Ahoj všem,
Moc bych chtěl někoho poprosit o radu. Mám přítelkyni, tedy měl jsem. Před 14 dny se se mnou rozešla. Mě je 32 a jí 28. Byli jsme spolu něco přes rok a půl. a většinou vše klapalo tak jak mělo. Ne že by jsme se občas nepohádali. A teď asi poslední rok jsme bydlely spolu. Plánovaly jsme rodinu, koupi nějakého domku atd. Ona je takový ten hodně aktivní typ. A já jsem teď tři měsíce marodil, nic vážného jen jsem nemohl skoro nikam ven. Ona si občas vyjela s partou na kola, ale to není to hlavní. Vrací se s práce až večer a já jak byl pořád sám doma jsem začal (bezdůvodně) zjískávat pocit, že se mi málo věnuje. A asi jsem jí to i občas dával najevo. Nakonec si doma jednou zapoměla sjetinu s počítače s nabídkami pronájmů ve městě kde pracuje. nevěděl jsem co se stalo. A co naše společné plány? Když jsem se jí na to (oklikou) zeptal, říkala co blázním, že jsou to jen nějaké moje představy a že jí mrzí, že jí nedůvěřuju. Pak bylo nějaký čas všechno v poho. Ještě ve čtvrtek jsme se milovali. A najednou v pátek přijela z práce a tvářila se vážně. Když jsem se zeptal co se děje, odpověděla, že se musíme rozejít, že nám to neklape. Koukal jsem asi dost vyjeveně tak mi řekla, že mě má sice ráda, ale že už si nedovede představit, že by jsme spolu meli dál žít, mít děti atd. Chtěl jsem si o tom promluvit, dát tomu ještě šanci, ale odmítla a odjela k rodičům s tím, že si druhý den přijede pro věci. Radši jsem nebyl doma, abych neviděl jak se balí a mizí mi ze života. Asi po týdnu se ozvala, že se uplně nebrání tomu zkusit to znova, ale že to chce čas, že zkusíme jít do kina, na brusle a uvidíme. Pak jsem se dozvěděl od naší společné známé, že se ode mě odstěhovala rovnou do toho podnájmu, byla párkrát posedět s kamarádem co s nimi jezdí na ty kola a dokonce prý když mělo dojít na sex (pro mě hrozná představa) tak prý si vzpoměla na mě a obrečela to. Ukončila to s ním, že budou dál jen kamarádi a od té doby prý bojuje s pokušením zavolat mi a zkusit to znovu. Nevím jestli ty kamarádky jsou uplně dobrá věc, lepší takové věci snad radši vůbec nevědět. Protože jsem jí hned psal jestli nevyrazíme do kina. Neodpověděla tak jsem jí nakonec volal. Nejdřív to nechtěla vzít a psala mi, že se nechce dohadovat. Nakonec to vzala a řekla, že do kina jít nechce, že by nebylo dobrý se teď vidět, že se tomu nebrání ale že ten čas o kterém mluvila není 14 dní, že neví jak dlouho, možná měsíc, nebo dva a ať nechvátám, že jestli chci něco vědět hned tak mi může říct jen, že momentálně se mnou být nechce a proto odešla. Ale až bude mít jasno, že budu první kdo se to dozví. Pak jsem se zas dozvěděl, že odepisuje na inzeráty v seznamce. Tak nevím co si mám myslet. Nakonec před pár dny nabourala auto tak se mi ozvala jestli nevím o nějakých náhradních dílech. Vyměnily jsme si několik SMSek denně, ale vždy jen ohledně auta. Když jsem se jí třeba ptal jak se má tak vůbec neodpověděla. Teď když se to s autem vyřešilo tak mi poděkovala poslala pusu a zase se vůbec neozývá. Hrozně se trápím. Moc ji pořád miluju a ona to ví, protože jsem jí to za těch 14 dní mockrát psal. Nejhorší je ta nejistota, že někdy, možná...Musím na to furt myslet, nemůžu spát, v práci jsem si musel vzít dovolenou. Nevím co mám dělat, abych to snad nepokazil ještě víc. Moc bych prosil někoho o radu... I když vím, že se s tím musím poprat sám a že to za mě nikdo nevyřeší.
Předem moc moc díky za vaše případné názory.
