Dobrý den, protože už jste mi tady moc pomohli,dovoluji si znovu se na vás obrátit o pomoc. Asi před 3 týdny jsem podala žádost o rozvod. Mám 9 letou dceru, nemusím dodávat, že obě to těžce neseme, malá však asi podstatně hůř. Protože jsme opravdu narychlo musely měnit trvalé bydliště, dcera bohužel i školu, do toho oznámení o rozvodu, je to pro ní těžké. Bohužel se musí teď hodně učit a má co dohánět, z toho důvodu jsem volila variantu, že dcera bude jezdit za manželem každou sobotu, a já se s ní pak v neděli budu učit, aby nemeškala. Manžel se s ní totiž učit nebude,takže mi nepřijde vhodné mu jí dávat 1x za 14 dnů, aby se neučila vůbec. A má otázka zní,jakým způsobem dceři pomoci, protože se mi od manžela vždy vrátí naprosto zhroucená,uplakaná.Celý týden je naprosto v pohodě,když jí k němu odvážím,tak je taky veselá,ale jakmile si pro ní přijedu,je to hromádka neštěstí.Protože vím,že manžel občas má "psychologické tlaky", bojím se,aby malé tímto nevtloukal klíny do hlavy.Když jsem s ním o tom mluvila, prý se o tom vůbec nebaví,chodí na procházky,hrají hry atd. Byl jste prosím už někdy někdo v takové situaci? Dcera v minulosti s manželem trávila hodně času-byl s ní na rodičovské 2,5 roku, letos je od února na neschopence, takže toho času s ní trávil taky hodně. Vlastně jsme měli v domácnosti vyměněné úlohy (ale s tím jsem nikdy neměla problém)-on byl ten, kdo zařizoval chod domácnosti, já byla ta, kdo nosil domů peníze. Pokud se budete ptát na důvod rozvodu,bohužel ho nemůžu říct,ale manžel udělal strašně ošklivou věc,o které věděl,že dříve či později bude potrestán.
2x
Zdravím Vás, ono ať už to vypadá jak chce v pohodě tak jsou to vždy děti kdo to nese těžce a řeknou to mnohdy až jako dospělé. Netuším co manžel provedl ale nešlo by to přejít a žít dál, podle vašich slov to vypadá, že zájem o rodinu a dceru nestratil.
Bohužel to, co udělal, přejít nejde. Jak jsem psala, je to věc s informačním embargem... jednou to dceři budu chci říct,vím, že vždy za to mohou oba dva a věřte, že jsem dlouho tolerovala a přemýšlela. I za cenu své "nespokojenosti" jsem ve vztahu zůstávala, protože jsem viděla, jaký vztah mezi nimi je.
Pokud svazek nefunguje (byt z jedne strany), je nejvetsi chybou snazit se udrzet vztah kvuli diteti. Dite, jakkoli male, neni hloupe, a velice rychle vyciti zmenu mezi rodici. Verte, ze nikoli ke svemu dobru...
Máte pravdu,ale pro spokojenost dítěte uděláte hodně. Neříkám, že úplně vše, ale dost toho vydržíte. Protože přesně pořád přemýšlíte nad situací (a i já jsem o ní přemýšlela - dost), ve které teď jsem. Jak pomoci dceři, aby se tolik netrápila.
Těší se dcerka k otci? Je rada? Premyslela jste uz o nejakem psychologickem vysetreni, aby se zjistilo, zda na ni otec nema spatny vliv? Mozna by pomohlo svereni dcery do Vasi pece, pokud by se zjistilo, ze u otce neni stastna a vyviji na ni nejaky psychologicky natlak - i treba proti Vam.
doplněno 24.10.11 13:44:A jeste se zeptam - kdyz ji od manzela odvazite, je to takovy ten smutek, ze odjizdi pryc od taty?
