Nejste přihlášen/a.
Zdravim.
Dalsi tema pro radu. Co mam delat, kdyz jsem zjistil, ze otec podvadi matku? Je me jiz 27 let, stale bydlim doma nebot jsem vetsinu roku na sluzebnich cestach. Otcovi je 56 a mame 55. Kdyz jsem to zjistil, byl jsem v soku a nyni nevim jak dal. Otec se vraci pozde z prace, stale nekam chodi apod. S mamou uz skoro ani nemluvi. Nekdy kdyz ho vidim, kdyz prijde pozdeji nez je obvykle, mam chut ho zbit. Jak ji to mohl udelat? Matka se o nej stara - vari mu, uklizi, chysta mu snidani..., pere mu, zehlimu - proste se ma jak v bavlnce a ON si nasel milenku. Je me z nej nabliti. Rikam si, ze bude nejlepsi se odstehovat, ale copak mam s nim matku nechat o samote.
Co mam delat? Setkali jste se jiz s necim podobnym. Poradte.
Diky. L81
Podle mých zkušeností je lepší to nechat být,protože to stejně neovlivníš co se má stát se taky stane.Můžeš si zkusit promluvit,ale spíš by sem to viděl s oběma najednou,jsou dospělí musí si to vyřešit sami.Kvůli tobě asi spolu případně nezůstanou je ti přecejen 27.A když se odstěhuješ myslíš že tím něco vyřešíš?Akorát to nebudeš mít na očích...
Proboha, jen to ne. Promluvit s oběma najednou je hodně nešťastný nápad. Viz moje odpověď.
Hezký den.
A chodit okolo matky po špičkách a promluvit si jen s otcem ti připadá férový? Mám radši konfrontaci a vyříkat si vše na rovinu i když to někdy bolí...
jenomže konfrontace znamená těžký průser a rozbití naprosto všeho, co doposud ještě jakž-takž fungovalo. Co získáš konfrontací? Tři nešťastné, rozhádané lidi, kterým se zhroutil svět. jestli tohle považuješ za dobré řešení...?
Proč je konfrontace velmi nerozumná už jsem vysvětlil jinde.
Hezký den.
A co bys tak asi chtěl dělat? Můžeš si zkusit s tátou v klidu promluvit, ale to je asi tak všechno. Vzhledem k tomu, jak se k situaci stavíš (je ti z táty na blití) ovšem nedoporučuju ani ten rozhovor - skončí to konfliktem.
Zkus někdy popřemýšlet o tom, proč se to děje - nežiju tvůj život a do vztahu tvých rodičů nevidím. Ale nehrotil bych to. A nemluvil bych o tom ani před mámou - můžeš jí hodně ublížit, protože doteď se může tvářit, že se nic neděje. Jakmile to téma otevřeš, ztratí tvář a bude nešťastná. A ani tátu bych dopředu neodsuzoval. Předpokládám že netrojčí, na mámu je hodný... Nechal bych věcem volný průběh. Jakýkoli zásah do stávajícího stavu povede k průseru.
Doporučuji chladnou hlavu, odstup a nadhled.
Hezký den.
pokud mohu se svou troškou do mlýna,podobný problém jsem řešila před asi 8lety to jsem to asi neměla v hlavě tak moc srovnané jako Vy(bylo mi pouhých 15let)Bohužel to nebyly jen dětské představy ale tvrdá realita...a co jsem udělala -) mlčela jsem,věděla jsem že bych akorát ublížila...a to jsem nechtěla.A postupem času jsem věci viděla i jinýma očima,né že bych otce ospravedlňovala ale chápu to a přijmula jsem to...a nepídím se potom.A vše je relativně fajn a hlavně je to opravdu jen jejich záležitost.Proto nechat být nezajímat se neřešit.Hlavně do jejich vztahu tzn.co se u nich dvou děje za zavřenými dveřmi nevidíte i když jste jejich dítě...proto bych to nerozpatlávala.Přeji pěkný den a hlavu vzhůru
V celku tady se vším souhlasím, ale myslím si, že kdyby prostě jen naznačil tátovi, že ho viděl s nějakou jinou, tak by to od věci vůbec nebylo. vám by se ulevilo, to v první řadě a tatínek by si mohl taky uvědomit, že nejsou všichni slepí, a že to taky může někomu ublížit...S mámou bych to raději nerozebírala, to je pravda..Třeba to opravdu ví, nebo aspoň tuší a dělá, že se nic neděje. Tím by to prasklo a trpěla by tím daleko víc, kdyby věděla,že už to víte i vy...
