Budu muset brát prášky? Antidepresiva?

na to jestli bvudes muset brat antidepresiva,tinemuze nikdo zodpovedne rici.Nejdriv chod na psychoterapie,pracuj na sobe,trenuj situace,ktere ti vadi.Zamer se na veci,ktere ti mohou dodat sebevedomi.krucek po krucku,prace na nekolik let,ale hlavne zacit pracovat,urcite bude lepe.Pak teprve sam posoudis,jestli terapie staci na zlepseni stavu bez leku.Pokud ne,nebran se jim,bojuj,ale tak,aby ti to neublizovalo.

víte co...mám to podobně, musíte zapracovat hlavně na sobě a zacít si věřit...zkuste nějaký sport, ten mě úplně nabije vždy energií...najděte si nové přátelé, zkuste přečíst knihu dale carnegie jak ziskavat pratele a pusobit na lidi,..verte mi ze tyto problemy nemáte sám a mnoho lidi se v tom plácá stejně jako vy, ale nedají to navenek vůbec znát. Pokud by vám antidepresiva pomohly...proč ne, je to jiz zcela bezne...a hlavne pokud rikate ze mate svoje sny tak vzhuru do nich...vubec se toho nebojte, clovek dokaze cokoli ale je to jen o te vůli! nikdo neni menecenny...stredni si muzete dodelat dalkove ...staci jen chtit a chytit se toho

Určitě by vám pomohl psycholog.Ten by si s vámi popovídal a když by jste potřeboval návštěvu psychyatra a léky,tak by to poznal.

Hurvínka? Toho si rád poslechnu dodnes!

Já bych to viděl na nízké sebevědomí, zkuste navštívit psychologa, poradí Vám, jak strach odbourat, jak se mu v myšlenkách úspěšně bránit, jak trénovat život bez tohoto strachu.

Věřím, že myslet na prášky je předčasné. Zkuste si ostatních nevšímat, i kdyby se bavili o Vás, tak ať si trhnou nohou...

Tahle vaše věta je moooc divná - děláte si legraci?

Jsem ještě dítě, mám pocit méněcennosti, žádný seběvědomí. A jsou jenom s tím problémy, když nemam ani střední a žádnou práci.

Jak DÍTĚ může mít střední a nebo práci ? U nás se děti nezaměstnávají!

Nemyslel věkem,ale chováním.

Ale muze,znam i 60.tilete dite,presto,ze IQ prumerne.

A proč nemáte střední školu a proč nemáte práci? Myslím, že to logicky Vašemu sebevědomí nepřidává, tak s tím zkuste něco udělat. Studovat se dá v každém věku, a co se týče práce, tak když se hodně chce, tak ji najde...

Pokud se budete v sobě "nimrat", viz Hurvínek atd., k ničemu to nebude, bude Vám ještě hůř. To si raději konstruktivně promluvte s psychologem, ten Vás event. nasměruje dál.

Jinak jak už tu padlo, ten Dale Carnegie není vůbec od věci, zrovna si ho znovu čtu... Kdyby milióny lidí neměly podobné problémy jako Vy, nebyly by motivační knížky...

Myslím, že už zde bylo vše řečeno. Pokusím se shrnout. V první řadě, se nelitovat a nenudut , důležitý je pohyb(plavání, běhání, taichi, tanec, bruslení i procházky apod). Dále vytyčit si určité cíle (např. :sebevzdělávání, příp. udělat si maturitu.Najít si práci, i když třeba nebude dle představ, lepší nějaká než žádná. Tím, že se dostaneš mezi lidi (neboj,převážně jsou lidi dobří), poznáš, že nejsi osamocen a navíc jak získáš práci , tak si ji važ a posléze získáš i větší důvěru v sebe.