Nejste přihlášen/a.
dobrý večer, dcera 6 let těžká narkomanka, prodělala ted 3 operaci srdeční chlopně, což byla její poslední, jak řekli doktoři, další infeknčí onemocnění znamená smrt... i přesto co jí doktoři řekli už zase pokračuje v apklikaci drog nitrožilně, což znamená, že se vědomě zabíjí... naše síly a možnosti jí jakkoliv pomoc už jsou vyčerpané a nemůžeme se nikde dovolat , aby byla dcera prohlášená doktorama, že je blázen pokud se vědomě zabíjí... a to nám přitom každý doktor kdo s ní přišel do kontaktu řekl, že je zralá na psychiatra... jak to, že člověk , který se podřeže, nebo chce skočit z mostu, je okamžitě převezen do bohnic a je prohlášen za blázna a v tomhle případě to tak není...?, kdo mi poradí co dělat, aby jsme jí pomohli, je evidentně blázen a nechce jít do léčebny... už jsme zkoušeli nařízení léčby přez soud , ale zamítli to, že to takhle u nás nejde bohužel... tak jak to tda u nás jde, aby nezemřel 20 letý člověk , který potřebuje pomoc...? prosím o jakoukoliv radu... děkuji...
Je to tvrdé, ale je dospělá a Vy s tím nic neuděláte. Můžete chtít sebevíc, když nebude chtít z toho vypadnout ona /a nebude, věřte mi/, nestane se nic.
Je to 14 dní, co mi volala dcera. Její kolegyně z práce měla 2 syny. Starší v pohodě, vystudoval, má práci, rodinu. Mladší těžký narkoman, dluhy, krádeže i v rodině. Paní z toho byla moc špatná, lidé tvrdili, že jediné východisko je smrt toho hocha, jinak zničí kromě sebe i celou rodinu. Před 14 dny se předávkoval a byl konec.
Já vím, je to pořád Vaše dítě, vidíte ji malou, jak jde do školy, jak si hraje na písku - ale myslím si, že takovýhle člověk nepřinese nikdy nic pozitivního ani Vám, ani společnosti. Jen dluhy, bolest, smutek, pláč. Je to moc těžké, ale nechte ji být, není moci, která by jí pomohla, pokud v tom už takhle moc vězí. Měla jste zasáhnout dřív, když píšete, že už to trvá 6 let. To jste u ní ve 14 nic nepozorovala? Podchytit to v počátcích, bylo by to rozhodně lepší, navíc nebyla plnoletá a mohla byste rozhodovat za ní /odvykací léčba apod./. Bohužel jste to zanedbala a nechala to dojít moc daleko a dneska už nemůžete nic, než tiše trpět. Jaga.
Nejlepší by bylo, kdyby mohla být prohlášena jako nesvéprávná.Ale to by musel rozhodnout pravděpodobně psychiatr. A to je asi těžké, ji tam dostat. Nemůžu pochopit, že to nejde ji dostat na léčení soudně. Já bych asi, kdyby to byla moje dcera, tak až by byla zase zdrogovaná, tak bych ji naložil do auta a na tu psychiatrii odvezl. A dělal bych všechno možné, aby tam zůstala a aby ji lékař uznal nesvéprávnou, dokud by se nevyléčila. Vím, je už plnoletá, ale jinak ji tam nedostanete a jednou se předávkuje a zemře. To jste před 6 lety nic nezpozorovali? Přeci když byla v nemocnici, tak jste se mohli dohodnout s lékařem a všechno mu vyklopit, jak na tom je a poprosit ho, at jí pošle na psychiatrické vyšetření v rámci léčby.To by nemohla odmítnout. No a potom se zase dohodnout s psychiatrem. Možná si to představuji moc lehký, ale určitě bych zašel za lékařem a problal všechny možné alternativy. Určitě by Vám nějaké možnosti poradil. Ale nevzdával bych to, když jsem to dříve zazdil a neudělal něco dřív. Ale co by bylo, až by se dejme tomu vyléčila a vrátila zpět do normálního života, nevím. Ale hned bych jí asi nezbavoval té nesvéprávnosti, abych mohl kdykoliv zasáhnout. To je jen můj názor, možná naivní, ale určitě bych lítal všude, kde se dá, abych jí do léčebny dostal a zbavil svéprávnosti. Jinak asi nemáte moc šancí. Jakub
Ahoj, Jakube, myslíš to všechno moc dobře, ale ono to není v praxi tak lehké, jak by mnozí z nás chtěli. Mám zkušenosti z protialkoholní léčby, naštěstí ne své vlastní. Pacienti tam byli přijati, léčili se, ale kdykoli se některý z nich rozhodl, že odejde, nikdo z personálu ani z rodiny tomu nemohl zabránit. Večer se rozhodl, ráno byl propuštěn. Byla tam pouze taková malá skupinka, která to léčení měla nařízeno soudně, za to, že spáchali nějaký trestný čin pod vlivem alkoholu. Ti odejít nesměli a museli léčení absolvovat celé až do konce, měli to vlastně v rámci soudního trestu.
