Dobrý den, mám docela velký problém se svou tchýní a moc bych vás prosila o pomoc.
Mě je 21, mému manželovi 28, jsme manželé 3 roky a máme dvě děti - 3 letého syna a půl roční holčičku. Když jsem poprvé otěhotněla, bylo mi 17 let a syn se mi narodil měsíc po 18tinách, rok po svatbě jsme bydleli v domě mého manžela, takže u tchýně. Syn se mi narodil 1,5 roku před maturitou a já nechtěla být bez vzdělání, takže hned po porodu jak to bylo možné jsem se vrátila do školy a tchýně mi hlídala syna (je v invalidním důchodě, takže je pořád doma). Byli věci, které mi vadili, jak syna hlídala, jak se o něj starala, ale musela jsem to překousknout, chtěla jsem přece dodělanou školu.
Tchýně se ke mě chovala krásně, dalo se s ní mluvit o čemkoliv, byla příjemná, hodná, když moje mamka odjela na měsíc navštívit rodiče a taťka zůstal sám doma, tchýně každý den vařila i pro tátu a já mu to nosila, kvůli tomu, až dojde večer z práce unavenej, aby si nemusel vařit. Byla moc, moc hodná, přátelská, udělala pro mě cokoliv jsem potřebovala. Tchýně je rozvedená a už zhruba 15 let žije se svým přítelem (můj nevlastní tchán) ; toho jsem nikdy moc ráda neměla, protože se choval otřesně, když jsme se s manželem rozhodli seznámit rodiče, tak se to zorganizovalo tak, že tchýně pozvala naše k nim domů, naši došli a ten můj nevl. tchán ležel na pohovce jen v tričku a trenkách, podal našim ruku a řekl - já jsem nějakej Žák, a takto se s nima seznámil, prostě slušně řečeno venkovský chlap, kterej podniká, pořád vykládal, jak má rád mého syna, jak by pro něj dýchal, ale dokázat to, už bylo horší, ke mě se choval podle nálady, někdy hezky, někdy hnusně, ale když došel domů opilej, tak mě vykládal jak mě má rád jako vlastní dceru.
Rodiče mého nevlastního tchána bydli na stejné vesnici jako my, ve starém domku 5+1, v kterém bydlí už jen jeho matka, otec před pár roky umřel a barák přepsal na tchána. Zhruba v době, kdy jsme měli svatbu, tchán se dostal do finančních problémů a potřeboval peníze, takže si někde půjčil a ručil barákem těch svých rodičů. Jenže peníze nevrátil kdy měl a barák mu měli vzít. To by ale tchýně s tchánem nepřežili, protože by si tchánovu matku museli nastěhovat k sobě domů a to by jim zřejmě zničilo vztah (hrozná semetrika). Takže tchán s tchýní za náma došli (pár měsíců po svatbě) abysme si vzali hypotéku s tím, že od nich koupíme ten dům tchánových rodičů a že tchán má nějaké pozemky, že bude trvat asi 3 měsíce než je prodá a až je prodá, vrátí nám celou hypotéku a my si za to zařídíme vlastní bydlení, na ten dům co si koupíme nebo postavíme si přepíšeme hypotéku a jim vrátíme jejich barák (těch rodičů). Já jsem do toho nechtěla jít, rodiče mě to vymlouvali, kamarádi taky, ale zase jsem jim byla vděčná za to hlídání, že díky nim budu mít maturitu, tak jsem si řekla, že díky se má vracet a šla jsem do toho.
Hypotéka se vyřídila, barák se přepsal na nás a my jen čekali na leden 2009, kdy tchán prodá pozemky a vrátí nám peníze, už jsme si vybírali nemovitost, kterou si koupíme. Přišel leden a začali výmluvy. Že chybí razítko, že chybí toto a tamto... Pak jsme zjistili, že to byla všechno lež, že tchán žádné pozemky nemá, že nic neprodává!