2x
Pakliže dítě je u otce v pohodě a cítí se tam š´tastné, pracoval bych na dohodě o střídavé péči..tedy, nejen zábava, ale i povinnosti. Většinou je děcko u otce šťastné proto, že nemá tam povinnosti, jezdí si na výletečky, vidí ho jednou za , či dvakrát do měsíce, tak se cítí uspokojené, co do jídelka, dobrotek, hraček, dárečků, výletečků..., ale kdyby musela časem mýt nádobí, houpat jeho další děti(nevlastní sourozence), vysávat a řešit problémy školní, pak by již poznala sama přístup otce a přístup matky k ní jako plnoprávné osobě. Střídavá péče by ukázala.. Škola, problémy a jejich řešení s otcem. Pak, časem, ať se sama rozhodne, kde chce být. Smutek vyřešte tímto návrhem a uvidíte.
0x
Zkuste se zeptat dcery,co jí trápí,jestli je smutná proto,že musela odjet nebo kvůli něčemu jinému. A věřte mi,že to bude zachvilku dobré,sama jsem si tím prošla,když se rodiče rozváděli. Teď s ní musíte trávit hodně času,mluvit s ní,dávat jí nějakou tu oporu a pocit toho,že není sama.
doplněno 24.10.11 12:47:Přečetla jsem si to ještě jednou,dítě vám může úplně vpohodě lhát,svým způsobem bránit druhého rodiče. Večer si k ní běžte lehnout a zkuste si s ní popovídat pořádně a v klidu,možná budete překvapená,co se dozvíte.
Dcera bohužel dává vinu mě, že jsem podala žádost o rozvod. Včera jsme hodně mluvily, o tom, jaký jsme měli vztah s manželem, snažila jsem se jí věci vysvětlit přiměřeně jejímu věku. Snažím se s dcerou hodně mluvit,věnovat se jí, ať s povinnostmi, tak i radostmi,navštěvujeme mé kamarády s jejich dětmi, kteří znají malou,aby jí rozptýlili. Stavíme u našich takový malý byteček,takže budeme bydlet ve svém,do toho jí zapojuji také,aby řekla svůj názor,aby věděla, že je pro mě moc důležitá-nejdůležitější. Pevně doufám v to,že časem to bude dobré. Děkuju Vám. Vím, že nejsme jediní a tento problém řeší hodně lidí.
doplněno 24.10.11 12:50:a hlavně už mám z nedávné doby zkušenost, že dcera s manželem dokáže "držet basu". Byla to malichernost-manžel si koupil cigarety (tím, že jsem i v osobním bankrotu) koukám na každou korunu, jak neutratit a řekl dceři, aby mi to neříkala. Ona na to přistoupila a nic mi neřekla. Takže teď to může být podobně... neříkej mamce tohle a tohle, nemusela by Tě za mnou pouštět na návštěvy...
Tak pak ještě varianta další,promluvit si s manželem,nebo jestli nechcete mluvit s ním,tak nechat dceru,aby si popovídala s nějakou další osobou o této věci,ale ne hned napoprvé,nejdřív by si měla ta osoba získat s dcerou dobrý vztah,ať z toho není ještě víc vyplašená.
0x
Zkoušela jste se dcery ptát, proč je tak smutná? Co ji trápí? Možná je jí jen smutno, že musí od táty zase odjet, i když ví, že za týden ho zase uvidí. Chápu, že jí chcete pomoci, ale mám obavy, že ona vám nebude chtít ublížit třeba tvrzením, že se jí po tátovi stýská. Vy jí musíte dávat najevo, že je to normální, že vám to určitě nevadí. Pokud by to nebylo ono, radši bych volila odbornou pomoc než na ni tlačit sama. Mohlo by se stát, že by se stáhla do sebe a pak už by to nebylo dobré vůbec.
doplněno 24.10.11 12:45:Koukám, že jsme měly stejný tok myšlenek... 