Takže opravdu záleží jen na tom člověku a i kdyby rodina napnula všechny své síly a dostala ho tam, tak po pár dnech on řekne, že chce odejít, odejde a nikdo mu nezabrání. Je to smutné, ale je to tak. Na paní často myslím, nechci být pesimista, ale nevěřím, že to všechno bude mít šťastný konec. Jaga.
doplněno 11.09.11 06:41:Přemýšlela jsem i nad 3. těžkou operací srdce. Já vím, zdravotnictví musí /tedy mělo by/ pomoci každému člověku, který pomoc potřebuje, v tomto případě mám takový divný pocit a myslím si, že ty operace byly zbytečné. Proč?
1/ Musely být jistě velmi drahé. To ze mně nemluví závist, kdo by záviděl druhému operaci. Ale takový člověk to společnosti nikdy nevrátí. Nikdy nebude pracovat, odvádět daně, nebude si svého zdraví vážit a bude je dál svévolně ničit, jsou to doslova vyhozené peníze, za´které bych raději pomáhala třeba nedonošeným miminkům apod.
2/ Slečna se krátce po těžkém zákroku sebepoškozuje znovu. Takže jediný výsledek: ty operace prodloužily nejen utrpení její, ale i utrpení celé rodiny, která se na to musí dívat. I když držím palce lidem, kteří bojují o život třeba po haváriích apod., v případech jako je tento, bych se ani o operace nepokoušela. Stejně to nepovede k dobrému konci.
Možná, že o mně někteří teď napíší, jaká jsem mrcha, ale musela jsem říci pravdu, kterou si myslím.
Bábinko-nechce se mi psát babojago. No a to je právě špatné, že s tím nic nejde udělat. Pořád nás učí, že nesmíme být lhostejné k ničemu, že máme bonzovat, když někde se něco děje, třeba když někde trestají dítě, ale tady maminka taky chce pomoci dítěti, které se ničí samo.A nemohou nic proto udělat? Nikdo nepomůže? Přeci právě lékař by měl mít zájem, aby pomohl. Já bych uzákonil, že v takovém případě mohou rozhodnou co bude, či nebude rodiče, nebo někdo kdo vychovával.Přeci se nebudou dívat jak umírá, když ona není schopna to už posoudit.Už sama nedokáže přestat, tak proto by měl někdo jiný, dostat tu pravomoc. Tak at potom si tady nikdo neztěžuje kolik je narkomanů, když si mohou dělat co chtějí a nikdo na ně nemůže. Je to smutný, že se na ně kašle v zákoně, to ale nemyslím jen o drogách, ale i u alkoholika a jiných. Jakub
nedá mi nezareagovat-"donutit" kohokoli proti jeho vůli se léčit prostě dost dobře nejde-kdo a jakým právem by o tom rozhodl,bylo by to vždy v "zájmu" dotyčného atd...?! Každý soudný člověk zná rizika a je,bohužel,pouze jeho vlastním rozhodnutím zda je "podstoupí a bude užívat drogy,alkohol a kouřit(i když z cigaret a alkoholu má stát nemalé příjmy,takže je "taktně" podporuje) A v suché řeči čísel,stát na občana pohlíží jako na zdroj svých příjmů-někdy vloni jsem četl pojednání v HN,že člověk za své produktivní období života přinese státu na daních(přímých,spotřebních atd.) zhruba 5 milionu,a opačně stát do jedince "investuje" od narození,po studium,a nakonec důchod zhruba necelé 3 miliony...Čili,čistě pragmaticky,státu se nevyplatí "investovat" do léčby (s nejistým výsledkem)a potažmo i z léčby něčeho,z čeho ani nemá příjem(drogy státu nic nepřinášejí-narozdíl od cigaret a alkoholu) Zní to možná cynicky-ale tak to prostě je...