4x
4x
Nechej to uležet a žij svůj vlastní život. Nevaž se na ni a jdi mezi lidi. Dělej to, co děláš rád a objevuj všechno, co jsi kvůli ní zanedbával - kamarády, hobby.. Holka si potřebuje ujasnit, co vlastně chce - BTW ještě jsem nepotkal žádnou, ktrá by uvažovala logicky, vždycky je to o pocitech. Zbytečně jí nepiš a nevolej, odpoutávej se. jestli se bude chtít vrátit, je na tobě, jestli jí dáš ještě šanci, to si rozhodni sám.
A netlač na ni.
Hodně zdaru.
3x
To je těžký udělat si z pěti odstavců názor, který by měl šanci trefit se přesně, ale pokud stojíš o můj odhad, zdá se mi to jako uzavřená kapitola, což je vědomí který bych si na tvým místě v sobě pěstoval, naděje bych neživil, protože rychlá náprava evidetně nahromaděných trablů je iluze, rychlý řešení složitých vztahů vždy stojí na písku, sebral bych se ze zěmě jak jen to půjde a šel dál kam mě nohy ponesou ...
No jo. Když to je právě hrozně těžký. Nemyslet na ni a pomalu se snažit zapomenout. Nemám na nic náladu, nic mě nebaví a musím na ni furt myslet. Co asi dělá, jak se má, myslí na mě? Pořád kontroluju telefon jestli nenapsala atd. Ale to je stav až od té doby kdy se ozvala, že se nebrání to časem zkusit znovu...
Njn ...nikdo ti přece neslíbil, že rozchody budou zábava 
Ale žerty které teď nemůžeš ocenit stranou. Každý si něčím podobným prošel, nebo ho to v budoucnu čeká, a silně pochybuju, že někdy někde někdo vyvine pro podobné situaci upotřebitelnějíš moudro, než to pořekadlo o čase, který nakonec pískem zasype všechny stopy ...urychlit se to nedá, i když se o to nejspíš pokusíš, s vysokou pravděpodobostí s první přijatelnou kamarádkou ...
To je velmi dobrý nápad, protože už staříček říkali, že na neščasnú lásku je najlepší živočišné teplo a živý obklad...
Hezký den.
No to teda nevím. Já sem šel hned ten druhý den co jsme se rozešly bruslit a seznámil jsem se s docela fajn slečnou. Nikdy před tím by mě to ani nenapadlo. Vyměnily jsme si pár smsek a bylo z toho další setkání a pozvání o víkendu do kina. Jenže mezi tím se ozvala ta jak jsme se rozešli jak už jsem psal: možná jednou, za čas... A od té doby jsem na dně. Nechci ublížit té s kterou jsem se seznámil i když spolu vlastně nic nemáme a zároveň mám pocit jako bych té bývalé zahýbal...Děs!
Klid, ona zahýbá tobě, ne ty jí. Navíc, ona se rozhodla odejít... Ona "ublížila" tobě. Klidně pokračuj v tom seznamování. Život je hra - kolikrát myslíš, že budeš mít šanci ho prožít znovu? Neodmítej příležitosti, které ti život nabídne. Může se stát, že žádná další příležitost pak už nepřijde.
Tvůj původní vztah je uzavřená kapitola. Jdi dál.
Hezký den.
To právě nevím. My jsme byli skoro pořád spolu. Akorát teď ty tři měsíce co jsem marodil tak mě asi měla plný zuby. Přijela z práce a já hned. Co budeme dělat? Nepudem na procházku? nebo na večeři? Asi si ode mě fakt neměla možnost odpočinout. No jo blbec no..
Ona si takhle vytvořila "zadní vrátka" a teď si dělá, co uzná za vhodné, protože "kdyby náhodou něco", je tu ještě "jeden trouba, ke kterému se když-tak může vrátit".
Dělej to, co děláš rád a to ti umožní na ni přestat myslet. Zahoď telefon - jdi na kolo, na squash, dělej něco aktivního. Cokoli. Třeba si skoč padákem. Aspoň budeš myslet na něco jiného, než je ona. Vlastně je to holka dost sobecká... (Ale která není, že?)
Hezký den.
Nejsme ve sporu, já jen tazateli nastiňuji to, co si pravděpodobně neuvědomuje.
A máš můj obdiv, řekl bych, žes přečetla i to, co je tam jen "mezi řádky" a velmi vzdáleně naznačeno. 
