Ahoj
měl bych takový dotaz
zdědil jsem s bráchou na půl barák po babičce ale v době mé nezletilosti si teta a děda řekli, že by taky něco chtěli takže si každý vysoudil nějakou část
moje otázka zní, jestli bych to mohl vysoudit zpátky
dům bych si rád ponechal ale ostatní to chcou prodat a to je kámen úrazů
předem díky
0x
Jak jste mohl zdědit dům po babičce, kdy vám by připadla polovina a bratrovi polovina? To by musela být babička jediným majitelem domku. Pokud děda, o kterém se zmiňujete, byl její manžel, tak to nelze udělat. Mohli byste s bratrem být vlastníky její poloviny, přičemž druhá polovina připadne dědovi-manželovi a ten s ní může naložit, jak chce.
A pokud chcete dům pro sebe, musíte vyplatit spoluvlastníky.
přesně tak, děda byl záletník a nechtěla aby to měl na sebe
takže je nějaka možnost napadnout ta pravní moc?
čim dal vic nechápu ty česke zákony, něco jako napadat závěď ...
Aby závěť byla platná, NESMÍ být opomenuti zákonní dědicové, což jsou DĚTI babičky. Takže pokud Vaše babička neodkázala nic Vaší tetě a Vašemu rodiči (nepíšete, jestli máma nebo táta) a dalším jeho sourozencům (jestli měli), je závěť neplatná.
Cocinko, jak by to bylo v pripade, ze by deti babicky byly ze zaveti vyskrtnuty? Ze by jim babicka neodkazala nic - vztahy, chovani...? Sice tedy (jak pisete) nesmi byt opomenuti zakonni dedicove, ale pak si clovek nemuze v zaveti urcit, co komu odkaze...? Protoze mi to pak prijde jako kocourkov...
Martino, babička by musela své vlastní děti vydědit, a to není tak jednoduché. Musela by to udělat ještě za života a dokazovat, že se o ni děti nestarají, že jí ubližovaly, okradly atd...
Neopomenutelným dědicem je potomek zůstavitele, a to jak zletilý tak nezletilý. Potomkem zde není míněn pouze potomek v prvním stupni, tedy dítě zůstavitele, ale i potomek druhého či dalšího stupně. Vzhledem k tomu, že současná právní úprava poskytuje ochranu neopomenutelným dědicům a to tak, že stanoví jejich povinný podíl při dědění. Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona.
V souvislosti s existencí této zákonné ochrany neopomenutelných dědiců, musí zůstavitel k tomu, aby dosáhl vyloučení potomka z dědické posloupnosti, učinit jednostranný právní úkon, který se nazývá vyděděním a jehož následkem je, že se neopomenutelnému dědici nedostane zákonem vymezeného podílu nebo se mu dostane menšího podílu, než na který by měl jako neopomenutelný dědic nárok. Pokud by tento úkon zůstavitel neučinil a ve své závěti neopomenutelné dědice opomenul, pak by tato závěť byla zcela nebo zčásti neplatná, pokud by se její neplatnosti daný neopomenutelný dědic dovolal. Jestliže tak neopomenutelný dědic učiní a neplatnosti závěti se dovolá, v rozsahu jeho dědického nároku se uplatní dědění ze zákona. Neopomenutelný dědic má poté nárok nejen na svůj podíl v penězích, ale také na svůj podíl na právech a povinnostech, jež tvoří předmět dědění.
Zřejmě tazatelova teta (dcera babičky) právě proti závěti podala "dovolání" - a soud rozhodl.
Dekuji
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.