci, nebo když je potkáte venku, tak nepoznáte, jestli jsou evangelici, dokud Vám to neřeknou. Prostě něčemu věří, jako katolík, Jehovista a jiné církve. Jiní zase třeba věří, že když budou sázet sportku tak vyhrají, proč jím tu víru brát, je to jeho věc, když utratí své prachy. Nebo někdo věří, že se uzdraví, třeba z rakoviny, proč mu to vymlouvat, když mu to pomáhá a doufá, že to bude zase v pořádku, má chut se s tím poprat aspon. Kdyby každý měl něco, čemu věří a nemusí to být církev, tak by bylo víc štastnějších lidí. Lidi, kteří přestali v něco věřit, jsou neštastní a pak třeba skočí z Nusláku. Evangelici od katolíků se neliší ničím, liší se jen církev a jejich obřady.

Dalo by se to tak říct.Katolická církev tvrdila, že Bible nepatří do rukou laika-k jejímu čtení a výkladu potřebuje prostředníka=kněze. Evangelíci tvrdili, že Bibli může každý studovat sám. Evangelická Bible má také mnoho poznámek a vysvětlivek oproti katolické. Kdysi byla velká nenávist mezi katolíky a evangelíky, a to až do vzniku ČSR. (VIZ wIKIPEDIE-spisovatel Karafiát).

Pokud začne jednotlivec vyznávat imaginární bytost je považován za blázna, pokud tuto bytost začne vyznávat skupinka lidí, je to víra.
Moje opověď je, že katolici od evangeliků se liší jen výkladem svých dogmat na imaginární bytost kterou nikdy nikdo neprokázal ani nevyvrátil.
Jsem atheista, věřím ale na určité přírodní zákonitosti, kterým pracovně říkám boží mlýny. I když respektuji pravdy ostatních, nikdy bych jim ty své nevnucoval, již z toho důvodů, že pocity nelze nazvat pravdami. Proto také neuznávám jakékoliv církve a z mého skromného pohledu jsou to jen sekty, které lidské pocity z neznáma obratně využívají k svému prospěchu.

Už na začátku jsem psal, že za dúležité nepokládám tolik to, co je rozděluje, ale to, co mají (i s ostatními křesťany) společné (čímž neříkám, že "nekřesťané" jsou nutně špatní, nechci tím oponovat těm, kteří tady podtrhovali obecně lidské kvality, jen prostě mluvím o užším tématu, jak bylo vymezeno otázkou). Ale také jsem napsal, že rozdíly jsou, a chtěl bych se k tomu trochu vrátit (taky abych si o tom sám trochu zapřemýšlel).

To společné, to je především víra v téhož Boha (společného s křesťany, nejen s katolíky a evanglíky, ale i s židy, a ať se to komu líbí či ne, i s muslimy, ostatně Arabové se také pokládají za potomstvo Abrahama a jeho prvorozeného syna Išmaela) a v Ježíše Krista jako syna Božího (zase: Krista uznávají dokonce i Muslimové, ale ne jako syna Božího, ale jako nejvýznamnějšího proroka hned po Mohamedovi).

A rozdíly? To bude trochu složitější, už proto, že označení "evangelík" zdaleka není jednoznačně určující, a třeba Českobratrská církev evangelická vlastně vznikla sloučením církve lutherské a kalvínské, samozřejmě aniž by tyto církve zanikly. Takže i mezi evangelíky jsou rozdíly. Někdo tady napsal, že zřejmě evangelíci to mají volnější neř katolíci; já bych spíš řekl, že katolická církev, po těch tisíciletích a po řadě konventů, má svou liturgii formalizovanější. Snad bych se nepouštěl do vnitřních rozdílů, sám tomu moc podrobně nerozumím, ale třeba k těm vnějším patří i to, že zatím co církev katolická slaví od Trianonského koncilu závazně ustanovených sedm svátostí, evangelíci vyznávají jen ty nejzákladnější, například křest (mimochodem, katolíci i evangelíci (teď mluvím konkrétně o českobratrské církvi) si navzájem uznávají křest, ale dohoda o tom je poměrně mladá, smlouva mezi katolíky, evangelíky a Církví husitskou byla ustavena až někdy v devadesátých letech minulého století¨. Ale doba spěje ke sblížení a ekumenický pohled má stále větší podporu. I když, slyšel jsem názor, že by bylo pěkné, kdyby se třeba katolíci a luteráni sloučili, ale že by to patrně skončilo tak, že by vznikly další dvě církve, katolíci, kteří sjednocení nepřijmou a podobně luteráni). Nicméně trochu bych zde oponoal Lidus. Není tak docela pravda, že katolík s evangelíkem nemohou mít svatbu před katolickým farářem. Za jistých okolností to jde, musí být ovšem splněny jisté náležidosti dané církevním právem, v tom je také ta větší formálnost, evangelíci to tolik neřeší; není nutné, aby evangelík konvertoval, dokonce může slavit i eucharistii v katolickém kostele, pokud přijme katolické dogma, že v když kněz provede proměňování, v hostii je Pán fyzicky přítomen (což ne všichni evangelíci takto chápou), a další podmínky