Hezký den.
Ahoj. Tak jsem si přesně říkal, nevolej jí, nepiš, nereaguj. Ale pak stačí jedna smska od ní ve stylu: ,,Auto už mi jezdí, jestli jedeš o víkendu na skály tak buď opatrnej. Jestli chceš půjčit tu rozečtenou knížku co jsem odvezla tak klidně,, No a já to vydržel jen půl dne a už jsem jí psal jestli nechce jít do kina jen tak jako kamarádi načež mi odepsala taky až asi za čtyři hodiny. ,,Není mi moc dobře, marodím, promiň, ale nepůjdu. Měj se hezky. Pa. Líbám tě,, A já jsem zas uplně na začátku. Moc bych jí chtěl napsat něco hezkýho, nebo se s ní vidět...Je vůbec možný to co mi napsala? Třeba se 2 měsíce vůbec nevidět a pak zkusit začít znovu? Vlastně ve všech smskách dělá jako by bydlela u rodičů. O tom že bydlí v nájmu mi neřekla. Tak nevím.
Nejhorší je, že ať dělám co dělám tak se od toho vůbec nedokážu odpoutat. Nedokážu se zbavit myšlenky co když je s tím kamarádem z těch kol? nejhorší je to večer, nebo brzo ráno. Nedokážu myslet na nic jiného než na ni. Jdu se třeba projít a automaticky jdu tam kam jsme chodily denně se psem. Po roce jsem začal zas kouřit...
Mě je 32 a jí 28. Právě si myslím, že už nejsme žádné děti. Já byl před tím 3 roky ženatý a pak skoro 2 roky sám. Ona měla vztah z o 11 let starším mužem. Nejvíc mě bolí, že taková jaká byla ona nebyla před tím žádná jiná. Ve všem jsme si rozuměli, říkala všem kámoškám jak je strašně zamilovaná a že jsem ten pravý atd. A najednou je to všechno pryč?
Ano a "najednou je všechno pryč". Někdy i ze dne na den - nehledej za tím logiku, zahoď svůj telefon a jdi mezi lidi, na brusle, na kolo, posedět s přáteli.
V podstatě můžu podepsat to, co ti tu říká "macka80", líp bych to nenapsal. A potvrzuji to proto, abys ten názor měl od více lidí.
Mimo to už jsem ti psal něco výše a za tím pořád stojím. Pusť ji z hlavy, přestaň se masochisticky užírat, zvedni hlavu a buď chlap. Neňukej. Každý jsme si prošli něčím podobným, někteří i vícekrát. je to jako když se spálíš o horká kamna. Časem to přestane bolet, zahojí se to. Někdy zůstane jizva. Nehledej v chování děvčat logiku, nehledej posloupnost příčina - následek. Nic takového neexistuje. Věř mi. Opravdu jsi nemusel nic "zavinit". A mezi námi, už bych se do toho vztahu nevracel - udělá ti to znovu.
Projdi si tuhle rubriku, příběhů podobných tvému tu najdeš několik.
Hezký den.
No jo, to já chci... když jsme se rozešli, nepsali si, neviděli se, myslel jsem, že to nebude tak těžký. Teď mi to chvílemi přijde, že si píšem víc než když jsme byli spolu. Akorát se nevidíme. Třeba dneska. K tomu včerejšímu kinu. ,, Asi to vypadá, že se ti vyhýbám, ale tak to není jen teď není ten správný čas (jsem nemocná, oprava auta). Posílam pusu. Pa.,, TAK CO ODE MĚ ČEKÁ? Jak to mám brát za uzavřenou kapitolu?
Ty nevidíš, že si tě "jistí" protože "co kdyby"? Psal jsem ti o tom já i kolegyně.
Nereaguj na textovky a sám žádné nepiš. Jsou to JEN slova. Holky jsou už takové. Máš svůj život. ŽIJ!
BTW prošel sis tuhle rubriku a koukl na příběhy dalších?
Hodně zdaru.
Tak místo abych šel do práce a mezi lidi tak mám angínu a ležím doma. Když jsme se rozvedli s bývalou manželkou, vím jak dlouho to bolelo a asi z toho mám největší strach. Taky přišla ze dne na den, ale ta řekla že má někoho jiného, odešla a skoro vůbec jsme se pak nekontaktovali. A i tak jsem se v tom plácal hrozně dlouho.