0x
Rozvod nejhůře snáší děti. Je vidět, že má Vaše dcera velké citové pouto k otci. Určitě to chce citlivý přístup od obou rodičů a pokud to holčina nese hodně těžce, určitě bych se nebála vyhledat pomoc v poradně u psychologa, který Vám bude nápomocen, aby se se situací Vaše dcera vyrovnala co nejlépe. Dlouhodobé stresové období se na ní může psychicky hodně podepsat a tak je pomoc odborníka zřejmě na místě. Tolik můj názor. Přeji pevné nervy a štěstí.
0x
Dobrý den Vaší situace je mi moc líto... Předem říkám že by byla lepší osobní schůzka než to řešit tady na tom to portálu. K prvnímu bodu bych doporučil aby jste zašla na úřad a vyhledala sociální pracovnici tam říct jakou máte doma situaci jako že jste v rozvodovém řízení ale že po navrátu dcery od otce vnímáte že dcera má psychycké problémi a že se o ní bojíte. Sociálka by Vám pak mohla pomoci aby jste u soudu dostala dceru do péče vy stím že otec nebude mít nárok na navštěvování dcery to už záleží na Vás ale pokud dcera od otce chodí psychicky vyčerpaná nic dobrého v tom nevidím a začal bych to co nejrychleji řešit. Dcera vám neřekne co se dělo nebo stalo a manžel taky ne. To záleží na Vás jaký v tom to uděláte krok. Pak k tomu že dcera má problémi ve škole. To je scela pochopitelné že má problémi s učením atd... Co nejrychleji bych se domluvil s třídní učitelkou na schůzce a to myslim že fakt co nejdřív. Na schuzce řekněte učitelce Vaší situaci kterou máte doma a domluv te se sní jestli by k dceři mohla být ohleduplnější stím že by se pak domluvilo inviduální doučování atd... myslím si že paní učitelka by vám hodně pomohla po té stránce stím problematickém učění každou neděli jak píšete. Pokud by jste měla zájem ještě pořešit určitě mi napište na e-mail novakefagroup@seznam.cz Do Do budoucna jak Vám tak dceři držíp palce a věřím že to všechno zvládnete. S pozdravem Filip Novák
0x
Chcete poradit, tak vam poradim. Podle me nelepsi by bylo dosahnout toho, aby vas manzel poprosil o stazeni zadosti o rozvod a vy byste to za urcitych podminek udelala. Nic neni pro dite horsi nez tohle. Ja jen doufam, ze duvodem rozvodu neni nejaka malicherna blbost typu nevera. Vim, ze tohle by se delat nemelo, ale vzhledem k tomu, ze rozvodem netrestate manzela,ale spis dite a sebe, tak byste to mela zvazit. Pisete ze dceri je 9 let. Tak si reknete, ze vydrzite do jejich 15 let a pak to teprve muzete vyresit rozvodem. Do te doby se tajne pripravujte na rozvod, zacnete pomalinku hledat dalsiho partnera, a hlavne si zacnete davat nejake penize bokem. Dcera to oceni, vy budete pripravena po vsech strankach.
Dobré ráno, toho, že manžel prosí, abych žádost o rozvod stáhla, jsem už dosáhla. Ale neudělám to... pokud si můžete přečíst můj další dnešní příspěvek, tam najdete vysvětlení. Ale již 3 roky zpět už uvažuji o rozvodu, přesně tak, jak mi to radíte, jsem o tom přemýšlela, až dceři bude tak 15-16, udělala bych to... ale to, co se stalo, to jen hodně uspíšilo
0x
Me ale napadla,zda Vase dcerka neni smutna prave z toho,ze se musi vratit od milovaneho tatinka domu k Vam.Tim se Vas nechci nijak dotknout,ale zda se mi dost logicke,kdyz od narozeni celodenne o ni pecoval Vas muz a Vy jste chodila do prace,urcite ma vetsi citove pouto prave k otci nezli k vam.Nevim zda mi rozumite,...dcerka Vas ma urcite taky rada,ale s tatinkem toho prozila vic,je na neho vice fixovana,a ted kvuli buhvicemu ze vy se chcete rozvadet o otce skoro prijde.
