Dušičky nebo hellowen?

Dobrý den, také nemám ráda přejímané svátky ze zahraničí? Cožpak nemáme sami své dějiny, svou tradici a musíme se opičit po ostatních? Jenže dětem to těžko vysvětlíte. Jdou ostatní, ta Vaše bude chtít jít samozřejmě taky, tak to skousněte, nekažte jí radost a připravte jí kostým. A ty rozsvícené dýně jsou opravdu moc hezké.

Přejaté svátky mi vadí dost. Třeba Valentýn. Musíme si všichni na povel vyznávat lásku právě 14. února? Pravý vztah, plný ohleduplnosti, tolerance, pochopení a vzájemné úcty by měl fungovat přece celý rok a ne jenom podle povelu. Je to spíš akce pro obchodníky, kteří znovu opráší kdejaký kýč a snaží se ho prodat. A tak lidé bláznivě nakupují hrníčky, polštářky či rozšklebená zvířátka se srdíčky a s
doplněno 06.10.11 07:51:

"ryze českými" nápisy I LOVE YOU! ˇJenže MDŽ se už neslaví, svátek matek má proměnlivé datum a leckdo si nevzpomene, tak je třeba si namastit kapsu aspoň na Valentýna, ne?

U nás v Čechách byly dušičky pokaždé takové pietní, tiché, vzpomínkové. Navštěvovali jsme hroby svých blízkých, vzpomínali a rozjímali. Ten Hallowen je něco úplně jiného - hluk, tanec, masky, rámus a nějak se to do našich končin nehodí. Ale i přesto jsme si jako děti dokázaly o dušičkách přijít na své. Běhaly jsme kolem hrobů, do prázdných kelímků slévaly různobarevné vosky z rozsvícených svíček, pak je žmoulaly v dlaních a chtěly si udělat svou vlastní barevnou svíčku. Jednou z toho byl nářez. Měla jsem úplně nový kabát, strašně ošklivý a tvrdý jako prkno a ten jsem si přitom polila voskem. Nešlo to dolů a bylo zle.

Také čarodějnice, které jsme na vsi drželi 30. dubna, musely ustoupit politice. Velcí kluci pokaždé udělali ohromnou hranici na vysokém kopci za vsí. Odtamtud byl pak večer kouzelný výhled do kraje na desítky dalších ohňů. Větší děvčata udělala ze slámy čarodějnici, oblékla ji do starého šatstva, na krk korále z vyfoukaných vajec. A my, menší děti, jsme se začaly pídit po ometených košťatech. Ta byla tou dobou v kurzu a mnohé hospodyni se přes noc koště ze záhrobně ztratilo. Já jsem kvůli košťatům navázala přátelství s panem hrobníkem. Ten jich za rok na hřbitově něco ometl - a všechna mi schovával. Taťka nám je pak vycpal smolnými třískami, obalil slámou a rej mohl začít. Asi v roce 1970 se v naší vsi usadili sovětští vojáci. Jednou při pálení čarodějnic zastavilo pod kopcem nákladní auto, vyskákalo 8 vojáků a se samopaly namířenými proti lidem z obce vyběhli ke hranici. A prý: štó éto - kakája provokácija? Našim lidem dlouho trvalo, než jim vše vysvětlili a než auto s vojáky zase odjelo. Přesto už se k ohni ta veselá nálada toho večera nevrátila. Za pár let soudruzi čarodějnice v celém okrese 30. 4. pálit zakázali a místo nich nařídili tzv. Ohně míru - v předvečer 9. května. Ale už nikdy tam nebyla taková veselá nálada a i ta košťata se přestala nosit. A trvalo spoustu let, než se vše zase vrátilo do starých kolejí.

A proto jsem i já přívržencem českých zvyků a tradic a nemáme jich málo. Jenže zvláště mladí se s chutí vrhají do toho nepůvodního, přejatého. A když se někoho z nich zeptáte, co víc ví třeba o Janu Husovi, Cyrilu a Metodějovi či sv. Václavu, je to bída s nouzí. Proto i já se přimlouvám za udržení českého a netahání sem žádných novot ze zahraničí. Žádný Děda Mráz ani Santa Klaus, u nás vždycky naděloval pouze český Ježíšek. Jak ovšem už přede mnou někdo trefně napsal: Nelze čurat proti větru. Bohužel. Jaga.

Dlabané svítící dýně NEJSOU AMERICKÝ VÝMYSL. Jde o prastarý evropský zvyk, kdysi hojný i na našem venkově a mnohem starší než například vánoční stromeček. Přesněji řečeno, nebyly to jen dýně, ale také řepy a další velké bulvy, které vydlabané, opatřené "obličejem" a rozsvícené svíčkou na podzim zdobily venkovská stavení a chránily "před zlými duchy". V rodině mé ženy (pocházející z venkovského prostředí) se na podzim dýně dlabou a na zápraží svítí odjakživa - podle rodinných vzpomínek minimálně od konce 19. století.

To je také důvod, proč mi svítící dýně na naší panelákové lodžii nevadí, zatímco Santa Klaus, Helloween, Valentýn a další americké kravinismy nám nesmějí přes práh.