Byl to pro mě hrozný podvod, tak jsme se sbalili a že se odstěhujeme bydlet do ašeho domu, tam jsme ale vydrželi dva měsíce, protože tam pořád bydlí tchánova matka, která se chovala děsně, věděla, že je to náš dům a místo aby byla ráda, že jí tam necháme bydlet a nevyhodíme jí na ulici, tak nám rozkazovala, jak se tam chovat, nesměli jsme dělat hluk, nesměli jsme chodit po baráku, když spala, vyhodila mě z pokoje moje křečky, když jsme ráno nestihli ustlat, tak ustlala za nás a pak nám dělala přednášku, jak jsme bordeláři... Už to prostě nešlo a odešli jsme od tama. Šli jsme bydlet k mým rodičům, kteří bydlí na stejné vesnici ( 800 m od tchýně) a mačkali jsme se u našich, mý rodiče mají domeček 2+1 no byli jsme tam jak sardinky, vůbec žádné soukromí.. Nemluvě o tom, že my jsme prvních 15 měsíců platili hypotéku, každý měsíc 7000 ,- jsme platili my. Situace se změnila až v okamžik, kdy jsme tchýní s tchánem pohrozili, že ten dům prodáme, splatíme hypotéku, vezmeme si novou, tak nám začali dávat nějaké peníze a my si za to postavili dům u mých rodičů na dvoře. Dali nám jen asi 300 tisíc, takže máme baráček 2+1, který je nedodělaný, takový smutný, je tu ještě mooc práce, děti mají svůj pokoj, my spáváme v obýváku, ale aspoň jsme sami a hypotéku neplatíme, tchýně a tchán jí platí.
Manžel to plánuje tak, že až tchánova matka umře, my se přestěhujeme do toho domu a budeme tam bydlet, jenže ten dům je velký, ale starý, je tam potřeba spoustu oprav (nová koupelna, nové topení, ...) a kde na to vezmeme? Ten dům jsme od tchýně a tchána koupili za 1 250 000,- za ty peníze jsme mohli mít dávno něco vlastního a pěknýho!
Z dluhu nám vrátili jen 300 tisíc a platí za nás rok hypotéku, jinak žádné peníze jsme už nikdy neviděli, celá manželova rodina se semnou nebaví, každej dělá, že mě nezná, všichni mě nesnáší, měli jsme kvůli tomu i s manželem krizi, kdy jsme se na půl roku rozešli, manžel se vrátil bydlet k rodičům, tchýně byla šťastná, že ho má doma a může mu komandovat, ale pak jsme se vrátili zpátky k sobě a já otěhotněla, když to manžel oznámil tchýni, ta řekla, že za to dítě není ráda a že ona pro mě neexistuje. Když se narodila dcerka, i když tchýně bydlí 800 metrů od nás, tak malou viděla až po šestinedělí, kdy jí manžel dovezl ukázat, koupila malé do kouta zlaté naušnice, malou vídá minimálně, syna o něco víc, protože ten má babičku a dědečka rád a sám říká, že chce k nim chodit a brečí, tak manžel ho tam někdy odveze na odpoledne, ale taky ho vídají málo. Chovají se neuvěřitelně, pořád žadonili, jak by chtěli vzít malýho na výlet, když jsme to nakonec dovolili, vrátili se s hodinovým zpožděním a nezvedali manželovi telefon, takže jsme byli vystrašení, co se děje, nebavím se s nima 2 roky, tchýně dělá že neexistuju, nemluví o mě,ani se na mě neptá, když jsou Vánoce, nekoupí mi dárek, naposledy nám jako společný dárek dala prostěradlo a ručníky (vypadalo to jak použitý)...
Poraďte mi, co mám dělat, jak se mám k ní chovat? Je vůbec normální?
4x
Ten váš příběh je taková klasická ukázka toho, jak peníze a majetek dokáží rozhádat celou rodinu. Ať už to jsou dluhy a nebo dědictví, případně darování nemovitostí jednomu z potomků. Málokdy se rodina dokáže s takovou situací vyrovnat. Věřte, že mám vlastní zkušenost a mnoho případů zde na poradně. Častokrát jsem říkala, že jsem ráda, že mám jenom jednu dceru, i když mi to původně bylo líto, že mám jedináčka. 
Já si myslím, že především se musíte dohodnout s manželem, jak tento problém vyřešit. Jinak to odnese vaše manželství a především vaše děti. Musíte dosáhnout shodného řešení a táhnout za jeden provaz. A potom by měla následovat promluva s tchýni i tchánem. Vše by se mělo uzavřít písemně, jinak budou problémy stále. Je to dosti složitá situace a opravdu by to chtělo poradit se s dobrým právníkem. To ještě před promluvou s tchýní a tchánem. 