Jakube, toť otázka, jestli to dokáže nebo nedokáže posoudit. Vzhledem k jejím problémům se srdcem je tohle téma docela podobné eutanázii a ukončení marné léčby. WHO definuje zdraví nějak ve smyslu "stavu fyzického a duševního pohodlí". Bylo by pro dotyčnou přínosné se léčit, trpět kvůli této léčbě a navíc ještě kvůli svému zdravotnímu stavu? Kdo ví. Kdo má právo o tom rozhodovat? Je možné vůbec kvalifikovaně, objektivně rozhodnout, bez znalosti veškerých subjektivních pocitů a prožitků? To je na velmi dlouhou debatu.
no zkoušeli jsme všechno samozřejmě ve 14 když jsme to zjistili tak šla pak do havlíčkova brodu na léčení pro nezletilé, bohužel do toho pak spadla znova a byla první operace srdce, slibovala a slibovala a mi jí věřili což byla ta největší chyba..., druhá operace ale to už byla plnolétá a to už jsme jí přemlouvali at jde na léčení, ale tvrdila, že to zkusí sama ambulantně, ale nedocházela tam a ted třetí operace a v jejím případě poslední jak řekli doktoří, vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a přístupu, což chápeme...
s doktorama jsme o tom mluvili jak na Bulovce když ležela, tam byl za ní psychiatr, a řekl, že není normální, ale nic jiného neudělali... a v motole jsme ted žádali aby tam přizvali psychiatra at už jejich, což nemají prý, a nebo námi sehnaného, ale nedovolili to... a když jsme zjištovali jak je to s odebráním svéprávnosti, dozvěděli jsme se , že je to tak složizý pokud je plnoletá, že by musela spáchat trestní čin a v tom momentě být zfetovaná a zadržet jí policie a oni by jí museli odvézt do bohnic a tam by psychiatr sám posoudil zda jí tam umístí ... jelikož ona odjíždí do prahy kde se schází s ostatníma a s nima společně fetuje nemůžeme udělat to jak jste psal aby jsme jí naložili a odvezli do bohnic...ted má mít soud kvůli krádežím, za který má podmínku už a porušila jí tím, že se měla dostavovat na probační oddělení kam samozřejmě nechodila... bylo by pro nás z části vysvobození kdyby jí asi soudce poslal na nějaký ten rok sedět... otázka co se stane až vyleze... už jsem s bývalým manželem a zbytkem rodiny tak vycucaný vnitřně, že čekáme kdy nás to položí ... děkuji Vám, za vaši reakci která mě povzbudila a vážím si lidí , ketrý se v těchto situacích neobrací k rodině s těmito problémy zády a snaží se pomoct...přeji hezký zbytek víkendu...Helena
Dobrý den. Neuděláte vůbec nic pokud ona sama nebude chtít něco řešit. Mám synovce na perníku-on je v pohodě a jeho matka na prášcích, on je v podmínce za vaření a řízením pod vlivem drog, babička i děda platí jeho dluhy, celá rodina ho neustále řeší a hádá se mezi sebou jelikož každý má na věc jiný názor. Nezlobte se ale kdyby umřel byl by klid a to je i váš případ. Nemůžete pomoct tomu kdo o pomoc nestojí a zabíjíte sama sebe.
denisecek, je mi vás nesmírně líto, chtěla bych vás pohladit a utěšit vás. Za to, co prožíváte a ještě více za bezmoc. Bezmoc je to nejhorší, co člověka může potkat. Bezmoc v jakékoliv formě. Ale já se bojím, že neuděláte nic. Vůbec nic. Pokud se mladá nezvetí sama. Už jsem to a pár podobných situací viděla a je to strašné. Nikdo nic nemohl a nezmohl.