Ma tedy tazatelka zustat v nefunkcnim vztahu, kdy nevime, co ji partner udelal (a nemusi to byt "buhvijaka" malickost), protoze je na nej dite vice fixovane? Mozna to bude klasicky model, kdy je mama vice starostlivejsi, uzkostlivejsi a vice diteti zakazuje, zatimco u benevolentniho taty dite muze vse, aneb co mama zakaze, tata povoli. To bych se nedivila, kdyby byla dcerka radsi s tatinkem...
ANO, mela by zustat ve vztahu. Nekdy proste musime zatnout zuby a prinest obet. To jsou veci, ktere si clovek musi uvedomit, kdyz uzavira snatek, nebo se rozhodne pro dite. Nemyslet na sebe. I nefunkcni vztah je pro dite jeho rodina. Navic, tim, ze pisatelka taji duvod rozvodu, tak bych to spis videl na hysterickou reakci na nejaky prozrazeny romanek. Kvuli nevere se lidi rozvadi jen ve filmu. V zivote je to o necem jinem.
:D Popravde, pobavil jste me. Kazdy svazek je pro dite lepsi, nez nefunkcni, kdy jsou rodice rozhadani, je dusno a kazdy si zije pouze po svem. To Vam rekne kazdy detsky psycholog.
A rozvody kvuli nevere se neobjevuji pouze ve filmech, to se velice pletete. Kamarad je pravnik a mohl by Vam vykladat. Ostatne, ani ja jsem neveru nikdy neodpustila a neodpoustim ani nadale. K cemu chlap, co mi doma lze a podvadi me, a treba chlasta ci je zenaty spise se svou praci, i kdyz je sebelepsi otec? To se radeji rozvedeme a budeme mit tridavou peci, nez zit spolu, neustale se podvadet, stresovat, hadat nebo vest tichou domacnost.
Takhle. Je potreba rozlisovat duvody opravnene a neopravnene. Opravnenym duvodem je alkoholismus, nasili, zneuzivani deti. Tam to nema cenu resit, to je jasny, hned pryc.
Neopravnenym duvodem k rozvodu manzelstvi s malymi detmi je podle me workholismus, občasná nevěra, občasné hádky. Ono to všechno totiž časem pomine. Ten dnešní moderní postoj typu "Nevěru bych neodpustila" je opravdu jen nesmyslné klišé staré tak 30 let a vydatně podporované různými filmy. Ono, vy se na to totiž nedokážete podívat z pohledu muže. Jsou situace, kdy se odolat nedá a než aby člově umřel s pocitem, že něco promarnil, tak je lepší nějaká bezbolestná aférka. Něco jinýho je dloiuhodobý vztah z jinou ženou, ale občasné šlápnutí vedle, které nijak vztah neohrozí si myslím je ženami moc přeceňován. Žena se na to podle mě díva ze svého pohledu, kdy fakticky dokáže milovat jen jednoho člověka. U muže jsou láska a sex odlišné věci. Nedělal bych z toho vědu. Jakmile totiž začne manželka dělat dusno, tak to jen posílí ten druhý vztah, který by jinak trval jen pár měsíců. Ono totiž během manželství si muž zvykne na určité veci a ty pak u milenky nenajde, takže vlastně po pár měsících to zanikne. Neznám případ, kdy by se manželé rozvedli a on si vzal svoji milenku. Milenky jsou milenky a manželkami se nestávají, pokud to tam původní manželka svojí hysterií nedotlačí. A co se týká workholismu, to je zase dáno tím, že muž se nedokáže realizovat jen dětmi, potřebuje něco vybudovat, potřebuje uznání. Život muže je podstatně kratší než život ženy a tak se snaží rychle dosáhnout co největšího úspěchu. Buďme trochu tolerantnější. Když se pobavíte s někým kdo spolu vydržel půl století, tak se dozvíte, ž tam byly hádky, že tam byly nevěry, ale to pak přestalo a zůstal pevný vztah, který dal štěstí spoustě dětí, vnoučat a pravnoučat.
