Nevěra - myslíte, že se poučil?

Chápu, že je to pro Vás strašně těžké být na všechno sama, ale myslíte si, že když se byl schopen chovat tak jak se choval - a to v době Vašeho těhotenství a i potom, tak že se změní? To musí mít hodně silný žaludek, když si dovolil nastěhovat milenku domů...Obávám se, že povahu člověka nezměníte. Je možné, že když se k němu vrátíte, tak že bude chvíli sekat latinu a až bude mít jistotu, tak že si zase někde nějakou milenku najde. Sice teď třeba myslíte, že pro Vás i pro děti bude lepší, když budete fungovat jako kompletní rodina. Ale za jakou cenu? Neustálé nervozity, nedůvěry, hádek a vyčítání? Není lepší překonat za pomoci všech blízkých období, kdy na všechno budete sama a začít nanovo s někým, kdo si Vás bude vážit? Každopádně Vám držím palce, ať už se rozhodnete jakkoliv.

Já bych tedy utíkala, co by mi nohy stačily. Svého manžela milujete, nebo jen se bojíte samoty? To je podstatný rozdíl. On se k vám zachoval jako ke kusu hadru na podlahu. Nevěřím tomu, že se změní k lepšímu. Možná na chvilku, ale jak mu otrne, hnedka začne znovu. Nebo že by to u vás dopadlo jako v pohádce a všechno dobře skončilo? Vážně jste tak naivní? Je pravdou, že i dobré konce v životě bývají. Víte, poradit vám, ať jdete od manžela pryč, je velmi ošemetné. Vy sama si musíte uvědomit, co jste ochotná ještě tolerovat, na co si troufnete a pod. Protože vy budete žít svůj život, a nikdo jiný.

Možná by bylo dobré,kdyby jste oba navštívili poradnu,kde by s vámi vše probral psycholog.Přeji vám hodně sil.

Tak toho už zpátky nebrat! Pokud manžel ujede jednou jedinkrát třeba na večírku v opilosti, není to samozřejmě nic moc, ale dá se to odpustit.

Ovšem pokud si milenku nastěhuje domů, nehodlá ji vystěhovat a má jen kecy, tak je úplně jedno, že se nakonec tváří, že se změnil - udělal to jednou, udělá to znovu a to, jak s vámi jednal a jak se k vám choval, je neomluvitelné.

Buďte trochu hrdá. Jděte od něj co nejdál. Nevěru netolerujte.

Nemám právo,zde psát svůj názor na toto.Nemám zkušenosti.Ale stejně něco napíšu.Vy jste udělala kravinu,že jste souhlasila,že ta ženská, tam může u vás bydlet.A od vašeho chlapa to byl podraz a od ní ještě větší.A že nebyl ani u vás,když jste rodila,tak to je grázl.A jestli má o vás velký zájem a že se změnil?A co dělá když není u vás?Nechodí zase za ní?Mluvit může co chce.Vy ho milujete,ale odpustit mu již nedovedete a nevěříte také.Tak to nemá ani cenu,aby jste znovu začali.Musíte sama vědět, zda by jste dokázala mít s ním ještě sex ,nebo né.

A také jestli by jste jen nežila v manželství podezříváním a sledováním.To by byl hotový horor a nebyla by jste štastná.Jakub

Být vámi,už bych se k němu nevrátila,když toto udělá chlap jednou,uděká to znovu.Ale je to jen můj názor.

Tak jsem si to všechno hezky přečetla, a zjistila, že kdybych v tuto chvíli napsala cokoliv, bylo by to jen opakování toho, co už bylo řečeno. S mnohými názory se ztotožňuji. Tak jenom dodám, spíše pro odlehčení situace, že ten pán si vymyslel docela chytrý, a zákony nenapadnutelný zoůsob, jak si pohodlně žít v bigamii. Páni, osm měsíců v jednom bytě! Kdyby to byl alespoň nějaký baráček. A kde ta slečna spala? Ovšem smím-li se optat. Snad ne všichni v jedné ložnici. Nebo snad s dětmi? Vůbec si takovou situaci nedovedu představit. Ano, dalo by se to vydržet v třípokojovém bytě pár dní, ale takovou dobu? A Vy jste si nikdy ničeho nevšimla? No nevím, je to skoro až neuvěřitelná historka. Vida, vida, co všechno je dnes možné. Jinak ještě dodám, kdybych se už jednou rozhodla odejít k rodičům, tak bych se k němu nevracela. Asi. Ono to zase tak jednoduché určitě nebude. Člověk se někdy nestačí divit, čeho všeho, je v určitých situacích, najednou schopen.