Aspoň jsem si slíbil, že já jí už nenapíšu. Kdyby měla opravdu zájem tak přeci přijde i když ji nebudu ani psát ani volat. A když ne tak stejně nic nezachráním, že? No hezky se to povídá tak jsem zvědavý jak dlouho to vydržím.
Ahoj, tak bych chtěl dát vědět jak to dopadlo...Nevím...Je to asi 14 dní co jsme spolu byli na koncertě. Príma jsme se bavili. Nakonec jsme skončili v posteli. Druhý den procházka se psy, houby, večeře. Pohoda. Pak, že má pro mě překvapení a sehnala lístky na Hansarda. Fakt jsme si to užily. Bydlí v tom pronájmu tak se vidíme tak 2x do týdne. Jednou jsem spal já u ní, párkrát ona u mě. Ale teď mi to přijde, že je to tam co dřív. Každé naše setkání musím iniciovat já. Na smsky odpoví jednou za dva tři dny. Na dnešek spala u mě a já musel do práce dost brzy tak sem jí nabídl at si vezme klíče, ale ona radši vstala o dvě hodiny dřív než musela, že prý klíče nechce. Když jí řeknu, že ji miluju tak mlčí. Nabídl jsem, že ve středu za ní přijedu, že můžem jít do kina, na brusle, nebo na večeři, prostě být spolu. Ona na to To si můžem stoupnout na náměstí a být spolu... Nevím co si mám myslet, možná jsem nešťastnější než před tím. Přijde mi to, že spolu jen spíme. Nevím jestli to dělaj i ženský, nebo jen chlapy, ale prostě mi to připadá, že mě má jen do postele
A v čem je problém? Gratuluj si, máš naprosto ideální vztah. Co by jiní za to dali? Můžeš všechno a nic nemusíš. Netlač na pilu, kdyby se vrátila, "ztratí tvář". Nechej to na ní. Až/jestli bude chtít, tak si řekne. Zřejmě si potřebovala něco dokázat, nebo ověřit.
Užívej si hezké chvilky, nevaž se a nechej věcem volný průběh. Získal jsi maximum možného. Gratuluji.
Hezký den.
0x
Ahoj, procházím si teď něčím podobným, je to týden a za chvíli jsme měli slavit rok, na co jsem se hrozně těšila. To neustálé kontrolování telefonu a doufání, že si to ještě rozmyslí znám dost dobře to se dá těžko ovlivnit ale snaž se nedoufat, protože udržování si naděje je to, co akorát prodlouží tvojí bolest. Buď se svým přáteli, každý si tím někdy prošel, takže ví jak ti je, a pokud máš dobré přátele tak tě podrží, přestože ti tu bolest u srdce a tísnivej pocit kolem žaludku tohle nevymaže. Nesmysl si je brát dovolenou z práce, potřebuješ se nějak zaměstnat a tím, že se buděš doma utápět v žalu to děláš ještě hoší. Bude to trvat ještě dlouho než se z toho vyhrabeš ale vyhrabeš se z toho. Dej si pár týdnů a nech si to rozležet v hlavě a až budeš schopnej se na to podívat trochu střízlivě tak si pořádně rozmysli, jestli stojíš o to, být s člověkem, o kterém sice věříš, že tě má rád, ale není si jistý, že s tebou chce být. V tom případě to není ten pravý a budoucnu by ses jen bál jestli jí zas něco nepřeletí přes nos a neopustí tě. Ale co já vím, do pár řádků, co jsi napsal se těžko dát shrnout všechno, co v tom bylo a třeba jsem to pochopila trochu jinak. Snažím se ti radit z pozice člověka, který prožívá něco podobného...přeju hodně síly do života, tohle k němu prostě patří a až to překonáš, tak budeš silnější
0x
Zdravím všechny zúčastněné...