Abyste už věděli, jak nejlépe v této situaci postupovat a tvrdě na svém stanovisku - podloženém právním názorem - trvat. Jestli chcete udržet vaše manželství a to je myslím ta základní věc, kterou si dobře ujasněte. Zkuste obnovit vaše vztahy s tchýní i za cenu malých ústupků, protože jinak nedosáhnete dohody o ničem. Píšete, že byla hodná, pomáhala vám . . . .Navíc je to matka vašeho manžela a jeho by brzy omrzelo dělat mezi vámi prostředníka. Možná ani ona si momentálně neví rady a děsí se případného bydlení s matkou přítele. V ní nakonec můžete získat i spojence. Bydlíte všichni v jedné vesnici, takže o to je to všechno těžší. Vám by asi nejspíš prospělo, pořídit si bydlení někde v jiném místě. Dům se prodá, vyřeší se bydlení matky skorotchána a vy si pořídíte bydlení jinde. Byl by asi problém s hypotékou. Ale to by vám všechno měl právník zjistit a poradit. Protože i když jste nám celý příběh podrobně popsala, je třeba prostudovat veškeré doklady a smlouvy. Ale jak říkám, především musít být zajedno s manželem. Tak vám ještě popřeju, ať to vyřešíte hlavně ke spokojenosti všech stran. 
Paní Lidko, děkuji vám za váš názor. Já jsem z toho všeho tak zdrcená, že upřímně ani nemám sílu už s něma něco řešit a hádat se s nima. Já jsem vychována jiným způsobem, nikdy bych takovou zradu od nich nečekala. A hrozně mě to mrzí, protože jsem je měla moc ráda a oni mě přijali krásně i přesto, že jsem cizinka, pocházím z Bosny a Hercegoviny. Když tam manžel jezdí, vždycky něco pošle, jednou nám poslala moc mraženýho masa, zeleninu ze zahrádky, na Vánoce nám pošle plnou krabicu cukroví... Nenahání manžela, volá mu jen když je to nutné, nezasahuje nám do manželství. Když se zpozdí se zaplacením hypotéky, hned manželovi volá a řekne mu to, aby nebyl problém. A proč nesnáší mě? Tchýně je nemocná na záda a hrozí jí, že během pár let skončí na vozíčku. A tak si našetřila peníze na vozík a na to, aby si doma udělala bezbariérový přístup. A jeden den brečela manželovi na rameni a říkal, že těch 300 tisíc co nám dali, byli ty její úspory a že teď až ochrne neví, co bude dělat. Že nám to musela dát, protože já jsem tlačila,. že chci zpátky peníze, a ona nám to dala, protože se bála, že už nikdy neuvidí syna a vnuka.
Když k ní dojde náš 3 letý syn, chová se k němu fantasticky, malý se vždycky vrátí dom se sladkostmi, s novou hračkou a šťastný, moc rád k nim chodí. Proto ho tam tak 2 x do měsícer pustím, i když si myslím, že si to tchýně nezaslouží, ale zase nebudu trápit vlastní dítě přece. Hrozně mě to bolí, co udělali a kolikrát kvůli tomu i pláču. Ale můžou si za to sami. Manželovi bratři, kteří se taky vůči mě ohradili, už asi pochopili, že já nejsem špatná a ptali se Pavla, kdy můžou dojít na návštěvu. Asi si něco uvědomili. Ale moc, moc vám děkuji za váš názor a vaši odpověď.
Nechci vám vnucovat názor, že musíte být tchýní za něco vděčná. To si musíte sama zvážit. Ale z toho co píšete si myslím, že to není špatná ženská. Jenom se ve vztazích něco pokazilo a ona hledá viníka. Syn to nebude, možná, že na tom má svůj podíl její přítel. Vlastně jeho problémy všechny ty trable odstartovaly. Jeho vinu si také nechce připustit, takže zbýváte vy. Neříkám, že je to tak správné. Ale myslím si, že když v něčem ustoupíte, získáte tím obě dvě. Vy budete mít zase tu hodnou a laskavou babičku a věřte mi, že to stojí za všechny prachy. Ona má zdravotní problémy a bojí se, jak to všechno bude dál. Promluvte s ní, ujistěte ji, že pokud by se její zdravotní problémy zhoršily, nenecháte ji na holičkách stejně, jako ona vám pomohla dostudovat. Určitě by se situace zklidnila a myslím si, že i manžel by to ocenil. A to nemluvím o vašich dětech. Poraďte se o tom s ním. Nemusíte jim podlézat, trvejte na řešení bydlení. Určitě bych se poradila s právníkem, to je nezbytné, aby se finanční vztahy v rodině nějakým vhodným způsobem narovnaly. Jestli se s manželem shodnete na tom, co doporučí právník, bude to dobrý začátek. Vezměte malou dcerku a až budete jistá, že je její přítel mimo dům, navštivte ji a promluvte si o všem, co vás obě trápí. Já bych to tak asi udělala - záleží na vás. Můj názor znáte, ale rozhodnout se musíte podle svého rozumu a svědomí. Já už mám něco v životě prožitého, špatného, ale i víc dobrého - tak vám radím upřímně. Mám vnoučata ve vašem věku a ani jim bych neporadila jinak. Odpouštět by se mělo, ale zase si člověk nesmí nechat pro klid v rodině všechno líbit.