Me se dyne libi Vypada to krasne, u nas se porada vecerni dynova stezka s ukoly pro deti, co jdou po stezce z vydalbanych dyni (sviti svicky samozrejme ). Na skolnich zahradkach je taky vydavam, pro deti je to pekne. Dusicky jsou sice ceske, ale... co s nimi? Uctime pamatku zesnulych... a deti z toho maji co?

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu) a "koledují"o sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélanduaj. Halloween vznikl z křesťanských oslav svátku Všech svatýcha pravděpodobně i z předkřesťanského keltskéhosvátku Samhain- obdoby našeho Nového roku. Název vznikl zkrácením anglického "All-Hallow-even", tedy "Předvečer Všech svatých" .

Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané Jack-o-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Barvy černá a oranžová.
zdroj: cs.wikipedia.org/...

děkuji za pozornost

Dýně se svíčkama ano ale odmítám vyslovovat Helloween!Jsem v Čechách.Prostě dušičky(česky památka zesnulých) anebo taky podzimní dekorace.Nic víc.

Dušičky jsou klasické pro naše kraje. Taky nesouhlasím s tím, abychom přebírali americké či jiné svátky. Santa Claus k nám taky nepatří a všude nám ho cpou!

Krkovičko znáte to "chcát proti větru se nedá" , Copak by jste to dceři udělala aby si někteří na ni ukazovali prstem. Dušičky jsou 2 listopadu a pokud se nepletu hellowen je v říjnu, sice americký svátek ale to víte co je z Ameriky je super, no dřív to zase bylo SSSR a taky jsme si moc nedovolili říct, že VŘSR slavit nebudeme(na konec, já ty lampionové průvody milovala). TAKŽE UŠIJTE KRÁSNOU MASKU!, ať je dcera hezké strašilo a běžte na ples. Dýni si dlabu od útlého věku a posledních 30 let dávám na balkon a večer si s manželem při světýlku posedíme a dáme si decku.

"krkovičko", vykašli se na to, že je to americký svátek. Jen běžte s dcerkou na ten ples, ať si s dětmi užije, ještě z toho nemá takový rozum. Až bude větší, tak jí vysvětlíš, že je to am. svátek obdobný našemu, "dušičkám" /svátku zesnulých/. Až bude dospělá, tak si sama vybere, co bude chtít slavit. Malá se jistě na ples těší, podívej se na to jejíma dětskýma očima. - stařenka

A co dcerka? Na ples chce,že jo. Tak jí tam doprovoďte a neřešte to. Mě osobně ty "svítící dýně" trochu také "drhnou".Mám radši svítící hřbitov s množstvím svíček. To je mé duši bližší.Připadá mi to radostné a slavnostní.Připomíná mi to dětství,babičku a dědu a tak...mladí jsou už trochu z jiného těsta...těm už Halas nerozezní duši :"...Budu chodit v laskání padajícího listoví a má dávná známost s Noculkou a Klekánicí se obnoví. Moje mrtvé, roztálé v nicotě, svolají paličky bedel. V dušičkových světlech přijdou blíž, zastaví se čas a po celou krátkost sluneční obchůzky nebude on než součtem všech vzlyků a smíchů mého rodu..." Nebo jak napsal Toman v básni listopad:"....Vy štědré stromy zahrad i vy podle cest, jež vztyčujete ramena k obloze šeré, k nebi beze hvězd v dnech dušičkových do mlh vždy nových, váš smutek žiji... "

Tyhlety přejaté svátky se mi také nelíbí. Ale ve školce jsem se setkala s několika dětmi, kdy jim náboženství zakazovalo něco slavit. Třeba Vánoce. Děti byly nesmírně sklamané a rozčarované. Tak proč ne? Proč se zříkat jakékoliv příjemnosti?! Je to přece pro ně!

A pokud si to dobře pamatuju ze školy, tak jsme oslavovali snad VŘSR tím, že jsme měli lampionový průvod, na jehož konci hořela velká vatra a my se pokoušeli opéct na ní buřty. Chodili s námi hasiči (tehdy požárníci), protože sem tam nějaký ten lampion vzplál.

Jinak s popisem od Milana mi to spíše pasuje na naše pálení čarodějnic, které jsou ovšem až v dubnu.

Omlouvám se, že jsem nečetl všechny odpovědi...

Rozhodně se nechci zastávat am. zvyků, ALE čím dál tím častěji mám pocit, že se lidé (češi) chovají tak, že co je z ameriky je blbost a my to nechceme. Já tedy ameriku (a i jiné anglicky mluvící země) neberu jako vzor, ale opravdu mi přijde, že se nějak často prosazuje: "co je s ameriky je špatné, my chceme být originální" Já nevidím důvod v tom, proč by byl problém se občas někde inspirovat. Nemluvím tedy jenom o helloweenu.

Proč po vás chtějí vydlabat dýně? No přece aby se do ní dala dát zapálená svíčka - hezky to ve tmě vypadá a děti to mají rády.

Joo, vysvětlete děckám fialovou krávu Milku když ještě živou neviděli...

Souhlasím, přebírání cizích svátků je hnus, viz Santa Claus a jeho obžérství.

Mimochodem, nepíše se to Hellowen, nýbrž Halloween.