Všichni, kdo pomáhali a přesvědčovali toho postiženého, na to doplatili svým zničeným životem. Ta pomoc byla samozřejmě vítaná, usnadňovala narkomanovi, alkoholikovi, hráči, život. Řeči a přesvědčování bral cvok jako daň zisku. O trošičku více zmohli lidé, kteří donutili ty blázny nést zodpovědnost za to, co dělají. Nechali je být samostatnými, bez pomoci, bez podpory.
Je to šílené, nesmírně bolestivé, zraňující. Bojím se toho, že neuděláte nic. Bezmoc!
Pokuste se řešit svůj život a mladou nechejte, ať si žije svůj život, podle svých představ. Hodně štěstí vám oběma
Přesně tak.
Není tu pravda, co tu píší ostatní, že po šesti letech je konec šancí na nápravu. I po osmi se to dá a není to nic těžkého.
Ale opravdu, jak píše Babkazov, nesmíte pomáhat. Možná jednou, dát šanci, poradit, hele udělej tohle a tohle. Pokud to nezabere, tak bohužel.
Dokud nespadne na úplné dno, nebude se mít od čeho odrazit.
Mate pravdu, ovsem az na jendu vec - tezko to je, a pro nekoho dokonce velmi. Je to velmi individualni, nekdo nedokaze prestat ani pod hrozbou smrti, zejmena kdyz je tezky narkoman, jiny si rekne dost - a za par mesicu je ok... take kazda zavislost neni stejna, jiny je alkoholismus, jine je gamblerstvi, jine jsou tvrde drogy. Z nejhlubsiho pekla nejtezsi zavislosti se skrabe opravdu spatne, a hlavne clovek musi sam chtit. Coz slecna evidentne nechce... takze mi prijde kazda rada draha...
Aha, je pátek v TV už nic nedávají, tak se tu někdo baví. - stařenka
doplněno 09.09.11 23:45:"denisecek", píšete dcera 6 let, to vyznělo, že je malé dítě. Pokud je dospělá, je to velmi stresující pro rodiče, tak to vidět své dítě. Je to jistě velice těžké. Nevím, co poradit, jen s vámi cítím
a moc bych vám přála, aby se stal zázrak
a vše se změnilo v dobré.
- stařenka
V tomhle stádiu je už jedna jediná šance - dostat ji do vězení na co nejdelší dobu. Jinak nemá šanci přežít.
Rok až dva by dle mého stačil, ale hlavně musí být trest ukončen soudně nařízenou ústavní protidrogovou léčbou. Té se nemůže vyhnout, eskorta jí převeze přímo do léčebny a nemůže tam podepsat reverz. A spolupracovat taky musí.
mařenko- máte pravdu,ale je to strašně špatné, když se nejdříve musí dostat do vězení, aby potom musela jít na léčení, místo toho, aby včas rozhodli rodiče, bylo by to přece jednodušší a pro tu slečnu i lepší. To je jako, když někdo volá policii, že je doma třeba násilí a oni nemůžou, nebo neudělají nic, nebo jen napomenou, nebo vykážou dneska na několik dnů z domu.Nemůžou nic jiného dělat, protože se zatím nic nestalo a čekají, až se stane, třeba vražda, ale to je pak už pozdě.On se dostane do vězení a obět na krchov.A tady je to stejné, rodiče se musí trápit a čekat, až pravděpodobně zemře, protože není jiná páka jak jí na léčení dostat a udržet jí tam,protože ona je dospělá přece, ale chová se jako cvok, ale třeba by chtěla přestat, ale nejde jí to a léčebny se bojí a nechce se jí tam. Taky, komu by se chtělo, že? Když je jednodušší si píchnout a na chvíli je mi všechno šumák. Pak si zase píchnu a jde to kolem dokola, až to skončí tím krchovem. Každý jí pak odsoudí, že si to zavinila sama.Ale co rodiče? Nikdo je potom ani nelituje, je to přeci jejich vina, jak skončila a třeba rodiče by jí rádi pomohli, ale není šance, není možnost rozhodnou za ní. A že je nemocná? Myslíte, že by šla na operaci, kdyby nechtěla žít? Nešla, vykvákla by se na nějakou operaci. Ale droga je silnější, než její vůle a nedokáže přestat a odhodlat se na léčení nedokáže, bojí se třeba abstáku a já nevím, čeho všeho.