Paní Lidko, taky jsem kolikrát nad tím přemýšlela, že se usmířím, taky jsem už i tchýni zavolala, řekla jsem si, když mi bouchne s telefonem, nebude to tak trapný, jako když tam dojdu a bouchne mi s dveřma. Pokaždé to dopadlo tak, když tchýně telefon zvedla, tak jsem to beze slova položila. Dokonce když jsem byla s dcerou v porodnici říkala jsem si, že třeba dojde na návštěvu, protože ona sama má tři syny, nemá dceru a vždy říkala, jak by si přála aspoň vnučku. Ale nedošla. Na jednu stranu bych se chtěla usmířit, na druhou stranu je tu ta moje hrdost a to, proč mám za ní jít já, když jsem nic neprovedla. Ona potřebovala pomoct, ne já. Také vím to, že tchýně by ani nemohla být proti svému příteli, protože on jí vlastně živí. Ona má jen invalidní důchod a dluhy, kdyby jí opustil, zůstala by na všechno sama, to by nezvládla. A on může od ní odejít kdykoliv, nemají spolu nic, nejsou manželé a nemají spolu děti. Ale máte sakra pravdu v tom, že je potřeba si s ní promluvi a vyříkat si to. Ona se svého přítele zastává ve všem, když ten skoro tchán kvůli hlouposti nadával na jejího 19ti letého syna, ona nic neřekla, myslím si, že je na něm dost vázaná a nechce si připustit, že on je špatný, ostatně bůh ví, co jí navykládal, ohledně toho, jak to vlastně celé bylo. Ale jsem ráda, že mi taky radíte, abych si s ní promluvila, dodalo mi to sílu a asi to i udělám. Ještě dnes o tom promluvím s manželem co a jak dál. Děkuji vám. Vidím, že to stálo za to, sem svůj příběh napsat 
výborně. dospěla jste k rozumnému rozhodnutí. Když chybí komunikace, vznikají potíže. Zkuste se s tchýní rozumně domluvit, ideálně pokud nebude doma skorotchán. Vžijte se i do její situace, nemá to lehké - a vlastně ani nikdo z vás zůčastněných. V jejím věku nechce zůstat sama, protože ví, že by jiného muže nenašla
Nejdříve si ale hoďte na papír (sama pro sebe) kdo jste komu co dal, kdo komu co dluží - napsané je to líp vidět a líp pochopit. Případně můžete tchýni papír ukázat nebo sepsat znovu před ní - aby pochopila o čem je řeč a proč to všechno.
Pokud by to nedopadlo, budte v klidu, žijte si v malinkatém domečku, nejste jediná, kdo takhle žije - mám známou a bydlí v 2KK se třemi dětmi, dnes puberťáky a taky žijou...
Zkuste se vždy vžít do kůže toho druhého - člověk pak víc pochopí když nemyslí jen na sebe.
3x
Dobrý den.
Velice vyčerpávající životopis. Už jen za jeho přečtení si zasloužím kladné hodnocení.
Samozřejmě vtip.
Nejjednodušší by bylo tchýni vystěhovat do domova důchodců a žít si svůj život po svém.
Případné finanční požadavky jak z jedné nebo z druhé strany bych řešil smlouvou, kde by se rozdíl ceny vyrovan buď Vám nebo protější straně za pomoci splátkového kalendáře.
S pozdravem
Hans S.
doplněno 27.07.11 11:04:Na Vašem místě bych nechal tchýni zaplatit hypotéku a pak bych je z domu vyhodil. Alespoň by se naučili jak se má jednat s lidma.
Zaplatil bych jim jen to, na co máte smlouvu a jestli žádná mezi vámi není tak máte dva domy a neřešil bych to. 
Z toho jeden můžete po vyklizení (vybydlení) prodat nebo pronajímat.
Pane Hans, děkuji za odpověď, vím, že je příběh na čtení vyčerpávající, proto vám děkuji za přečtení. Vystěhovat tchánovu matku do domova důchodců jsem chtěla taky, ale manžel je proti, bere jí jako svojí babičku a nechce jí toto udělat. Říká, že je stará a nemocná a brzo umře. No, je jí 75 a nemocná je tak, že má špatné koleno a chodí o berli. Ta může žít ještě 20 let. A ten splátkový kalendář... myslíte, že oni s náma nějakou smlouvu podepíší? bohužel nemáme žádný důkaz, že jsme jim dali peníze.
