Jak si získám ztracenou důvěru?

Zdá se mi, že si s Vámi spíš jen hrál. Když už chtěl vztah ukončit dříve a nereagoval na Vaši snahu o zlepšení, tak to nespraví, když tvrdí, že Vás miluje. V čem Vám jako nedůvěřuje? Co je to za blbost? Píše si s Vámi o banalitách, ale při vážném rozhovoru s ním není kloudná řeč. Řekla bych, že je ještě nevyzrálý, dosud nedospěl a neví, co vlastně chce. Vy naproti tomu jste připravená se vrhnout do vztahu po hlavě a plánovat budoucnost. Prostě jedete každý na jiné vlně. I kdyby jste ho ukecala, nedělalo by to dobrotu. Odreagujte se, vyjděte si ven, hodně se zaměstnejte, ať na něj přestanete myslet. Potřebujete jiného partnera, někoho kdo bude mít stejné cíle jako Vy a bude na stejném výchozím bodu k jejich splnění. Půl roku je mj. také doba, kdy opadá první fáze zamilovanosti, možná u něj nastal tento případ a nechce vztah dál rozvíjet. Jste dospělejší než on, tak ho nechte jít jeho cestou a Vy se dejte tou svou.

Žárlivost je moc ošklivá vlastnost, prý spíš nemoc, která by se měla léčit. Ta dokáže rozbít sebepevnější vztah. Žárlivec vidí nevěru za každým pozdravem, podáním ruky, pousmáním. Nelze s ním žít, nelze si s ním normálně nic vyříkat.

Ale Vy píšete, že i když jste si byla své žárlivosti vědoma a nehnala ji až tak do extrému, a snažila se ji potlačit, stejně se chtěl rozcházet. Zdá se mi, že si s Vámi jenom tak hrál. A myslím si, že šanci na další kvalitní vztah to nemá. Pořád Vám bude nad hlavou mávat hrozbou rozchodu. Přestaňte na něho myslet, psát mu, proč?, přece se mu nebudete podbízet a vnucovat. Určitě máte na víc. Vím, dneska se Vám zdá, že ten správný je jedině on, ale počkejte - za půl roku, za rok uvidíte sama, že ten správný je někdo úplně jiný. To Vás jen tak nechlácholím, to jsou životní zkušenosti mé i mého okolí. Hodně štěstí - Jaga.

Slečno Naivko... nezlobte se, ale už to máte v nicku. Nikde ani nezmiňujete váš či jeho věk. Předpokládám, že vám je tak těsně po dvacítce? Nechte to plavat. Svými smskami a telefonáty jen rozdmícháváte oheň, který už je dle mého názoru stejně uhašen. Mužských je na světě spousta a každý vztah, byť i nevydařený, berte jako zkušenost do toho dalšího. Já si jako mladá holka taky myslela, že počkám na toho pravého a všechno bude ideální. Bohužel, život je jen takový, jaký si ho uděláme a bez přičinění obou stran bude vždy jeden strádat. To není láska, to je přežívání. Dovedete si představit, že byste se vzali, měli děti a on vám pak jednoho dne řekl, že odchází? Teprve potom by to byla trága (i když i z takové se člověk otřepe a jde dál).

A jak už bylo řečeno výše, zpřetrhat všechny vazby. Jak bude lpět na minulém vztahu, uteče vám něco nového těsně před nosem! A ještě jedna rada... nemějte nikdy přílišná očekávání (nejlepší je nemít žádná), budete tak méně zklamaná.

Přeji vám, abyste brzy potkala někoho, kdo si vás zaslouží.

Dobrý den, pokud budete hledat chybu jen u sebe, tak nemá cenu se k sobě vracet. Když věděl že Vám něco vadí, tak s tím měl přestat.

Hledejte jiný vztah a bývalého berte jen jako kámoše.

Vem to z opacnyho konce.Rikej si ze ti dal prilezitost si najit nekoho lepsiho

Píšete, že se to stalo několikrát - on se bavil s holkou, vy jste předvedla scénu, omluvila se, on odpustil a prořád dokola, až mu došla trpělivost. Holt asi už ho zpět nezískáte, neměla jste tolik žárlit. To jste čekala, že "váš chlap" se bude ostatním ženám vyhýbat?

Mám pochybnosti zda se Vám dostane rady která by Vám vyhovovala.Příliš lpíte jen na jednom řešení a to je udržet vztah který je dle mého soudu odkázán k zániku ať to bolí sebevíc.Zřejmě jste ještě mladá, moc zamilovaná a nejste přístupná racionálnímu uvažování.Vaši situaci s partnerem jste si několikrát rozebírali a stav je stejný.Partner se už rozhodl.Můžu Vám tady snést tisíce podobných příběhů,kde si jeden z partnerů nedovedl svůj život bez druhého představit a po nějakém čase kdy největší bolest ustoupila,si našel jiného a život viděl zase růžově.Může se stát,že si to prožijete ještě několikrát.

Zapracujte na svém sebevědomí ohledně žárlivosti.Jako by se to nelíbilo Vám ,tak i jemu se to nelíbí být stále napomínán.Vězte,že ve Vašem okolí je tolik příjemných a vhodných chlapců kteří čekají třeba na Vás.Přeji Vám šťastné rozhodnutí.

Naivko, víte, takové to psaní, jakože vás někdo miluje, ale nemůže být s vámi, protože vám nevěří. To je jak z nějakého romantického románu pro ženy. Proč se ho doprošujete? Protože nemáte žádné sebevědomí a vašemu ex-příteli, to možná imponuje, že se ho takto doprošujete. Nepište mu už zamilované věci a nebuďte zoufalá. Ono to totiž často bývá v životě tak, když se jako žena muži doprošujete, on si vás nebude vážit a nebudete mít nikdy vyrovnaný vztah. Věřím, že jste zoufalá, je to určitě hodně těžké, když se s vámi přítel rozešel. Ale to si tak málo věříte, že si myslíte, že se neseznámíte s někým jiným? S někým, kdo si vás bude vážit a bude vás mít opravdu rád?

Jakmile se dostanete tak daleko, že o lásku začnete žebrat, nemáte šanci. Přece nikoho nemůžete přemluvit k tomu, aby Vás miloval jenom proto, že ho milujete Vy. Asi zpočátku nevěděl kudy-kam, nechtěl Vás zranit a tak přistoupil k výmluvám typu, já tě také miluji, ale nevěřím a blabla bla. Ale neuvědomil si, že tím Vám vlastně dává naději, že by se to mohlo vrátit tam, kde to bylo předtím. No a Vy, Vy jste samozřejmě, podpořena jeho výmluvami a zdůvodňování, nepřestala naléhat. A najednou ho to už přestalo bavit, a nenašel jiný způsob, než být hrubý, aby se Vás už konečně zbavil. Zapoměňte na tuto známost. Nebuďte zoufalá, i když si dovedu představit, že to jednoduché není. Ale dokavaď se nepodíváte zpříma do reality, budete se trápit a budete hledat způsob, jak vrátit čas. Nepodaří se Vám to. nedělejte to, nestojí to zato. Dávám Vám návrh. Sejdeme se tady za měsíc, dva, či tři. A uvidíte, že budete mluvit jinak. Vždyť přece všichni víme, že co bolí to přebolí, jinak bychom jako lidé, nemohli existovat, protože bychom se buďto utrápili, nebo vyvraždili. Ahojky, hlavu vzůru a nežebrat! Nikdy se nedoprošovat ničeho, natož-pak lásky! Suzy.