To neberte na sebe Mařenko, já jen konstatuji, co mě štve a nevím, jak víc poradit té její mamince, když je to takto zařízeno, že jen ten narkoman musí chtít, i když nechce.Jakub
pane Jakube, to co jste ted napsal jako poslední příspěvěk je přesně tak jak píšete, bojí se smrti nechce umřít operace se bála , že nepřežije, ale nemá sama sílu a odvahu jít do léčebny, protože se bojí toho co jí tam bude čekat, ví jak to bude těžké a je slabá vnitřně se sebrat a jít tam dobrovolně., bohužel je už tak moc ovlivněná drogama, že to prostě sama nezvládne udělat ten nejtěžší krok v jejím životě a jít na léčení... zjištujeme stále jak a kde se dovolat aby jí tu léčebnu nařídili ale bohužel pořád bezúspěšně... věřím, že kdyby jí tam strčili a zavřeli tak se po roce bud k tomu vrátí a nebotaky ne a bude nám vděčná ... jenže jak to udělat, opravdu nemám sílu reagovat na názory typu, fetka jedna at chcípne...ale chápu lidi , který to nezažili osobně v rodině, že se k tomu staví takhle... stálě věřím, že se něco stane a někdo nás vyslechne a pomůže, to je jediné co nás drží při životě a zvládání se starat o další děti a chod rodiny...
jak už výše naznačeno-opravdovou pomocí(tzn.i proti vůli jedince) je "zbavení svobody"-bude to znít asi hodně divně,ale chcete-li účinně pomoci,budete dceru muset nechat zavřít...Není to nic neproveditelného(a bohužel ani nic těžkého dostat kohokoli za mříže)-nechci tady přímo navádět,ale navštivte nějakého seriozního právníka přes trestní právo-osvětlete mu situaci,věřím že vám poradí co a jak-tak aby "to mělo smysl" a zároven jí to nezničilo...Tam je totiž přístup k drogám podstatně složitější-a o to jsou dražší-a málokdo si je-bez značných dotací zvenku,může dovolit...
dobrý večer děkuji vám pane erikch za info, zkusím někoho takového vyhledat, pokud by jste měl doporučení na nějakého právníka, prosím pošlete mi na email: elizabet34@seznam.cz děkuji za jakoukoliv pomoc...
Paní denisecek- já jsem kluk, pán ještě né.Ale moc Vám přeji, abyste ji mohli pomoci a ona se z toho dostala. Jestli se Vám bude chtít, tak bychom moc rádi věděli, jak to dopadlo. Nikomu tady to není fuk. Jakub
dobrý večer, myslela jsem dle toho jak rozumně píšete, že jste už dospělí pan, o to více skláním poklonu, jak se k tomu stavíte a snahu pomoci a povzbudit... je to od Vás velice milé a psychicky hodně povzbuzující a budu sem vkládat jakýkoliv kroky , které se nám podaří udělat ... děkuji a přeji Vám hodně štěstí v životě Jakube...
Ať se dcera nebojí. Jestli Vás bude poslouchat, nebo jestli ne, stačí když to řeknu Vám. Zachránil mě taky kriminál, po 8 letech fetování a nebyla jsem žádný troškař. I dva gramy denně. Byla jsem tam 8 měsíců a kdyby mě pustili bez nařízené léčby, věřím, že bych hned po propuštění si jako první věc šla sehnat dávku. Těšila jsem se na ní. Hrozně moc. Takže ta abstinence bez pomoci psychiatrů asi nefunguje. Pak mě eskortou převezli do léčebny, Horních Beřkovic a já nechtěla. Byla jsem naštvaná, že ještě budu muset čekat, až si zase dám. Jenže nastoupil řád a režim. Ráno v šest budíček, do půl sedmé uklidit ložnice, ranní hygienu, pak snídaně a po ní úklid. (chodba, záchody). Poté cvičení na půl hodiny, pak pracovní terapie v dílně, oběd, procházka a psychoterapie. Ty mě vzali nejvíc. Odpověděla jsem na dotaz třeba o sobě zcela po pravdě. Rozebrali mě do poslení buňky a já zjistila, jak moc se mýlím. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si nařízenou léčbu z povinných 3 měsíců dobrovolně prodloužila na 5 měsíců. Nikdy se mi po léčebně nepřestane svým způsobem stýskat. Dala mi hrozně moc. Vrátila mi mozek.
