Jsem samotář?

Je to normální. Každý z nás je jiný. Já jsem byla naopak vždycky velice společenská, kamarádská a teď, na stará kolena, jsem ráda sama někde v přírodě, koukám na vodní hladinu a mám ráda klid.

Povaha se může měnit. Uvidíš sama, co Ti bude vyhovovat. Nikdy se ale nedej nastrčit do něčeho, v čem bys byla nespokojená. Prostě si žij v klidu podle svého. Na seznámení máš dost času a uvidíš, že jednou taky přijde. Nic se nemá lámat přes koleno. Jaga.

Saran, pokud Vám to takto vyhovuje, nedělejte s tím nic. Každý člověk je jiný. Nejste samotář, jen Vám to prostě v současné době takto vyhovuje. To se časem však může změnit. Nemá smysl se nutit do ničeho, co nechcete, když jste takto spokojená...

Je to normální, já byl stejný. A vlastně moje manželka byla v tom věku taky stejná

Je to normální. Každý člověk má jiné preference. Někomu vyhovuje společnost, další dávají přednost jiným zájmům.

Jo je to normální v podobné situaci jsem byl asi do 15 let a teď si myslím, že jsem společenský až moc

Ve Vašem věku jsem byla také samotářka, nejraději jsem ležela v knížkách, celé dny jsem si četla. O dva roky později mě to přešlo a zase jsem "vymetala" kina, plesy, divadla atd. atd.

Saran, možná jsi samotář, zrovna máš takové období. Na tom není nic špatného ani nenormálního. Pokud Ti to takto vyhovuje, nesnaž se násilím nic změnit. Byla jsem v Tvém věku naprosto stejná. Stejné období od 15 let měl i můj syn. Chodil jen do školy, seděl ve svém pokoji, komunikoval s přáteli jen přes PC, pokud šel někam ven, třeba jezdit na kole, šel zase sám. Když jsem se ho ptala, proč si někam nezajde s kamarády, říkal mi, že ho to nebaví, že si s nimi nemá co říct. Asi po 2 - 3 letech ho to přešlo, našel si holku, volný čas tráví s ní a společnými přáteli. Nelámej to tedy přes koleno, nech všemu přirozený průběh, netrap se tím.