Vsechno, co jste napsal, ze nadherne. Ovsem zapomnel jste jaksi zminit jednu vec, na kterou se nedokazete podivat z pohledu zeny. To je ztrata duvery ve vztahu. Kdyz neni duvera, neni vztah ani pekny, ani plnohodnotny, ani nic jineho. Zit s partnerem, kteremu neverim? Ne, dekuji. I kdyby mel vsechno ostatni zabalene do zlata, tak ho nechci. Zadna hysterie:D Zadne vycitky, nadavani, vytahovani staryh veci... proste jsi porusil slib, porusil jsi duveru - tak bez.
Pro nekoho mozna klise (hlavne pro ty, co se radi vymlouvaji na "volani prirody", ze pro muze je neco jineho laska a neco jineho sex atd), pro nekoho duvod vztah ukoncit. Prarodice od pritele nedavno slavili safirovou svatbu, hodne si vazi jeden druheho a v zivote se nepodvedli. I rodice pritele, co jsou spolu 20 let, maji stejny vztah. Chapu, ze dnes se to "nenosi" a vypada to zastarale. Ne ale pro kazdeho, a kazdy musi najit takoveho partnera, ktery vyznava stejne nazory
Souhlasim, ze workoholismus dokaze vztah znicit stejne rychle, jako zemetreni Fukusimu. Nicmene i tezky workoholik muze potkat linou lemru, ktere to nebude vadit
Ne, vůbec jste se nedotkla. Včera jsme byly s dcerou navštívit psycholožku a ona mi řekla, ať jí nechám plakat, protože se vrací od tatínka, se kterým má silné pouto, ke mě. Že mi může i dávat vinu, ale že jí to musím vysvětlit (přiměřeně jejímu věku) a stát si za svým názorem. Aby viděla, že i přesto, že jsme od sebe, i ve mě má oporu. Jinak Vám naprosto rozumím a je to přesně tak, jak píšete a věřte, že tohle byl hlavní důvod, proč jsem už 3 roky otálela...
doplněno 25.10.11 08:02:Dobré ráno, chci moc poděkovat za všechny příspěvky. Bohužel PC doma nemám,mohu jen z práce,takže jsem se opět k němu dostala až dnes. Úvodem bych chtěla říct, že mým důvodem pro rozhodnutí se pro rozvod nebyla nevěra. Přiznávám, že nevím, jak bych se k tomu postavila, asi by bylo doma chvíli dusno, ale dobře, v mé situaci bychom tohle asi zvládli. Jediné, co opravdu teď mohu prozradit to, že manžel je stíhán na svobodě. Žádná zabití, či zpronevěra peněz, bohužel opravdu více říci nemohu. Jak jsem psala, je na to uvaleno od PČR informační embargo a konkrétně o tom mluvit nemohu. Už takhle dávám (si myslím) manželovi dost velkou toleranci, aby se s dcerou mohl stýkat. Bohužel přiměřeně věku dcery je pro mě dost těžké najít ta správná slova k vysvětlení toho, co manžel udělal a aby to pochopila.
OK, tomu rozumím...
Pokud půjde do vězení, tak to dceři řekněte - v jejím věku tomu bude rozumnět a řekněte ji, že se nedá nic dělat. Tatínek je ve vězení a tak je jen s maminkou, to je logické. Aspoň z toho nebude obviňovat vás, ale otce.
Jak jsem se již zmínila včera, zlobí se na mě, že jsem rozbila rodinu já. Sice mě to mrzí, ale snažila jsem se jí vysvětlit, jaké důvody mě k tomu vedly... samozřejmě i zdůvodnění toho, že tatínek dělal, co velcí dělat nesmějí a bude za to potrestán, možná i tím, že půjde do vězení. To jí řekla i psycholožka. Já jí prostě chci pomoci, aby nebyla tolik nešťastná, když jede od tatínka. Je to ale hrozně těžké, když má na něj takovou pevnou vazbu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.