dobrý den , slíbila jsem , že napíšu jak a kam se to hnulo s dcerou...
momentálně sedí na Ruzyni ve vazbě a čeká na soud který má mít za 14 dní...ona nám totiž nahrála a to tím, že se minulý týden nechala chytit při krádeži okapů a zároven měla zákaz pobytu v Praze což taky porušila ( plus porušení podmínky za krádeže)... ted jen čekáme jak soudkyně rozhodne u hlavního líčení, kam můžeme naštěstí i mi rodiče , a byla i námi obeznámena s jejím aktuálním zdravotním stavem a sílou závislosti na drogách, nebo spíš na jehle, tak čekáme jestli nebude nařízená přeci jen ústavní léčba nebo kombinace s trestem ve věznici... každopádně, něco se s ní děje tam uvnitř, vězenský doktor nám ikdyž nerad nejdříve, sdělil, že se pořád směje a odmítá brát prášky na srce... tak jestli jí tam z toho hráblo nebo to je nějaká hra její , kdo ví... hrozně jsem zvědavá až jí uvidíme u soudu... je to zvláštní- mít dceru ve vězení s pocitem , že to je pro ní momentálně lepší a bezpečnější než být na svobodě... no držte palce prosím at se to už nějak dořeší...
feťáci se větčinou smějou když jsou nafetovaný,je jim všechno jedno a pokud zůstane ve vězení a začne Vám psát o peníze tak nevěřte že je nutně potřebuje na jídlo a jiné blbosti.Většinou feťáci potřebujou peníze na drogy které si tam snadno koupí.Nebo hodně známek,obálek-taky se mění za drogy.Možná přijde i doba kdy Vám začne tvrdit že se nemusí léčit že není závislá že dokáže přestat sama-taky jen výmlava toho kdo nechce přestat.Nevím jak žijí feťáci který přijdou o střechu nad hlavou protože je už rodiče doma nechtějí,ale vím jak žijou ty rodiče.Taky si myslím že pokud takový člověk zemře tak osvobodí všechny kolem sebe a taky sebe.Vím,je to hrozný takhle to napsat ale myslím že nejvíc tím trpí rodiče,nežijou normálně,nejde to,i když mají dospělé dítě a musí se neustále trápit co bude dál .Myslím že feťáci jsou SOBCI.Dřív jsem si to nemyslela,myslela jsem si že pořebují pomoc,je to omyl,oni potřebují jen ty drogy a je jim jedno že se někdo trápí.Samozřejmě ne všechny jsou i takový ce se vyléčí.Poklona Mařence.
Jitu, děkuju. A máte pravdu, i když řečenou tvrdě. Však mě nejvíc pomohlo to, že přetekl pohárek trpělivosti a opravdu nastal okamžik, kdy přestali reagovat na sliby, prosby, přestali věřit. Jedna rána mi pomohla možná nejvíc. Byla jsem v léčebně, chystalo se vše na vánoce. 23.12 všichni z oddělení odjeli domů. Tam ale byla ta podmínka, že si je museli vzít rodiče. Naši řekli, že ne. Nemohla jsem zůstat sama na svém oddělení a tak mě na týden, přes ty svátky dali na "normální" psychiatrické oddělení. Psychozy, schizofrenie... Denně, když tam někdo začal mlátit v záchvatu sebou o zem a pak seděl přikurtovaný k židli, mi sestra připomněla. "Vidíš, ta taky fetovala." Ještě do toho ty vánoce, kdy je už člověk tak jako tak naměkko a tohle?
Léčba šokem. Účinná.
Tak přiznám se, už jsem měla napsaných 100 stran a udělala jsem delete (smazala). Ale jednou to zkusím a dám vědět.