Hodně síly a štěstí...
Takze rady jsou nechat to tak. Problemem je, ze me to trapi. Kdybych o nicem nevedel bylo by me to jedno, ale takhle si pripadam, ze ja kdyz o tom vim a nic nedelam tak jsem vlastne spolupachatel. Jak se rika, nejhorsi je miti jistotu.
Ohledne vztahu z otcem a"Je me z nej nabliti.". S otcem jsem vzdy vychazel, mensi konflikty vzdycky byli, ale to je vsude. Vzdy jsem ho mel za dobreho chlapa, ale ted? Mozna casem to bude lepsi. Ale ted s nim ani nemuzu poradne mluvit. Vzdy kdyz ho vidim, tak si vzpomenu jak se s milenkou nekde taha. Je to strasne.
A co nazor nejake zeny?
Dik.
Vydrž, nějaká holka se ti ozve.
Poslyš, co to je "tahá s milenkou"? Viděl jsi ho? Byl jsi při nevěře, nebo se jenom domníváš, že tomu tak je? Někdy zdání klame, ale lidé odsuzují šmahem. Až to rozdýcháš a nebudeš mít rudo před očima, s tátou si promluv, třeba se ti to pod jiným úhlem pohledu nebude zdát zas tak odsouzeníhodné. A třeba zjistíš, že se cováš jako hlupák - promiň, nic ve zlém. Máš vůbec jistotu, nebo jde jen o dohady? Ale i když máš, nerýpej do toho, vezmeš jim totiž šanci na elegantní řešení. U táty to může být krátkodobý úlet. A když v tiom začneš vrtat, vezmeš mu možnost to nechat vyšumět.Neodsuzuj, můžeš se dostat za nějaký ten roček do stejné situace. Přece mámu nebije, nenadává jí - nebo se mýlím?
Hezký den.
O podvadeni mam jistotu.
Kazdopadne ted to resit nijak nebudu a uvidim co se bude dit, nebot je pravda, ze jakykoliv zasah by vyvolal jen utrpeni. Holt se s tim budu muset smirit a nejak co nejrychleji na to zapomenout.
Diky za Vase brzke odpovedi. Diky Vasim radam a tim, ze si o tom muzu promluvit je me lepe.
Jeste jednou diky.
Ahoj, přesně tohle zažívám i já... U mě se ale rodiče podvádějí navzájem a to je dost drsný..Skoušela sem s něma nebavit.. ale fůrt mi něco brání jim to říct, mám to chut říct když na mě řvou, a tak... ale nemělo by to smysl... Je asi nejlepší to nechat,ikdyž to dost štve... Je mi z nich taky na blití každej den se na ně dívat a vědět TO... nemoc to říct... navíc moji rodiče se spolu moc nebaví.. když už tak hádají.. je to na nic... Jo a s tím odstěhováním.. Jestli by ses měl odstěhovávat jen ki vůli tomu a jinak se ti tam v rámci možností líbí, tak bych zustala.. ale máš svůj život a nemusíš se mámi zastávat do smrti... Já třeba ted o manželstvý váhám a je to k vůli nim jaký mi dávaj příklad, neumět nic řešit ale jen křičet... Popravdě se dost těším až se odstěhuju, přece jenom mám svůj život a nechci ho celý strávit tím že budu doma máme podávat kapesníky... Kdyť přeci, si za to můžou sami a měli by být dost dospělí na to si to říct..
Hodně štěstí, nervů a tak...
Zdr vsem.
Jestli chete vedet co jsem nakonec udelal, tak situace je takova, ze jsem zavrel oci a usi a neresim to. Toto doporucuji vsem, kteri resi stejiny problem. Je to nejlepsi. Proste mam svuj zivot, ktery si nehci nechat ovlivnovat rodici, a jen si rikam, ze pokud se ozenim, budu lepsi manzel nez je otec.
Dik vsem za podporu a rady.
L81
S představou že"já svojí manželce(manželovi) nikdy nevěrná(ý) nebudu vstupuje do manželství asi drtivá většina z nás. Buhužel, život přináší různé situace a mylím, že je (nás) poměrně dost takových, kteří nejméně jednou takzvaně ulítli. Ale držím ti palce, aby ti tvůj postoj vydržel co nejdéle.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.