Ať chceš nebo ne Al bunda má bohužel naprosto ve všem pravdu...! Je to těžké,ale určitě bych takový vztah vzdala. Jdi mezi lidi a s tou tvojí novou "kamarádkou" to nezahazuj...Brzy si to budeš vyčítat, protože tvoje přítelkyně se k tobě dle mého nevrátí..Jsou to jen takové dozvuky, kdy se ti ozve zrovna ve chvíli, když se jí "pohnojí" nějaký nový vztah a jinak zájem evidentně nemá...Nevěřila bych tomu,že se k tobě vrátí ...A jestli ten důvod rozchodu bylo to, že jsi ji nedával "volnost"...Nevím, ale tohle asi nebylo to pravé řešení problému. Víš, takové ty "pauzy" ve vztahu...to znamená jen jedno...Lehčí a delší verze rozchodu. Prostě si jen nechává zadní vrátka, kdyby někoho lepšího nesehnala. Je to kruté, ale je to tak...
Hodně zdaru a hlavně síly začít žít nový a normální život...
0x
ahoj nevim jestli ti poradim ale uplne soucitim s tebou...a naprosto vim jak ti je...ja jsem pred rokem dostudoval OA...mel jsem skvelou brigadu...kamarady...rodinu...domov...a hlavne jsem se dostal po OA na UNI...studovat ING...jenze kamarad chodi uz 3 roky s holkou ktera je z varu a do CB kde vjischni bydlime si prizvala sestrenici...netrvalo to den a tak jsme se zamilovali ze jsme zacali spolu hned chodit...jezdil jsem za ni kazdej vikend do KV a protoze me UNI nebavila...rekl jsem si ze se osamostatnim a nastehuju se za ni...tak jsem se nastehoval..nechal jsem toho vse... nasi mi to dotedka vycitaji...ale tolik me oslnila ze jsem to udelal...strasne nam to klapalo...jenze se nekdy stalo ze jsem si proste nezvykl na KV tak jsem to dal tak trochu najevo..nebo jsem dal na jevo ze mi vadi ze jeji rodice se nam pletou do vztahu...v KV jsem si nasel byt...poridili jsme si kote...celkem dobre jsem videlaval...ale ze dne na den vse skoncilo..rozesla se semnou...prosil jsem ji o sanci...a ona ze to chce trebas cas...a tak..nic mi nezbyvalo nez se vratit zpet s prosikem k rodicum az z KV, nechal jsem tam vse...nebo spis vse jsem ztratil...kote,praci, penize, byt...a hlavne ji...ted jsem na pracaku...praci nemam a abych byl uprimny...tak to vse resim alkoholem...a zacal jsem chodit k psychyatrovi...kterej mi celkem hodne pomohl...v rijnu prijede..na prazky...tak jsem zvedavej...budou to prave v rijnu dva mesice...jestli se ke me vrati..jestli je to pro ni dostacujici cas..jeslti ji dokazu ze jsem se zmenil..nebo tak...kazdopadne ji porad miluju a chci s ni byt uz na furt...denne ji pisu milion sms a mejlu...prej pisu porad to same...no nevim...ale rozhodne co jsem si uvedomil...nebo co mi kazdej poradil...neni vubec spravne ji porad psat...opravdu asi trebas dva dny nedat o sobe vedet pak napsat ahoj jak je a tak... no kazdopadne soucitim stebou a uplne ti rozumim opravdu...!drzim i tobe palce...
Vezmu ti poslední iluzi. Slova "dáme si pauzu", ve skutečnosti znamenají "už mě nezajímáš, ale nechci to říct přímo, tak půjdeme od sebe a ono to nějak vyšumí".
Pusť ji z hlavy a žij. nepiš jí, netelefonuj, zahoď telefon, ztrať její číslo.. Projebal jsi toho kvůli ní tolik, že bys ji měl začít velmi rychle a hodně nenávidět - mimochodem, nenávist léčí. Ona z tebe udělala onuci, šaška, ubožáka, alkoholika.. Podívej se na sebe jejíma očima. Čím jí může imponovat taková troska, co je z tebe teď? Čím ji můžeš zaujmout? Co jí můžeš nabídnout? Co z tebe zbylo? A uvědom si, že ona může za to, čím jsi teď. Stále ještě o ni stojíš? PROBER SE! VZBUĎ SE! Zbav se iluzí... Vysmívá se ti a ty to nechceš vidět.
Kdyby sis vyrval srdce z hrudi a podal jí ho, ona ho rozemele a hodí rybám. A na tebe plivne. A takovou partnerku ty chceš?
Zkus se vrátit zase zpátky do školy, do svého původního života a uvědom si jedno:
Za ženskou a za tramvají se neběží. Vždycky přijde další...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.