Oni mají doklad, že Vám něco dali? Pokud ne, ukončil bych s nimi kontakt a prodal dům i s "nájemníkem" nejvyšší nabídce.
doplněno 27.07.11 11:10:Dostali jste 300tis a platí za Vás rok hypotéku. Dle mého jste vyrovnaní a vy máte dva domy. To je dobré skore, ne? Zbývá doplatit zbytek z půčky na dům a ten pak buď prodat a nebo postupně zrekonstruovat a pronajímat.
Pane Hans, ani nevíte jak ráda bych toto udělala ale překážkou je můj manžel, ten by do toho nešel, on je má rád, jsou to přece rodiče. Říká mě, že pro nich je dostatečný trest to, že vídají minimálně svoje jediná vnoučata. Jako teď jsou děti malé a 2+1 nám stačí, ale za necelé tři roky syn půjde do školy a kde se bude učit, a psát si úkoly? doufám, že se to vyřeší brzo. Už mám z toho docela nervy. Nejhorší je, že ze mě udělali špatnou, přitom já jim vyřešila problém, díky mě poklidně žijí dál sami a nemusí mít doma tchánovu matku, která je neuvěřitelná semetrika a nedá se s ní vydržet. Místo aby byli rádi, chovají se takto. Manžel k nim chodí minimálně, tak jednou za 14 dní a to tam nejde na návštěvu, ale spíš, když něco potřebuje, třeba si půjčit sekačku na trávu. Doufám, že boží mlýny melou a toto se jednou vyřeší v náš prospěch!
Jinak to máte pravdu, ano, my máme dva domy, a oni nic, jenom na tom finančně prodělali, to je pravda, ale mě jde o ten princip, že přece jim takový podvod jen tak neprojde.!
Díky tomu, že se Vás oni snažili podvést, jste vy získala víc. Nebo to není pravda?
Na koho je psaná hypotéka? Pokud na Vás, tak můžete se svým majetkem nakládat dle libosti.
doplněno 27.07.11 11:31:Podobně se mě snažil před lety podvést jeden údajný kamarád, kterému to také nevyšlo a mě zústal za pouhých pár tisíc zahraniční automobil v hodnotě přes 300tis.
Vše posvěcené úředním rozhodnutím a Policií ČR.
Tak proč to řešit. Buďte ráda, že jste nic neprodělala, naopak získala.
3x
"andrias", myslím si, že tchýně není špatný člověk. Víte hrdost je dobrá, ale v tomto případě je na škodu, co si za ni koupíte, nic. dejte se s tchýní dohromady, určitě je to milující babička a starší člověk, nebuďtebtak kritická a vžijte se do její situace. Zřejmě je na svém příteli závislá, jak píšete a tak s ním je zadobře. Hrdost v tomto případě hoďte za hlavu, důležité jsou vztahy. na těch se dá stavět. Když zůstanete hrdá, můžete taky jednou zůstat sama. Je to můj pohled na věc. - stařenka
Dobrý den "stařenko",nedalo mi to v noci spát.. Asi máte pravdu, že bych se měla usmířit, ale zase nemám odvahu k tomu, jít k ní domů. Představa, že mi zabouchne před nosem, mě děsí. Takže jí dneska napíšu dopis a pošlu ho poštou nebo po manželovi. Napíšu jí v dopise vše, co mám na srdci a co bych chtěla, aby věděla.
Na 800 metru si posilat dopisy... nezlobte se, ale pro dospele lidi mi to prijde ponekud trapne. Zase uznavam, ze papir toho snese vice. Nejlepsi by byl ten telefon, kdyz clovek toho druheho primo nevidi, taky je to lepsi. Osobne si myslim, ze statecne vyrcena jedna veta potesi vic nez desetistrankovy dopis. Ale samozrejme je to pouze muj nazor.
Paní Martino, možná máte pravdu, že je to trapné a dětinské. Asi do toho angažuju manžela, aby mi s tím trochu pomohl. On určitě zná nejlépe svoji mámu a ví jak na to. Nechci jí podlízat a nečekám, že si hned padneme kolem krku. Ale chci jí jen říct to, co si přeju jí říct už celé dva roky, co se spolu nebavíme. Mě se uleví a možná i ona toho dost pochopí a pak bude tah na ní. Uvidíme, děkuji vám moc za názor.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.