Znám podobnej případ. Chlap si nastěhoval do bytu známou. Pres se z jejího muže vyklubal 4%. Skončilo to tak že šli od sebe všíchni tři ale když se jeho bejvalka chtěla vrátit tak to nešlo protože byla v jiném stavu někde jinde. Dodnes jsou kamarádi.

S předešlými příspěvky naprosto souhlasím. Člověk, který vám má být největší oporou a důvěrnou osobou vám plive do xichtu 8 měsíců a ještě se vám vysmívá a osočuje vás, že vám přeskočilo... S prominutím, ale tohle si nedělají snad ani zvířata. A ještě se zastávat uražené primadony, se kterou provádí kdovíco, když vy jste v práci, či na procházce s dětmi. Je to otřesný příběh. Zatím to má nejlepší možný konec pro Vás. Máte podporu ve své rodině a to je moc dobře. On si vás nezaslouží, třeba se s ním ta cou.ra rozešla sama, tak teď nemá zase do čeho píchnout... ale že by se nadobro a navěky změnil, když už jste mu jednu šanci dala! A on vás zase zesměšnil a zase lhal... Dát se dohromady můžete, ale počítejte s tím, že on se nikdy nezmění a JEDINÝ, do se bude trápit jste VY a pravděpodobně ještě vaše děti, protože jim tohle dělá pěkný guláš v hlavě. Mějte svou hrdost, máte svou cenu a jistě krásné dětičky, tak si toho važte a tohoto lháře nechte jiné svini, podobnou té, co si našel prvně, se kterou si budou rovni. Držím palce a přeji pevnou vůli!

Když za Rakouska nebo za I.republiky se manželé pohádali a žena utekla s dětmi k rodičům, rodiče jí řekli, že ji ze své penze neuživí-a žena se musela vrátit. Na hrdost tehdejší žena prostě neměla materielní prostředky, to bylo něco, co si ani nemohla dovolit. V dnešní době může mít žena hrdosti přímo na vagony-rozvod-jaképak ciráty. Ale před svatbou-prověřila jste si ho? Přistupovala jste k svatbě s maximální odpovědností, s vědomím, že je to napořád a že zmýlená neplatí? A že na Váš případný omyl nedoplatíte jenom Vy, ale i Vaše děti? Jestli je takový, není možné, aby se už před svatbou neprojevily z jeho strany varovné příznaky. Dneska si chce každý jen užívat, ale zodpovědnost nechce nikdo, natož aby nad ní jen uvažoval. "Láska je chleba, víno a sůl". Dnes chce každý jen to víno. Uměla byste si říci:JÁ jsem se zmýlila a moje děti na to nesmí doplatit.JÁ jsem ta zodpovědná, která neutíká do rozvodu, zkusím to znovu. (Nedávno v jednom rozhovoru jedna starší paní říká:Neznám ze svého okolí jedinou ženskou, která by si rozvodem pomohla). Čekáte nový vztah, prince na bílém koni? Z pohádek jste už jistě vyrostla. Řekněte mu, že jenom kvůli dětem mu dáte ještě šanci. A že jestli si ho máte někdy vážit i Vy, tak jedině, až se naučí zodpovědnosti ke své rodině. Protože ta mu naprosto chybí.

Nepoučil! Narodil se mi syn, když mu bylo 14 dní manžel mi oznámil, že se zamiloval a jde. Máme spolu ještě téměř 3 letou dceru. Tak šel.Byli jsme manželé 10 let. Okamžitě chtěl rozvod, nechal mi byt výměnou za to, že budu splácet půjčku na chatu. Následoval kolotoč naschválů, zvytečných hádek (neprobíhalo to jako u vás, že si píšete) ve finále mi při jedné hádce zlomil ruku na chodbě, když mi vracel dceru po víkendu u něho a jeho přítelkyně. Podotýkám, že jeho vysvětlení proč opouští rodinu bylo, že měl málo sexu. Asi po osmi měsících se zjevil, že se rozešli a sliboval jak se o nás bude starat atd. cítila jsem z něho faleš na sto honů. Chodil ke mě do bytu hlídat děti a já měla aspoň trochu volna. Ale s jeho návratem, natož nastěhováním jsem nepočítala, protože na něm bylo vidět, že si to v hlavě ještě zcela nesrovnal. Asi po měsíci jsem zjistila, že své bývalé stále píše a volá a přemlouvá jí k návratu. Ještě jsem chtěla napsat, že přítelkyně ho opustila, protože se nechtěla starat o jeho dceru a protože jí také fyzicky napadl.

Takže nebrat, nebrat, nebrat! Bude to nikdy neustávající kolotoč a vy se budete jen trápit