Víte co člověka dokáže nejvíc naštvat?Když feťák na ulici přijde škemrat o pomoc v zimě.V létě ho to ani nenapaodne,je teplo,občas si nějaké jídlo ukradne v obchodě-co mu chybí?-nic.Pracovat nemusí tak co,celý den se opalovat u vody to je život.V zimě je zima není kam složit hlavu.Znám jednoho takového.Všichni to pochopili už dávno jenom mě trvalo tak dlouho.Už nepomáhám,nemůžu.Přišla bych o nervy.Vždycky jsem se bála vyslovit že feťák ubírá na zdraví rodině,přátelům který mu chtějí pomoc a že byl zemřít a bylo by to vysvobození pro všechny.Někdo to tu napsal dřív jak já a tak se mi ulevilo že nejsem sama kdo si to myslí.Myslím že mít feŤÁKA v rodině nebo jako příbuzného je to nejhorší co může být.
Maruško, Váš životní příběh je na knihu. NEVÁHEJTE, a napište ji, pomohla by druhým a Vám by pomohly korunky z jejího vydání. Bylo by to užitečné na obě strany. Mluvíte, jako kniha, máte pěkný sloh a určitě by se dobře četla.
Tak do toho. Moc bych Vám to přála a zamlouvám si dopředu jeden výtisk s podpisem.
- stařenka
Toto musí být strašná hrůza. Bolestivá, strašlivá, bezmocná. Hodně sil a trošku, alespoň trošku štěstíčka a laskavý osud vám všem
Dobrý večer, tak nevím jaký poslední příspěvek jsem psala, ale slíbila jsem zde, že dám info jak to s dcerou pokračuje...
Naštestí utekla z domu zhruba před 5 týdny a po 4 dnech pobývání v Praze jí policajti zadrželi při kontrole dokladů a odvezli na stanici, kde bylo zjištěno, že měla už 3 dny zákaz pobytu Prahy a tudíž jí samosoudkyně ihned nechala dát do vazby , kde pobývala měsíc až do soudu, kde jí bylo řečeno, že jí dávájí pouhý 2 měsíce trestu a doufájí že po propuštění nastoupí do léčebny a začne nový život... písemně s dcerou komunikujeme a vyřídili jsme jí nástup do léčebny na Šumavě, která má být prý jedna z nejlepších... a dcera sama řekla, že chce nastoupit a dotáhnout to do konce a , že je ráda, že jí zavřeli a ona mohla začít měnit svůj život a hlavně odabstinovat, což u ní byl největší problém... samozřejmě, že z může z léčebny kdykoliv odejít a zase začít s tím svinstvem, ale mám takový vnitřní pocit, že by to tentokrát mohlo dopadnout dobře, budu doufat, že tam vydrží až do konce léčby a že po návratu domu začne fungovat tak jak nám píše v dopisech , že už přemýšlí o tom jak začne nově žít a že se na to těší a nechápe jak mohla takhle dlouho véct nechutnej život... tak snad to myslí upřímně ,to co píše, jelikož je tam už 6 týden tak má snad vyčištěnej mozek od těch sr... píše , že abstáky zvládá kupodivu taky dobře akorát začala kouřit...(((
Jsem ráda, že se u vás všechno vyvíjí k lepšímu, ale dokud nebude dcera úplně vyléčená, nevěřte ničemu! Oni takoví lidé to umí moc pěkně okecat, jak už nikdy a nic...jak jsou rádi a těší se na nový život. Znám to z vlastní zkušenosti s podobnou osobou /alkohol/. Jsou tací, že přicházejí a odcházejí a přicházejí a... třeba 5 krát. Opravdu záleží na dceřině pevné vůli, potrestala sebe i celou rodinu už dost a tak bych Vám jen přála, aby se karta konečně obrátila, dcera se opravdu vyléčila a abyste začali nový život bez stresů, co zase bude. Držím palce a hodně štěstí! Nebude to mít lehké, ale za ten návrat mezi slušné lidi to stojí. Jaga.
Dobrý den, myslím si,že by jste měla kontaktovat www.drogovaporadn/... To jsem dnes pro Vás dnes hledala a myslím si ,že by to mohlo pomoci , držím Vám moc pěsti pro štěstí. Stela
Prostřednictvím Drogové poradny můžete zadat anonymně jakýkoli dotaz týkající se drogové problematiky, případně vyhledat informace v již zodpovězených dotazech. Na dotazy odpovídají zkušení odborníci, kteří pracují v jednotlivých zařízeních o. s. SANANIM a externí specialisté.
Na našich stránkách jsou pro vás k dispozici také informační texty o jednotlivých drogách a dalších záležitostech souvisejících s drogovou problematikou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.